Popraviště a popravčí právo ve středověku


Šibenice

·         Poloha v krajině: na vyvýšeném místě, při důležité cestě jako výstraha

·         Potupná smrt

·         Dlouhý let (zapříčinilo stržení vazu) x krátký let (dlouhá a bolestivá smrt)

·         Odsouzenému mohla být pod nohami podtržena stolička, později mohl být posazen na koně
nebo povoz, nebo výklopné dno

·         Buď dřevěná konstrukce nebo se zděnou podezdívkou

·         Popravení byli pohřbení buď přímo u šibenice nebo na neposvěcené půdě (za zdí hřbitova)

·         Nebylo pravidlem, aby u takového pohřbu byl kněz nebo se dodržoval nějaký pohřební ritus
(např. ve Slavkově u Brna lidské kosti poházené v jámě zahloubené do dna šibenice)

·         Typy šibenic: kolenová šibenice, asi takový nejznámější typ; šibeniční kříž; třísloupová
nebo dvousloupová šibenice; šibenice terasová; šibenice studničního typu

·         Zanechávají po sobě hmotné archeologické doklady a vyskytují se i v místních názvech
(Šibeniční vrch, Šibeničák)

Stínadla

·         Velmi honosná smrt jen pro vybrané (zejména pro šlechtu)

·         Meč byl v tomto případě velmi důležitým symbolem

·         Stínadla po sobě z pravidla nezanechávají hmotné archeologické doklady, pouze v místních
názvech se tento pojem objevuje

·         Tento typ popravy se mohl vykonávat na terasovitých šibenicích nebo pouze na špalku

·         Zde již kněz mohl být, ale nemusel

·         Poloha v krajině: návrší, poblíž cesty, případně přímo u šibenice

·         Hlavy popravených mohly být napíchnuté na kůl a “vystavené”

 Pranýř

·         Z pravidla dřevěná konstrukce

·         Sloužilo spíše pro postrašení a jako hanba za nějaké lehčí činy

·         Pranýř stál na frekventovanějším místě jako bylo třeba náměstí

·         Trestala spíše společnost, každý si na provinilce mohl ukázat a plivnout

Lámání v kole

·         Dlouhá a bolestivá smrt

·         Kolo bylo mimo obytnou část města a jako jiné typy popravišť stály podél cest či na
návrší

·         Těla na kolech mohla být do té doby, dokud neopadala nebo neprobíhala další poprava

Mučení

·         Probíhalo ve sklepeních hradů či radnic

·         Trvalo do té doby, dokud se daná osoba nepřiznala a až teprve poté probíhala případná
poprava

·         Je o tom mnoho záznamu v městských knihách


Kat

·         Velmi kontroverzní postava ve společnosti

·         Zacházel se smrtí a lidé se ho štítili nebo báli

·         Z blízkého východu je dokonce záznam, že kat při sobě musel nosit zvoneček, aby se mu
lidé mohli včas vyhnout

·         Kdo se nebál, mohl ke katovi chodit pro radu nebo obchodovat s předměty spojenými s jeho
řemeslem (špagát z viselce, apod.); na takových obchodech kati bohatě vydělávali

·         Povolání bylo dědičné z otce na syna

·         Otázkou je, kdo by se chtěl provdat za kata; taková žena se uvrhla na úplný okrj
společnosti

·         Ženy katů byly povětšinou kořenářky a podobně

·         Kat dostával stálý příjem a “bonusy” za vykonané popravy, později stačilo jen ukázat
mučící nástroje

·         Jeho prací bylo mimo jiné odklízení těl sebevrahů, mršin a mrchovišť; po josefovských
reformách se z nich stávali rasi

·         Nesměli do hospody, pouze po předešlé domluvě a souhlasu osazenstva v hospodě; v kostele
měli vyhrazenou lavici

·         Protože neměli moc kde utrácet, kupovali si drahé oblečení a tím se dá setřít klasická
novodobá představa (kožené boty, červená kápě a černá košile nebo spíš takový divný pytel)

·         Byli pohřbeni jako ti, které za života pohřbili na neposvěcené půdě

·         Zmínky o nešikovných katech: plzeňský kat Jan nesťal hlavu na první pokus a rozzuřený dav
ho ubil; v Bojkovicích si stěžovali, že se vypůjčený kat po cestě zastavil na Křivoklátě a na
domluvenou popravu se nedostavil; nebylo ani výjimkou, že se kat před popravou opil a na popravu
nedorazil nebo si usekl ostudu

·         Bylo potřeba, aby se mu odsouzený neutrhl na oprátce, sťal hlavu na první dobrou a při
mučení člověk mučený nezemřel příliš brzo

Lokality

Kadaň

·         Hrdelní právo se zde vykonávalo již od konce 13. století

·         V pozdním středověku to zde byla poměrně běžná podívaná

·         Stínání, oběšení, pohřbení za živa, vytržení jazyka za křivou přísahu nebo pranýř za
menší přestupky na hlavním náměstí (dnes Mírové náměstí)

·         Cesta na popraviště začínal z náměstí, kam si pro odsouzence přišel kat i se svými
pacholky (přicházel Katovou uličkou), pokračovali za vyzvánění zvonů přes Žateckou bránu na
Špitálské předměstí k šibenici nebo ke špalku; výjimečně i k ostrovu Písečná hlava, kde byly roku
1519 utopeny v Ohři dvě zlodějky

·         K místnímu katovi se zde vztahují některé pověsti, dodnes se ve městě nachází Katova
ulička i s katovým domem, ve kterém se donedávna prodávaly čaje a byla zde zřízena kavárna; zřejmě
na jeho počest se tak jmenuje i florbalový tým Kati Kadaň


Přimda

·         Šibenice s kamennou podezdívkou kruhového tvaru

·         Na návrší při cestě vedoucí z Plzně do Horní Falce

·         Hrdelní právo mohli vykonávat až do 18. století, kdy přišly v platnost josefovské reformy


Lomnice u Tišnova

·         Měli zde stálého kata a popraviště, což byly podmínky pro ukotvení hrdelního práva ve
městě

·         Katovna se nacházela stejně jako v Kadani na kraji obytné části města

·         Podél katovny byla donedávna patrná pěšina vedoucí až na Šibeniční horku