Finsko Suomi / Finland •SUOMI a MY? Kontexty •geografické •politické •jazykové •kulturní •náboženské •role sebeidentifikace •a národní image? • • • 92 % a 5 % > 340 000 km2 > 5 619 399 > 16 > 6. 12. 1917 > 10 % > 1995 Základní údaje •rozloha cca 340 000 km2 •obyv.: 5 619 399 (odhad k 7/2024) •hustota zalidnění: 16 obyv./km2 •největší města: Helsinky, Espoo, •Tampere, Vantaa, Oulu, Turku, •Jyväskylä, Lahti, Kuopio, Pori, •Kouvola, Joensuu • • • Administrativní rozdělení > -311 obcí (kunta) -70 okresů (seutukunta) -19 provincií (maakunta) > > > > > > > > > > Ahvenanmaa -(Ålandy) Lappi (Laponsko) Pohjanmaa Savo Karjala (Karélie) Häme Satakunta Varsinais-Suomi -(Vlastní Finsko) Historické provincie Uusimaa Turku/Åbo Tampere • Helsinky / Helsinki / Helsingfors •zal. 1550 Gustavem Vasou jako protiváha Revalu •Sveaborg/Suomenlinna •Carl Ludvig Engel •Senátní náměstí (Senaatintori) •Katedrála (Tuomiokirkko, dok. 1852) •Senát/sídlo vlády (Valtioneuvoston linna, •1822) •Hlavní budova hel. univerzity (Helsingin •yliopiston päärakennus, 1823) •Národní knihovna (Kansalliskirjasto, 1840) •pravoslavný chrám Zesnutí •Panny Marie (1868) • > > Johan Ludvig Runeberg (1804–1877): Z Příběhy praporčíka Ståla (1848, 1860) Vårt land, vårt land, vårt fosterland, ljud högt, o dyra ord! Ej lyfts en höjd mot himlens rand, ej sänks en dal, ej sköljs en strand, mer älskad än vår bygd i nord, än våra fäders jord! Oi maamme, Suomi, synnyinmaa, soi, sana kultainen! Ei laaksoa, ei kukkulaa, ei vettä, rantaa rakkaampaa, kuin kotimaa tää pohjoinen, maa kallis isien. Kdo, co, kde je…? • •…maakunta? •…Ålandy? •…Tampere? •…Suomenlinna? •…Johan Ludvig Runeberg? • • Jazyky ve Finsku I •Kotus.fi = Kotimaisten kielten keskus •finština •uralská jazyková rodina •baltofinské jazyky: finské, estonština/y, ižorština, karelské jazyky, livonština, vepština, votština •finské jazyky: •finština •meänkieli (tornedalská finština) – Švédsko+Finsko •kvénština (kvénská finština) – Norsko (Finnmarka, Tromsø) •ingrijská finština Jazyky ve Finsku II •sámština/sámštiny • západo-, východo- a centrální sámské, celkem 9, 3 na hranici vymření (jazyková smrt) • ve Finsku: inarijská sámština (300 mluvčích), skoltská s. (400), severní s. (celkem 15-25 000) • Sámský parlament (saamelaiskäräjät) – ve Finsku tradice od 1973 •„sámská oblast“ (saamelaisalue) – Utsjoki, Inari, Enontekiö + severní část Sodankylä Jazyky ve Finsku III •švédština • indoevropský jazyk, severogermánský •finská švédština (finlandssvenska) •finská romština •finský + finskošvédský znakový jazyk Jazyky •šedá: jednojazyčné finské obyvatelstvo •tyrkysová: dvojjazyčné, finština jazyk většiny, • švédština menšiny •modrá: dvojjazyčné, švédština jazyk většiny, • finština menšiny •tmavomodrá: jednojazyčně švédské •vínová: dvojjazyčné, finština jazyk většiny, • sámština menšiny • • > •https://pxdata.stat.fi/PxWeb/pxweb/en/StatFin/StatFin__vaerak/statfin_vaerak_pxt_11rl.px/ Počty mluvčích ke konci 2023 1)suomi 4 757 476 2)ruotsi 286 030 3)venäjä 99 060 4)viro 50 202 5)arabia 41 311 6)englanti 33 796 7)ukraina 26 519 8)somali 25 654 9)persia 20 421 10)albania 17 779 > Náboženství •dvě národní církve: finská pravoslavná církev (suomen otrodoksinen kirkko) a evangelická luteránská církev ve Finsku (Suomen evankelis-luterilainen kirkko) •1900: evangelíci (98,1 %), pravoslavní (1,7 %), jiné (0,2 %) •1980: 90,3 + 1,1 + 0,7 •2000: 85,1 + 1,1 + 1,1 •2018: 69,8 + 1,1 + 1,7 •2023: 63,6 + 1,1 + 1,8 (katolíci, muslimové, židé, buddhisté, novopohané…) • Politický systém •Parlamentní republika, vznik 6. 12. 1917, jednokomorový parlament (eduskunta, 200 poslanců, 1906) •prezident (suomen tasavallan presidentti): Alexander Stubb •premiér (pääministeri): Petteri Orpo (od června 2023) •strany v parlamentu (eduskunta): •Národní koaliční strana (Kokoomus) •Křesťanští demokraté (Kristillisdemokraatit) •Praví Finové (Perussuomalaiset) •Švédská lidová strana (Svenska folkpartiet) •Strana středu (Suomen Keskusta), Svaz levice (Vasemmistoliitto), Zelený svaz (Vihreä liitto), Sociální demokraté (Suomen Sosialidemokraattinen Puolue) • Petteri Orpo (20. června 2023)