Trh nebo redistribuce, daně nebo tribut

Teze:

J. Macháček (2015):

Ve všech třech reakcích se jejich autoři zamýšlejí nad existencí trhu na Velké Moravě, nad absencí mincí v archeologických nálezech a zdroji příjmů tohoto „státu“. Jedná se vpravdě o klíčové otázky, neboť životaschopnost společnosti úzce souvisí s jejím ekonomickým potenciálem, zvláště pokud je zasazena do vysoce konkurenčního prostředí, daného konkrétním geopolitickým kontextem....vede seriózní diskuse o tom, zda již na Velké Moravě existoval vnitřní trh založený na nějakém univerzálním směnném prostředku, jak tomu bylo v civilizačním jádru tehdejší Evropy (Verhulst 2002, 97–123), či zda na Moravě převažovala redistribuce, která je ekonomickým vyjádření náčelnictví (Earle 1987, 291–292). Snažíme se určit míru vnitřní komercializace společnosti, což je proces, při němž cenotvorný trh alokuje stále více komodit a na významu nabývají takové instituce jako peníze, tržiště, kredity atd. Úroveň komercializace je považována za jeden ze základních ukazatelů variability předstátní a státní ekonomiky.

Antiteze:

I. Štefan (2014):

Nepochybně existovalo více mechanismů, jimiž se běžné komodity pohybovaly uvnitř velkomoravské společnosti, a každý z nich byl ukotven v sociálních a právních vztazích. V těchto otázkách silně rezonuje rozbouřená diskuse o hospodářských principech raně středověkého přemyslovského knížectví. Důraz na redistribuční směnu silně konvenuje s konceptem modelu tzv. státu středoevropského typu, jehož tvůrci uvažují o „státně autarkní ekonomice“ založené především na tzv. služebné organizaci, kterou na Velké Moravě nejsme schopni prokázat ani vyvrátit. V jejich pojetí ovšem mělo jít o asymetrickou redistribuci, kdy dávky a výrobky venkovských producentů směřují k elitám, bez nároku na kompenzaci (např. Krzemieńska – Třeštík 1978). Macháčkův model naopak počítá s jistou mírou reciprocity ve formě prestižních předmětů, což skutečně naznačují hrobové nálezy ve venkovském prostředí. Oběma modelům je společná výrazná marginalizace směny na trhu.... Klíčovým archeologickým ukazatelem rozsahu směnných aktivit založených na tržních principech jsou distribuční vzorce běžného „masového“ zboží produkovaného ve velkém. Nálezovou kategorií, která umožňuje prostorové vymezení okruhu konzumentů, je především keramika ...Nezbytná distribuce soli a dalších výše zmíněných neprestižních komodit indikují, že lokální směna fungovala na principu trhu i na Moravě, přičemž médiem směny byla s největší pravděpodobností nějaká lokálně definovaná komoditní měna.

Literatura

Viz studijní materiály.