DEJINY UKRAJINSKÉ LITERATURY I PODZIM 2023 7 o Struktura kurzu 1. Kyjevská Rus, její kultura, písemné památky, literární styly a žánry 2. Letopisectví Kyjevské Rusi. Nestor. Povisť vremjanych lit. 3. Slovo o pluku Igorově a jeho interpretace. 4. Ukrajinské baroko. Kozácké letopisy. 5. Život a dílo Hryhorije Skovorody 6. Přehled ukrajinské literatury 19. stol. Charakteristika epochy národního obrození. Periodizace, vývojové tendence, umělecké směry, žánry. 7. Ivan Kotljarevskyj jako zakladatel novodobé ukrajinské literatury. Ukrajinská burleskní škola. 8. Ukrajinská bajka a bajkaři (Jevhen Hrebinka, Petro Hulak- Artemovskyj, Leonid Hlibov). 9. Ukrajinský romantismus. Kyjevská a Charkovská škola romantiků. Hlavní představitelé. 10. T. H. Sevčenko jako vrchol ukrajinského romantismu. Život a dílo. 11. Počátky novodobé ukrajinské prózy. Hryhorij Kvitka-Osnovjanenko jako zakladatel ukrajinského sentimentalismu. Marko Vovčok a její povídková tvorba. 12. Zrod ukrajinského románu (Pantelejmon Kulis, Anatolij Svydnyckyj). ///// ° Semináře • 07.11.- Ib3h Kot/151 peBCbkmm «EHei*Aa» iBaH Kot/151 peBCbKi/iM «HaTa/iKa l~lo/iTaBKa» • 21.11.- Tapac LUeBHeHKO «KaTepi/iHa», «HaMMi/iHKa» Tapac LUeBHeHKO «3anoBÍT», «6peTHK» Tapac LUeBHeHKO «Coh», «KaBKa3» • 28.11.- rpnropÍM KBÍTKa-OcHOB'5iHeHKO «Mapyc5i» rpnropÍM KBÍTKa-OCHOB'51HeHKO «KOHOTOnCbKa BÍflbMa» • 5.12.- MapKO BOBHOK «lHCTMTyTKa» • 12.12.- naHTe/ieMMOH Ky/iiw «HopHa paAa» AH3TO/1ÍM CBMAHML^bKMM «/l K)6opai4bKÍ» ///// Počátky literatury východních Slovanů Počátky literatury východních Slovanů, jsou spojeny se vznikem prvního státu východních Slovanů - Kyjevské Rusi a s pozdější christianizací, s níž přišlo písmo a spisovný jazyk. Sám původ slova „Rus" nebo jeho pozdější varianty „Rossija" odkazuje k ugrofinskému výrazu pro skandinávské členy bojových družin (vikingy, varjagy -od waering = válečník), kteří byli najímaní východoslovanskými náčelníky a postupně na trase, které se tradičně říká „puť iz varjag v greki" (cesta od Varjagů k Rekům, tedy ze Skandinávie do tehdejší Byzance), přebírali moc. První kyjevská dynastie rurikovců byla skandinávského původu, což potvrzují jak jména prvních panovníků (Olga = Helga, Vladimír, Volodymyr = Waldemar), ale také místní názvy s kořenem rus/ros) a mimo jiné i jména účastníků kyjevských poselstev, která po častých válkách uzavírala mírové smlouvy s Byzancí: Nestorův letopis neobsahuje v těchto pasážích ani jedno slovanské jméno, všechna jsou skandinávská, severogermánská jména knížecích družiníků-varjagů. To však - zdá se - neznamená, že na rozsáhlém území východních Slovanů neexistovala předtím žádná raněstředověká civilizace a kultura - potvrzují ji nepřímo zprávy tehdejších cizích cestovatelů, zvláště arabských kupců. Počátky literatury východních Slovanů Počátky Kyjevské Rusi spadají do 7. století, vývojovým vrcholem jsou 10. a 11. století, od 12. století začíná proces drobení a regionalizace, decentralizace s oslabováním kyjevského centra, který dovršuje mongolský vpád v první polovině 13. století (1223 bitva u řeky Kalky - první porážka ruských knížat, 1240 dobytí Kyjeva chánem Batú). Literatura Kyjevské Rusi je spojena s písmem a jazykem. Byly to hlaholica a cyrilice; v Životě Konstantinově sice najdeme pasáž, kde se mluví o písmu údajně nalezeném na Krymu („ruskyja písmena"), ale snad to byly gótské runy. V každém případě lze říci, že do přijetí zmíněných písem, jimiž byla zprostředkována staroslověnština, nebylo žádné jiné písmo na území východních Slovanů relevantně využíváno. V případě prvního spisovného východoslovanského jazyka šlo o staro slovenštinu, umělý jazyk, jehož bází se staly jihoslovanské dialekty v tzv. egejské Makedonii, oblasti kolem Soluně v dnešním severním Řecku, a budovanou nadstavbou řecké slovotvorné a gramatické modely. Písmo a jazyk přišly na Rus s christianizací za knížete Vladimíra zvaného později Svatý (jako první však byla v Byzanci pokřtěna již kněžna Olga a její poselstvo). Vladimír a christianizace V Nestorové letopisu najdeme barvitý popis chriastianizace Kyjeva, podle Nestorova letopisu to byl výběr z několika náboženství - Vladimír si nakonec zvolil byzantskou podobu křesťanství (víme, že Mongolové po expanzi ve 13. století si také vybírali a jednou z možností bylo i křesťanství - nakonec se, jak známo, rozhodli pro islám), přičemž podstatnou úlohu sehrály i zvyky tehdejších východních Slovanů (včetně pití alkoholických nápojů) a pragmatické souvislosti. Popularizace církevních textů - apokryfu ideově spojených zejména s manicheismem a gnosi. Markantní je silná pozice orálních slovesných projevů, které prozrazují, že byly původně určeny pro zpěv nebo deklamaci. Slovanské literatury obecně jsou - mnohem úžeji než jiné celky v Evropě - spojeny s ústní slovesností (folklórem), jejíž životnost se zejména u východních Slovanů udržuje až do 20. století a jež se jednak vedle literatury umělé paralelně vyvíjí, jednak ji prostupuje; zanechávajíc v umělé tvorbě trvalou stopu a tím zvyšujíc její potenci zpětného zlidovění. Vývoj literatury je spjat s vývojem jazyka Ve srovnání s českou literaturou je zásadně odlišný již sám vznik spisovného jazyka východních Slovanů, tj. staro slovenštiny či církevní slovanštiny. Jazyk, který vytvořil Konstantin původně pro Velkou Moravu a spolu s Metodějem tam přivezl spolu s některými liturgickými texty, které se v moravsko-panonském prostředí rozhojnily, tu charakterizuje nikoli pouze počáteční fázi vývoje (na českém území násilně likvidovanou, "odstřiženou" od dalšího literárního procesu, u jižních Slovanů po období neobyčejného rozkvětu v Bulharsku, Chorvatsku a Srbsku, potlačovanou neustálým postupem Osmanské říše), ale de facto literární vývoj vcelku. Nej starší kniha východních Slovanů - Ostromirovo evangelium, autor diákon Grygorij (1056 nebo 1057), počest tehdejšímu politikovi Rusi Ostromirovi z Novgorodu, evangelium prý byl darem pro klášter. ' Mapa - Kyjevská Rus Území osídlená Slovany: ?S?7>^ východními |pllijzápadními]| Oblasti slovanské kolonizace: ivýchodních Slovanů i GRUZIE *» « * území, nacházející se pod panstvím í x « i Chazarů, Pečenéhů a (.kočovných národů území osídlená litevskými a lotyä. kmeny —- i. ii Reky, Uhry .. - Vlachy [Valachy) I I Kyjevský stát kolem r. 1054 (přibližně) P" ^ bývalé území Kyjevského státu l_ _i (území Ulicu a Tivercú) fívraniitkA ŕíSp a lei! vazalská Ú7flmí -----Velkomoravská říše koncem IX. stol. ----Bulharská říše kol. r. 1000 ......Polské král. za Boleslava Chrabrého ---Gruzínsko a Arménie v I. pol. XI. stol. YJATICl msl<* kmeny poplatné Chazarúm ---- před vznikem Kyjevského státu CUOOVĚ kmenv P0Pla'né (podle letopisů) Husi "- v XI. stol. hlavní transitní cestv ve Vvch. Pvrooé B U L H A R S K O 97297330 Stará lidová tvorba • písně (Cyril Turovský - ďábelské písně a «CjiOBa HÍKoero XpncTOJTio6ijfl», Jan Blahoslav píseň o Stefanu Vojvodovi) • rituální písně (např. koledy) • pláce (často za mrtvými) • epos (prvky slovanské, skandinávské a byzantské) • přísloví a pořekadla (v letopisech): „Hkujo 606K noeadumbCH do oeeub, mo e uh o c um b ycio omapy", „CMepmb cnijibna yciM", „pycu ecmb eecenue n um u, ne MODtceM 6e3 moso 6 um u (6y m u) ", „ne nepeč aeuetuu ôdotcln, Medy ne icmu", „Mepmei cop o My ne m a to m b ", „no ku KaMÍHb n on h e nnaeamu, a x m i r b m ony m u ". • zaklínadla (tzv. „3aKjraTTa" nebo „3aroBÍp") představy a pověry o Stará Ukrajinská literatura • 12. století • letopisy - starší Nestorův letopis (do roku 1113) a pozdější Kyjevský letopis (20. a 30. leta 12 st.) a Haličsko-volyňský letopis (1201-1292). • kázání - sv. Feodosij a metropolita Ilarion • tzv. "žitije" 11. st. a "Kyjevsko-pecerský paterik" 13. st. • „noyneHHe" Volodymyra Monomacha má prvky staršího stylu a „Mojiemie" Danyjila má prvky pozdějšího stylu. Představitelem oozdejěího styluje i "Slovo o pluku Igorově", které je stylem podobní <:e kázáním Cyrila Turovského a Halicsko-volyňským letopisem. • cestopis Danyla Polomnyka (11.-12. st.) - MaH^piBKa «řH,aHHjia IIajiOMHHKa» y CBjny 3eMjiio (GpycajiHM). o Nestor (kronikář) 1056-1106 • Lavrentievskyj letopis (do roku 1110), poslední zápis r. 1116 - mnich Vydubyckého kláštera Silvestr. • Ipaťjevskyj letopis - nejstarší zápis z r. 1117. • Pověst dávných let (IIobícti> BpevieHHHx jiít), původní letopis se nedochoval, v roce 1113 na žádost Vladimíra II. prošel dvěma přepracováními - vykonal zase mnich Vydubyckého kláštera Silvestr (1116). Autor třetí redakce je anonymní. Nestor se zabývá otázkou prvního vládnutí v Kyjevské Rusi. Popisuje geografická, etnografická a kulturně historická specifika východní Evropy. Slovo o pluku Igorově a jeho interpretace • Syžet: historické události 80. let 12. st., popsané v Kyjevském letopisu, pochod knížete Igora na Polovce vr. 1185. • Styl díla - použití různých prvků. Cíl - intimnost vyprávění - použití rétorických otázek, dotazů, oslovení, „zagovory" Jaroslavny, epika - popisy bojů, „zlaté slovo" Svjatoslava. Najdeme zde i kázání, orátorství, dialogy. Obrazy postav v díle • Igor • Vsevolod • Svjatoslav Svatoslavovo „zlaté slovo": «CKopóoma 3 npueody po3'eÓHaHOcmi pycbKux 3eMejib, nacuenocmi oupejviux ydijibnux khh3Í6 ma ixHboi óaůdyjfcocmi do doni Pyci; 3cikjiuk do HaŮÓijlbW MOZymníX KHH3Í6 (sdJlUljbKOSO Hpociiaea OcMOMUcna, eojiuncbKozo Pojvtana Mcmucjiaeuna, cy3ÓcuibCbKozo Bceeojioda) eucmynumu «3a seMJiio PycbKy». • Jaro slavná Poetika díla a jeho autorství • folklórní symboly, stálá epiteta, personifikace, metafory, umělecké paralelismy, metonymie, refrény, vojenská terminologie v přeneseném smyslu apod. • Autor knihy Slovo o pluku Igorově nezanechal své jméno ani v textu, ani v jiných písemných pramenech, proto se o autorství této památky stále diskutuje. • Mnoho vědců nepojmenovávalo autora Slova o pluku Igorově, ale snažili se vytvořit jeho obraz -původ, sociální postavení, vzdělání, světonázor, literární talent apod. ///// M. Maksymovyč a "Slovo" a jeho následníky lekce věnované Slovu o pluku Igorově a jeho interpretaci (1835) považuje díla za originál památky z 14. stol - «AnocTOJi», «Cřca3aHm o no6omú>>. K). THXOBCbKHH «IIp030K) HH BÍpiIieM HanncaHe «Cjiobo» (1893) B. Ahtohobhh i M. ^paroiviaHOB «IcTopHHHÍ nicHi MajiopociiícBKoro Hapo^y)) (1874) O. Kojiecca 3 iíoro npaijeio «IIpo reHe3y yKpamcBKHx ,n;yM» (1922).^^^/ Další ukrajinští a ruští vědci o Slovu • Leonid Machnovec - dvě skupiny vědců (první - původ autora, druhá - jméno autora) • Původ autora: • n. B. Bjra^HMHpOB, B. A. KejiTyajra, A. H. JlenjeHKO, A. H. PoroB, H. K. ryzími, B. A. PbiôaKOB, B. K). OpaHnyK - z Kyjeva • A. C. neTpynieBHH, H. H. 3apy6nH, A. K. K)roB, A. C. OpjiOB h JI. B. HepenmiH - z Haliče • C. A. A^pnaHOB, A. B. CojiOBbeB - Kyjevan Cernigovského původu _____ v • J\. C. JInxanoB - z Kyjeva nebo Cernihova • E. B. BapcoB, H. A. Hobhkob, A. H. Hhkh(J)opob, M. J\. IIpucejiKOB, B. H. CTejTJTeu,KHH, C. n. OÔHopcKHH, M. H. TuxoMHpOB, B. T. Oe^opoB - z Černihova Další ukrajinští a ruští vědci o Slovu Autorství bylo přičítáno pěvci knížecí slávy Bojanovi, pěvci Mytusovi, válečníkovi Petrovi Boryslavovyči (B. Rybakov), galicijskému písaři Timofyjovi (I. Novykov), tisícímu vojvodovi Igorovi Rahujlovi (M. Fedorov), synovi Igora z prvního manželství Volodymyru (O. Nazarevskyj), bratrovi Jaroslavny Volodymyrovi Jaroslavovyči (L. Machnovec) a samotnému Igorovi (V. Ržyha, M. Šarlemaň, V. Čyvylichin). Ukrajinský historik Mychajlo Brajčevskyj, ukrajinský filolog Volodymyr Kallaš, filolog Borys Jacenko Ruský vědec Dmitrij Lichačov - Slovo o pluku Igorově a kultura jeho doby (1978). Ukrajinský historik Dmytro Čyževskyj, literární vědec Oleksandr Bilous . Jiní vědci o Slovu R. Jakobson, André Mazon a jeho česky sorbonnský žák Jan Frček, Edwarda Keenan. A. Mazon: Le Slovo ďlgor. Librairie Droz, Paris 1940. J. Frček: Zádonština: Staroruský žalozpěv o boji Rusů s Tatary r. 1380. Rozprava literárně dějepisná. Kritické vydáni textů. Orbis, Slovanský ústav, Praha 1948. J. Dolanský: Záhada Ossiana v Rukopisech královédvorském a zelenohorském. Academia, Praha 1975. r E. L. Keenan: Josef Dobrovský and the Origins of the Igor' Tale. Harvard University Press, Cambridge, Mass., 2004. O Ukrajinské baroko. Kozácké letopisy. Období baroko (druhá polovina 16. - 18. století) Ke vzniku polemické prózy vedlo: • společensko-historické okolnosti - vytvoření Polsko-litevské unie v roce 1569, která prováděla agresivní politiku vůči ukrajinským zemím, v důsledku čehož se rolníci a kozáci stavěli proti sociálnímu, národnímu a náboženskému zotročení; • sjednocení katolické a pravoslavné církve ve formátu církevní unie, která byla vyhlášena katedrálou v Brestu v roce 1596. • kulturní a vzdělávací předpoklady - šíření jezuitských škol na Ukrajině, proti nimž se stavěla pravoslavná bratrství, zavádění škol a tiskáren, dodržování středověkých náboženských tradic. ^^^^ Ukrajinské baroko ^^^^^^ Ivan Vyšenský (IeaH BiiiueHCbkiiH) (přibližně 1550 - po roce 1621) • rodné město - CyflOBa Bi/iLui-m • skoro celý život prožil na hoře Athos • asketa a mnich, vybral si způsob života v osamění ///// Hlavní rysy individuálního stylu Ivana Vyšenského jednoduchost a srozumitelnost výkladu (aby obsah jeho děl chápali především obyčejní lidé); napodobování dialogu prostřednictvím použití tzv. prostředku „okamžik přítomnosti"; emocionalita a exprese, které autor vyvolává pomocí „výslechů" oponenta, vnitřním nesouhlasem s ním, podrážděností, obviněním apod.; biblické motivy, obrazy, mýty, podobenství, obsáhlé citáty z Písma svatého a jiných zdrojů; gradace, amplifikace; opakování (anafory, epifory, pronikavé vyjádření refrény apod.); neologismy; satiricky zbarvená epiteta, metafory, antitéze; řečnické proslovy, rétorické otázky, zvolání; groteskně-satirické zobrazení reality, přítomnost karikaturních portrétů. Tvorba Ivana Vyšenského První kniha „Knyžka" (KinDKica) - sborník autorových děl: • «riHcaHÍe #0 Bctx o6me, b JIh^ckoh 3eMjiH >KHBym,Hx» • «H3BtmeHÍe KpaTKoe o jraTHHCKHx npenecTax...» • «06jiHHeHÍe ^iaBOJia-MHpo^ep^cLia...» • «ri0CJTaHHH KHH3K) BaCHJTK) OCTp03bKOMy... » • «riopa^a» • «riHcaHÍe k yTeKuiHM ot npaBOCJiaBKOH Btpn enHCKonaM» • «0 epeTHKax» • «3ara,ziKa (J)Hjioco(l)aM jraTHHCKHM...» • «Cjte,zi k nocTH)KeHÍio h H3yneHHio xy^o^cecTBa...» («CjrB,ZI KpaTKHH») • «HOBHHa, HJTH BtCTb... ». Básnická tvorba 16. - 17. století Autoři: MHKOJia rycoBCbKHÍí, ÍBaH PyTHHeijb, y. y. y CeBacTHH KjreHOBHH, Chmoh IleKajiiA, A^aivi ' HarpOBCbKHÍÍ, ^CopaBHHU,bKHH, JlaBpeHTiíí 3H3aHÍíí a anonymní autoři. Lazar Baranovyč (JIa3ap EapaHOBHn) - «JIiothh AnojiJiOHa» (1671). Ivan Velyčkovskyj (ÍBaH BejiHHKOBCbKHÍí) -«3erap 3 nojiy3erapKOM» (1690) a «MjreKO o a obu,h, nacTHpy Hajie}KHoe» (1691). Danylo Bratkovskyj (flamuio BpaTKOBCbKHÍí) -«Cbít, p03rjTHHyTHÍí no HacTHHax» (1697). Klymentij Zynovijiv (Kjthmghtíh 3hhobí'íb) -sestavil rukopisnou sbírku básní, lidových výroků a přísloví. O H á T H T i K KHHľH H H4ICAřOAK6řéXli(?A HÍtéfTÍnÍA CO _ H3 0CrJX6HHUA. Zajímavosti MorHjiHHCbKHH AreHeií - spolek vědců, básníků, překladatelů, kteří se scházeli ve 20. -30. letech 17. století, byli soustředění kolem Kyjevo-Pečerské tiskárny, kterou založil Jelisej Pletenetskyj. Pamvo Berynda (ITaMBO BepHH^a) - «JleKCHKOH CjiaBeHopocBKHH» (1627 p.). HepHiriecbKi Aremi. Takto se nazývali černihovští básníci v polovině 17. a na začátku 18. století, kdy tímto termínem označovali okruh básníků, kteří se vyznačovali v staré ukrajinské poezii. Lazar Baranový č (Jla3ap BapaHOBHn), po jeho smrti - Ivan Maksymovyč (ÍBaH MaKCHMOBHn). Kozácke letopisectví Letopisy byly pojmenované jako kozácké z mnoha důvodů: • tato díla odrážela hlavně historii kozáků, události spojené s kozáckou armádou; • vznikly v kozáčkem prostředí a vyjadřovaly jeho ideologii, vizi historických událostí; • autoři letopisů jsou osobně zapojeni do kozáckych záležitostí - byli to účastníci válek a pochodů, vlastnili historické dokumenty, soukromé záznamy, zahraniční zdroje. Kozácke letopisectví • Letopis Samovydcja (JIítoiihc CaMOBHOTH) zahrnuje události v letech 1648-1702. • První část (1648-1676) «llpo no^aroK bíhhh XMejibHHiĺbKoro)), «noHHHaeTbca BÍHHa 36apa3bKa». • Hryhorij Hrabjanka (rpHropiň TpaÓHHKa) sestavoval letopis na začátku 18. století (do roku 1709). • Dílo Sa m i j la Velyčka (CaMiňjio Bcjihhko) - nej větší letopis. ..... Tragikomedie Volodymyr Feofana Prokopovyče eoc|)aH ripoKonoBMH (1681 - 1736) «Bo/iOAHMnp» (1706). Tragikomedie Volodymyr vychází z událostí národních dějin, zejména z dob Kyjevské Rusi. Byly použité kroniky o křtu Kyjevské Rusi a činnostech knížete Vladimíra; životopisy Vladimíra, které existoval v mnoha seznamech; historiografická próza druhé poloviny 16. Století (TyCTHHCbKHM /iÍTonnc, «CnHoncnc», «XpoHÍKa Í3 /iÍTonncÍB CTapoAaBHÍx» eoAOcm CocJDOHOBMHa). Obraz Vladimíra - je obraz Ivana Mazepy nebo obraz Petra Tragédie má parodickou barvu: pohanská minulost je zobrazena v komickém plánu plném ironie a satiry, zejména ve scénách, kde působí kněží >KepnBO/i, Kypo^A, rimp. Autor se držel takových rysů školního dramatu, jako je zavedení alegorických obrazů, symbolizace zobrazených událostí. x x iii I. Starověké divadlo • Představení starověkého divadla se konala bud' pod širým nebem nebo v hale kolegia (akademie), některé hry se odehrávaly v církvi. • Herci byli studenti. Divadlo nemělo profesionální herce. • Ženské role hráli muži. • Konkrétní obrazy byly reprodukovány pomocí vhodných kostýmů a atributů se symbolickým významem. • Učitelé poetiky a rétoriky byli autory divadelních her, učiteli divadelního umění a režiséry školního divadla. Betlémské drama • Betlém (vlastně jeskyně, kde se podle evangelia narodil Kristus) je dramatická hra, ve které role vykonávaly panenky (loutky). • Vznikl kolem poloviny 17. století (texty dramat jsou známé jen z 18. století). • Betlémy se hrály na vánoční svátky. • Texty pro představení byly vytvářeny hlavně mezi školáky. • Představení se většinou skládala ze dvou dějství. • V betlému najdeme prostředky komedie: a) komedie situací; b) komedie postav; c) jazyková komedie (komické dialogy, překroucení slov, slovní hříčka). • Postavy jsou obecně zobrazeny schematicky, každá z nich jedná podle svého postavení, sociálního a věkového statusu. Betlémské drama • Betlémské drama bylo populární i během 19. století., představení tohoto typu jsou zaznamenaná i ve 20. století. • Tento žánr ovlivnil tvorbu iBaHa KoT/iflpeBCbKoro, name/ieííMOHa Ky/iiiua (1879 - «lpoAOBa MopoKa»), iBaHa KapneHKa-Kaporo, MapKa KponnBHMi4bKoro, Mi/ixaň/ia CTapi/iijbKoro, Mi/iko/ii/i Ky/iiwa, ApKapjn TlKDÔneHKa, Ba/iepifl LUeBHyKa Satira a humor 18. století Hlavní důvody vzniku a fungovaní ukrajinské humoristické (cmíxoboY) literatury v 18. století • demokratizace literatury, přiblížení literatury k estetickým základům ústního lidového umění; • šíření osvícenských myšlenek, které vyvolaly kritiku ve vztahu k veřejnému životu a veřejným institucím; • pronikání do literatury nových témat, zejména ze života lidí; • sekularizace uměleckého vědomí. byly: Satira a humor 18. století • Báseň o Kyrykovi («Bipiu npo KnpnKa») (druhá polovina 18. století) • Otec Nehrebeckyj («OTeu,b Herpe6eu,bKHM») (druhá polovina 18. století) • Marko Pekelnyj («MapKo ľleKe/ibHMM») (konec 18. století) • Satirická koleda («CaTnpnHHa Konnp,a») (1764) • Satira Pláč kyjevských mnichů («ľl/iaH KMiBCbKMx MOHaxÍB») (1786) • Dialogy Ivana Nekraševyče (iBaH HeKpaweBMH) «CnoBÍflb» (1789) i «Cyn/iÍKa, a6o 3aivmce/i Ha nona» (1798) • mezihry 18. století, k dramatům MMTpocJDaHa /JOBra/ieBCbKoro i ľeoprm KoHMCbKoro Ukrajinské lyrika 18. století • Epické, historické a sociální motivy byly vyvinuty v básních na veřejná témata • Oeoc|DaH npoKonoBi/iH • CrecfíaH flBopcbKi/iM • anonymní poezie. • Populární byl žánr elegie • V milostné lyrice převládaly motivy šťastné a nešťastné (nerozdělené) lásky. • Duchovní lyrika byla popularizována literárními tradicemi a školní poetikou Z I V O T A TVORBA HRYHORI JE SKOVORODY rPľiropiM CKOBOPOAA Q (1722-1794) fpnropÍM CKOBopofla ^^^^ Život Hryhorije Skovorody je putováním světem jako protest, nesouhlas se stávajícím společenským řádem, morálními a etickými pravidly té doby. Štěstí «cpoahmm Tpyfl» Sbírka básní «CaA 6o>KecTBeHHnx niceHb» (1753-1785) «Hy>KHeMiijee to6í HaMflem to caM b co6i» Městský život «Ha Mope nena/ieň nxHyT», «b HeBO/iK) ropbKy BeflyT» MeHi He noTpi6HO «'Í3AHTb 3a Mope», m3tm «KpacHÍ OAe>KÍ», xoautm KaMBopoHKM», «Ope/i i Hepenaxa», «EA>KO/ia i LUepLijeHb)), «flBÍ KypKi/i». ///// ľb/iOBa i Ty/iy6»: «Oaöy/iKa en ß,nn ti/ix, xto necTb cbok) Ha caiviiM ni/iLUHOcri 3acHyBann». Přemýšlí o práci (cpoAHi/iM Tpyfl) v bajce «ToAUHHHKOßi Ko/ieca» autor v závěru zdůraznil, že «y n\oß,ei/\ 3 pi3Hi/iMi/i npMpOAHMMM HaXI/l/iaMI/l i >KI/1TT€BÍ W/lflXI/l pÍ3HÍ», ale základní vlastností všech by měla být «necHicTb, naß, i /ik)6ob». V bajce «Ope/i i Hepenaxa» Skovoroda vyjádřil svou další myšlenku o cestě za štěstím: «riparHei-11-m Haco/iOA i c/iaBi/i 361/iBae y npoTi/inpi/ipoAHi/ii/i craH». V závěru díla «Coßa i ApÍ3A» také najdeme moudrý postřeh: «/Imme b oahoto po3yMHoro i Aoöporo 6vti/i y /ik)6obí Ta LUaHÍ, HÍ>K y TI/IC51HÍ AYPHÍB». Skovoroda jako reformátor poezie • omezil vyrovnání mužského rýmu se ženským • zavedl „neúplné rýmy" («HenoBHÍ pi/iMi/i»): ABa pa3M r/iyn"b, kto BocTaTb no cMepn/i He naeT. ľlocMOTpn, mom APyrt, Ha co/iHeHHÍíi Kpyrb: BBenepy 3axoAHT, ľloyTpy bocxoaut, — riOMfleiUl. M TM B TOM >Ke C/l"BA"b. • Skovorodovy reformy stěží měly vliv na vývoj nové ukrajinské básně ///// \/\/\ «CaA oo^cecTBeHHHx niceHb» riepLua nicHn: >ki/iBy CMepTb nopoflwye tom, xto >ki/iBe 3/iom; flywy TaKoro HO/ioBÍKa na/ii/iTb ro/iofl, a tom, xto B351B iro floöpa, >ki/iBe flCHOflyLUHO. y nicHi flpyriň noeT 3aK/ii/iKae B H B H C H T H C5I Hafl MapHOTHÍCTK) HÍKHeMHHX CnpaB, LflOÖ o6hOBHTH pafliCTb, 5IK LUBHflKO/liTHHÍÍ Ope/1. Y niCHi TpeTiň C/iaBMTbCfl TOM, XTO nepeMir nena/ib i b Koro flywa cra/ia caflOM, Lflo flae n/iofli/i. y niCHi HeTBepTiň BiCTMTbCfl, LflO flyX CBo6oflM Hapofl>Kye Hac y Hac-TaKH CaMMX. n'flTa nicHfl flB/ine, Lflo nÍ3Habluh «HeöecHMM ceKpeT», /liofli/iHa bh pocrae b flocKOHa/ioro Mywa. y nicHi luoctím ifleTbcn npo 3epHO, 5iKe, 3ÍrHMBi±iM, flae npopicT i BpO>KaPÍ, TOÖTO/lKJflMHa TBOpi/ITb >KMBe fli/io CBÍTy, nepexoflflHM HaßiTb CMepTb. y niCHi BOCbMM acjDpMKaHCbKMM o/ieHb, ypawem/in OTpyToio, MHi/iTb y ropu, LflOÖ 3HařÍTM >KMTTeflařÍHe fl>Kepe/10 i 314Í/1I/ITI/IC51 (Ofll/IH Í3 y/noö/iei-ii/ix chmbo/iíb ľ. CKOBOpOflM). ľliCHfl fleCflTa rOBOpi/ITb npO/llOflCbKÍ npMCTpaCTi M pÍ3HOMHCn5l, AKÍ pyřmyioTb /íKiflMHy, npo HeHaci/iTHe HaKoni/iHeHHfl 6araTCTBa, akmm npoTMCTaB/ine Mi/ícni/iTe/ib i noeT n K)fll/I Hy, B 51 KO'Í «COBÍCTb, 51K H l/l CT l/l V\ K p M LU T3/1 b ». \/\/\ «CaA ocořcecTBeHHHx niceHb» Y niCHi OflHHaflL^TM npoTMCTaB/ineTbCfl rmoTCbKe (MaTepia/ibHe) flyxoBHOMy, iflea/ibHOMy. ľliCHfl flBaHafll451Ta rOBOpHTb! KiflCbKa i4MBÍ/iÍ3ai4Í5i 3 TT MicraMH ň öaraTCTBOM crae cynepeHHa npnpofli /iKJflMHM, flKa Mae noBepHyTMcn flo npnpofln. ľlicHfl Tpi/mafli45iTa npoflOBwye \\k> TeMy i e XBa/ioto l~lpnpofli. ľliCHfl HOTHpHafll451Ta BÍCTHTb npO HenOCTÍMHÍCTb Ta i/lK330pHÍCTb CBÍTy ň c/iaBM — b nycTe/ii >khth /íinwe. B níchí n'flTHafli4flTÍň 3HOBy ňflerbcíi npo CMepTb, a/ie CBoepiflHo: CMepTb Bo>Ka — u,e KÍHei4b 3eMHoľ Myflpocri ň noHaTOK HeöecHoT cnaBH, a npoflOB>KeHH5i i4Íe'ÍTeMM — BOCKpeciHHfl, nonyTTfl HMCToro He6a (ľliCHfl LUÍCTHafll451Ta). HacTynHa ľlicHn — BTena Bifl Mopn >KHTTÍ1, LflO KHľlHTb, i 451 BTeHa 3 H O By-T3KH flO npMpOflM. fleB'flTHafli45iTa ľlicHn npHCBíiHeHa 6opOTb6i /IKDflHHH 3 «npOK/151TOtO HyflbroK)». nicHfl flBafli45iTa — riMH flyweBHin hmctotí, 3aK/iMK 6yflyBaTM Bflywi HyflOBi/iň rpafl. s^s/\ «Csijj, oo^cecTBeHHHx niceHb» TpeTiň flec^TOK noflae HM3Ky hobmx ifleň: noiuyK macTfl y cbítí (ľlicHfl flBafl^Tb nepiua) noTpeöa y bíhhmx l^íhhoct^x (Iücha ABaA^Tb APyra) npo CTaB/ieHH5i flo nacy Ta noro BMKOpMCTaHH^ (ľliCHfl flBaflLJflTb TpeTfl) me pa3 npo cnoKiM flyiueBHMM i 6opoTb6y 3 nena/i/iHD-HyflbroK) (ľlicHfl flBafl^Tb HeTBepTa). TpM HacTynHi nicHi npMCBaneHi nOeTOBMM flOOpOflÍMHMKaM: ľ. řlKyOOBMHy, I. K03J10BMHy Ta I. MMTKeBMHy — TunoBÍ naHeripMKM, ane 3 flyMKOK), mo flocToňina -nHDflMHa Ha flOCTOMHOMy MÍCLji — TO CBÍTOBÍ M Kpa'ÍHÍ paflicTb (nicHi flBafl^Tb n'sTa — flBaflLJflTb CbOMa). ľlicHfl flBafl^Tb BocbMa Mae aBTopcbKy po3LUMc(DpoBKy: «lipo TaeMHy b cepeflMHi i BÍHHy Bece/iicTb 6oro/iK)6HMX cepflei^b» BiflTaK w,acT9\ 3a/ie>KMTb Bifl caMoro ce6e, i 3HOBy, hí6m pec(DpeH, noBTop: >kmtt51, 6ypx.ni/iBe Mope (ľlicHfl flBafl^Tb fleß'aTa). OcraHHfl ľlicHfl TpMfl^Ta hí6m noeflHye b co6i nonepeflHi TeMM: npo nac, nena/ib, floöpoTy, >kmtt^ b 5o3Í, 3aflOBO/ieHHa Ma/iMM i 3aneBHeHHa, mo CMepTb «He LUKOfla — CnOKÍM», TOÖTO noBepHeHHa flo TeMM nepuioí l~líchí — Ki/ibi^e 3aMMKaeTbca (...). npo6/ieMi/i (iflei) 6aňoK r. CKOBopoflM^^^^^^ po3cyA/iMBÍCTb — Hepo3cyA/iMBÍCTb; 30BHÍLUHÍ Ta BHyTpilUHi hkoctí Ta VxHfl HecniBMipHicrb (y/i K) 6/1 e h i/i m motmb ľpi/iropm CKOBOpOAM), ko/im nepiua icTOTa 3aMMaeTbCfl cnopiflHeHMM aí/iom, BOHa mac/ii/iBa, hklao hí — Hemac/ii/iBa; rapMOHia cBÍTy flocaraeTbCfl nepe3 eAHicTb, a/ie He 3aB>KflM; íhoaí BMflMMa cynepeHHicTb e o3H3kok) caMe cbítoboi rapMOHii; /íiniue npaBeAHa 6iAHÍCTb, hí>k HenpaBeAHe 6araTCTBO, 60 boho BeAe ao 6íah; 3aAOBO/ieHÍCTb y cbítí Bi/BHanaeTbai He Ki/ibKicTK) (6araTCTBOM), a ncrrpeôoK); \p,en BMAMMoroTa HeBi/iAHMoro, nepeBara HaAaeTbai HeBi/iAHMOMy; yCÍ 3aHflTTfl OAH3KOBO BapTÍCHÍ, KO/IM BOHI/1 AO AOÔpa — rOAÍ 3B3>KaTM Ha npeCTM>KHÍCTb i HenpecTM>KHÍCTb npocj)ecii, aTi/ibKi/i Ha cbok) ao Hei3AaTHÍCTb; /íiniue 6yTM b noiuaHi b oahoto po3yMHoro, ak y tmcahí AypniB; íľ,o Mowe oamh, He MO>Ke íhlumm, i u,e Ao6pe — \p,en píbhoT HepiBHOCTi; 6yAOBa AOMy Ha KaMem, a He Ha nicKy, Ae niA KaMeHeM po3yMÍeTbai 3HaHHfl; npnpoA>KeHÍCTb ao piAHoro Bi/i3Hanae pÍ3HMM cryniHb 6aneHHfl CBÍTy i peneň; npoTMCTaB/ieHHfl necHoT npaui m napa3i/iTyBaHHfl; noAiÔHicTb — u,e He 33b>kam TOTO>KHÍCTb, ÍHKO/ll/1 HaBľiaKM; cynepeHHicTb mí>k k>p6ok> i npoTi/icraB/ieHOK) im Bi/i6paHOK> /ik>ahhok>. Filozofie Hryhorije Skovorody • Srdce «Cepi4e tbo€ edb ro/iOBa 30BHÍLUHOCTeM tboTx. A ko/im ro/iOBa, to caM tm ecM tbo€ cepi4e». «1 nOBHÍCTK) /lKDfll/lHy 6aHMTb TOM, XTO 6aHMTb cepíne TT». • koncept «Bece/iie cep 14*1» • riaMCJDi/i KDpKeBMH (1826-1874): «71 K)AMHa nOHMHae CBÍM MOpa/lbHMM P03BMTOK 3 nopyxiB čepila, nxe CKpÍ3b 6a>Ka/io 6 3ycTpinaTM íctot, akí paAÍK)Tb, rpiHDTb OAHe OAHoro Ten/iOM /ik)6obí, noB'$i3aHÍ APy>K60K) i B3a€MHMM CnÍBHyTT51M». HOBe cepqe /lHOBe cepueAN. ^l^TficepflflN., ^^MOBe cep._ 'dape cepíne HMCTOcepflfl HMCTocepAH . f^rfS1 8 !/?,?í £2 Q V flflpo ,0^ <: v ,'\\v Wd££KMl \\\\\ / /rg^V^Si"*". Filozofie Hryhorije Skovorody «CpoAHMM TpyA» Podle filozofa musí člověk jít určitou cestou, aby se realizoval: sebepoznání (detekce a uvědomění si přirozených sklonů) -sebezdokonalování (předpoklady, talenty) -„cpoAHi/iM Tpyfl" (praktické činnosti). Skovoroda nepřijal svět kolem sebe, zejména společnost. Podle filozofa je člověk šťastný pouze tehdy, když je svobodný. Skovorodovo literární a filozofické dědictví bylo zachováno díky jeho studentovi Mychajlovi Kovalynskému. Mykol Kostomarov - obrana básníka a filozofa v časopise Osnova. ///// /\,^\y\ Obraz Hryhorije Skovorody v literatuře • T. LUeBHeHKa (noBicTb «B/iM3Hei4bi») • n. Ky/iiiua (noeMa «ľpni4bKO CKOBopoAa»). • Bajky ľlaB/io Bi/ieubKMM-HoceHKO «MyApei4b Ta crapujnHa BÍMCbKOBMM» Í «CKOBOpOAa». • Umělecký a životopisný román o Hryhoriji Skovorodovi napsal Volodymyr Polishchuk (1929). • Ve 20. letech XX století. Pavlo Tyčyna zahájil práci na básnické symfonii „Skovoroda", kterou dokončil na konci svého života. • Básně M. Pw/ibCbKoro («C/iobo npo piAHy MaTÍp»), I. flpana (14MK/1 «CKOBopoAÍaHa»), B. 0/iÍMHMKa (14MK/1 «CKOBopoAa i cbít»). • Novela 71. /laiueHKa «B/incKaBMi4a TeMHoT hohí», román ľ. BoBKa «MeA 3 KaMeHK)», román B. LUeBHyKa «ľlpeATeHa», novela B. HepeAHMneHKa «Mo/iOAÍCTb ľpuropm Ckobopoah», životopisné novely I. ľli/ibryKa «ľpnropÍM CKOBopoAa» a I. Apana, C. KpwMCbKoro a M. ľlonoBMHa «ľpnropÍM CKOBopoAa». Přehled ukrajinské literatury 19. stol. Charakteristika epochy národního obrození. Periodizace, vývojové tendence, umělecké směry, žánry. • „Nová" literatura • epocha probuzení národního života a národních hnutí, boje proti sociálně-národnímu útlaku a vytváření národního státu • reakce na sociálně-estetické cítění a potřeby • otázky života lidí, jejich jazyka, historie, kultury, sociálního a národně osvobozeneckého boje • literatura z konce 18. století do 40. let 19. století; • literatura 40.-60. let 19. století; • literatura 70.-90. let 19. století; • literatura konce 19.-počátku 20. století. Literatura od konce 18. století do 40. let 19. století nový pohled na národ Sbírání lidových písní (sbírky Mhkojih U,epTejieBa, MnxaHjia MaKCHMOBHHa, l3Mai'jia Cpe3HeBCBKoro, IljiaTOHa JTyKaineBHHa) «EHeí^a» ÍBaHa KoTjiapeBCBKoro směry - osvícenský realismus a romantismus hlavními žánry jsou burleskní travestie, rozsáhlá báseň (noeMa), bajka, balada, sociální divadelní hra z každodenního života, etnografická novela s tématem každodenního života Hlavní představitele: I. KoTjrapeBCBKHH, T. KBÍTKa-OcHOB'íffleHKO, n. TyjiaK-ApTeMOBCBKHH, G. rpeómica, M. IIIaniKeBHH a další 40.-60. léta 19. století • Nevolnictví • Směr - realismus. • Romantismus se stále vyvíjí. • Žánry tohoto období: poezie (T. llIeBneHKO, n. Kyjiim, K)pÍH OeABKOBHH) próza (n. Kyjiim, MapKO Bobhok, AHaTOJiií} Cbhahhiíbkhh). _ \/ • Taras Sevčenko Literatura 70.-90. let 19. století • realismus a jeho rozkvět • žánry sociálně-společenského a sociálně-psychologického románu a novel, stejně jako realistické drama a komedie. • Literaturu tohoto období představují jména MapKa BoBHKa, IlaHaca MupHoro, Jleom^a rjiiôoBa, C PyzjaHCbKoro, AHarojim CBH^HHiíbKoro, ÍBaHa HeHyfl-JIeBHijbKoro, MnxaHjra CrapimbKoro, Mapica KponHBHHiíbKoro, ÍBaHa KapneHKa-Kaporo, naBjía TpaôoBCbKoro, ÍBaHa Oparoca. • Nej významnější postava literárního procesu 70.-90. let 19. století byla postava Ivana Franka. Literatura konce 19. - počátku 20. století psychologismus, naturalismus, posilování subjektivního autorského principu realismus, impresionismus, novoromantismus, symbolismus^ modernismus (peaJTÍ3M, ÍMnpeCÍ0HÍ3M, HeopOMaHTH3M, CHMB0JT13M, M0AepH13M) vnitřní svět člověka, jeho duchovnost-filozofie, intelektualismus, lyrika príbehu intelektuální, ideologické nebo psychologické drama a dramatická rozsáhlá báseň (noeMa) (Jlecii YícpaiHKa) a psychologický román a novela (MHxaíijio Kou,K)OHHCbKHH, MapKo ^epeMiiiHHa, BacHjib ČTe(J)aHHK, Jlecb MapTOBHH, Ojibra Ko6HraHCbKa atd.). «Kojiu cmapiui nucbMennuKU euxodnmb eid MajiboeaHHR 36epxnbozo ceima — npupodu, eKOHOMÍHHUX ma spoMadcbKux oôcmaeun i mijibKO npu homohí ix cujiKyTombCH 3po6umu 3po3yMÍJiUMU danux Jiwdeů, ix dijia, cnoea ů dyMKU, mo noeiiui údy m b 3oeciM npomiumoio doposoio: bohu, m ok CKa3amu, eidpa3y 3acidajomb y dyiui ceoi'x sepoie i new, mob mcizíhhok) jiajunojo, oceiuyjomb yce OKpyjfcene (...) 3eepxnix nodiů e... 3MÍcm exodumb///// dycwe Mano, onucie u^e mcuuíc: (paKmu, u^o meopHmb... sojioeny mejwy, ce,///// 36UHaŮHO, Guympiuiui, dyiueeni KoucfxiiKmn ma Kamacmpo(fni». Historické podklady vývoje ukrajinské literatury • 1764 - zrušení hejtmanstva; • 1773 - zrušení Záporožské Sici; • zavedení nevolnictví; • hromadné uzavření veřejných škol; • likvidace tisku; • pokles vzdělání; • přijetí zákonů, vyhlášek zakazujících šíření ukrajinského jazyka na Ukrajině Reakce na nevolnictví a zesílení kulturního a společenského života: vznik lidových povstání; založení Cyrilometodějského bratrstva (T. IIIeBneHřco, M. TyjiaK, II. Kyjiim, M. KocTOMapOB Ta íh.); publikace «Khhth Gvtoi yKpaÍHCbřcoro Hapo;ry» Mykoly Kostomarova, v níž je autor rozhořčený nad zotročenou situací na Ukrajine, vyzývá k národnímu obrozeni; otevření gymnázií, lyceí, univerzit; zveřejnění první gramatiky ukrajinského jazyka od Oleksije Pavlovského (OneKcia IlaBjTOBCbKoro); vznik prvních novin, časopisů, almanachů («Mojioahk», «JIacTÍBřca», «yKpamcbKHH ajibMaHax»); otevření veřejné knihovny v Charkově, vznik vědeckých a literárních kroužků; publikace tří sbírek ukrajinských lidových písní vydaných Mychajlem Maksymovyčem; zrození nového ukrajinského divadla (první profesionální divadla - v Charkově, Kyjevě, rozvoj ukrajinské hudby a malby (slavné kobzary: OcTan Bepecan, Ahttoííí IHvt; skladatelé: M. MapKeBHH, C. ryjiaK-ApTeMOBCbKHÍí; malíři: J\. JleBmjbKHií, B. BopOBHKOBCbKHH, T. IUeBHeHKO). Poltavě); ^^^^ Charakteristické rysy nové ukrajinské literatury rozvoj prostřednictvím národnosti; vliv sentimentalismu a romantismu -literární směry pocházející ze západu; v popředí je protest lidí proti sociálnímu a národnímu útlaku; vznik nových témat společenského a národního zajetí, společný boj dělníků proti carovi, zrada části kozáckych důstojníků; vznik nových obrazů lidových mstitelů, trpících žen, satirických obrazů králů, pánů-liberálů; vznik nových žánrů: lyricko-epická rozsáhlá báseň (poema), básnická bajka, balada, sociální a historická novela, realistické drama, občanská a intimní lyrika. ///// Předpoklady pro vývoj nové ukrajinské literatury • Podřízenost církve. • Zničení státnosti. • Zotročení rolnictva. • Likvidace vzdělání. • Hromadná rusifikace. Mýtus o Ukrajině (poetický obraz Ukrajiny) ^^^^ V roce 1818 napsal anglický básník George Gordon Byron rozsáhlou báseň „Mazepa" o deset let později vyšlo stejnojmenné dílo stejného geniálního Francouze Victora Huga. V polské literatuře vznikla „ukrajinská škola". Ukrajinská témata se objevují také v ruské literatuře «3HHOBÍH-Bor,ZiaH XMeUbHHUbKHH, aÓO 3BÍjlbHeHHfl Majiopocii» Oe^opa Fjihhkh, «BoHHapoBCbKHH», «HajiHBaHKO» KinzroaTa PHjreeBa, «nojiTaBa» OjreKcanzipa nyuiKÍHa. «/],OCBÍrZI 36HpaHHH CTapOBHHHHX MaJIOpOCfflCbKHX niceHb» Mhkojth U,epTejreBa (1819), «MajiopocÍHCbKÍ nicHi, BH^am MHxafíjiOM MaKCHMOBHHeM» (1827, 1834), šest děl «3anopo3bKoi CTapoBHHH» l3Mai'jia Cpe3HeBCbKoro (1833-1838), «PycbKe Becijuia» Hocnna JIo3HHCbKoro (1835). Počátkem ukrajinské renesance v Haliči bylo vydání almanachu «Pycajiica /],HÍCTpoBaa» v roce 1837 od MapKŮma UlauiKeBHHa, ÍBaHa BarajieBHHa a ihcoBa TojiOBaLibKoro. folklor a etnografie • Mychailo Maksymovyč (Muxaiíjio MaKCHMOBHn) se stal prvním významným ukrajinským folkloristou a etnografem. • MuKOJia MapKeBHH, Mnicojia KocTOMapoB, Ocun Bo^hcbkhh • Nej autoritativnější spisovatelé - ÍBaH KoTjrapeBCbKHH, rpuropin KBÍTica-OcHOB'aHeHKO, Tapac IIIeBneHKO, naHTejieíiMOH Kyjrini, Mnicojia Torojit (dvojjazyčný / dvojdomý spisovatel). růst kulturní úrovně gymnázia (v první polovině 19. století - již 10), lycea (v Oděse a Nižyni) a univerzity v Charkově a Kyjevě. V roce 1818 vyšla první gramatika ukrajinského jazyka od Oleksije Pavlovského. První noviny a časopisy se objevily v Charkově a dalších velkých městech («XapBKOBCKÍH /JeMOKpHTb)), «yKpaHHCKHH Bl)CTHHKT>», «yKpaHHCKHH ajiBMaHaxb»). V Charkově byla otevřena veřejná knihovna. Vzniká nové ukrajinské divadlo. Hudební umění vyvinuli významní hudebnici (Ko63api) AH^pin LQyT i OcTan Bepecan, skladatelé MnKOJia MapKeBHH a CeMeH ryjiaK-ApTeMOBCBKHH (autor první ukrajinské opery «3anopo>KeuB 3a /],yHaeM»). Malířské umění se projevilo ve tvorbě malířů: /jMHTpO JleBHUBKHH, BoJlO^HMHp BopOBHKOBCBKHH, Tapac LQeBHeHKO. «EHeiAa» ÍBaHa KoTjiíipeBCbKoro • 1798 • První dílo, které není napsané v knižním jazyce, ale v živé lidové řeči. • Dílo vychází z národní a sociální problematiky, detailně je vykreslen život lidí. • Rozsáhlá báseň (noeMa) vychází z lidové tradice. • První dramatické dílo nové ukrajinské literatury - „Natalka Poltavka" od Ivana Kotljarevského(1819) • První prozaické dílo - román „Marusja" od Hryhorije Kvitky-Osnovjanenka (1832). • národnost //// Literatura počátku 19. století • Charkovská univerzita (1805) Periodika: • ČaSOpis «XapBKOBCBKHH #eMOKpHT» (1816) • «YicpaiHctKHH BecTHHK» (1816 - 1819)- rpHTOpifi KBÍTKa~ OCHOB'aHeHKO • «YicpaiHCtKHH >KypHaji» (1824 - 1825) - IleTpo ryjiaic- ApTeMOBCBKHH • «BecTHHK EBponti» - díla P. Hulaka-Artemovského, Levka Borovykovského a materiály o ukrajinském folklóru. • Směry a proudy - realismus osvícenské ideologické orientace a romantismus. • Kombinace rysů klasicismu a osvícenského realismu v ukrajinské literatuře se projevila v burleskních básních a travestiích, v ódách, rozsáhlých básních (poemách), bajkách, v dílech Kvitky-Osnoyjanenka a dalších autorů první poloviny 19. století. • Bajka ///// Ivan Kotljarevskyj jako zakladatel novodobé ukrajinské literatury. Ukrajinská burleskní škola. Ivan Kotlarevskyj (1769 - 1838) Nej významnější dílo «EHeí,a,a». Parodie na Aeneidu Vergilia (popř. ruského autora Osypova „3HeH£a"). Narodil se v roce 1769 v Poltavě. v Cestný člen «BijibHoro TOBapHCTBa CJ10BeCH0CTÍ» Zemřel v roce 1838 v Poltavě. V roce 1903 mu byl v Poltavě postaven pomník. «EHeYfla» noeMa • V roce 1798 se objeví první tři části tohoto díla. • V roce 1808 - druhé vydání prvních tří částí. • V roce 1809 - publikace čtyř částí. • V roce 1842 - publikace celého díla v Charkově. • Komický epos, humorní hrdinská rozsáhlá báseň (poema), burlesknítravestie - zachycuje bohatství své doby, opravdový obraz Ukrajiny. • Encyklopedie ukrajinských zvyků a každodenního života. • Dílo je považováno za první dílo novodobé ukrajinské literatury. EHeYfla. H a CT n h a nepiiia. Bopo>K6a mí>k KDhohokd Ta EHeeM. K)HOHa 3a AonoMoroK) Eo/ia (6ora BÍTpy) cnpuHMH^e 6ypnD Ha Kopa6/ii EHea. EHeň Ta Ki/ibKa tpoahijíb (nic/i5^ Toro ak rpeKM cna/ii/mi/i TpoK)) n/ii/myTb MopeM. Böhm npnöyßaKDTb y KapcJDareH. A'AOHa (uapu^) B/iawTyBa/ia 6eHKeT. A'AOHS 3aKoxa/iacfl b EHea i poÖMTb 3a6aBM KO>KHnří p,eHb, bíh npoBOfli/iTb 2 poKi/i y HeT. A/ie 3a HaKa30M 3eBca TpoflHíji Ma/ii/i 361/ipaTi/icfl b topory. A'AOHa n/iaKa/ia i HapiKa/ia Ha EHea, bíh xotíb btcktm bhohí, a/ie BOHa 3AoraAa/iacb. He nepewi/iBiui/i yTpaneHoro KoxaHHfl, A'AOHa caw\a ce6e cna/ii/ma. EHeiAa. HacTMHa APyra* • HacTyrma 3yni/iHKa Enen y uapa ALjecTa (Ci/1141/i/im) TyT cnpaB/ifl/iM i~iomi/ihki/i 6aTbKa Einefl, akmm B>Ke flaBHO BMep Bifl ropi/iKM. • Ha 0/iiMni - rocri, cnocrepiraHDTb 6iMKy EineeBi/ix boYhíb — flapeca i Eme/i/ia (akmm nepeiviir). • IpMCfl (npnc/iy>KHMi4fl KDhohm) 3Mycn/ia CMI4M/lÍMCbKMX>KÍHOK niflna/lMTM TpOflHCbKÍ HOBHI/I • EneÍA 6aHMTb yßi chí 6aTbKa (AHxi3a), tom MOMy paflMTb n/lMCTM B Pl/IM, 9\K Be/lMTb 3eBC. EHeifla. HacTMHa TpeTfl. • llpi/in/ii/iBaiOTb b niBfleHHy iTa/iiio. 3H0By 3a6aBi/i. EhieeBi CHMTbCJi 6aTbK0 i ri/iyTOH (niA3eMHe u,apcTBo). Bíh LuyKae Aopory b neK/io. Ci/iBi/ia (cTapa 6a6a) npoBOAwae moto y neK/ii. • «By/im TyT 3/1 i >kíhkm} CB6Kpyxi/i, ManyxM, cepftMTi h 0/10 bíkm, lliypi/ihm 6pa tm Ta i huji' 3/1MftHÍ. By/im TyT HenpaBeflHi cyqi m icnpaBHMKM, ceKpeTapi Ta íhľjí HMHOBHMKM, KBdpTd/i 6yb u,í/1MM b 0/1014 K) t, n'flHMLl.b, p03nyCHMI4b». • y nemii - nai-ii/i b3>kko npau,K)K)Tb, 6pexyHi/i /ii/i>KyTb rapani CKOBopoAn, cKyni/im Bi/mi/iBa/ii/i po3Ton/ieHe cpi6/io b pot, 6aTbKi/i, akí ci/ihíb He BH i/i/i m, « km n i/i m b h e (p tí b Ka3aHax». • 3yCTpÍHa€TbC51 3 6aTbKOM. EHeifla. HacTMHa HeTBepTa. Tpo5iHi4i BÍfln/ii/iBaK)Tb B\ß, ocTpoBa LjapMLji UipueY, 9\Ka napaiviM npi/iTarye Kopa6/ii m oöepTae n\oß,ei/\ Ha HOTnpnHornx TBapi/iH, Yx BiflBepHyB EO/l BÍTpaMM. B>Ke 6/lM3bKO Pmm, TaM M3K)Tb OCÍCTM. üpMÖy/iM AO 3eM/ii /laTi/iHCbKoY. L(ap /laTi/iH Maß KpacMBy AOHKy /l a bm h i kd, $wa Ma/ia 6araTO weHMxiß. HaMKpau4i/iM öaTbKM BBawa/ii/i TypHa, cyciAHboro u,apn. Enei/i npn6yßae nepeA CBaTaHHflM. TpOflHLji BH3Tb ZiaTI/IHCbKy MOBy. /laTMH npMMMae EHea, Ha3HBae Moro 39\jew\, 60 cnoAo6aBC5i bíh MOMy. KDHOHa niACM/iae cJDypiK), ü\o6 ia HaMOBi/i/ia TypHa HanpoTi/i EHea i /laTi/iHa, i n\oß,ei/\ /lan/mcbKi/ix oauh Ha OAHoro Hai^bKyBa^a. /lan/m He xotíb bímhm, a/ie Be/ibMowi HaMOB/i$i/iM n\oß,ei/\. EHeeBe BÍMCbKO T3KO>K rOTy€TbC51 AO BÍMHM. EHeYfla. HacTMHa n'siTa. • Einen, po3flyMyK)HM kk nepeMorTM Typina,noöaHMB Bili^MM COH, B flKOMy MOMy nopafli/mi/i 3'eflHaTi/i ci/mi/i 3 apKafl5iHaMM. ApKaflflHCbKi/iíí i^ap niflTpkiMaB Ehies. TypH ti/im HacoM Hanaflae Ha «HOBy» TpoK), Hm3 i Eßpia/i (boihm Ehiefl) 3ari/iHy/ii/i — npo6pa/ii/icb y BOpO>KMM Ta6Íp BHOHÍ, U\o6 3apÍ3aTM BoporiB. • Tpo^Hi^i nepeiviaraK)Tb. EHeYfla. HacTMHa ujocTa • CßapKa Ha O^iMni. 3eBC 3a6opoH5ie BMiujyBaTMC5i b /iK)flCbKÍ cnpaBi/i. EHeň nponoHye 3yni/iHi/iTi/i Bii/my i BÖMBCTBa, bi/iK/ii/iKaK)hi/i TypHa Ha noeflUHOK. A/ie 3HOBy BTpy~n/i/iacfl KDHOHa, i 3 noefli/iHKy Bi/iňuj/ia 6iíiKa mí>kyciivia. 3eBC 3acnoKOK) K)HOHy, moo nepecra/ia, 60 EHeň nioifl CMepTi 6yfle Ha 0/iÍMni. BoHa noroA>KyeTbC5i. • TypHa B6i/iBae EHeň. I /íaTi/mcbKe uapcTBO crae noro, ak i /laBi/mifl. /N^^^ Dramatická tvorba ^ Ivana Kotjarevského • «HaTa/iKa ľloTaBKa» - onepa Ma/iopociňcbKa. • Hudbu napsal Lysenko. • Téma - život a bytí ukrajinského národa na začátku 19. století, život vesničanů. • Drama je obohacená o lidové písně, sentiment a komičnost. • Obraz Natálky, její maminky, Petra a Mykoly. • Hlavní umělecké prvky - humor a satira. n o/i Ta b Ka • KpacMBa, MO/iofla fliBHMHa Haia/wa Koxae rieipa, bíh TT jbko>k. Haia/iKa >KHBe 3 MaTip'K) (Tepne/iMxa, npi3BMiü,e Teprm/io). Böhm 6iflHi, 60 6aTbK0 HaTa/iKM boambca 3 6araTHMn, B/iaiuTOByBaB Ym 6eHKeTn, bcí rpoiui nponnB i npory/iAB, noMep n'^HMi^eK). rieipo >kmb y Yxhím cím'Y, TOMy uio 6yB cnpoTOK), BÖHM MOrO npHK)TM/lM v\ /1K)6m/1M flK CMH3. HaTa/lKa Í3 MaTÍp'K) nepece/iM/iMca y ce/io, a rieipo noflaBCfl Ha 3apo6iTKn. Haia/iKa neKae ňoro H0Tnpn poKM. B Haia/iK) 3aKoxaHHM B03HMM TeiepBaKOBCbKMM, a/ie Haia/iKa 6araT0 pa3 MOMy BiflMOB/iae, He3Ba>KaK)HM Ha ňoro öaraTCTBO, we 6 BpaTyBa/io ix 3 MaTip'K) Bifl 6iflH0CTÍ. MaTÍp nado flOKopae HaTa/uji, iflo jb BiflMOB/iae bcím >KeHMxaM. HaTa/uji CTae b3>kko 6aHHTn, rk MaTÍp CTpa>Kflae, i BOHa BMpiiuM/ia niflKopnTnca, noroflM/iacb, iflo BMMfle 3a nepiuoro, xto npMMfle CBaiaTMCb. MaKoroHeHKO (bmöophmm) CTo'iTb Ha CTopoHi B03Horo, BMOB/iae Haia/iKy noroflMTMca Ha w/ik)6 Í3 TeiepBaKOBCbKMM. Haia/wa b po3nani cnißae ľleTpoBi, w,o6 bíh noBepHyBCfl. MnK0/ia, npMATe/ib rieipa, flonoMarae ľleTpoBi 3ycrpiTMCfl 3 Haia/iKOK). MnK0/ia flonoMarae 33KoxaHHM. A/ie Bo3hmm Ym norpowye cyflOM, afl>Ke Haia/iKa Bwe 3apyneHa Í3 hum. rieipo BiflMOB/iae Haia/iKy Bifl HenoKopM, BiflflaiOHM Ym bcí cboY rpoiui, npocMTb TT bmkoh3tm 06Íl4?lHKy M BCTyriMTM y LU/1HD6 Í3 TeiepBaKOBCbKMM. B03HMM npMro/iOMiiieHMM T3KMM BHMHKOM rieipa BMpiiijye nocTynMTMca i npocMTb Tepne/iMxy, w,o6 6/iaroc/iOBM/ia 3aKoxaHMx, iflo bíh BiflMOB/iaeTbca 6aHMTM HeiflacHy Haia/wy. Bkíhljí Haia/iKa cnißae nicHK) «0m, a fliBHMHa no/uaBKa, a 30ByTb MeHe HaTa/iKa». MOCKa/lb-HapiBHMK • Vychází v Moskvě v „Ukrajinském sborníku" (1819, v písemné podobě v roce 1841) je to malá opera, má mnohem více rysů vaudevillu. • „ MocKa/ib-HapiBHi/iK" je odlehčené lidové dílo s anekdotickými motivy, má jenom jeden děj. • Téma se prolíná s folklorem, povídkou a anekdotou. • Syžet - o nevěrné ženě, která střídá milence. MOCKa/1b-HapÍBHMK flÍMOBi oco6m - TeTflHa HynpyH, MMxaň/io HynpyH, Omhtmk (rmcap 3 ropoAa), MOCKa/ib (TImxom, co/iAaT). TeTaHMH ho/iobík, M Mxa m/io, noTxaB Ha 3apo6iTKM. riMcap 0MHTMK, npwTxaBLUM flo CBoeT M3MM b ce/io, 3aKoxyeTbCfl y TeTaHy. rionaB h a CTO xoamtm ao Hei. Oahoto Benopa ao x3tm TeTAHM npMMiuoB MOCKa/ib, co/iAaT. ľlpocMB npMCTaHMiAa i Twi. TeTAHa CKa3a/ia, mo Y>kí HeMa (xoTi/ia noro npoBHMTM, ocKi/ibKM bíh ce6e noBOAHB rpy6o i 3yxBa/io). Co/iAaT /iir cnaTM, TeTAHa 3anponoHye OMHTMKy noBenepaTM, po3noBÍAaK)HM, p,e BOHa cxoßa/ia Twy. PanTOBO npnVxaBÍí ho/iobík, BOHa HaKa3a/ia cxoßaTMca OmhtmKy. Co/iAaT npoKMHyßca i cnpna3HHBca Í3 MMxaM/iOM. ripocaTb TeTaHy, iao6 HaKpwBa/ia Ha ctí/i - Tctm, n htm, a/ie BOHa BÍAMOB/iae, Kawe, mo Hinoro HeMa, 60 ko/im caMa 3a/iniuaeTbca BAOMa, to He roTye. MocKa/ib Ka>Ke, mo bíh napißHHK i BraAye, Ae TeTaHa cxoßa/ia Twy Ta ropi/iKy (hí6m-to bíh HanapyBaB, mo6 TaM u,e 3'aBM/ioca). rioTÍM nponoHye noKa3aTn CBoro «HanapHMKa» CaTaHy, a mo6 bohm He Ha/iaKa/iMca, to CaTaHa 3'aBHTbca b o6pa3i HO/iOBÍKa, aKoro bohm 3HaK)Tb. TeTAHa, 3po3yMÍBWM rpy, nponoHye o6pa3 Omhtmk3. Ko/im Omhtmk BM/ia3MTb 3i CBoei CXOB3HKM TeTaHa npM3HaeTbca y BCbOMy. Ho/iobík 11 npomae. 0MHTMK o6ii4ae 6i/ibiue He Typ6yßaTM TeTAHy i 3a6yTM npo KoxaHHfl ao Hei. ľl'eca noBna/ibHa - npaBAy 33b>kam BapTO K333TM. Burleskní škola • Na počátku 19. století vzniká burleskní škola (tzv. KOT/iflpeBini/iHa). • riaB/io BmeubKMří-HoceHKO >KapTÍB/ii/iBa noeivia «ropni/iHi/iAa, hm Bxon/ieHHafl npo3epni/ma» • K0CTflHTI/IH flyMMTpaLUKO «>Ka6oMMLuoApaKÍBKa» (Žabomyší válka), 1847 - burleskní parodie na antickou epickou báseň. • 51kíb KyxapeHKO «XapKO- 3anop03bKMří KOLUOBI/líí» Ukraj inská bajka a bajkaři rieípo Ty/iaK- ApTeMOBCbKMM /leoHifl ľ/ii6oB • Přechodným žánrem mezi klasicismem a burleskou byla bajka (do 20. let 19. století). Bajka - malý lyrickoepický žánr ve veršované formě. Rysy bajky: humoristický a satirický obsah, demokratický raz a alegorická forma. • /leoHÍA ľ/ii6oB (1827-1893) • GBreH Tpe6ÍHKa (1812-1848) • ľleTpo Ty/iaK-ApTeMOBCbKMM (1813-1873) CBreH Tpe6ÍHKa /leoHifl r/ii6oB (1827-1893) Leonid Hlibov založil žánr realistické bajky Jeho tvorba je rozdělena do období: 50.-60. let a 70.-90. let 19. století. Zpočátku Hlibov překládal do ukrajinštiny bajky ruského bajkaře Ivana Krylova a přidával jim ukrajinské rysy O Bajky H libová • Bajky prvního období- odráží nezákonné postavení poddanských rolníků • Nejvýznamnější bajka tohoto období "Bobk Ta flri-m" napsaná v roce 1854. "BoBKTafli-HJi" (1854) • B o6pa3i BoBKa aBTop 3Ma/iK)BaB rpyóoro naHa-KpinocHi/iKa, aki/im 141/1 h in ho yTBepA>KyBaB npaBO ci/i/ibHoro. CnonaTKy bíh LuyKae "hdpmamhhí" niACTaBM, lü,o6 po3npaBi/iTi/icfl 3 6e33axncHMM flri-mM, a/ie, He 3HaMLUOBLUM Yx, 3HeBa>K/lMBO CKa3aB, LÜ.0 bíh ro/iOAHMM, a u,e B>Ke e npi/iHi/moK), lü,o6 c/ia6Luoro 3'YcTi/i.noeT MaMdepHO nepeAaB crpax i po3nan Athati/i, CBaBO/iK) Ta BneBHemcTb BoBKa y cboYm 6e3KapHOCTÍ. Bajky H libová Bajky druhého období- odhalují nedostatky vládnoucích tříd: aroganci, lichocení, chloubu atd. Nejvýznamnější bajka tohoto období «l4yi^MK». «l4yi4MK» • y 6am 14i «14y 141/1K» noeT 3acyA>Kye xBa/ibKyßaTi/ix BI/ICKOHOK, AKÍ TÍ/lbKI/l BMÍKDTb, ü\0 Ha «3aflHÍX fiariKaX no-BHEHOMy c/iy>Ki/iTi4». \\n 6aMKa Hani/icaina y cJDopivii Aia/iory mí>k BpoBKOM i IJyi^MKOM. Llyi^MKy B/iacTi/ißi TaKi pneu, 9\k V/ieC/lMBÍCTb, ZiaKeMCbKe npi/IC/iyWHI/ILlTBO, 3VXBa/lÍCTb. BÍH 3BepXHbO CTaBMTbCfl AO TpyAÍBHMKa BpOBKa, CaMOBAOBO^eHO po3noBÍAae MOMy npo cbo€>kmtt$i Hepo6n. HecHoro i cyM/iiHHoro BpoBKa, akmm npai^KDe Ha rocnoAa, tom nacTO 6'e i roAye noMM5iMM. BpoBKO 3HeBa>Kae Llyi^MKa, a/ie m 6oÍTbCíi, 60 Llyi^MK «CKyOHe ň BpoBKa, kozím 3axone». OTwe, I7ií6ob cbo€K) 63mkok) BMCTynMB Ha 3axMCT 6e3npaBHoY npai^bOBMTo'f ^KDAUHM. ///// Další bajky KOpCTOKe BI/13l/lCKyBaHH51 Ce/lflH. Mopa/ib: «5e3 fiina cothí Betonu cytorb. A 3a HeftorapoK bohm fltofteň i natOTb, i Mop/iyfOTb (Bohm ce TaK, 6a h, Xa3SMHyfOTb)». «BeflMÍflb-nacÍHHMK»: Teivia 3amphmlitbo3 HenecHicTb, maxpaMCTBO. BeAMÍAb 3o6pa>KeHMM 9\k xmtpmm waxpai/i Ta 6e3COpOMHI/IM 3AHpHMK, LLIO o6ÍKpaB rpoiviaAy, CKopi/iCTaBLui/icb íí 6e3nopaAHÍCTK) Ta naci/iBHicTK). Lyrická tvorba Hlibova • Začal psát lyrickou poezii v polovině padesátých let 19. století. • Nejvýznamnější jsou díla romantického charakteru -báseň „>Kyp6a" /^/\^/\/^ €BreH Tpe6ÍHKa (1812-1848) «/lacTÍBKa» - časopis, vycházel v Petrohradě v první polovině 19. st. 1. skupina bajek - s výrazným sociálním zaměřením -vztah mezi vesničany a pány («LUKO/iflp /}ei-mc», «Bi/i», «Po>Ka Ta xMÍ/ib»). Pozitivní hrdinové jsou hodní vesničané, pan je vždy nepřítel vesničanů. Dvě typické postavy: zkušený, poučen těžkým životem, otec a jeho syn. 2. skupina bajek - kritika feudálního soudu, zkorumpovaných soudních úředníků («BeflMe>KMM cyA», «3o3y/i?i Ta CHÍryp», «ropo6u,i Ta BMiui-m»). 3. skupina - morálně etická problematika («/le6ÍAb i rycn», «ľpiiuHMK», «/}flflbKO Ha fl3BÍHnu,i»). Lidová morálka - záporné lidské vlastnosti. Bajka «l4ap» -hloupý úředník, žertovní žánr a humor. «ľpiiuHMK» -hrdina má hodně žen, které ho nakonec „udusí. Vynalezl bajku ve formě dialogu - «Pn6a/iKa», «Po>Ka Ta xMÍ/ib» a bajku monologizovanou «l4ap». ///// Lyrika Hrebinky • «HoBeH», «YKpaTHCbKÍ Me/iOAÍí», «Mapycfl». • Psal i rusky (bydlel v Petrohradě), např. «HěpHbie ohm», «yKpai/mci/ie Me/10AMM». • Báseň «HoBeH» (1833) • «YKpaTHCbKÍ Me/iOAÍí» - lidová témata. • Elegie Hrebinky - «Mapycfl» (1843) -lyrický smutek dívky. • «Ko3aK Ha Hy>K6nHÍ» • «BorAaH» (1834-1843) neTpo ry/iax-ApTeMOBCbKiiM (1813-1873) • Od roku 1841 do roku 1849 byl rektorem Charkovské univerzity • V roce 1817 začal publikovat v časopise «y k p a i h c b k m m bíchmk» • Překlady: Jean-Jacques Rousseau, John Milton, Adam Mickiewicz, Johann Wolfgang Goethe, Horatius • Bajka «ľlaH i nec» (jako inspiraci použil bajku „Pan a pies" polského básníka Ignacy Krasického) • báseň «MyflpocTb» (publikovaná v roce 1819) • balady: «TBapAOBCbKutí» (publikovaná v časopise «C/iaBflHMH» v roce 1827), «Pn6a/iKa» • Balada «TBa pflo bc b km m » se považuje za jedno z prvních děl ukrajinského romantismu. Romantismus Doba romantismu v ukrajinské literatuře - 20-50. leta 19. století. Úsilí vrátit Ukrajině její jméno Gazyk, kultura). Almanachy: «yKpaÍHCbKHH ajibMaHax», «3anopo3bKa CTapHHa», «Cmn», «Mojto,zihk». V Petrohradě - «yicpaÍHCbKHH 36opHHK», «yTpeHHaa 3Be3,zia», «JlacTÍBKa» (G. rpeóimca). První dějiny Ukrajiny MHKOJia MapiceBHH «IcTopia Majiopocii» V centru uměleckého systému je zajímavý, výjimečný hrdina. Jeden z hlavních prvků - osvobození od nevolnictví. ///// Klíčové rysy romantismu • národnost, • historismus, • vnímaní každodenního života, • povýšení lidského ducha, kult pocitů, • zájem o folklór a nadpřirozené jevy. ^^^^ Tematické a stylové proudy romantismu ^^^^^ • Folklór a historie • Občanský proud • Psychologický a osobní proud • Příklady romantické tvorby: • Levko Borovykovskyj „Marusja", Amfrosij Metlynskyj „Kozači pomynky", Mychajlo Kostomarov „Natalja", T. Ševčenko „Za bajrakom bajrak". Školy ukrajinského romantismu • Charkovská:/leBKO BopoBi/iKOBCbKi/iíí, AMBpOCÍM MeT/ll/lHCbKMM, Ml/IKO/ia KocTOMapoB, Mi/ixaM/io ľleTpei-iKO, Akíb IHoto/iíb. • Lvovská (PycbKa TpÍMu,5i): MapKmH LUaniKeBi/iH, iBaH Bari/meBi/iH, Akíb ro/iOBau,bKi/iM. • Kyjevská: Mi/ixaM/io MaKci/iMOBi/in, Tapac LLIeBHeHKO, M. KocTOMapoB, ľlaiHTe/ieMMOH Ky/iiw, Baci/i/ib 5i/i03epcbKi/iM. Shromáždilo se kolem bratrstva Cyrila a Metoděje. Obohatili ukrajinskou literaturu o novou problematiku, žánry, umělecké prostředky. rieTpo Ty/iaK-ApTeMOBCbKHM «Pn6a/iKa» BoAa iiiyMMTb!.. BOfla ry/ifl!.. Ha 6epe3i Pn6a/iKa MO/iofleHbKMM Ha non/iaBeu,b rrmAMTb i npMMOB/ia: "/lOBÍTbCfl, pn60HKM, Be/1MKÍ Í Ma/ieHbKÜ" mo pMÖKa CMMK — to cepu,e TbOX!.. CepAeHbKO LAOCb PMOa/ionuj bílavc: Hm to Tyry, hm to nepeno/iox, Hm to KoxaHHflHKO?..He 3Ha bíh,— a cyMye! CyMye bíh,— a>K ocb peBe, A>k ocb ryAe,— i xbm/ia vTiKae!.. A>K — ry/lbKĽ 3 BOAH flÍBHMHOHbKa n/iMBe I Kocy 3Hicye, i öpißKaivm Moprae!.. BoHa m Mopra, BOHa m cnißa: 'Teň, reň! He HaAb, Pn6a/iKO MO/iOAeHbKMM, Ha 3paAHMM raK hí myKM, Hi /lMHa!.. HaLAO TM HÍBeHMLLI MÍM p\ß, \ n/lÍA /lKDÖeHbKMM? KO/IM 6 TM 3H3B, 9\k PMÖa/lfOM Y MOpi >KMTb Í3 pMÖKaMM TapHeHbKO, Tm 6 caM nipHyß Ha aho k /iMnaM I napy6ou,bKee op,p,bb 6h naivi cepAeHbKo! Tm >k 6aHMiu caM,— He CKa>Keiij: hí — 9\k COHeHKO í MÍCflU,b HepBOHeHbKMM X/iK)noLAyTbCfl y Hac b boaí Ha ahí IÍ3 BOAM Ha cbít BMxoA^Tb Bece/ieHbKÜ Tm >k 6aHMB caM, xk b TeMHy híh 5/iMLAaTb y Hac 3ÍpoHbKM niA boaokd; Xoam >k AO Hac, noKMHb tm yAKy npin,- 3o MHOK) 6yAeiiJ >KMTb, hk 6paT >KMBe 3 cecTpOK)! 3mphm ckdah!- hm ce >k BOAa?.. Ce A3epKa/io,— rviflHb Ha cbok) ypoAy!.. Om, n He 3 TMM npMMiu/ia CfOAa, LI406 HaMOB/mTb3 BOAM Ha napyÖKa HeB3roAy!" BoAa iiiyMMTb!., BOAa ryAe... I HiweHbKM no kíctohkm 3aMMae!.. PMÖa/iKa BCT3B, PMÖa/iKa MAe, To cnMHMTbca, to Bn'?iTb Bee r/iMÖiueHbKO nipHae!.. BoHa >k Mopra, BOHa m cnißa... ľy/ibKĽ npMCHy/iM Ha cmhím Mopi CKa/iKM!.. Pwöa/wa x/itonĽ 3a hmm wyöoBCTb BOHa!.. / I öi/ibwe B>Ke HirAe He 6aHM/iM PM6a/iKM! Romantická tvorba £BreH Tpe6ÍHKa • «HoBeH», «yKpa'iHCbKa Menof\\9\», «Mapycfl», «3aKBÍTHa/iaca flÍBHMHa». • Romance «Ohm nopHbie», rusky psané básně «ľleHa/ib», «CKa/ia». sbírka «PaccKa3bi nnpflTMHi4a». • NOVely «He>KMHCKMM nO/lKOBHMK 3o/iOTapeHKO», «Ky/iMK». • Romány «floKTop», «HaMKOBCbKMM». • črty «ľleTep6yprcKafl CTopoHa», «XBacTyH». /leBKO ^ EopOBMKOBCbKMÍl • Balada «Mapyoi» • «Monop,v\u,5\» - 1828 «BecTHi/iK EBponbi» • «HapÍBHi/m$i» - 1831 (základ píseň «Om He xoah, ľpMi^K), Ta m Ha BeHOpHMI4Í»). • Psal historické elégie - AyMM a romantickou poezii. Vytvořil postavu pěvce, báseň «EaHAypncr». • Báseň «Bo/iox» - oslava volného života, cikánské motivy, vyznání životní svobody. ///// Bíktop 3a6i/ia • sbírka «CnÍBM Kpi3b c/ib03i/i» | • Básně «Co/iOBeň», «Hobhmk» • sociální motivy v básni «3obcím cbít nepeBepHyBCfl» ///// /^^^MnxaM/io neTpeHKo ^^^^^ • Elegická reflexívní báseň «fli/iB/iK)Cb n Ha He6o, Ta ň flyMKy raflaK)...» • Cyklus «CnoB'flHCbK» Mľixaňjio neTpeHKo Hamican poiuanc "Ilcôo" C'Jlnn.niocb n na neóo") Abtop nocTU'imix ph;ikíb * ^HBJHOCb m ne iieóo ia íi avMKv nuaio. llo\i\ m ne Cokí.i. mo\i\ n c :iÍTaio ? * MOMV MCHI. lioVKC. rii KpHJUIÍB He flBB? >l Ô 5CM.IIO IIOMIHYB I B HCÔO i.HTaB1 Y TBOpi "HCÓO" f/JllBJUOCb M HU HCOO") .lipll'IHIlíí repOÍÍ ( BlipaiHIIKOM pOMUHTMMHOÍ TyľH! Hvaiiíí h v ;jo:ii. mwkiiií y ;i»o;iefí Xióa >K \to Koxae Mepi.innx jÍTeii') KOXaiOCX JlHXOM, IlpllBJTY HC iHaiO. I ľipKO. i \UVpHO cbííí bík KoporaK). I i> ropi ciiiinaB h, mo ii;ibKii ojhu. -.Ua.ieKer neóo. - \ioa cTopOHa. Y TBOpi "He6o" ("ZlnBJíiocb a na neóo") ana Jiipiinnoro repoa npnra.viaHHnn po m a hti i 1 i h m fi nopim ro i^eajiy: Jl ó 3eMJiK) HOKiíHVB i b Heôo -íjiítub! ,'la.ieKo vd \i\iapn. iioaa.ibiiie on cbítv. IIIyKan. coói ;uvn. na rope iipiiBirv. I .lacKii y >ipoK. y cohuh npOCHTb Y CBÍTJ1Í IX SICHÍM BCe rope BTOíilITb ^^^MiiKO/ia KOCTOMapOB • «3aKOH 6o>kmm, a6o Ki-inra 6yTTfl yKpaiHCbKoro Hapofly» • Sbírka «yKpaiHCbKÍ 6a/iafli/i» • Báseň «CnÍBei^b MnTyca» • Novela «HepHÍrÍBKa» M m kojí a KocTOMapoB HariMcaB "3aicoH ooaiih. a6o KHiira 6yrra yicpaiHCbKoro Hapoiiy" - viani(|)ecT Kiipii;io-Mc(|>o;iiiBCbKoro öpaTCTBa. •'UkOH liOKItŕi. aóo KNIHA bVTTfl V TCP AIHCbKOľO HAPOflV1 HACTbCfl npo Biac.Mimii Yhipamii i Pocií: "Ckopo noóa«ni;ia YKpaina. mo noenHajiacb y hcbojuo. 60 boha no cBoeTi iipocTori ne nhiuuia. mo ra.M óvb uap mockobcbkuíí. a uap mockobcbkhh yce piBHO óyjio, luo iaoji i MyHijTejib. 90. I o;iou;iacb YKpaina oj MocKOBiuiinif. pMZiKii "89. Ajie cKopo nooamuia YKpaiHa, mo no(7ina.iaci. y hcbo.iio. ôo Bona no cbocm npociori He nhiia/ia. liioiaM oyn nap mockobcbkiiíi. «i nap moľkobci.kiiíí yce piBHo oy/io. mo moji i Myiurejn." ypiiBOK \X(). 1 neHbOTO ;uih poc.no, yMHOwanocfl KOiauTBO i He3a6apOM óyjin ó na YkpaíHi yci Koiaiai. VCi BL"lbHÍ Í plBHÍ. " pHjKii: "93 I ÔH.nacb YKpaiHa ;iir n'jnviecxT. i tCTb to HaňCBJmuja i CJiaBHÍUia Bořma 3a CBOÔojiy, HKa TÜlbKH eCTb B icTOpii "CniBEUb MIITVCA" vpiiBOK i TBOpy: Time cii.na Aa'/Koo'/icoro BHyKa: laiapn nxitOHApyiOTb, I\HH3Í KyiOTb KOpOMOJIH. He JUUOTt. OÓ B i p i i JUO.IHX. ÄMC|)pOCÍM MeT/IMHCbKMM • Sbírka «flyMKM ň nicHi Ta me fleii^o». • Elégie «Ko3ana CMepTb» • «CiviepTb 6aHflypncTa» • přeložil básně českého spisovatele Františka Čelakovského. o AM4>pOCÍM MeT/IMHCbKMM "CMEPTb BAH/iyPHCTA" TeMa CTHH piüHo'i MOBII. IlicHt y UbOMV Twopi KOMiuviiiniiiniiM oÔpaMJieHHMM ciV/Kiiii. oópa? pouiypxaHoi CTiixii Hypa bi it*, uimiBat. I COCHOBHM 6ip TpilUHTb; B NNiapax ("viiicKaBKa na.iac. IpÍM ii\ I pOMOM l'pMKOTIITI». pi)ManTii«ina Kapniiia óvpi na Jliiinpi ickciipcciibmiiíí neľna* lihna óypn naJJ,MÍnpi): ÁUiinp KJicKO'ic. ownc. n.ia'ic H rpiiny ciiBVK) rpHcc. Bíh pene ii na KaNiiin. cKa'ie. KaMÍHh |iBe. rpiiie. nece.. poMUHTii'iHitii iici'navu BypM BMC. ?aBiiBa(. I COCHOBHM 6ip TpilUHTb; Ii xMapax ôjiiicKaBKa na,ia<. ľ"piM 5a ipOMOM rpHKtVI'llTI. Hi'i to yuicM b cm ľiopHÍe, To MK KpoB lanepBOHie! ueii Tiiip ehcnpeciiBHO unpawn vóo:iÍBaniiM poMamiiwiom icpoM *a laneómiíí era h iioncBo.ienoi iiaui'i rpiM iianyciii na nač. Ihkkc. cna;ni nac b novKapi. I>0 Í B MCI11 i B Óail.'lVpi B/KO I.UIC 'SailMMpat'.! B'/KC MC I piINlil MMC. BVKC IIC lOpil'MMC. M K B XMapi. 1'IicnM b napiui. óo Bvuc nauia mobu kohuc! ///// PyCbKa TpÍML^fl • MapKi^H LUaiuKeBMH (1811-1843), • iBaH BarM/ieBMH (1811-1866), • Akíb ro/iOBai^bKMM (1814-1888) • «Ith b Hapofl, bhi/iti/ica b Hboro ňoro MyflpocTi». zw PyCbKa TpiMIJfl „CMHPyci" (1833) sborník „3opfl" připraven k tisku v roce 1834 oslavování kozáckých vůdců -B. Chmelnyckého a S. Nalyvajka Báseň o Nalyvajkovi (Šaškevyč): To/ii mojioa HajntBaHKO jio kohs roBOpHTb: "Ciynafi, cTyriaň, bopoh kohio, ohctphmh Hora.\rn. HcxajicKo Lina LíepKOB, Pm\Tb juixií 3a mimi". A y míctí Euúů U(epKBÍ mmi 3BÍ3;m 3racajiiL Y^apiLTH 3 caMonajiiB, i kohí 3arpa.-m. Toaí nocnír HamnaňKO, nia hiim icíhl irpae. Ukázka «Cmh Pyci» Pv'CbKa MaTH Hac posula, PvctKa Maní Hac noBiĽia. PvcbKa Maro Hac Jiioômia: ^omy jK MOBa ch He^oĽia? Hom ca. hcb BcnmaTH MacM? ^OM HV5KYTO nOHlOOMCM? >Jt ÍJC )*C Pa30M, pa30M, xto cíli Mac. F0HÍT1> 3 P\'CÍ MpaKH TfeMaBJ. 3aBHCTi> Haň Hac He cíbíkac, -Pa30M k cbítjiv. jpyrH acjBasi. ^1 1833 MfUui* MnpiiMiia lil A lil K l: UM'IA IMI _ PyCAilKA ÄH'BCTPOBAÄ. «Pyca/iKa flHÍcrpoBafl» • Na konci roku 1836 byl v Budapešti vydán časopis „Pyca/iKa AHicTpoBaa". • Obsah „Pyca/iKi/i AhíctpoboT" je dán třemi hlavními myšlenkami: • uznáníjednoty ukrajinského lidu rozdělené hranicemi různých států a výzva k jejímu obnovení; • pozitivní přístup k sociálním hnutím a oslavování národních vůdců - bojovníků za sociální a národní osvobození; • propaganda idejí vlastní státnosti a politické nezávislosti. • I. O p a h ko :« Pyca/iKa flHicTpoBax " xo v i x km ň He3HaHHMM )í3MÍCT, HKI HeflCHI flyMKm B HIM BMCKa3aHÍ- 6yna CBoro nacyxBMmeM HacKpÍ3b peBO/7/ol(/mhmjw». ///// MapKmH LU a ni Ke b m h a konec "Ruské trojice V roce 1836 připravil M. Šaškevyč učebnici pro mladší žáky - „Hi/uaHKa" Intimní lyrika «ľlo3a ti/ixi/im flyHaM», «flo mi/i/ioT», «CyivipaK BenipHÍM». • Romantikové vydávali manifesty, programy, almanachy. Vystupovali programově. • Brání mateřský jazyk, propagují ukrajinštinu, upozorňují na její krásu. • Tvorba ukrajinských romantiků proniká do světa a navazuje vztah s evropským romantismem. • Vzpoura a neutuchající nespokojenost. • Propagace elegického stylu a oslavování minulosti. Vymanili ukrajinskou literaturu z burleskní tradice. Vznik nových témat a žánrů. Taras Ševče n ko prvníobdobí tvorby(1837-1843) • balady „npi/iHi/iHHa" (1837), „Tono/ia" (1839) a „y-ron/ieHa" (1841) • «Ko63ap» (1840) - báseň «flyMM moY, AyMi/i moY» • báseň «ľlepe6eHflfl» • rozsáhlá báseň (poema) «KaTepi/ma» • „TapacoBa híh" (1838), „iBaH ľliflKOBa" (1839), „ľaMflaiviaKi/i" (1841), „ľaMa/im" (1842) • Historicko-hrdinská poema „Tai/ÍAaMaKi/i" je vyvrcholením Ševčenkova revolučního romantismu. Taras Ševčenko OBDOBÍ „TŘÍ LET" (1843-1845) • Ševčenkův přechod do nového období literární tvorby se odrazil v poemách «Po3pnTa Morn/ia» (1843), «HnrpnHe, HnrpnHe» (1844) a «Coh» (1844). • Poema «COH» je považována zajeden z nejvýznamnějších příkladů světové satiry. Podtitul - KOMeAifl; hořká ironie. Skládá se z úvodu a tří částí: • Úvod - sociální a mravní zločiny Nikolaje I., pije krev svého národu. • 1. část - Malebná krajina. Velkolepě popisuje Ukrajinu, jako ráj na zemi. Loučí se s Ukrajinou a vidí v tom ráji peklo nesvobody. Umělecký kontrast bída, utrpení - ráj. • 2. část - pláče a hledá zemi, kde není utrpení. Touto zemi se stává Sibiř, ale když je tam, zjistí, že tam je to stejné. • 3. část - satiricky obnažuje, bičuje cara (KoivieAifl uapcbKoro pe>KMMy). Kult carismu vzniká na půdě nevolnické psychologie. Hlavní otázka: Ak aobto in,e 6yAyTb Ha cbítí nai-m naHyBaTM? • Poemy «Be^MKMM /ibox», «KaBKa3», «1 MepTBMM, i >kmbmm...» a básni «Xo/ioahmm flp» (všechny 1845). • Poema «BE/1I/1KI/1I/I /lbOX» se skládá ze tří částí («Tpn Aywi», «Tpn BopoHM», «Tpn /iipHMKM») a epilogu («CTo'ÍTb b ce/ii Cy6oTOBÍ»). • Poema «KABKA3». Poema requiem, obvinění carského režimu, protože car vedl válku, ve které zemřelo mnoho lidí. Popis kavkazské přírody. Obviňuje všechny: cara, církev, pana a samotný národ (KaTM 3HymaK)TbCfl nap, Haivm, a npaBfla Haiua n'flHa cnuTb). • Ševčenkova výzva «1 MepTBMM, i >kmbmm, i HeHapoA>Kei-mM 3eM/i5iKaM mo'ím...» je promyšlenou poetickou analýzou společensko-politického a národně-kulturního života Ukrajiny. • Poema «GpeTMK» o Janu Husovi, věnovaná Šafaříkovi (1845) • Poema «C^innM» («HeBO^bHMK») • Báseň «Tpn /iÍTa», báseň «MnHaK)Tb ahí, MMHatOTb hohí» • Cyklus končí «3anoBÍTOM» Taras Ševčenko OBDOBÍ „TŘÍ LET" (1843-1845) ///// Taras Ševčenko OBDOBÍ „TŘÍ LET" (1843-1845) Společenská a sociální témata • poemy «CoBa» (1844) i «HaMMMHKa» (1845), «BiflbMa» (1847), «MapnHa» (1848) • balady «/li/iefl» a «Pyca/iKa» (obě 1846) • osudy matek Taras Ševčenko OBDOBÍ VYHNANSTVÍ 1847-1857 • Cyklus «B Ka3eiviaTÍ» (1847) • Láska k Ukrajině: «Mem OAHaKOBO», «B HeBOJli T5DKK0», «1ÍH MH lije 3ÍHAeMOCH 3HOBy». • poema «KHH)KHa» • Poemy «MapHHa» (1848) a «BapHaK» (1848) -obraz národního mstitele. • Sevčenko nastolil morální a etické otázky také v dalších svých poemách «Ip>KaBeu;b» (1847), «IIepHeub» (1847), «MocKajieBa kphhhuji» (1847 i 1857), «THTapÍBHa» (1848), «Cothhk» (1849)a«neTpycb»(1850). Taras Ševče n ko poslední období tvorby • poema «Heoc(DÍTM», napsaná v prosinci 1857 • nedokončená poema «K)poahbmm» (1857) • zhodnocení své životní cesty - lyrický triptych «/}o/ifl», «My3a» «CnaBa» (1858) • poema «Mapm» (1859) - osud matky • báseň «Hm He noKMHVTb HaM, He6oro» napsaná 10 dní před Ševčenkovou smrtí • celý život psal deník - tzv. «>KypHa/i» (dnes lHoAeHHMK), psal ho v ruštině - důležité dílo pro pochopení tvorby básníka. rpHTOpiň KBÍTKa-OCHOB^HeHKO • Xyflo>khí 3aco6n aBTopa - ořme xapaKTepiB, caMoxapaKTepMCTMKa repoiB, BMKOpMCTOBye HyT/lMBÍ TeMI/1 Ha cjdohí eTHOrpaCJ)íhhmx MaTepÍa/lÍB. y K33KOBOMy ctm/ií po3noBÍflb Bifl onoBiAana. BMKOpMCTOBye cj)opMy TaK 3BaHoro «cKa3y» • Skazje druh literWnšio umaleckáho vyprW/an&napodobuj&iětivou má nit 'nth socilÁřnšh vrstevísedlVikozzemadalcozslutebnschzVsraznWcharakteristika skazuje prSomnost vypra vaáezkters neněa utoremzale spětw interpretemza jehot styl projevu nezapadWdo moderněliterVifněnormyzTerměi skazzstejnajako skazanijezse moie ve folkloristice moie vyskytovat taká jako definice pro rozná neipohWJkovástyly óstně tradice čpovastizlegendyzpouáná'pňbahyiexemplad? • noBicri MoweMO po3AÍ/iHTi/i Ha abí rpyni/i: • CeHTMMeHTa/ibHi TBopi/i («Mapyoi», «Ko3np-AÍBKa», «flo6pe po6n, Ao6pe m 6yAe», «LHnpa /ik)6ob», «CepAeiuHa OKcaHa» Ta íhluí) • Eyp/iecKHa npo3a («Co/iAaTCbKMM naTpeT», «MepTBei4bKMM Be/iMKAeHb», «Otto6í i CKap6», «KoHOToncbKa BÍAbMa») - BMKOpMCTOBye HapoAHi k33km (oco6/imbo Ha nonaTKy), cj)o/ibK^opHÍ motmbm. Bkíhljí nacTO noBHa/ibHe npi/ic/iÍB'fl {«UJBeqb 3Han CBOC LUBaLfTBO, a B KpdBeLfTBO He MÍUJaMCfi»). • y TBopnocTÍ uboro aBTopa 3HaMAeM0 noeAHaHHfl (j)aHTacn/iKi/i 3 pea/ibHMM cbítom, >KapTÍB/iMBÍ cMTyauii, OAHaK caTMpa m ipoHifl aBTopa iHiua hí>k y LUeBHeHKa, Kbítk3-OcHOB'flHeHKo híko/im He BiAryKHyBCfl npoTM HeBi/ibHMi^TBa. • Moro APywwHa nacTo HaAuxa/ia ni/icbMeHHMKa Ha cTBopeHHH hoboto TBopy, BOHa npi/iHocM/ia 3 apMapKy hobí icTopii, hobmx nepcoHa>KÍB. • «KoHOToncbKa BÍAbMa» - reTbMaHinuHa, ÍAea/iÍ3auifl MMHy/ioro, ckdkct: cna/ieHHfl Ta yTon/ieHHfl BÍAbOM. Ma/ia npo3a ľpi/iropm KßiTKi/i-OcHOB'flHeHKa • Bece/ii TBopn, akí 3ai4ÍKaB/iK)Ba/iM HMTana. • «napxMMOBe CHiflaHHa» - onoBiflaHHa, Teivia 3aK/iaAeHa y npnc/iÍB'i "BaHM/iM oni, u\o KynyBa/iM, 'iwje, a>K noBn/ia3bTe». ľlpo Aypnoro ľlapxMMa, aKMM xone OApy>KMTnca 3 HaMKpacMBÍiuoK) AÍBHMHOK), swa Ma/ia 6araTO 3a/ini4a/ibHMKÍB. fliBHMHa noroAn/iacb, 60 y ľlapxMMa e rpoiui, caivia >k Ma/ia KoxaHua. • «KynoßaHMM po3yM» - to/iobhmm repoM AeMKO - xopoiuMM rocnoAap, a/ie He 6yB BHeHMM, BÍH BMpilUMB, ü\0 MOTO CMH ľlOBMHeH OTpMMaTM OCBÍTy. He 3Ba>KaK)HM Ha Te, u\o noro cmh HaBHMBca HMTaTM, 3a/iniuMBca AypHMM. Cmh Mfle «y cbít», noBepTaeTbca 3a 2 poKM, oflHaK He nopo3yMHÍB. BaTbKO noro 3HOBy BiflCM/iae «y cbít», cmh noBepTacTboi 3a 5 pokíb, 3HOBy He nopo3yMHÍB. To/iOBHa AyMKa, u\o Aypna /írOflMHa 3a/iniuaTMMeTbca 33b>kah AypHOK). • «niflopexan» - 6pexyH Ocran i niflópexyH (iiomíhhmk CBaTa). TaK 6pexa/in, \u,o HapeneHa nepeAyMa/ia AaßaTM 3roAy Ha uj/ik)6. • «Ha ľlymaHHfl - ak 3aB'a3aHO» - oct3hhím A^Hb nepeA nocTOM. Abtop BMCMiroe ro/iOBHoro repoa, íikmm Heiviae m i p m b T>kí {«T/wam >k, Ky/iHHo! Haroflyň MeHe ran, 11406 nepe3 u,i/iicÍHbKiňii nicr He 3axoTÍnocn MeHiícrm) ///// O CeHTMMeHTa/lbHa np03a ľpnrOpÍ51 KBÍTKM-OCHOB'flHeHKa • noHyrm repoiB, iflea/ii3ai4ia repoiB, moAeHHe wmtta 3BHHaMHnx n\op,ei/\ • «Mapycfl» 1834 - KoxaHHa ce/iflHKM ao BacM/ia, bíh 6íahmm, a BOHa 6araTa. BacM/ib noBMHeH mtm b peKpyTM (b apMÍK)), Mapyca CTpa>KAae, TOMy Ti 6aTbKO AOMOB/iaeTbca, mo BacM/ia BÍAnycTM/in. 3a A^Hb nepeA noBepinei-ii-mM BacM/ia, Mapyca noMMpae. BacM/ib mas y MOHacmp, Tako>k BMwpae bía Tyrw 3a KoxaHOK). 3 HacTMHM TBopy: 1 - ny6/iii4MCTMHHMM BCTyn (ceHC /íKDACbKoro wmtta, noro 3b'íbok 3 6o>kok) BO/iew), 2 - onucu npwpoAH, aBTopcbKi moho/iotm, 3 - AHAaKTMHHe 3aBepujei-ii-m. lAea/ii30BaHMM, ceHTHMeHTa/ibHHM o6pa3 Mapyci, cxeMaTMHHMM i ceHTHMeHTa/ibHHM o6pa3 Bacn/ia. • «Ao6pe po6n, Ao6pe m 6yAe» 1837 - npo TwxoHa, akmm BpaTyBaB u,\ne ce/io. • «Ko3np-AÍBKa» 1837 - caTMpa Ha cyAOBMM anapaT. ľo/iOBHi repoiÍBra Ta ii Koxam/iM TleBKO, íworo 3aapeujTyBa/in 3a KpaAÍ>KKy rpoiueMj oah3k bíh ix He BKpaB. iBra 6opeTbca 3a CBOÓOAy CBoro KoxaHoro. lAea/iÍ30BaHMM o6pa3 ryóepHaTopa, akmm Tm AonoMir. 3aKÍHHeHHa - mac™, Beci/i/ia, Ha sme AonoMarae 3i6paTM rpoiui ryoepHaTop. • «IHnpa /ik)6ob» 1839 - KoxaHHa 6araToro naHa (CeMeH iBaHOBi/in) ao ce/iflHCbKoi aíb^hhm. lAea/ii30BaHMM o6pa3 KoxaHHa. Abtop HaMaraeTbCfl noKa3aTn, mo He bcí naHM OAHaKOBi, oopa3 xopoiuoro naHa. HepiBHiCTb y uj/ik)6í, naH He Mowe OApy>KMTnca 3 npocTOK) aíbhmhokd. ra/iOHKa BMxoAHTb 3aMÍ>K 3a 6aTbKOBoro APyra, aKoro He Koxae. ľlic/ia uboro AÍBHMHa noMMpae 3apaAn CBoro KoxaHoro CeMeHa, mo6 bíh mít >kmtm p,an'\, TOMy mo BBa>Kae HepiBHiCTb 6o>kok) BO/iew. • «Bo>kí aítm» 1840 • «CepAeiuHa OKcaHa» 1841 • «nepeKOTMno/ie" 1843 - /íereHAa npo 6o>Ke noKapaHHa HeBMHHMx. Oo/ibK/iopHMM CK»KeT. flBa repoi" TpoxMM - 6íahmm, fleHMC - 6araTMM. y míctí TpoxMM CTae cbíakom toto, ak fleHMC KpaAe. AeHMC BÓMBae TpoxMMa, mo6 tom He po3noBÍB npo KpaAÍ>KKy. flic/ia aobtoto cniACTBa, Ashmc 3Í3HaeTbca. o iBaH-Henyří /leBULJbKUM noBÍCTb «KaMAameBa cím'h» 1879-M piK. Ib3h OpaHKo npo u,eÍA Tßip: «iloBicTb KatißaineBa cím'h HanemMTb p,o HaiiKpamnx o3ßo6 yKpáÍHCbKoro nMCbMeHHMqrßa.» y noßicri «KaMflaweßa cím'a» crocyHKi/i Mewi/i aímobmmm ocoöaMM BM3Hanae naTpiapxa/ibHa MeHTa/ibHicTb, b cM/ioBOMy no/ii flKoT nepeöyßaKDTb yci. To/iobhokd npi/iHi/iHOK» flOMaiuHboro neK/ia y noBicTi «KanflaiueBa cím a» e naTpiapxa/ibHa MeHTa/ibHicTb, no6yTOBÍ3M. TeMa TBopy - noKa3 Ha npuK/iaAi OAHiei" poAUHi/i wi/irm yKpa"mcbKoro nopecpopMeHoro ce/iflHCTBa. ľloAii Uboro TBopy BiAÖyßaeTbca b ce/ii, \i\o po3Ki/iHy/iocb HaBKo/io piHKM Pocb, HeAa/ieKo bía Eoryc/iaßa. Ce/io Ha3i/iBaeTboi CeMi/iropi/i. To/ioBHa AyMKa noßicTi — u,e noKa3 6yAeHHi/ix ci/iTyauiii, y aki/ix BiAÖyßaeTbca 3MÍ3epÍHHfl /lKDACbKoT Ayiui, 3yMOB/ieHe iioctímhokd 3a/ie>KHicTKD n\op,e\A bía MaTepia/ibHi/ix HecraTKÍB. flyxoBHa po3'eAHaHÍcTb 3yMOB/ieHa BiAcyTHicm nparHeHHA 3po3yMÍTi/i oahh oahoto. L^e OTpytoe >KI/ITTfl í 6aTbKÍB, í iXHÍX cmhíb Ta HeBÍCTOK. nepcoHa>kí: OMe/ibKO KaíiAaiu — ro/iOBa cím'V (6yB Ao6pi/iM ce/iflHi/iHOM, BToni/iBCfl n'flHí/iíi y Be/iMKOAHKD n'flTHi/mK>). riopTpeT OMe/ibKa Kasárna: «LUnpoKi pytoßa 3aKananncfi flo iiíktíb, 3-nifl pyKdBÍB 6yno bm/jho 3/jopoB/ 3aropini >KnnaBÍ pyKľi. LUnpoKe zituje 6yno cyxopnxBe ň o/iifle, Hane zim Lie b veHu.x. Ha cyxoMy BMcoKOMyno6iHaoira/w rycri flpiÖHi 3 m op in km. KynepxBe noci h eH e bo/ioccx crupnano Ha ronoßi, xKnyx, i6nnm,ano cmbmhok>.» Mapycfl KaíiAaiuMxa — tforo APyw^na; Kapno KaíiAaiueHKO — crapiui/iM ci/ih; TlaBpiH KaíiAaiueHKO — mo/ioawum ci/ih; MoTpa KaiiAaiueHHi/ixa — CTapiua HeßicTKa; Me/iawKa KaíiAaiueHHMxa — Mo/ioAwa HeßicTKa ApyropíiflHi nepcoHa>Ki: riapacKa ľpi/iwi/ixa, ľla/ia>KKa Co/ioß'ixa Xyflo>khí nopÍBH5iHH5i b oniicax nepcoHa>kíb: ««yc/ii/ma, ak Myxa b CnaciBKy; b ľla/ia>KKi/i oni BMTpiiuKyBaTi, 9\k y waöi/i, a era h kpmbmm, ak y 6a6i/i; Xißpa AO^aAHa, ak ni/icaHKa; xoAUTb /íereHbKo, Hane b cTyni ropox TOBne; roBopi/iTb TOHeceHbKo, mob coni/iKa rpae; AÍBHMHa, rapHa, ak kbítohio, nepBOHa, ak b /iy3i Ka/ii/ma, Ti/ixa, ak Ti/ixe /iíto; n\Au,e, s\k bíck, 9\k n\Au,e b HeHLjfl, 6/iÍAe; Oň, rapHa >k Ais^na, ak pan, mob nepBOHa po>Ka, noBi/iTa 6apBÍHKOM!» ///// iBaH HeLiyM-/leBMU1bKMM noBicTb «MwKO/ia flwepfl» 1878 • Cou,iaribHo-no6yTOBa noßicTb, npi/icB*HeHa /lMceHKOßi • ľloAií Bifl6yßaK)Tbca y ce/ii BepöiBKa • KOHTpaCT MÍ>k n O k/11/1 Ka H Hfl M /lK)flMHI/l flO Horocb BMcoKoro Ta Tí mofleHHi/iM >ki/itt3m, sme pyíÍHye TaKÍ nparHei-ii-m. • TeMa TBopy: po3noBÍflb npo wi/irra Mmko/im Awepi Ta Moro cím'T, a t3ko>k 3Ma/iK)Bai-ii-m wi/irra n\oß,ei/\ nifl rHo6/ieHH3M namni/iHi/i Ta 6opoTb6y 3 Hero. • Iflea TBopy: noKa3aTi/i He3/iaMHi/iM flyx HapoAy, fíoro HenoKipHicTb naHaM. • ľloBicTb «Byp/iaHKa» - npo 3HeAO/ieHy AÍBHi/iHy-Hai/ÍMi/iHKy ///// MapKO BoBHOK (Mapm Bi/iiHCbKa) • 1857 poKy nepiua 3ÖipKa onoßiflaHb «HapoAHi onoßiflaHHfl» - 11 onoßiAaHb, Teivia ci/ibCbKoro >kmtt?i («Cecipa», «TopnMHa», «OAapKa», «Ko3aHKa», «naHCbKa bo/ia», «CßeKpyxa», «OTeu,b AHflpin», «Coh», «BMKyn», «HyMaK», «Tpn flo/ii», «He ao napn», «flßa cm hm», «/leflamMu,?!»). PoflMHHe >kmtt5i, 6yAeHHe >kmtt5i, a/ie b K33KOBOMy TB pOMaHTMHHOMy CTM/1Í. ľlpO HeBO/lK) TB cí/lbCbKe >kmtt5i. CnpaB>KHe >kmtt5i ce/iflH, a/ie /lipMKo-eniHHa pOMaHTMKa. KOHCJD/IÍKTM mí>k HeBÍ/lbHMKaMM í naHaMM. • «OAapKa» - fliBHMHa-KpinaHKa, 5iKy 3Heßa>KMB TT naH. • OnMcye HemacHy ao/ik), >KopcTOKi onoßiflaHHa, BMKopMCTOßye HapOflHÍ niCHÍ, CJDO/lbK/lOp, BipTyo3He 3o6pa>KeHH?i nCMXO/lOrÍHHMX o6pa3ÍB. • y 1862 pouj APyra 3ÖipKa «HapoAHi onoßiflaHHfl» • OnoßiflaHHfl npo wíhohí p,on\, repoY po3noBiflaK)Tb npo cbok) p,on\o. • «iHCTMTyTKa» 1861 - nepiua couja/ibHa noßicrb b yKpaiHCbKÍM /íiTepaTypi. MapKO Bobhok (Mapm Bi^iHCbKa) • «Ko3aHKa»: TeMa - OApywem-m Bi/ibHoT aíbhmhm 3 KpinaKOM. O/ieKcaHApa Bcynepen bo/ií 6aTbKÍB, poahhíb i 3HaM0Mnx BMMiu/ia 3aMÍ>k 3a KpinaKa, 60 i4ÍHM/ia KoxaHHa Bulíce 3a cboóoav. nai-m BiAAawTb íí no/iOBÍKa y BiňcbKO, cmhíb 3a6npaK)Tb y H3MMM, a O/ieKcaHApa 3MyiueHa bíapoó/iatm naHmi/my. Ti ho/iobík Ib3h 3o/iOTapeHKO nniueTm cyMHi /imctm 3 Mockbm. • To/iOBHa repoTi-m i^boro TBopy urk >tKMByTb y AOCTaTKy. fliBHMHa 3aKoxyeTbca y neTpa, BMxoAHTb 3a Hboro 3aMÍ>k. Áywe /ikd6m/im oahh OAHoro, a/ie bíh 3a 2 pokm noMwpae. IleTpo >kmb y irnuoMy ce/ii, TOMy BOHa npoAae noro xyAo6y i xaTy, a caMa noBepTaeTbca ao 6aTbKa. BaTbKO HeBAOB3Í Te>K noMwpae. Ti 6paT OApywyeTbCfl i Mae 5 pjjeů, noro APywHHa He /iK)6nTb cecTpy. ToMy AÍBHMHa BMpiiuye mtm c/iywnTM ao naHÍB. Ti npnMHa/in b fleM'aHÍBi4Í, a/ie He3a6apoM 6paT npwxoAHTb, npocMTb, iao6 cecTpa noBepHy/iaca. nic/ia noBepHeHHa, APywHHa 6paTa 3HOBy íí oÓMOB/iae m noBOAHTbca ao Hei Henpi/IMHflTHO. flÍBHMHa mas AO KH£Ba, 3HOBy c/iy>KMTM. íl 6paT HeBAOB3Í BTpanae rpoiui, 36íahíb, Apywnna OApa3y 3raAye npo cecTpy, 6paT npocMTb y Hei AonoMorw. CecTpa MOMy AonoMarae, bcí 3apo6/ieHÍ rpoiui MOMy BÍAAae, a caMa tídkko npauwe, lao6 bíapoómtm rpoiui. ///// ^^^^ riaHTe/ieMMOH Ky/iiiu 1845 p. - nepwi po3Ai/in poMaHy «Hopina paAa» b wypHa/ii «COBpeMeHHMK». «1/ICTopna BopMca ToAyHOBa m flMMTpMfl CaM03BaHu,a» ICTopMHHMM poMaH «CeßepaKM» (bmmluob aPYKOm niA Ha3BOK) «A/ieKcen OAHopor») ABTOÖiorpacJDiHHMM poMaH «EßreHMM OHerMH Haiuero BpeMeHM» 1856 - 1857 pp. y ľleTep6yp3Í y Aßox TOMax bmmlu/im «3anHCKM O K)>KHOM PyCM» - HaM3HaHHÍLUMM iCTOpMHHMM Tßip n. Ky/iiLua 1857 p. bmmluob poMaH «HopHa paAa» 1862 p. nepLua 3ÖipKa BipiuiB «/}ocbíakm. flyivm i MpiT» 1882 p. APya 3ÖipKa «XyTopHi noe3Íí» - wmtta Ha caMOTi 1893 p. jpejn 36ipKa «/}3bíh» (3TOaom «XyTopHi HeAorapKM»). ///// riaHTe/ieMMOH Ky/iiuj «HopHa pafla» H • ľlepcoHa>KÍ poMaHy: • Comko (icTopuHHa ocoöa)-reTbMaH 71iBo6epe>KHoTyKpaTHM • BpioxoBei^bKMM (icTopuHHa ocoöa, KOLUOBI/líí 3anopÍ3bKoTCÍHÍ) • LUpaM, CBflLljeHI/IK (CBÍTCbKe npÍ3BMLi^e HenypHuří) • Kiipii/io Typ • rBMHTOBKa • BaCM/lb-HeBO/lbHMK • neTpo LUpaivieHKO • /leča HepeBaHÍBHa AHaTO^ÍM CBMAHMI4bKMM • nucaB «HapoAHi onoBiflaHH^» yKp. i poc. mob3mm - npo >KMTT51 MaprÍHa^bHMX BepCTB CVCni/lbCTBa (KOHOKpaAÍB, KOHTpa6aHAMCTÍB, >Ke6paKÍB, c()a/lbLlJMBOMOHeTHMKÍB). • AßTop noe3ÍM-niceHb Ha B/iacHi Me/iOAÍi, nacTMHa akmx 6y/ia 3a6opoHeHa u,apcbKOK) i paA- i4eH3ypoK) («yKpa'ma, Haiua M3TM», «B no/ii ß,onn crofl/ia» Ta íh.); eTHorpacpMHHnx («Be^MKAeHb y noAO/iflH», «BiAbMM, HapoBHi/iuj m onnpi», «3nv\v\ Ayx» Ta íh.) i c|)mo/iorÍHHMx npau,b («BuMOBa Haiua yKpa'mcbKa i noTpe6n Haiuoro opc()orpact)yBaHHfl», «PyccKaa a36yKa» Ta íh.). • rO/lOBHMM TBÍp — pOMaH (3H3HHOK) MÍpOK) aBTo6iorpac()ÍHHMM) «/lK>6opai4bKÍ» (1862) npo wmtta 3-x noKO^ÍHb noAmbCbKoro AyxoBeHCTBa 1840-x pp. — nepiuuM pea/iicTMHHMM no6yTOBMM poMaH b VKpami; 6yB ony6/iÍKOBaHMM nocMepTHO 1886 33ba^km o. KoHMCbKOMy Ta I. OpaHKOBi, He pa3 nepeBMAaßaBca (fl. OpeHLUTaMHOM y Bep/iÍHi (HiMennnHa), yKp. «KHnrocnmKOK)» niA peß,aKu,\e\o M. 3epoBa). • PoMaH 6yB nepeMaAeHMM Ha necbKy MOBy - Ljuboročtí (překlad RudolfHůlko) ///// AH3T0/1IM CBMflHMU,bKMM «/lio6opai^bKÍ» TeMa: po3noBÍflb npo TpariHHy icropiK) cím'Y noAi/ibCbKoro CBALfleHi/iKa repBacm /lfo6opau,bKoro, nopywyioTbCfl Baw/ii/iBi ni/iTaHH$i ocbítm i BMxoBaHHa niflpocrafOHoro noKo/iii-ii-m. Iflefl: BMKpMTTÍl bl/l51bl/l pyCMCJDÍKaTOpCbKOI nO/lÍTI/iki/1 Uapn3My b YKpaYHi — bumotm flo wKo/ifipiB BiflMOB/lflTMCfl BÍfl BWMBaHHfl piflHOY MOBI/i, noKapaHHíi 3a «My>Ki/iu1bKÍ», to6to yKpaYHCbKi c/iOBa. UeHTpa^bHe Micu,e y poiviaHi 3aMMae o6pa3 ci/ma /lK)6opaU,bKMX AHTOCH, 9\k1a1a £ KOMn03HU,ÍMHMM u,eHTpOM pOMaHy. Bifl npMpOflM AHTOCb LflMpMM, flOTenHMM i cmí^mbmm. Bíh HaMaraeTbCfl npoTecTyBaTM npoTi/i cxo/iacTMKi/i, He/iioflCbKi/ix 3HyiflaHb Hafl 6ypcaKaMn: 3a Ko>KHy npoBi/iHy 6i/i/im pÍ3K3MM TaK, LflO ÍHOfli yHHÍ BTpaHa/lM CBÍflOMÍCTb.