Elektroakustická hudba Elektroakustická hudba •Druh hudby, ve kterém je při produkci zvukového materiálu, jeho zpracování či kompozici využívána elektronická technologie. •Hudba na rozhraní technologie a umění. •Vývoj ovlivněn estetickými přístupy a kompozičními technikami v Evropě od 10. a 20. let 20. století. • •Příbuzné žánry: –Zvukové efekty a soundtracky pro film; –„Zvukový design“ pro divadlo; –Zvukové environmenty spojené s konkrétními instalacemi; –Soundart; –Radioart; –Zvuková poezie (textově-zvuková kompozice); –Taneční elektronická hudba atd. – •Zdroj: Flašar, Martin. Elektroakustická hudba. Multimediální elektronický výukový materiál. Brno, 2015 – – • •Milníky ve vývoji EAH: – –Raná historie – předchůdci a průkopníci: –Elisha Gray a vynález hudebního telegrafu (r. 1874); –Teoretický milník: Hermann von Helmholtz – Nauka o vnímání tónů jako fyziologické bázi pro hudební teorii (r. 1863). – –Éra analogové syntézy: –Pierre Schaeffer – musique concréte (r. 1948) – –Éra digitální syntézy: –Vynález digitálního syntetizátoru – John Appleton, Sydney Alonso a Cameron Jones: Synclavier, Darthmouth University (r. 1974); – –Počítačová hudba: –University of Illinois – počítač ILLIAC, Lejaren Hiller a Leonard Isaacson: Illiac Suite for String Quartet (r. 1957) •Konkrétní hudba (musique concréte) –Historicky nejstarší typ EAH; –Práce s přirozeným zvukovým materiálem; –Pierre Schaeffer, Pierre Henry. – •Elektronická hudba (elektronische musik) –Německo, 50. léta 20. století; –Pojem navrhl Werner Meyer-Eppler; –Hudba uměle generovaná prostřednictvím tónových a šumových generátorů, později také syntetizérů. – •Na konci 50. let splynutí konkrétní a elektronické hudby – pojem elektroakustická hudba. •Hudba pro pás (Tape Music, Music for Tape) –Po roce 1950, zejména USA; –Hudba uložená na záznamové médium – je realizovatelná pouze tímto způsobem případně v kombinaci se živými interprety; –Zpočátku podobné metody jako u fr. konkrétní hudby. • •Počítačová hudba (Computer Music) –Max Mathwes v Bellových telefonních laboratořích v Murray Hill (od r. 1957); –Počítač Illiac na Illinoiské univerzitě a kompozice Illiac Suite for String Quartet (r. 1957). – •Akusmatická hudba (musique akusmatique) –Postrádá vizuální složku, naopak často obsahuje prostorový aspekt reprodukce; –Zejména frankofonní oblast, od r. 1966; –Pythagoras – akusmatikoi. – •Živě provozovaná EAH –Akusmatické provozování EAH se příliš neosvědčilo; –Vrací se performativní aspekt; –John Cage – poprvé použity elektronické nástroje na koncertním pódiu: jeho série Imaginary Landscape. • Ferruccio Busoni (1866 – 1927) •Klavírista, skladatel, dirigent, pedagog a vlivný teoretik; •Esej Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst (Návrh nové estetiky hudby, 1907); •Vyjadřuje se proti tradici; •Determinace hudby nástroji – potřeba nových nástrojů; •Cesta od tónů ke zvuku. Ferruccio Busoni, zdroj: https://www.britannica.com/biography/Ferruccio-Busoni Filippo Tommaso Marinetti (1876–1944) •Básník, prozaik a dramatik; •Považován za zakladatele futurismu; •Jeho Manifest futurismu vydán 20. února 1909 v pařížském deníku Le Figaro; •Zasáhl do vývoje radioartu – Synthéses radiophoniques (1939): –Drames de distances (Dramata vzdáleností): –11 sekund vojenského pochodu v Římě –11 sekund tanga v Santosu –11 sekund japonské duchovní hudby hrané v Tokiu –11 sekund vtipných selských tanců z krajiny u města Varese –11 sekund boxerského zápasu v New Yorku –11 sekund zvuků ulice v Miláně –11 sekund neapolské romance zpívané v hotelu Copacabana v Rio de Janeiru – – Futurističtí skladatelé •Francesco Balilla Pratella (1880-1955) –Manifest futuristických hudebníků (11. října 1910); –Kritika: –Italských hudebních škol, konzervatoří a akademií, –Italské operní tradice, –Hudebního průmyslu. –Dílo Inno alla Vita (sinfonia futurista). •Luigi Russolo (1885–1947) –Inspirován Pratellovým dílem provedeném 9. března 1913 v Teatro Costanzi v Římě; –Manifest Umění hluku (L’arte dei rumori) – jako dopis Pratellovi; –Posun od tónů ke zvuku; –Krása hluku; –Systematizace zvuků. –Intonarumori (1914) – L. Russolo a U. Piatti. 1.Risveglio di una cità (Procitnutí města) 2.Convegno di automobili e di aeroplani (Setkání automobilů a letadel) 3.Si pranza sulla terrazza del Kursaal (Jídlo na hotelové terase) – – Intonarumori (1914) •Luigi Russolo (vlevo) a Ugo Piatti (vpravo) mezi souborem Intonarumori („hřmotiče“ či „hřmotící nástroje“) – nástrojů na mechanickém či elektrickém principu. •Zdroj: https://www.arthistoryproject.com/artists/luigi-russolo/luigi-russolo-ugo-piatti-and-the-intonarumo ri/ Lineární grafická notace •Ukázka lineární grafické notace na příkladu Risveglio Di Una Città (Procitnutí města) •Zdroj: http://www.mediaartnet.org/works/intonarumori/images/2/ Pierre Schaeffer (1910–1995) •Vynálezce konkrétní hudby, skladatel, spisovatel a odborník na masmédia; •Zakladatel institucí jako Studio d’essai RTF (Experimentální studio RTF, 1943), Groupe de recherches musicales (GRM, 1958); •Teoretické dílo: –Le Traité des Objets Musicaux (1966): zavedení pojmu akusmatická hudba, –La musique concréte (1967). •Kompozice: –Les études de bruit, (5 hlukových etud z r. 1948), ukázka: Étude aux chemins de fer (Železniční etuda). –Dále spolupráce s P. Henrym. • Pierre Schaeffer,zdroj: https://www.lemonde.fr/culture/article/2020/08/27/en-surfant-sur-le-sillon-ferme-pierre-schaeffer-c ree-la-boucle-electro_6050055_3246.html Pierre Henry (1927–2017) •Setkání s Pierrem Schaefferem r. 1948 a následné založení Groupe de recherches musicales (GRM). •Díla: –balet Le Voyage, d’après Le Livre des morts tibétain (1962), –Variations pour une porte et un soupir (1963), taktéž balet. –Messe pour le temps présent (1967) – s Michelem Colombierem a M. Béjartem. •Ve spolupráci s P. Schaefferem: –Symphonie pour un homme seul (1949–50) –Orphée 53. – Edgard Varèse (1883–1965) •Práce s prostorem a myšlení napříč médii (výtvarné umění i hudba) i vědními obory; •Navázání na pokusy futuristů i dadaistů; •V r. 1907 odjezd do Berlína a osobní seznámení s F. Busonim; •Vliv Hermanna von Helmholtze; •Dvě etapy tvorby: –Před 2. sv. válkou (1918–1934): –Amériques, orchestrální, 1918–1921; –Ionisation, pro 13 bicích, 1929–1931. –Po 2. sv. válce, „elektronická etapa“ (1950–1958): –Déserts (imaginativní zrcadlení „pouští lidského nitra“) – Edgard Varèse, zdroj: https://www.britannica.com/biography/Edgard-Varese Iannis Xenakis (1922–2001) •Skladatel a architekt; •Do r. 1959 práce ve studie Le Corbusiera; •Stochastická hudba; –Program STochastic Music •Prostorové kompozice: –Pythoprakta (1966), –Terretektorh (1966), –Nomos gamma (1969). •Polytopy: –Polytopoi: polus = mnoho, více a topos = místo, prostor; –Multimediální dílo spojující hudbu, světlo, pohyb, architekturu; –Např. Diatope de Beaubourg (1978, před budovou Centre Pompidou) – elektroakustická skladba La légende d’Eer. – Iannis Xenakis, zdroj: https://meta-xenakis.org/ Diatope de Beaubourg •Mobilní textilní pavilon-stan před budovou Centre Pompidou v Paříži. •Zdroj: https://philharmoniedeparis.fr/en/activity/exposition/24162-revolutions-xenakis Poème électronique – 1958 •Pavilon Philips na Expo 1958 v Bruselu; •Z iniciativy ředitele uměleckého oddělení firmy Philips, Louise Kalffa; •Historicky první elektronicko-technologický enviroment; •Spolupráce Le Corbusiera, Edgara Varèse (hudba) a Iannise Xenakise (hlavní koordinátor projektu, autor architektonické skici & dvouminutového intermezza Concrète PH). •Dojem hudby pohybující se v prostoru – kolem návštěvníků pavilonu. • •„[…]Poème électroniuqe pak byla produkována 425 reproduktory prostřednictvím 20 stodvacetiwattových zesilovačů. Reproduktory byly sdruženy do skupin a zvukových drah (routes de sons) podél vertikálních žeber pavilonu k dosažení psychologického dojmu hudby, která rotuje v prostoru pavilonu. Výsledkem bylo historicky první imerzivní multimediální dílo využívající elektronické technologie.“ •Flašar, Martin. Elektroakustická hudba. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015. • • Pavilon Philips na Expo 1958 •Zdroj: https://spatialsoundinstitute.com/Poeme-Electronique-1958-2016 Zdroje •Flašar, Martin. Elektroakustická hudba. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015. •https://www.britannica.com/biography/Ferruccio-Busoni •https://www.arthistoryproject.com/artists/luigi-russolo/luigi-russolo-ugo-piatti-and-the-intonarum ori/ •http://www.mediaartnet.org/works/intonarumori/images/2/ •https://www.ubu.com/sound/schaeffer.html •https://www.lemonde.fr/culture/article/2020/08/27/en-surfant-sur-le-sillon-ferme-pierre-schaeffer- cree-la-boucle-electro_6050055_3246.html •https://fresques.ina.fr/artsonores/export/player/InaGrm00012/620x465 •https://www.britannica.com/biography/Edgard-Varese •https://meta-xenakis.org/ •https://philharmoniedeparis.fr/en/activity/exposition/24162-revolutions-xenakis •https://spatialsoundinstitute.com/Poeme-Electronique-1958-2016 •https://discorgy.wordpress.com/2008/08/04/varese-xenakis-le-corbusier-poeme-electronique-1958/ • • • • • • • • • • •