Náčelnictví jako společenský systém raného středověku

Teze:

J. Macháček (2012)

Velká Morava zřejmě nedosáhla za dobu své krátké existence úrovně raně středověkého státu v tom smyslu, jak ho chápe současná evropská medievistika. Její ekonomika i sociální a sídlištní struktury odpovídají svým charakterem ještě náčelnictví, i když už v jeho nejrozvinutější formě.

Antiteze:

I. Štefan (2014)

Velká Morava stála bezpochyby na počátku procesu centralizace a budování pevnějších organizačních  struktur .. Vícekrát opakovaný návrh Jiřího Macháčka, abychom ji od nynějška nazývali náčelnictvím, je tak podle mne sice adekvátním upozorněním na její „nehotovost“, v mezinárodní komunikaci však vyžaduje tolik upřesňujících adjektiv a charakteristik, že je jako explikační kategorie jen málo užitečný. Domnívám se proto, že můžeme klidně zůstat u konvenční nálepky raný stát.

Antiteze 2:

Graeber, David – Wengrow, David 2024: Úsvit všeho.

Většina kulturních antropologů považuje tento způsob evolučního myšlení za jakýsi svérázný relikt z minulosti svého oboru, který se dnes nedá brát vážně, zatímco většina archeologů používá termíny jako „kmen", „náčelnictví" nebo „stát" pouze z nedostatku alternativní terminologie.

Literatura:

Earle, T. 1989: The Evolution of Chiefdoms , Current Anthropology, Vol. 30,  84-88. (nepovinné)

 Earle, Timothy K.  1987: Chiefdoms in Archaeological and Ethnohistorical Perspective, Annual Review of Anthropology, Vol. 16. , pp. 279-308 

Hodges, R. 1982: Dark Age economics. London (hlavně strany 25-28, 185-198).

Chabala - Feinman - Skalnik_2004: Beyond States and Empires: Chiefdoms and Informal Politics, Social Evolution & History. Volume 3, Number 1 / March 2004

Charvát, P. 1989: Náčelnictví či raný stát?, PA 80, 207–222.

Renfrew, B. – Bahn, P. 1996: Archaeology. Theories, Methods and Practice. London (hlavně 165-181, 195-206).

Graeber, David – Wengrow, David 2024: Úsvit všeho. (strany 437-451)