FONETIKA A FONOLOGIE V TEORII A PRAXI 2 Strč prst skrz řeřichu: Je čeština zvukově divná? A co vůbec víme o zvucích všech jazyků světa? ➢ fonologie a čím se zabývá ➢ zvukové zvláštnosti češtiny ➢ fonologická typologie Aleš Bičan Jaké aspekty řeči chceme zkoumat a jaké nástroje pro to použijeme? Co zkoumat? tvorba řeči vnímání a porozumění řeči řeč jako druh zvuku využití řeči pro komunikaci Jak zkoumat? • přímé pozorování • rentgen • umělé patro • přímé pozorování • nahrávky • přístroje analyzující zvuk • počítačové programy[*] • přímé pozorování • chování mluvčích • analýza jazykových dokladů Jaká disciplína? ARTIKULAČNÍ PERCEPČNÍ AKUSTICKÁ FONOLOGIE („funkční fonetika“) FONETIKA [*] např. Praat, https://www.fon.hum.uva.nl/praat/ Zájmy fonologie • Jakými způsoby jsou lidské zvuky využity v jazycích (jakou mají funkci)? • Jaká je zvuková stavba jazykových jednotek (slabik, kořenů, slov atd.)? (fonotaktika) • Čím se jazyky navzájem zvukově liší a co mají naopak společného? • Jak se mění zvuková podoba slov při skloňování a časování nebo při jejich spojování do vět? • Jak se mění zvuková podoba slov přejatých z cizích jazyků? • Jak se zvuková podoba jazyka mění napříč časem? (historická fonologie) • Jaký je vztah mezi zvuky a významy? (zvukový symbolismus) • a další Základní funkce zvukových prvků Odlišení jednoho slova od druhého (odlišení významu) Uspořádání slov a vět v promluvách Vyjádření různých expresivních a apelativních příznaků slov a vět • [ten] × [den], ale let a led obě [let]! • [ruka] × [muka], ale [ruka] = [Ruka] • To je pes. × To je pes? • to pivo × topivo ale pro rok = prorok • To je pes. × To je pes, který nekouše. • přízvuk na předposlední slabice u Ostraváků • „houpavá“ intonace při uspávání dětí Úrovně, na kterých se tyto funkce projevují Úroveň Segmentální Suprasegmentální Zvuková podstata • promluvy lze rozdělit na posloupnosti opakujících se prvků tvořených pohyby jazyka, rtů a měkkého patra • zobecnění souborů zvukových vlastností • základní zvuk může mít různou sílu (čím více vzduchu vydechneme), výšku (čím rychleji hlasivky kmitají) a délku (čím dále hlasivky kmitají) • realizující se na vyšších celcích (slabika, slovo, věta) Základní jednotky • segmenty (fonémy): samohlásky a souhlásky • suprasegmentální jevy: přízvuk, tóny, intonace Úkoly fonologie • stanovit inventář segmentů • určit jejich vzájemnou kombinatoriku (fonotaktiku) • určit druh, výskyt a funkce suprasegmentálních jevů Foném (fonologický segment) • Zvuková segmentální jednotka, která je schopna odlišit význam • Každý jazyk má jiné fonémy • Hlásky, které jsou v jednom jazyce fonémy, nemusí být fonémy v druhém jazyce • Může mít varianty • Zapisuje se do lomených závorek // (hlásky do []) Hlásky Čeština Angličtina [æ] × [ɛ] • nerozlišují význam, nejsou fonémy • odlišují význam, jsou fonémy bad × bed [n] × [ŋ] • nerozlišují význam, varianty fonému /n/ (srov. brána a branka) • odlišují význam, jsou fonémy sin × sing, kin × king [t] × [d] • odlišují význam (jsou fonémy), ale ne vždy! ten × den, ale let : led • vždy odlišují význam tear × dear, bet × bed Je čeština něčím fonologicky zvláštní? • Foném /ř/ (nejspíš nemá žádný jiný jazyk) Existují ovšem i zvláštnější hlásky, např. mlaskavky v afrických jazycích[*] [*] https://www.youtube.com/watch?v=W319s4Tvp9Y • Celá slova bez samohlásek (vzácné, obvykle pouze gramatická slova) Strč prst skrz krk. Škrt plch z mlh Brd pln skvrn z mrv prv hrd scvrnkl z brzd skrz trs chrp v krs vrb mls mrch srn čtvrthrst zrn. • Ovšem jsou i extrémnější jazyky jedno nářečí berberštiny: [ts.sk.šf.tstt] „vysušil jsi to“ [tk.ks.tstt] „sundal jsi to“ A co vůbec víme o fonologii jazyků světa? • Stále velmi málo • Zaznamenáno 7 139 současných živých jazyků,[*] ale uspokojivě popsaných snad 10–20 % [*] podle databáze Ethnologue, https://www.ethnologue.com • Jazykovědné (včetně fonologických) popisy obvykle založeny na vyvážených a reprezentativních vzorcích jazyků Databáze Počet jazyků Zdroj WALS 486–567 (podle zkoumaného jevu) https://wals.info LAPSyd 654 https://lapsyd.huma-num.fr/lapsyd/ StressTyp2 750 http://st2.ullet.net Phoible 2 186 (ale nevyvážené, nereprezentativní) https://phoible.org Inventář fonémů (segmentů) • Kolik je různých fonémů? Těžko říct. Phoible zaznamenává 3 183 různých fonémů, ale to bude přehnané • Nejméně 11 fonémů (jaz. rotokas, Šalomounovy ostrovy), nejvíce až 141 (jaz. !xū, Afrika) • Většina jazyků (70 %) má 20–37 fonémů (čeština 40 = 27 souhlásek + 13 samohlásek) Konsonanty (souhlásky) • 6–122, průměr 22,7 (čeština nadprůměrná: 27) p b t d č k ɡ ʔ f s š h m n ň ŋ w l r j 20 nejčastějších konsonantů (šedě = čeština jako foném nemá) Průměrný inventář: celý svět Podprůměrný: Pacifik, Jižní Amerika, východ Severní Ameriky Nadprůměrný: Afrika, severozápad Severní Ameriky Mapa: https://wals.info/chapter/1 89 122 201 94 57 0 50 100 150 200 250 6-14 15-18 19-25 26-33 34-122 Počty konsonantů v jazycích světa Vokály (samohlásky) • 2–14 základních vokálů, 1/3 jazyků má 5 (stejně tak i čeština) Průměrný inventář: celý svět, velmi výrazně v jižní Africe Podprůměrný: Severní a Jižní Amerika, Austrálie Naprůměrný: rovníková Afrika, severovýchodní Asie, většina Evropy Mapa: https://wals.info/chapter/2 93 287 184 0 50 100 150 200 250 300 350 2-4 5-6 7-14 Počty vokálů v jazycích světa Stavba slabiky • Každá slabika má jádro, kterým je vždy vokál, někdy konsonant (v 11–25 % jazyků, včetně češtiny) • Většina jazyků (57 %) dovoluje maximálně 2 K na začátku slabiky a 1 na konci • Některé jazyky jako havajština mají pouze slabiky V, KV (např. /a/, /ma/) • Čeština patří do podtypu složité stavby (cca 8 % jazyků), které dovolují 4 a více konsonantů na začátku a konci slabiky (/pštros/ pštros, /fskvjet/ vzkvět) Středně složitá: celý svět, především Afrika, východ Asie, Austrálie Jednoduchá: celosvětově kolem rovníku Složitá: sever Severní Ameriky, sever Euroasie Mapa: https://wals.info/chapter/1261 274 151 0 50 100 150 200 250 300 Jednoduchá Středně složitá Složitá Složitost slabiky v jazycích světa Stavba slabiky v češtině • 10 nejčastějších slabik v textech: /a/, /na/, /po/, /je/, /se/, /to/, /o/, /ho/, /do/, /ne/ V -K -KK -KKK -KKK Celkem V 2,5 1,1 0,1 <0,001 <0,001 3,7 K- 59,7 16,6 1,4 0,006 <0,001 77,3 KK- 13,7 3,8 0,4 0,001 17,8 KKK- 0,9 0,2 0,009 1,2 KKKK- 0,03 0,004 <0,001 0,03 KKKKK- <0,001 <0,001 0,0002 Celkem 76,4 21,7 1,8 0,007 0,0002 100 Procentuální zastoupení slabik v češtině (1,6 milionů slabik, Fonologický korpus češtiny) • 513 kombinací konsonantů na začátku slabiky, 136 na konci (a 1 880 mezi dvěma slabikami) Suprasegmentální jevy • Na úrovni slova: přízvuk (většina jazyků), tóny (42 % jazyků) • Na úrovni věty: intonace (všechny jazyky) Přízvuk • Zvuková prominence jedné a právě jedné slabiky ve slově • Některé jazyky jako francouzština přízvuk realizují spíše na větných členech Tóny • Změny výšky hlasu ve slabice • Rozlišují význam Intonace • Změny výšky a síly hlasu ve větě a části vět • Rozlišuje druh věty, ukončenost výpovědi a emocionální zabarvení výpovědi Přízvuk • Ve většině jazyků je přízvuk vázán na určitou slabiku ve slově (stejně tak i čeština) • Nejčastěji je to první slabika (stejně tak i čeština), dále poslední a předposlední slabika (např. polština) • V některých jazycích poloha přízvuku rozlišuje význam (ruština: /muka/ „muka“ × /muka/ „mouka“, angličtina: present „dar“ × present „darovat“) 278 120 62 40 0 50 100 150 200 250 300 Poloha slabiky Stavba slabiky Přítomnost tónu Význam Co určuje přízvučnost slabiky Tóny • 42 % jazyků má tóny • Z nich 60 % má pouze dva • Některé jazyky mají až 12 různých tónů • Tendence: čím více tónů, tím více konsonantů a vokálů • Jazyky se složitou slabičnou stavbou jsou méně často tónové Literatura • Ashy, Michael – Maidment, John. 2015. Úvod do obecné fonetiky. Karolinum. • Duběda, Tomáš. 2005 Jazyky a jejich zvuky. Karolinum. • Gordon, Matthew. 2016. Phonological Typology. Oxford University Press. • Maddieson, Ian. 2013. Kapitoly ve WALS. https://wals.info/author/maddiesoni • Skarnitzl, Radek – Šturm, Pavel – Volín, Jan. 2016. Zvuková báze řečové komunikace: Fonetický a fonologický popis řeči. Karolinum.