Kulturní transfer
CO SE PŘENÁŠÍ
- žánry: komedie, tragédie, mimos (→ mimus)
- inscenační konvence: organizace divadelního prostoru, maska, pojetí kostýmů, práce se scénografií
a rekvizitami
- organizace herců

Komedie
DORSKÁ KOMEDIE
-komický žánr
-vznik: dórští Řekové, Megara → Sicílie
-autor: Epicharmos
-možný předchůdce řecké komedie
-výsměšné zpodobnění bohů, hrdinů i skutečných lidí (burleska)
-ustálené postavy
ŘÍMSKÁ KOMEDIE
- palliáta a togáta
- 240 př. Kr.: Ludi Romani
ATELLANA
- oskická fraška
- ustálené postavy: Maccus, Bucco, Pappus, Dossennus, Manducus

Tragédie
Mimus
ŘECKÁ TRAGÉDIE
ŘÍMSKÁ TRAGÉDIE
- z řecké mytologie (crepidata)
- z římské historie a mytologie (praetexta [prétexta])
SENEKA
(císařství)
Obsah obrázku oblečení, maska Popis byl vytvořen automaticky
-mluvená řeč, zpěv i tanec
-kratší útvar a naopak i někdy velké množství postav (i sbor) a spektakulární děj
-vážný i komický (satirický) mód
-kombinace improvizace a připraveného textu
-bez masek
-hrají i ženy

Divadelní vs. performanční prostor
Řecké divadlo 4. století
THEATRON
+
FLYACKÉ JEVIŠTĚ

Divadelní vs. performanční prostor
Circus maximus
Forum Romanum
Chrám Velké matky
na Palatinu

Řím za republiky (509‒27 př. Kr.)



Spektakularizace veřejného a divadelního prostoru
(konec republiky, císařství)
Magna Graecia: divadlo-chrám
Pompeiovo divadlo, Řím

Spektakularizace divadelního prostoru:
scénografie a mašinérie
scaenae frons
opona
periakty
velum
…

Spektakularizace divadelního prostoru: kostým
onkos
Pokud si máme učinit názor na tragédii, pojďme nejprve prozkoumat její vnější znaky: […] Po scéně
se klátí na neúměrně vysokých botách, jeho hlava je úplně skrytá pod obrovskou maskou, jejíž ústní
otvor se hrozivě šklebí do publika, jako by je chtěl spolknout, a to nemluvím o hrudních a břišních
vycpávkách, díky kterým má postava herce působit mohutnějším dojmem, protože jinak by nepěkně
vynikla disproporce šířky těla vzhledem k jeho výšce.
Lúkianos: O tanci

Spektakularizace veřejného prostoru:
Augustova přestavba Říma
29 př. Kr.: Illyricum, Actium, Alexandrie
→ 29‒17 př. Kr:
AUGUSTOVA PŘESTAVBA ŘÍMA




Marcellovo divadlo



Pantomimus jako tělesná technika
Přední pantomim té doby, tj. vlády císaře Nerona, byl nepochybně muž skvělých schopností, který nad
všemi vynikal šíří svého uměleckého záběru a vycizelovaností výrazu. […] rozhodl se, že bude hrát
bez doprovodu hudebního nástroje či zpěvu. A jak řekl, tak udělal.
Udavačům rytmu, flétnistům a dokonce i sboru, těm všem nařídil zachovat naprosté ticho. A potom
‒odkázán jen na pohyby svého těla ‒ předvedl vášnivou lásku Area a Afrodity, udavačské Slunce,
Hefaistovo řemeslné umění, to, jak spoutal oba milence sítí, i ostatní bohy, jak přihlíží a baví
se, ruměnec Afroditin i stud Areův a jeho naléhavé prosby o slitování – zkrátka celý příběh.
Demetrius byl představením unešen a nešetřil na adresu pantomima chválou.
Aby vyjádřil své nadšení, zvednul se ze sedadla a zvolal na celé divadlo:
„Úžasné, nejen že vidím postavy, které předvádíš, já je dokonce slyším mluvit!
Připadá mi, jako by tvoje ruce byly zároveň tvým jazykem.“
Lukianos: O tanci