Možnosti poznání duchovního
života – funerální archeologie
Zdrojevědeckých informací
Etikavědecképráce
Renáta Přichystalová
 Pohřební archeologie/
Funerary/Burial
Archaeology/Mortuary
archaeology/Bestattungs-
archäologie
 Archeologie smrti/
Archaeology of Death
and Burial
Funerální archeologie
Funerální archeologie je odvětví archeologie,
které je zaměřeno na studium o zacházení s
mrtvými; jak se budovaly/udržovaly památky
na mrtvých.
Zahrnuje studium lidských pozůstatků, jejich
pohřebních kontextů a od jednotlivých hrobů
až po monumenty v krajině, které s
pohřebními rituály / se smrtí souvisí.
Funerální archeologie
Zkoumá vývoj pohřebních forem a zvyklostí zaniklých
společností:
 vývoj organizace pohřebních areálů
 způsoby pohřbívání (inhumace, kremace, birituální …)
 budování míst posledního odpočinku (hrobové jámy,
mohyly, domy mrtvých, hrobky, mauzolea, momeria,
symbolická místa pohřbu atd.)
 post-funerální praktiky
 rekonstrukce pohřebních obřadů
Funerální archeologie
Kooperujúcí vědní obory:
 thanatologie; antropologie; tafonomie; paleopatologie;
paleoparazitologie; paleogenetika; paleoserologie; izotopové
analýzy (strava, původ); geochemické analýzy;
radiokarbonové analýzy; paleodemografie; etnoarcheologie;
etnografie; religionistika; historie; experimentální
archeologie …
Funerální archeologie
Přidaná hodnota studia funerální archeologie:
 demografie
 zdravotní stav populace (nemoci, zátěže, stresové
faktory)
 strava (výživová strategie)
 hygiena
 sociální stratifikace společnosti
 kontakty s jinými kulturními oblastmi
 základní obrysy obrazu náboženství
Funerální archeologie
Funerální archeologie
The Oxford Handbook
of the Archaeology of Death and Burial
Editoři: Liv Nilsson Stutz
Sarah Tarlow
Oxford University Press 2013
I-15139
https://academic.oup.com/edited-volume/38604
Funerální archeologie
The Archaeology of Death and Burial
Autor: Mike Parker Pearson
Sutton Publishing Limited 1999
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Archaeology_of_Death_and_Burial
Children, death and burial :
archaeological discourses
Autoři: Eileen M. Murphy,
Mélie Le Roy
Oxford: Oxbow books, 2017
Exploring Death
Understanding the Life
of Neolithic Societies
in the Western Mediterranean
Imprint: Oxbow Books
Series: Studies in Funerary Archaeology
Pages: 304
Illustrations: 180 b/w and color illustrations
ISBN: 9798888571415
Published: 15th May 2025
Casemate UK Academic
https://www.pen-and-sword.co.uk/Exploring-Death-Hardback/p/52160
BOUZEK, J. 1982: K otázce využití etnografických
paralel při studiu pohřebního ritu v
archeologii. Archeologické rozhledy 34, 200–203.
ČERNÝ, V. 1995: Význam tafonomických procesů při
studiu pohřebního ritu. Archeologické rozhledy 46, 301-313.
GIBSON, A. –SIMPSON, D. (Eds.) 1998: Prehistoric
Ritual and Religion. Sutton Publishing.
CHAMBERLAIN, A. 1994: Human Remains.
Interpreting the past. London.
KREKOVIČ, E. (ed.) 1993: Kultové a sociálne aspekty
pohrebného rítu od najstarších čias po súčasnosť. Bratislava.
LUTOVSKÝ, M. 1996: Hroby předků. Sonda do života
a smrti dávných Slovanů. Praha.
METCALF, P. – HUNTINGTON, R. 1991:
Celebrations of Death. The Anthropology of Mortuary
ritual. Cambridge.
NEUSTUPNÝ, E. 1983: Demografie pravěkých
pohřebišť. Praha.
SOFAER-DEREVENSKI, J. 2000: Children and
Material Culture. London – New York.
TICHÝ, R. – ŠTULC, O. (Eds.) 2010: Hroby, pohřby
a lidské pozůstatky na pravěkých a středověkých
sídlištích. Hradec Králové.
UNGER, J. 2006: Pohřební ritus 1. až 20. století v
Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy.
Brno.
Zdrojevědeckých informací
 https://ezdroje.muni.cz/
 discovery.muni.cz
https://eds.p.ebscohost.com/eds/search/basic?vid=0&si
d=a39af15a-7382-4588-88c3-0d2a891af510%40redis
 Knihovna FF MU
https://knihovna.phil.muni.cz/katalogy-a-
zdroje/prehled-doporucenych-zdroju
 Knihovní katalogy
https://www.knihovny.cz/
https://www.worldcat.org/cs
https://kvk.bibliothek.kit.edu/?digitalOnly=0&embedFu
lltitle=0&newTab=0
Zdrojevědeckých informací
https://knihovna.phil.muni.cz/katalogy-a-zdroje/prehled-doporucenych-zdroju
Web of Science
 od r. 1960 fungoval Science Citation Index (SCI) pod
Institute of Scientific Information (ISI)
 v r. 1997 začala svou činnost– internetová modifikace
databází ISI - Web of Science
 v r. 2001 byl vyvinut Web of Knowledge – s více oddíly:
časopisecké databáze, citační databáze, patentová
databáze, specializovaná dtb. chemických sloučenin,
genetického sekvenování apod.
 přístup na WOK je zpoplatněn
 z MU je možný vstup k omezenému množství databází na
stránkách
http://ezdroje.muni.cz/prehled/zdroj.php?id=61&lang=cs
 musíte být zapojeni v síti MU anebo přes vzdálený přístup
 Portál elektronických informačních zdrojů
Zdrojevěeckých informací
SCOPUS
• Scopus je nejrozsáhlejší evropskou databází abstraktů
a citací odborné recenzované literatury a kvalitních
webových zdrojů.
 Bibliografická a citační databáze vznikla v roce 2004
 Vysoký důraz dává na funkce umožňující sledování,
analyzování a vizualizaci výzkumu. Je navržena tak,
aby pomáhala vědcům nalézt přesně to, co potřebují.
Rychlý, jednoduchý a komplexní – Scopus představuje
spolehlivý nástroj, určený k přesnému vyhledávání
v odborné literatuře.
 Více informací o databázi Scopus naleznete na webové
stránce https://www.scopus.com/home.uri
 V roce 2008 byla databáze SCOPUS vybrána Radou pro
výzkum, vývoj a inovace jako jeden z dalších zdrojů
pro hodnocení výsledků vědy a výzkumu institucí v
České republice.
The European Reference Index for the Humanities and
the Social Sciences (ERIH PLUS)
• vznik 2008 pod patronátem organizace European Science
Foundation (ESF)
• zpočátku orientovaná pouze na humanitní vědy
• v roce 2014 byla přesunuta pod patronaci Norwegian
Social Science Data Services (NSD) a začaly být
sledovány i výsledky sociálních věd
• od 9. července 2014, je ERIH PLUS otevřena pro přijetí
nových odborných periodik
• https://kanalregister.hkdir.no/publiseringskanaler/erihplu
s/
•
Google Scholar
 volně přístupný webový vyhledávač, spadající pod
společnost Google
 indexuje plné texty nebo metadata z odborné
literatury přes řadu formátů a oborů
 poprvé spuštěn v beta verzi v listopadu 2004
 výzkumníci odhadují, že v květnu 2014 obsahoval
zhruba 160 milionů dokumentů
Sociální sítě
 speciálně vytvořené pro vědeckou komunitu
 umožňují nahrávat a sdílet odborné práce, sledovat
jejich dosah a sledovat výzkum v daném oboru
 mají uživatelům usnadnit vzájemnou komunikaci a
spolupráci a umožnit bezplatný přístup k vědecké
literatuře
Academia.edu
 byla založena v září 2008, v září 2016 měla 41 milionů
uživatelů a 15 milionů nasdílených prací
ResearchGate
Spuštěna v 2008, v září 2011 čítala cca 1 400 000 uživatelů
ze 192 zemí světa
Etikavědecképráce
 Bernská konvence 1886: Bernská úmluva o ochraně
literárních a uměleckých děl
(The Berne Convention for the Protection of Literary
and Artistic Works)
 Všeobecná copyrightová konvence – Universal
Copyright Convention (UCC) – 1952, Ženeva
 Pro podporu ochrany duševního vlastnictví vznikla při
OSN v roce 1967 Světová organizace duševního
vlastnictví se sídlem v Ženevě (World Intellectual
Property Organization, WIPO).
 Copyright ©
 Český autorský zákon –Zákon č. 121/2000 Sb. ve znění
pozdějších novelizací
- Masarykova Univerzita:
autorské právo – Václav Stupka:
https://is.muni.cz/do/fsps/e-
learning/legislativa/AP-fsps.pdf
Etika – tradiční filozofická disciplína; zkoumá
dobro, morálku, morální jednání a jeho normy
- je to obor zabývající se správným jednáním v
rámci lidského společenství
- Etický kodex české pedagogické vědy a
výzkumu (Průcha – Švaříček 2009)
https://journals.muni.cz/pedor/article/view/1225
https://www.researchgate.net/publication/266405533_Eticky_kodex_ceske_
pedagogicke_vedy_a_vyzkumu
Co je příčinou neetického jednání
vevědě?
 Nadměrná ctižádost
 Malá sebekritičnost
 Bezcharakternost
 Nedostatek obyčejné lidské slušnosti
 Nezřízená snaha zvýšit svoji vědeckou prestiž a
proslulost
 Neznalost pravidel
 Shoda náhod
 Cesta do pekla dlážděná dobrými úmysly
 Neúměrný tlak na výkon (publikace, granty, přednášky)
– z vědců/kyň se stávají falešní hráči kafemlejnkové hry
na body
- Sborníky jsou vykazovány jako monografie
- Zakládání vlastních recenzovaných časopisů
- Redundance publikačních výstupů
- Připisování spoluautorů …
Pokud na tuto hru přistoupí – publikují příliš často i
banální výsledky – přicházejí o akademickou reputaci a
prestiž
Pokud na hru nepřistoupí – nebezpečí, že brzy nebudou
mít podmínky pro to dělat dobrou vědu
Pročvědci/kyněpodvádějí?
1. Jiní badatelé/lky ve své práci navazují na námi
publikované výstupy. Zkreslené publikace vedou k
plýtvání časem a zdroji kolegů, kteří se snaží naše
výsledky marně zopakovat nebo rozvíjet. Záměrné
zkreslování kvality a kvantity výstupů znamená
přisvojení si zdrojů a prestiže na úkor těch, kteří se
neetického jednání nedopouštějí. U plagiátorství jde o
přímé poškození práv kolegů/gyň.
Etické zásady
2. Výsledky bádání mají často dopad na celou
společnost, neboť se stávají zdrojem doporučení při
praxi nebo dalšího vzdělávání. Nesprávné či neúplné
výsledky/metodické postupy mohou vést k přímému
poškození samotných studentů, kteří jsou na
univerzitních pracovištích vedeni neeticky smýšlejícími
pedagogy.
Etické zásady
3. Nedodržením etických standardů výzkumu
ohrožujeme i sebe, riskujeme vyloučení z přístupu ke
grantům, ztrátu zaměstnání i dobrého jména.
- Podezření na neetické konání u kolegy/gyně – za
určitých okolností nastupuje riziko, že se staneme
spolupachatelem tohoto neetického konání
Etické zásady
1. HRUBÉ PORUŠOVÁNÍ VĚDECKÉ ETIKY (scientific
misconduct)
Fabrikace, falzifikace, plagiátorství, připisování autorů,
duplicitní publikování, falešné/nepravdivé posouzení
textu, grantu v recenzním posudku – tzv. střet zájmu
2. SPORNÉ VĚDECKÉ POSTUPY ( questionable
research pratices)
Rozdělení výsledků z jednoho výzkumu do dvou článků
(salámové publikování), recyklování textů, vzájemné
(reciproční) citování spřízněných kolegů, nepřiznaný
konflikt zájmů
Dvě kategorie neetického jednání
Některé termíny, které jsou / nejsou
spojenys neetickými praktikami vevědě
a kteréčasto nejsou studentychápány
správně
Kompilát
Dílo, které neobsahuje (většinou) originální prvky;
vzniklo sloučením závěrů z jiných použitých prací
Není považován za vědeckou práci; může však
sloužit jako informační přehled o určitém tématu
Kompilát
Parafráze
Vyjadřuje myšlenku z cizího díla použitím vlastních
slov a opisů
Parafrázování je ve vědeckých textech povoleno;
nutné je dodržet řádné citování originálu
Parafráze
Falzum
Úmyslné padělání
Záměrné uvádění nepravd
Falzum
Plagiát
https://www.universitas.cz/tema/6826-
nikoli-represe-ale-prevence-plagiatorstvi-je-
klicova-vysvetluji-experti
Úmyslné vydávání cizího díla za vlastní
Nedůsledné citování použitých zdrojů a pramenů
Neuvedení / necitování těchto zdrojů
Plagiát
Slovo plagiát je odvozeno od latinského plagiarius,
byl to ten, kdo unesl svobodnou osobu do otroctví,
což římské právo trestalo bičováním (plaga – rána,
úder, náraz). Toto trefné přirovnání poprvé použil
římský básník Marcus Valerius Martialis v 1. století
AD, když jakýsi Fidentinus recitoval jeho básně jako
své vlastní.
ČSN ISO 5127 (2003): Informace a dokumentace –
Slovník (mezinárodní norma má usnadnit mezinárodní
komunikaci v oblasti informací a dokumentace).
Popisuje plagiát jako „představení duševního díla jiného
autora, půjčeného nebo napodobeného vcelku nebo
zčásti, jako svého vlastního“. Ochrana se týká
uměleckého a vědeckého díla, „které je jedinečným
výsledkem tvůrčí činnosti“.
Opakované využití textu z vlastního díla bez
řádného uvedení původního /primárního zdroje
I vlastní texty je nutno citovat
Autoplagiát
Plagiátorství na univerzitách:
Studentské
Učitelské
Komerční
Známé případy
 Zdeněk Sovák, soudce Nejvyššího soudu, Libor Nedorost, člen Nejvyššího státního zastupitelství, a
vysokoškolský učitel Vladislav Větrovec, čelili obvinění, že opisovali a publikovali pod svými jmény cizí
odborné texty. Pražský soud však soudní stíhání zastavil, neboť došlo k soudem schválenému narovnání s
poškozeným nakladatelstvím a autory. Součástí dohody byl závazek omluvit se ve dvou nejčtenějších
právnických periodikách a rovněž, že každý složí částku 100 000 Kč, která měla být použita na pomoc
obětem trestných činů. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 10, Roman Podlešák, k tomu uvedl „Zastavení
stíhání je pravomocné, na všechny tři bude hleděno jako na osoby bezúhonné.“.
 Diplomová práce Jitky Wiszczorové, která byla i přes to, že komise byla na plagiát upozorněna, obhájena na
výbornou v roce 2011 na Vysoké škole podnikání v Ostravě. Škola ignorovala dodané odkazy a argumentovala
tím, že systém Theses.cz neodhalil shodu. Převzatých textů je asi 90 %. Členové zkušební komise s
reportéry České televize odmítli mluvit; vedoucí práce, jímž byl rektor VŠP Vladimír Krajčík, redaktora ČT
osobně vykázal z budovy školy.
 Proděkan Právnické fakulty ZČU v Plzni Ivan Tomažič opsal desítky stran z jiné do své disertační práce. I
oponentský posudek disertace, který vypracoval děkan Jaroslav Zachariáš, byl plagiátem.
 Někdejší ministr vnitra Milan Chovanec opsal část úvodu své bakalářské práce ze středoškolských
maturitních otázek (ZČU). Někdejší ministryně spravedlnosti Taťána Malá opisovala bez uvedení zdrojů v
obou svých diplomových pracích.
 Etická komise FF UK došla k závěru, že se bývalý prorektor UK, historik Martin Kovář dopustil plagiátorství,
když ve svých několika pracích zveřejněných přibližně během opisoval a používal rozsáhlé části z jiného
díla, od jiných autorů. Podle stanoviska etické komise získal tituly docenta a profesora neoprávněně, na
prorektorskou funkci rezignoval v prosinci 2018, nadále však působí na VŠE.
 Zdeněk Ondráček, poslanec za KSČM, opisoval ve své disertační práci. Dle vyjádření UPOL, na níž práci v
roce 2011 obhájil, "většinu teoretické části, která tvoří více než polovinu textu, sestavil jako kompilát" z
jiných zdrojů, aniž by uvedl, že jde o citace. Ondráček v textu čerpal mimo jiné z bakalářských a
diplomových prací jiných studentů.
 ZDROJ: https://cs.wikipedia.org/wiki/Plagi%C3%A1t
Odhalování plagiátů na MU
S plagiátorstvím je spojena otázka, jak plagiáty
vyhledávat. Na Masarykově univerzitě slouží k
odhalování potenciálních plagiátů speciální
aplikace, která je implementována v Informačním
systému MU. Systém na odhalování plagiátů
umožňuje vzájemné srovnávání dokumentů, které
jsou součástí jeho databáze. Pomocí funkce „jako
vejce vejci“ je možné najít k danému dokumentu
dokumenty obsahově podobné, tedy potenciální
plagiáty. Tento nástroj mohou využívat vyučující,
administrativní pracovníci i studenti.
V ČR je pro odhalování plagiátů v provozu systém
Theses.cz, jenž je provozován také Masarykovou
univerzitou a který používají rovněž ostatní české,
moravské a slezské univerzity.
Obdobou je systém Odevzdej.cz, jenž opět
provozuje Masarykova univerzita a který slouží ke
zkoumání plagiátů v seminárních pracích.
Jak se vyhnout plagiátorství:
https://www.universitas.cz/tema/6826-nikoli-
represe-ale-prevence-plagiatorstvi-je-klicova-
vysvetluji-experti
https://www.muni.cz/o-
univerzite/uredni-deska/plagiatorstvi
Za plagiátorství lze považovat úmyslné
kopírování cizího textu a jeho vydávání za
vlastní, nedbalé nebo nepřesné citování použité
literatury, opomenutí citace (byť neúmyslné)
některého využitého zdroje. Při vytváření
odborných textů v rámci studia je proto nezbytné
seznámit se s pravidly citační a publikační etiky.
Nejčastěji užívané citační styly včetně citační
normy ISO 690 jsou zpracovány např.
v Metodice tvorby bibliografických citací
Zdroj:http://letstrololol.cz/obrazek/12219-tata-netata-pres-
zakony-nejede-vlak
https://www.facebook.co
m/photo/?fbid=111864735
3601243&set=a.459305436
202108