Kulturní transfer CO SE PŘENÁŠÍ - žánry: komedie, tragédie, mimos (→ mimus) - inscenační konvence: organizace divadelního prostoru, maska, pojetí kostýmů, práce se scénografií a rekvizitami - organizace herců Komedie DORSKÁ KOMEDIE -komický žánr -vznik: dórští Řekové, Megara → Sicílie -autor: Epicharmos -možný předchůdce řecké komedie -výsměšné zpodobnění bohů, hrdinů i skutečných lidí (burleska) -ustálené postavy ŘÍMSKÁ KOMEDIE - palliáta a togáta - 240 př. Kr.: Ludi Romani ATELLANA - oskická fraška - ustálené postavy: Maccus, Bucco, Pappus, Dossennus, Manducus Tragédie Mimus ŘECKÁ TRAGÉDIE ŘÍMSKÁ TRAGÉDIE - z řecké mytologie (crepidata) - z římské historie a mytologie (praetexta [prétexta]) SENEKA (císařství) Obsah obrázku oblečení, maska Popis byl vytvořen automaticky -mluvená řeč, zpěv i tanec -kratší útvar a naopak i někdy velké množství postav (i sbor) a spektakulární děj -vážný i komický (satirický) mód -kombinace improvizace a připraveného textu -bez masek -hrají i ženy Divadelní vs. performanční prostor Řecké divadlo 4. století THEATRON + FLYACKÉ JEVIŠTĚ Divadelní vs. performanční prostor Circus maximus Forum Romanum Chrám Velké matky na Palatinu Řím za republiky (509‒27 př. Kr.) Spektakularizace veřejného a divadelního prostoru (konec republiky, císařství) Magna Graecia: divadlo-chrám Pompeiovo divadlo, Řím Spektakularizace divadelního prostoru: scénografie a mašinérie scaenae frons opona periakty velum … Spektakularizace divadelního prostoru: kostým onkos Pokud si máme učinit názor na tragédii, pojďme nejprve prozkoumat její vnější znaky: […] Po scéně se klátí na neúměrně vysokých botách, jeho hlava je úplně skrytá pod obrovskou maskou, jejíž ústní otvor se hrozivě šklebí do publika, jako by je chtěl spolknout, a to nemluvím o hrudních a břišních vycpávkách, díky kterým má postava herce působit mohutnějším dojmem, protože jinak by nepěkně vynikla disproporce šířky těla vzhledem k jeho výšce. Lúkianos: O tanci Spektakularizace veřejného prostoru: Augustova přestavba Říma 29 př. Kr.: Illyricum, Actium, Alexandrie → 29‒17 př. Kr: AUGUSTOVA PŘESTAVBA ŘÍMA Marcellovo divadlo Pantomimus jako tělesná technika Přední pantomim té doby, tj. vlády císaře Nerona, byl nepochybně muž skvělých schopností, který nad všemi vynikal šíří svého uměleckého záběru a vycizelovaností výrazu. […] rozhodl se, že bude hrát bez doprovodu hudebního nástroje či zpěvu. A jak řekl, tak udělal. Udavačům rytmu, flétnistům a dokonce i sboru, těm všem nařídil zachovat naprosté ticho. A potom ‒odkázán jen na pohyby svého těla ‒ předvedl vášnivou lásku Area a Afrodity, udavačské Slunce, Hefaistovo řemeslné umění, to, jak spoutal oba milence sítí, i ostatní bohy, jak přihlíží a baví se, ruměnec Afroditin i stud Areův a jeho naléhavé prosby o slitování – zkrátka celý příběh. Demetrius byl představením unešen a nešetřil na adresu pantomima chválou. Aby vyjádřil své nadšení, zvednul se ze sedadla a zvolal na celé divadlo: „Úžasné, nejen že vidím postavy, které předvádíš, já je dokonce slyším mluvit! Připadá mi, jako by tvoje ruce byly zároveň tvým jazykem.“ Lukianos: O tanci