• prézentní infinitiv slovesa je zakončen na -āre (v pasivu -ārī);
• imperfektum i futurum I tvoříme tak, že mezi kmen a koncovku slovesa vsuneme slabiku, kterou tvoří B + samohláska:
  • -BA- ... imperfektum
  • -BO, -BE-, -BI-, -BU- ... futurum I
• imperativ (v latině pouze pro druhou 2. osobu) končí v singuláru -Ā, v plurálu -ĀTE.

Scrība castigātur. = Písař je kárán.

• děj slovesa (kárání) je vykonáván na podmětu věty (písař);
• chceme-li vyjádřit původce děje, vyjádříme jej ablativem (mastigiā = důtkami);
• je-li původce děje životný, předchází mu předložka Ā/AB (např. ā bernistā = výběrčím daní).

Přechodná (transitivní) slovesa

má-li sloveso předmět v akuzativu, lze větu vyjádřit aktivně i pasivně:

Bernista scrībam castigat. = Scrība ā bernistā castigātur.