Úvod do finské kultury

Kalevala
Výtvarné
umění
Architektu
ra
…

Co je „finská kultura“?
1) finská kultura a kultura Finska
3)
„velká“kultura
a „malá“
(Kai
2) finská
jakotradice
„národní
Laitinen)
kultura“ (kansalliskulttuuri)

Kalevala – vznik a
charakteristika
„finský národní epos“

•

Elias Lönnrot (1802-1884)

•

Stará Kalevala (1835) a Nová Kalevala (1849)

•

znaky „kalevalské poezie“: čtyřstopý trochej, paralelismus, aliterace,
zpívaná na monotónní melodii (+ kantele?)
•

obsahová rozrůzněnost: archaické rysy kultury typové společné pro jiné
jazykově příbuzné národy (šamanismus) x křesťanské motivy
•

do češtiny přeložená Josefem Holečkem roku 1894, kritické vydání
Holečkova překladu provedl Jan Čermák (2014)
•

Kalevala jako zdroj inspirace pro
finskou kulturu
literatura:

-

Aleksis Kivi: Kullervo (1882) – z ní opera Armase Launise a Aulise Sallinena (1992)
Eino Leino: Tuonelan joutsen (1898)
-Paavo Haavikko: Rauta-aika (1982), Kullervon tarina (1982), Kaksikymmentä ja yksi (1974)
-

Johanna Sinisalo: Sankarit (2003)

-

motivy u J. R. R. Tolkiena, angl.-americké sci-fi (Lyon Sprague de Camp, Fletcher Pratt, Emil Petaja: The Stolen
Sun)
-

-

komiks:

Mauri Kunnas: Koirien Kalevala (1992, 2006)
-Gene Kurkijärvi: Kullervo (2009)
-

-

hudba:

-užité umění:
-talíře porcelánky Arabia (zal. 1873, Gallen-Kallela) - Arabia -šperky Kalevala Koru - Kalevala | Kalevala ei ole vain koru
-společnosti: Kalevalaseura (zal. 1919), Kalevan Nuorten Liitto (zal. 1960)
atd.
-další: několikrát zfilmována (Sampo, 1959)
-28. 2. = den Kalevaly
-běžná jména lidí (Ilmari, Marjatta, Osmo, Tapio, Väinö, Annikki, Aino…) a
míst (Kaleva v Tampere)
-instituce a produkty (ledoborec Sampo, pojišťovny Sampo a Pohjola)

Pod nadvládou Švédska
středověk: christianizace, na okraji Evropy, agrární země, urbanizace
obecně velmi pomalá
•

reformace: šv. král Gustav Vasa, rozvoj domácí literatury a jazyka
(Mikael Agricola), ale dominance švédštiny a latiny
•

velmocenské období Švédska (17.-18. století) – panská sídla
(Louhisaari), Suomenlinna
•

přelom 18.-19. století – do Finska se dostávají myšlenky tzv.
skandinavismu
•

Malá x velká tradice ve výtvarném
umění
70. léta 19. století: Magnus, Wilhelm a Ferdinand von Wrightové –
idylické zpodobnění Severu X Fanny Churberg
•

80. léta ve znamení realismu (v literatuře Kivi, Canth, Aho, v malířství
Edelfelt)
•

90. až nultá léta – národní romantismus (Gallen-Kallela), Hugo Simberg

•

X Helene Schjerfbeck (modernistické prvky)

Malá a velká tradice ve výtvarném umění
-Akseli

Gallen-Kallela (1865-1931): kalevalské náměty (Kování sampa, 1893),
Symposion (1894)
-Eero Järnefelt (1863-1937):

Raatajat rahanalaiset, Kaski (Otroci mzdy, Žďár, 1893);
příroda národního parku Koli (Severní Karélie)
-Albert

Edelfelt (1854-1905): Karel IX(1878), Chlapci hrající si na břehu (1884)

-Pekka

Halonen (1865-1933): Hráč na Kantele (1892, Zimní krajina v Kinahmi (1923)

Architektura ve 20. století

začátek století: „finská secese“ (inspirace lidovou kulturou)

•

•Eliel

Saarinen: hlavní nádraží v Helsinkách, vlastní dům Hvitträsk, s Hermanem Geselliem a
Armasem Lindgrenem finské národní divadlo (Suomalainen kansallisteatteri)
•Lars

Sonck: tamperská katedrála (+ Haavoittunut enkeli Hugo Simberga)

•helsinská čtvrť

Katajanokka

1931: parlament (neoklasicismus, Johan Sigfried Sirén)

•

zahradní město Käpylä (Martti Välikangas)

•

od 30. let: funkcionalismus (olympijská vesnice Olympiakylä)

•

60. - 70. léta: zmasivnění výstavby i produkce užitkových předmětů x Tapiola v
Espoo
•

Alvar Aalto (1898-1976)
Architekt: stavby by měly splynout s přírodou a zároveň vyhovovat
všem potřebám člověka
•

30. léta: knihovna ve Vyborgu, vila Mairea, sanatorium v Paimio

•

Dále univerzita v Jyväskylä či Finlandia talo (1971)

•

Designér: nábytek, bytové doplňky (Savojská/Aaltova váza, 1936)

•

1935: založil firmu Artek

•

Finský design
Arabia - porcelán

•

Sklárny Iittala:

•

Tapio Wirkkala: Tapio, Ultima Thule
Oiva Toikka: Linnut, Kastehelmi
Marimekko – textilie (vzor unikko),

•

bytové doplňky
Kalevala Koru, Lapponia

•

Literární život
spousta knihoven, Finové velcí čtenáři

●

–Home - Oodi (oodihelsinki.fi)

spousta literárních cen

●

–Cena

Finlandia (Finlandia-palkinto) – od 1984, od 1993 jen za román

i za nejlepší knihu pro děti a mládež, non-fiction

●

Cena Severské rady za literaturu – celoskandinávská

●

Finové tančí
tango

•

•www.youtube.com/watch?v=p0EwGkMn-kc

letkis (jenkka, letkajenkka)

•

•https://www.youtube.com/watch?v=k_g_R807Apg