CO je fáze Navrhování

V této fázi přecházíme z hledání toho pravého problému k hledání toho pravého řešení. 

Cílem Navrhování je:

1. Vytvořit co nejvíce rozmanitých nápadů, které by mohly řešit náš problém
2. Vybrat nejslibnější z nich
3. Zhmotnit jeden nebo několik nápadů vytvořením prototypů, které bude možné otestovat s uživateli

PROČ je Navrhování důležité

Určitě to znáte: “Já bych to udělal/a takhle…!”. Nejhlasitější člověk nebo člověk s největší autoritou v místnosti rozhodne, jaké bude řešení. To je zřídkakdy to nejlepší, které se dalo vymyslet.

Navrhování v procesu designového myšlení využívá kreativity a znalostí lidí z různých oborů, s různými odbornými i životními zkušenostmi a pohledy na svět a dává jim možnost svoje nápady v bezpečném prostředí prezentovat. Tato diverzita náhledů a názorů je jedním ze základních předpokladů nalezení inovativních nápadů.

Proč je důležité co největší množství nápadů? Odpověď může nabídnout Linus Pauling, nositel dvou Nobelových cen (chemie a  míru), který v jednom rozhovoru (“Linus Pauling, Crusading Scientist.” Audio Clip: How to Have Good Ideas. (1:43) - Linus Pauling and The Nature of the Chemical Bond: A Documentary History, n.d.) vzpomínal na situaci z roku 1935: “Back when I was sixty years old, I think it was, when there was a party for me on my sixtieth birthday, David Harker, one of my early students, told an anecdote, a story. He said that back in 1935 he asked me a question: "Dr. Pauling, how do you have so many good ideas?" And I said: "Well, you just have lots of ideas and throw away the bad ones." And this I think is part of it, that you aren't going to have good ideas unless you have lots of ideas and some sort of principle of selection, some feeling based on experience, perhaps, as to what the ideas are that are apt to be good.”.

Na začátku procesu Navrhování má už člověk většinou jeden, dva nápady na řešení. Ze zkušenosti ale víme, že první nápady nejsou většinou příliš inovativní. Je dobré je “ze sebe dostat”, aby si člověk uvolnil kapacitu na nápady nové, které budou stavět na nápadech ostatních. Proto většina ideačních technik tak trochu “nutí” účastníky vymyslet větší množství nápadů, než kolik by jich navrhli za běžné situace. 

Zhmotňování nápadů - Prototypování

Prototypováním se z abstraktního nápadu stává něco konkrétního a hmatatelného. Prototypování nás posunuje v hledání řešení dál tím, že nás nutí dělat spoustu malých rozhodnutí, které dávají nápadu specifické obrysy. Především nám ale protototypy umožňují testovat naše nápady, získávat zpětnou vazbu a dále naše řešení zlepšovat.

Jak přejít od nápadu k prototypu?

Co je prototyp?

Tradičně si lidé pod pojmem prototypování představují testování funkcionality a funkčnosti. Z našeho pohledu je ale prototyp cokoli hmotného, co dokáže představit váš nápad uživatelům. 

Zdroj (Paper Prototyping: Concept Sketches, n.d.)

Protože ze zkušenosti víme, že tvorba řešení je iterativní proces a k uspokojivému návrhu bude třeba několik iterací, je dobré prototypovat co nejjednodušeji a nejlevněji. To vám mimo jiné také umožní “nezamilovat se” do jednoho řešení, na kterým byste strávili příliš času a potom, i přes negativní zpětnou vazbu od živatelů, by vám bylo líto toto řešení opustit (klam utopených nákladů) - to nechceme. Vzpomeňte si na Linuse Paulinga a “throw away the bad ones.”

Podle Houde a Hilla (Houde & Hill, 1997) rozlišujeme 4 základní typy prototypů

1. Role prototypes - pro zjišťování užitečnosti
2. Look and Feel prototypes - pro testování vzhledu a dalších senzorických oblastí
3. Implementation prototypes - pro testování funkčnosti a funkcionality
4. Intergration prototypes - kombinují v různé míře tři předchozí typy

V designovém myšlení je pro nás zásadní vytvářet řešení, která zlepšují život naší cílové skupině, tj. naše prvotní prototypy budou zaměřeny na ověření užitečnosti (role prototypes). O to méně se staráme o vzhled a o to, jestli prototyp opravdu funguje - funkčnost se totiž dá různými způsoby pouze simulovat. 

Možná trochu překvapivé je, že čím jednodušeji a levněji prototyp vypadá, tím snáze vám uživatelé řeknou, co si o nápadu skutečně myslí. U levných prototypů totiž nemají tak silný pocit, že by vás mohli urazit, pokud řeknou, že se jim nápad nelíbí nebo jim nevyhovuje. Pokud prototyp vypadá jako byste na něm nestrávili moc času, uživatelé k němu budou upřímnější, a o to usilujeme - chceme díky prototypu získat reálnou zpětnou vazbu, abychom mohli řešení dále zlepšovat.

 

 Zdroj (T. Brown, 2008)

JAK na to

Nastavení mysli

Divergentní (rozbíhavé) myšlení

Kdyby bylo možné cokoliv, jak bychom problém řešili? V této fázi je důležité soustředit se na možnosti, ne na omezení.

Tvůrčí sebedůvěra (a mýtus kreativity)

Často se setkáváme s přesvědčením, že kreativita je něco vrozeného a že skvělé nápady se už v dokonalé podobě zrodí v geniální mysli, a toho přece nemůže běžný člověk dosáhnout. Ve skutečnosti je většinou za skvělými nápady hodně práce, spousta omylů, přešlapů a chyb, ze kterých se ale tvůrci poučili a nenechali se odradit v hledání řešení. (T. Brown, 2008)

Týmová spolupráce a Otevřenost k jiným pohledům

Základní metody

Ideace (generování nápadů)

Brainstorming

Nastolte tvůrčí atmosféru a pusťte se s ostatními do brainstormingu – generování co nejvíce nápadů v omezeném čase. Nepřemýšlejte nad nápady příliš do hloubky, na to bude čas později. Teď jde o to zaplavit se nápady, mezi kterými se může skrývat spousta inspirace pro váš návrh.

Brainwriting

Brainwriting staví na předpokladu, že jedinec dokáže vymyslet více nápadů sám než společně s ostatními. Individuální ideace je často úspěšnější než skupinová (Taylor et al., 1958). „Tiché“ generování nápadů bude vyhovovat méně průbojným účastníkům nebo skupině, co se nezná tak dobře. Přijde vhod také u citlivějších témat, kde hlasitý brainstorming nemusí být komfortní. 

Crazy 8’s

Vymyslete spoustu nápadů v rychlém tempu. Metoda Crazy 8's vám umožní prozkoumat různé alternativy, jak přistoupit k řešení designové výzvy. Překonejte prvotní zjevný nápad a získejte celou paletu myšlenek, ze kterých si budete moci vybírat. 

Design studio

Láká vás kolaborativní navrhování, které by do jedné místnosti přivedlo pestré skupiny lidí? Zorganizujte design studio, které se zakládá na skicování vlastních nápadů i práci v týmu. Získáte hromadu nových nápadů a účastníkům umožníte vyměňovat si různé pohledy na řešení problému.

Cover story

Chcete hravou a efektivní formou navrhnout ideální budoucnost své organizace nebo služby? Vyzkoušejte metodu cover story – navrhněte fiktivní obálku časopisu, ve které představíte své hypotetické úspěchy. Podnítíte v lidech nové představy o budoucnosti a snadněji se sladíte na společné vizi.

Metody vybírání nejlepších nápadů

Dot voting

Máte spoustu nápadů a potřebujete kolaborativně rozhodnout, které jsou nejlepší? Hlasování pomocí teček je jednou z nejjednodušších metod. 

Rozhodovací matice

Potřebujete porovnat několik návrhů mezi sebou? Sepište je do rozhodovací matice (decision matrix) a ohodnoťte podle vámi nastavených parametrů. Jednoduchým výpočtem se dozvíte, které řešení je pro vás nejlepší.

Prototypování

Storyboard

Potřebujete jednoduše vizualizovat procesy a události týkající se vašeho návrhu? Znázorněte je pomocí storyboardu – příběhu v komiksové podobě. Velmi intuitivně tak představíte ostatním, k čemu vaše služba či produkt slouží a jak přesně uživateli pomáhá. 

Papírové prototypy

Wireframe (drátěný model) vám poslouží při navrhování základní kostry webu nebo aplikace. Jednoduchou černobílou skicou zachytíte rozložení obsahu, ovládacích prvků, navigace, ale i jejich vzájemné vztahy a prioritu. Model později využijete k testování svého záměru či jako zadání pro grafický design stránky.

3D model

Chcete prozkoumat, jak se lidé budou chovat v zázemí služby nebo jak budou zacházet s fyzickým produktem? Zapomeňte na papírové nákresy a připravte 3D model, na kterém si vyzkoušíte nové typy interakcí přímo v prostoru.

Měli jsme spoustu nápadů, vybrali ty nejlepší a vyrobili jeden nebo několik prototypů. Pojďme se pustit do Ověřování.

Literatura

Brown, T. (2008). Design Thinking. Harvard Business Review, June, 84–92.

Houde, S., & Hill, C. (1997). What do Prototypes Prototype? In Handbook of Human-Computer Interaction (pp. 367–381). Elsevier. https://doi.org/10.1016/B978-044481862-1.50082-0 

“Linus Pauling, Crusading Scientist.” Audio Clip: How to Have Good Ideas. (1:43)—Linus Pauling and The Nature of the Chemical Bond: A Documentary History. (n.d.). Retrieved November 6, 2022, from http://scarc.library.oregonstate.edu/coll/pauling/bond/audio/1977v.66-ideas.html 

Paper Prototyping: Concept Sketches. (n.d.). [ELUZIO]. Retrieved October 26, 2023, from https://sites.tufts.edu/eluzio/paper-prototyping/

Taylor, D. W., Berry, P. C., & Block, C. H. (1958). Does Group Participation When Using Brainstorming Facilitate or Inhibit Creative Thinking? Administrative Science Quarterly, 3(1), 23. https://doi.org/10.2307/2390603