Stanislavského systém Moje výchova k herectví I. díl • název originálu Работа над собой в творческом процессе переживания: Дневник ученика Práce na sobě v tvůrčím procesu prožívání: Deník studenta • pěreživanije – prožívání • novotvar v ruštině, respektive neodpovídá českému výrazu prožívání, který se na rozdíl od ruštiny používá v běžné češtině • tvůrčí práce organické povahy a jejího podvědomí forma knihy • pedagogický román • postaven na dialogu učitele Arkadije Nikolajeviče Torcova a jeho žáků • asistent Torcova Ivan Platonovič Rachmanov (Suleržickij) • etudy, etudový systém (v českém divadle opomíjen) • via negativa – příklady hereckých omylů • etudy se žákům zpravidla nedaří, což umožňuje pedagogovi ukazovat, kudy nevede cesta, aniž by studentům bral tvůrčí svobodu • mluvící jména: Nazvanov, Maloletková, Govorkov… • Kosťa Nazvanov – hlavní postava (Vachtangov) Obsah I. Diletantismus II. Jevištní umění a jevištní řemeslo III. Jednání „kdyby“, „dané okolnosti“ IV. Představivost V. Jevištní pozornost VI. Svalové uvolnění VII. Části a úkoly VIII. Pocit pravdy a víra IX. Emocionální paměť X. Vzájemný styk XI. Přizpůsobení a jiné prvky, vlastnosti, schopnosti a vlohy herce XII. Hybné síly psychického života XIII. Linie úsilí hybných sil psychického života XIV. Vnitřní scénické uvědomění XV. Řídící úkol. Průběžné jednání XVI. Podvědomí v hercově scénickém sebeuvědomění II. Jevištní umění a jevištní řemeslo • umění představování X umění prožívání • C. B. Coquelin X T. Salvini • technika X prožívání a přirozenost • řemeslo nebo též rutinérství (varianta překladu J. Vostrého) • umění prožívání: to, co vede k živoucímu hnutí herce i diváka • když si role herce podmaní: Ten potom mimovolně prožívá život své role, nepozoruje, jak cítí a nemyslí na to, co dělá a vše vychází samo sebou z podvědomí. základní problém herce Nazvanov: Nechápu, jak je možné naučit člověka správně prožívat a prociťovat, jestliže mu to samo „necítí“ a „neprožívá“! • podvědomí nemůžeme přímo ovlivňovat • podvědomí se nemůže projevovat permanentně, před násilím se skrývá v hlubinách • nepřímé působení vědomí na podvědomí: Podvědomá tvůrčí práce přirozenosti, zprostředkovaná psychickou činností umělce. • podvědomé – prostřednictvím vědomého • vědomá tvůrčí práce, vědomé metody psychotechniky • vliv hathajógy • cílem je oživovat, probouzet tvůrčí práci vědomými a nepřímými cestami podvědomí • vdechnutí života a ducha roli • podvědomí se netýká obsahu role (text), ale umožňuje, aby živě zazněl, vyjevil se • Stanislavskij neodmítá vnější výraz, jevištní uměleckou formu role • přetělesnění, převtělení (rusky pěrevoploščenije) • O. Zich píše i o předuševnění III. Jednání „kdyby“, „dané okolnosti“ • přirozeně jednat v nepřirozené (umělé) situaci na jevišti – příklad etudy hledání jehlice Maloletkovou • nehrát X existovat, jednat • zaměření jednání na konkrétní cíl • jednání vnější a vnitřní (tj. psychické) • etudy s konkrétním předmětem • zaměření pozornosti na dění na scéně umožňuje odvrácení pozornosti od publika • etuda v daných okolnostech (kontext i cíl jednání) • magické „kdyby“ – hra na…, „zaklínadlo“, uvádí do světa fantazie, probouzí hercovu představivost • kdyby smyšlenka byla skutečností (etuda s bláznivým nájemníkem, hra s imaginárními sirkami) • počátek tvůrčí práce herce • „kdyby“ a „dané okolnosti“ podněcují jednání a vyvolávají emoce • herec nemůže naléhat na své city, ale může je vzbudit nepřímo, když reaguje na dané okolnosti, pak jsou city a vášně opravdové • magickým „kdyby“ začíná tvůrčí práce, je prvním popudem • „dané okolnosti“ rozvíjejí ono prvotní „kdyby“ • dané okolnosti mohou být: fabule hry, události, epocha, čas a místo děje, životní podmínky, herecké a režijní pojetí hry, výprava, kostýmy, rekvizity… • to, co se ukrývá pod slovy, podtext • emoce se rodí samy, pokud herec uvěří v dané okolnosti IV. Představivost • etuda se ztroskotaným letadlem • nepravdivost smyšlenky byla zacloněna pravdou hercových pocitů, fyzického jednání a pravdy v ně • věřit v opravdovost vztahu k zástupným předmětům (viz E. Fink Oáza štěstí, J. Honzl Pohyb divadelního znaku) • řada důsledných, logických a konkrétních počinů (dílčích jednání) • rozvíjení konkrétních představ (umění prožívání) X všeobecné, přibližné představy (šarže, klišé, rutina) • dosadit se do představované si situace – pocítit chuť jednat (stav vnitřního přerodu) V. Jevištní pozornost • jevištní pozornost – tvůrčí pozornost herce • pozornost je třeba systematicky cvičit (viz mladá herečka učící se u herce M. S. Ščepkina – Můj život v umění) • blízký, střední a vzdálený předmětný bod • nebo též malý, střední a velký okruh pozornosti • veřejná samota = nejmenší okruh pozornosti • najít si konkrétní předmět pozornosti na jevišti, při ztrátě pozornosti je možnost návratu k tomuto konkrétnímu bodu • pozorování předmětu vyvolává přirozenou potřebu s ním nějak zacházet, jednat • jednání s předmětem ještě více váže pozornost k němu VIII. Pocit pravdy a víra • práce s konkrétním či imaginárním předmětem • imaginární rekvizita (etuda pálení peněz) Nejsnáze lze najít nebo vyvolat pocit pravdy a víry v tělesné oblasti, v malých, prostých fyzických úkonech a dějstvích. Ty jsou dostupné, určité, viditelné, postihnutelné a podrobují se poznání a příkazu. • fyzická jednání, malé fyzické úkony • smysl není ve fyzickém jednání jako takovém, ale ve víře a v pravdivost tohoto jednání Nevěřím! – přerušil mě Torcov… „я есмь“ = já jsem • v ruštině příznakový výraz • biblická staroruština: „Jsem, kterýž jsem.“ • inspirováno knihou Vladimira Solovjova Čtení o boholidství • bytostně být v situaci • tvůrčí stav, navození tvůrčího stavu • v českém překladu často nahrazováno výrazem „existuji“ nebo vynecháno Ale to nejdůležitější a nejpodstatnější, co jste se dnes dozvěděli, je toto: nebyli jste teď na jevišti v bytě Maloletkové, nehráli jste, byli jste tam doopravdy. Tam jste skutečně žili ve své imaginární rodině. Tomuto stavu na jevišti říkáme v našem jazyce „já jsem“. Tajemství spočívá v tom, že logika a sled fyzických úkonů a pocitů vás dovedly k pravdě, pravda vyvolala víru a vše dohromady vytvořilo stav „já jsem“. A co je „já jsem“? Znamená to: existuji, žiji, cítím a myslím stejně jako role. Jinými slovy, „já jsem“ vede k emocím, k pocitům, k prožívání. „Já jsem“ je na jevišti zhuštěná, téměř absolutní pravda. IX. Emocionální paměť • paměť pro pocity a city • francouzský psycholog Theodule Armand Ribot (afektivní paměť) • probouzení a vyvolávání citů, respektive komplexů citů (viz vyprávění o dvou opilcích) • herec musí pracovat se svými vlastními emocemi • postavě dává svou vlastní duší • city nelze, podobně jako podvědomí, vyvolávat přímo, • city se skrývají za textem, nikoliv v něm • vábničky – vábit svůj cit • Michail Čechov emocionální paměť a dolování citů ze sebe kritizoval XV. Řídící úkol. Průběžné jednání • řídící úkol – zoufale špatný překlad • hlavní úkol – varianta Radovana Lukavského • nadúkol (svěrchzadača) – vztah k nadvědomí, nadčlověku (F. Nietzsche), nadloutce (E. G. Craig) • ideový, životní a lidský úkol, který je zlatou nití tvorby • zrno – myšlenka/nálada/pocit, ze které vyrůstá básníkovo dílo • L. N. Tolstoj – nadúkol sebezdokonalování • F. M. Dostojevskij – nadúkol bohohledačství (viz Bratři Karamazovi) • nadúkol je spjat s etikou herectví a osobnostním herectvím • linie průběžného jednání • průběžné jednání je určeno perspektivou celé role • psychotechnika a celý systém s jednotlivými úkoly slouží průběžnému jednání a nadúkolu • je možné si je představit jako vysílanou živoucí energii • prána – vyzařování paprsků a jejich přijímání • ale také „flow“ (Mihaly Csikszentmihalyi, 1990) • nadúkol a průběžné jednání rozbíjí: tupá ambicióznost, mamon, lenost, narcismus, kšeftaření Charakterizace (Moje výchova k herectví II. díl) • zachycuje proces transformace: přetělesnění a předuševnění herce v postavu • Nazvanov vytvoří postavu „kritikáře“ inspirován zatuchlým kabátem • zapojení podvědomí, vnitřní přerod – vede k proměně hlasu, chůze, gest, mimiky, tělového postoje • stav rozdvojení herce (žít druhý život) • proces transformace popsán jako liminální stav = tvůrčí muka • tvůrčí intuice při hledání postavy: Kdo to je? Kdo jen to je?...