Výtvarná kultura Brna I/1. Urbanistický vývoj a nejvýznamnější umělecké památky Zdroje poučení (1) •Eugen DOSTÁL, Umělecké památky Brna. Praha 1928. (první česká monografie) •„Gotické nebo barokní Brno neexistuje, najdeme jen jednotlivé gotické, renesanční a barokní památky, zasazené do celkového obrazu města druhé polovice XIX. a začátku XX. století.“ (s. 7) •Brno je „poněkud suchopárné, uměleckými památkami jen poskrovně vybavené“. (s. 8) • Zdroje poučení (2) •Cecílie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ, Brno. Stavební a umělecký vývoj města. Praha 1947. •Iloš CRHONEK et alii, Brno v architektuře a výtvarném umění. Brno 1981. •Bohumil SAMEK – Karel Otto Hrubý, Brno. Proměny města. Brno 1982. •Dějiny českého výtvarného umění, díl 1 (Praha 1984) – díl 6. (Praha 2007). •Karel KUČA, Památky Brna. Brno 1991. •Bohumil SAMEK, Umělecké památky Moravy a Slezska, sv. 1. (A-I). Praha 1994. •Karel KUČA, Brno. Vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha – Brno 2000. •Pavel ZATLOUKAL, Brněnská architektura 1815 – 1915. Průvodce. Brno 2006. Zdroje poučení (3) •Brno – Architektura 1918–1939. Brno 2014; Brno – Architektura 1945–1990. Brno 2009; Brno – Architektura 1990–2008. Brno 2008. •Jiří KROUPA (ed.), Dějiny Brna, díl 7., Uměleckohistorické památky. Historické jádro. Brno 2015. •Encyklopedie dějin města Brna • https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/ •MonumNet (Národní památkový ústav) • https://www.pamatkovykatalog.cz/ •Brněnský architektonický manuál (stavby z let 1918–1989, označení na chodníku) • https://www.bam.brno.cz/ •Turistické informační centrum, TIC Brno • https://ticbrno.cz/ • Zdroje poučení (4) •Muzeum města Brna a další muzea a galerie • http://www.spilberk.cz/ •Brno poetické • https://www.brnopoeticke.cz/ •Obrazové publikace, pohlednice atd. • Brno ve středověku •kolem 1000 - vystavěna rotunda na Starém Brně (archeologicky zkoumána 1977) •1021–1034 - založen hrad Brno na ostrohu nad vodou, patrně u řeky Svratky na Starém Brně, 1054 se stal sídlem údělného knížete •1104 – ves Komárov darována třebíčským benediktinům, kteří zde založili proboštství •před 1209 – založen klášter premonstrátů v Zábrdovicích •70. léta 12. století – první moravský markrabě Konrád Ota založil kostel na Petrově •1222 – první zmínka o hradu Veveří •2. čtvrtina 13. století – vybudován hrad Špilberk, 1278 se tam konal krajský sněm moravských stavů •1243 – král Václav I. udělil Brnu městská privilegia, město se rozvíjelo už od počátku 13. století •1296 – založena kolegiátní kapitula se sídlem na Petrově •1323 – královna-vdova Eliška Rejčka založila na Starém Brně klášter cisterciaček •1349 – město se stalo trvalým sídlem moravských markrabat – do 1411 •1350 – markrabě Jan Jindřich založil klášter augustiniánů-eremitů •1375 – markrabě Jan Jindřich vydal zakládací listinu kláštera kartuziánů v Králově Poli •1410 – markrabě Jošt (+ 1411) byl zvolen římským králem •1428, 1430 – město neúspěšně obléhala husitská vojska •1451 – založení františkánského kláštera pod vlivem mise sv. Jana Kapistránského •1454 – z Brna i dalších královských měst byli vypovězeni Židé Brno od raného novověku do 70. let 19. století •1550 – zřízena první pošta na Orlí ulici •1560 – hrad Špilberk, původně zeměpanský, se stal majetkem města (do 1621) •1570 – do města bylo uvedeno Tovaryšstvo Ježíšovo •1641 – Brno se de facto stalo jediným hlavním městem Moravy (de iure až 1782) •1645 – město neúspěšně obléhala několikanásobná přesila švédských vojsk (předtím 1643) •1736 – slavnostní korunovace milostného obrazu Panny Marie u augustiniánů •1742 – neúspěšné tažení pruských vojsk k Brnu •1763 – založena první textilní manufaktura •1777 – papežskou bulou bylo založeno brněnské biskupství •1809 – Napoleon dal pobořit vnější opevnění hradu Špilberku •1818 – založeno Františkovo muzeum (nyní Moravské zemské) •1839 – zahájen provoz železnice na trati z Vídně do Brna •1847 – vydán první regulační plán na rozšíření města •1850 – k Brnu bylo připojeno 29 předměstských obcí •1873 – založeno Vysoké učení technické (německé) a Uměleckoprůmyslové muzeum (1961 součást Moravské galerie) • Brno od 80. let 19. století do konce 20. století •1881-82 – zavedeno elektrické osvětlení městského divadla (nyní Mahenova) •1884 – zavedena parní pouliční dráha (1900 elektrizována) •1897 – zbudována městská elektrárna •1899 – založeno české Vysoké učení technické •1905 – Královo Pole povýšeno na město •1912 – Husovice povýšeny na město •1918 – založena Vysoká škola zvěrolékařská •1919 – vzniklo tzv. Velké Brno, založena Masarykova universita a Vysoká škola zemědělská •1928 – Výstava soudobé kultury v Československu, otevření brněnského výstaviště •1945 – osvobození Brna od nacistické nadvlády, jež trvala od 1939, sovětskými a rumunskými vojsky, poškození hlavně nálety •1948 – po komunistickém puči Brno pozbylo statut zemského hlavního města, zůstalo jen krajským městem •1958-90 – na okrajích města stavěna panelová sídliště •1959 – zahájen Mezinárodní strojírenský veletrh, pořádaný každoročně v září •1989 – centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací •1990 – první svobodné volby po 42 letech totalitní vlády, obnova demokratické samosprávy Brna • Urbanistický vývoj Brna Vyobrazení převzata z publikace: Karel KUČA, Brno. Vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha – Brno 2000. Počet obyvatel R. 1389 – 8.400 v 999 domech (v hradbách) 1791 – 9.807 v 717 domech (dtto) 1850 – po připojení 29 předměstských obcí 49.460 1910 – 125.737, z toho 81.617 německé a 41.943 české národnosti 1919 – Velké Brno, rozšířené o 2 města a 21 vesnic, mělo 221.758 obyvatel 2020 (1. ledna) – 381.346 Vlevo: Město Brno (Velké Brno) roku 1920 na reambulované mapě III. vojenského mapování Nejvýznamnější památky Brna (1/1) •*** •B. SAMEK, Umělecké památky Moravy a Slezska, sv. 1. (A-I). Praha 1994. •nejstarší část Staré radnice – raně gotický dům s hranolovou věží a obydlím ve stavební čáře Radnické ulice •pozdně gotický portál Staré radnice od Antona Pilgrama z let 1510-1511 a v něm osazená dvoukřídlá vrata „nepochybně navržená A. Pilgramem“ • Nejvýznamnější památky Brna (1/2) •*** •kostel sv. Jakuba Většího •kostel Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně Nejvýznamnější památky Brna (1/3) •*** •vila Tugendhat •Domov Elišky Machové (Lipová 16) z let 1929-1931 od arch. Bohuslava Fuchse • Nejvýznamnější památky Brna (2/1) •** •B. SAMEK, Umělecké památky Moravy a Slezska, sv. 1. (A-I). Praha 1994. •katedrála sv. Petra a Pavla •západní křídlo křížové chodby býv. dominikánského kláštera s trojdílnými románskými sdruženými okny z doby před r. 1243 •sousední raně barokní kostel sv. Michala (na středověkých základech, ale s obrácenou orientací), dílo Jana Křitele Erny Nejvýznamnější památky Brna (2/2) •** •kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích, patrně dílo Giovanniho Pietra Tencally •kostel téhož zasvěcení u hradu Veveří – tribunový, pozdně románský, z doby kolem roku 1200 •měšťanský dům na ul. Minoritská 2 – dvoutraktový, z konce 13. století, u nějž se dochoval „celý rozvrh jeho přízemí“ •Schwanzův dům na náměstí Svobody 17, nesprávně nazývaný dům pánů z Lipé, na jehož renesanční přestavbě pracovali Vlachové Antonio a Pietro Gabriové a Giorgio Gialdi •barokní kašna Parnas na Zelném trhu, již navrhl J. B. Fischer von Erlach Nejvýznamnější památky Brna (2/3) •** •Kleinův palác z let 1847-1848 na náměstí Svobody 15, jehož projekt vypracoval Ludwig Förster se svým pozdějším zetěm Theofilem Hansenem •další z Hansenových brněnských realizací, Besední dům z let 1871-1873 •hotel Avion (Česká 20), slavná stavba B. Fuchse na úzké parcele z let 1927-1928 •z původních staveb výstaviště vybrán pavilon A, neboli Obchodní a průmyslový palác, který navrhli Josef Kalous a Jaroslav Valenta •poblíž výstaviště stojící typový nájemní dům (Křížkovského 20) z r. 1928 – jako exponát Svazu československého díla na Výstavě soudobé kultury jej koncipoval Josef Havlíček •pavilon Z z let 1958-1959 s mohutnou kupolí, jejíž konstrukci řešil Ferdinand Lederer •pozdně modernistická administrativní budova firmy Ingstav (Vídeňská 55) z let 1968-1970, jíž navrhl Ivan Ruller. • Nejvýznamnější památky Brna (3) •Tři dodatky k předchozímu výčtu: •Reissigova vila, vystavěná v letech 1901-1902 na ul. Hlinky 148 podle návrhu Leopolda Bauera, jež byla považována za „první moderní dům v Rakousku“ •kostel Církve československé, Husův sbor na Botanické ulici, dobu“ od arch. Jana Víška z let 1927-1929, jedna z prvních sakrálních staveb tohoto pojetí na evropském kontinentu • i v mezinárodním srovnání se jako jedinečný autor jeví Arnošt (Ernest) Wiesner, což asi nejvýrazněji dokládá jeho krematorium na Ústředním hřbitově z let 1925-1929 Počátek „kánonu“ brněnských památek: učený sochař Ondřej Schweigl (1735–1812) •Německé rukopisné pojednání Poznámka o výtvarných uměních, týkající se krásných budov, maleb a soch na Moravě, které jsem vylíčil podle své znalosti. Hlavní část napsal v zimní sezóně 1784-85, text dále doplňoval. Mezi brněnskými památkami kupodivu neuvádí hrad Špilberk. •O Brně napsal: „Toto královské hlavní město se může vykázat krásnými budovami, ozdobami a řadami štítů, a to nejen novějšími, nýbrž i ve staré gotické manýře.“ •Dokázal ocenit gotiku, na portálu Staré radnice, a také: „Farní kostel sv. Jakuba je celý nádherně vystavěn po gotickém způsobu a v tomto stavebním způsobu je nejkrásnější v celé zemi. (...) jeho tak dovedně zakřivená pásová klenba jako ozdoba jeho hlavy sloužila svého času k napodobení a zůstává nádherným pomníkem tohoto gotického stavebního způsobu pro budoucnost. K tomu se /kostel/ skví kamenným dvojitým šnekovým schodištěm ve velké věži, které vypadá půvabně, tak lehce jako pevně, a ještě jiným menším schodištěm do archivu.“ •Minoritský klášterní kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, jakož i loretánská kaple se sv. schody, se mu jeví „jako vzorové v novém, římském stavebním způsobu“, tedy v barokním stylu. Kašnu Parnas pochválil kvůli její „vzácné nápaditosti“. •Zdroj: Andreas SCHWEIGL, Bildende Künste in Mähren. Ed. Cecílie HÁLOVÁ-JAHODOVÁ. Umění 20, 1972, s. 168-187 (přel. A.F.). Průmyslové Brno, „moravský Manchester“ Netradiční cíle •Průmyslové Brno, „moravský Manchester“, nyní nejvíce ohrožená skupina památek (na předchozím snímku: Esslerova přádelna v Obřanech, Soxhletova přádelna (později Teuberů) – Cejl 68, Bochnerův palác, Vlněna – Přízova 3) •Brněnské podzemí •Kostnice u sv. Jakuba (foto) •Dělnické kolonie, např. Kamenná čtvrť (foto) nebo Písečník •Sídliště, včetně jejich výtvarné výzdoby •Současná architektura, sochařství aj. •Brněnská nábřeží