Hroby šlechty: identifikace, výběr pohřebního místa (náhrobky) Markéta Kyselová, UČO: 520960 Hroby šlechty • Standartně se šlechtici nechávali pohřbít v kostelech, katedrálách a klášterech které založili nebo se podíleli na jejich rozvoji – často tak vznikají rodová pohřebiště fundátorského rodu. • Téměř královský pohřeb X velmi chudý pohřeb • Významné katolické rody (Lobkovicové, Švihovští, Šternberkové, Švamberkové…) si zřizovaly bohaté rodinné pohřebiště v klášterních kostelech františkánů, které vybudovali nebo podporovali (Kadaň, Horažďovice, Bechyně). Náhrobník Jistislava z Chlumu, čáslavský kostel sv. Michala. Hroby šlechty • Šlechtická pohřebiště: • Světský – kontinuita a starobylost rodu • Náboženský - oltář vnímán jako ohnisko spasení, chtějí mu být pohřbeni co nejblíže • Politický význam – zřízením pohřebiště v klášteru se rod hlásí k tomuto řádu a jeho politice • memoriální Místo pohřbu • Vlastnický kostel, klášter, klášterní kostel, pohřební kaple • Hroby zakladatelů kostela situovány přímo u oltáře, na hlavní ose kostela, nebo u vstupu do kostela • Velmi často se zakladatel kostela nechával pohřbít v presbytáři, příp. v některé z lodi kostela, v klášterech se jednalo o křížové chodby, významní jedinci v kapitulní síni • Případy deklarace osobní vazby šlechtice na dané místo – mělnický farní kostel sv. Petra a Pavla – leží zde Mělnický probošt Jan z Landštejna • Boček z Kunštátu – 1251 založil Žďárský cisterciácký klášter – jeho rod poté v klášteře pohřbívá Náhrobky • Objevují se v českém prostředí od první poloviny 13. stol. • Heraldické – převažují ve starším období (14. stol.) – náhrobník Dobrohosta z Ronšperka, Zdeňka Lva z Rožmitálu, ve Velehradě… • Figurální – nárůst v mladším období (16. stol.), objevují se ale již od r. 1300. • Transi – vzniká po vypuknutí moru r. 1348, zobrazuje mrtvé tělo v naturalistické podobě – prolezlé červy, seschlé etc. – výzva k pokoře, všichni budou vypadat stejně bez ohledu na posatvení (Jan Hasištejnský z Lobkovic) Transi - Guillaume de Harsigny Heraldický náhrobník - Loštice Vliv Husitských válek • V pohusitských Čechách sílí utrakvistické tendence, které bohaté náhrobky šlechty kritizují jako projev pýchy. • Praxe jiná – příkladem je i náhrobek Jana Žižky v Čáslavi • Po Husitských válkách používá figurální plastiku zejména katolická šlechta, zatímco utrakvisté spíše heraldický náhrobek Náhrobek Půty Švihovského z Rýzmberka • zemřel r. 1504 • Nejvyšší sudí království českého • Pohřben v klášterním kostele sv. Michala v Horažďovicích – založil ho a přilehlý františkánský klášter – jakožto zakladatel se nechal pohřbít přímo před oltářem. • Symbolika – slunce – spravedlnost, spasení • Lev – síla • Brnění – rytířství Jan Hasištejnský z Lobkovic • Klášterní kostel Čtrnácti svatých pomocníků v Kadani • transi Literatura: • Chlíbec, J., 1983: Náhrobek Půty Švihovského a jeho symbolika v kontextu pozdně gotické náhrobní plastiky, Umění 31/1983, 27–33. • Chlíbec, J. 1996: Náhrobek Jana Hasištejnského z Lobkovic a místo pozdně gotické sepulkrální plastiky ve františkánských klášterních kostelech, Umění 44/1996, 235–244. • Kolenská, P. 2006: Enigmatický pohřeb v cisterciáckém klášteře ve Žďáru nad Sázavou. Brno: Masarykova univerzita. Diplomová práce. • Laštovicová, I. 2009: Pohřební praxe v křesťanském středověku jako promítnutí sociálních vztahů. Brno: Masarykova univerzita. Diplomová práce. • Šimůnek, R. 2013: Reprezentace české středověké šlechty, Praha. • Unger, J. 2006: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologickoarcheologické perspektivy. In: J. Malina (ed.), Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů, Brno: Masarykova univerzita.