Říše Seleukovců Hodina 2. – od Antiocha I. k Antiochu III. Art by foojer Antiochos I. (281-261) •- roku 292 ustanoven svým otcem Seleukem za spolukrále • - důvody: • - včasné ustanovení následníka a upevnění jeho pozice následníka • - redistribuce moci • - zvyk dodržován i později •- v 90tých letech 3. století se Seleukos žení se Stratoniké, dcerou Demétria Poliorkéta, kterou později přenechává jako manželku Antiochovi I. •- následně Antiocha posílá vládnout do východních („Horních“) satrapií A close-up of a coin Description automatically generated •- po Seleukově smrti nenastává žádná krize nástupnictví •- přesto: vzpoury syrských měst založených Seleukem a taktéž vzpoury v Persii, obě bylo nutné potlačit silou •- střed říše pevně v Antiochových rukách (Babylónie i Persie) •- hlavní problém: rozsáhlost území s velikým počtem nepřátel •- Antiochos také bezpečně ovládá východ •- Antiochovi cíle na západě: • - udržet kontrolu a zkonsolidovat území získaná spolu se Seleukem od Lýsimacha • - zajistit přetrvávající věrnost tamějších podmaněných měst a lokálních vládců •- Seleukovská obecná politika vůči řeckým městům: respektování vnitřní autonomie a osvobození od daní jako nástroj získání podpory •- zároveň musel Antiochos čelit odporu některých lokálních vládců (Bithýnie, Pontus) •- následně proti Antiochovi stála aliance tvořená králem Nikomédem z Bithýnie, Antigonem ii. Gonatem a městy Byzantiem a Herakleiou • • A painting of two women Description automatically generated A close-up of a coin Description automatically generated •- dále proti Antiochovi stojí také Ptolemaiovci na jihu Malé Asie •- situace ještě zhoršena příchodem keltských kmenů • - ti se na výzvu Nikoméda, krále Bithýnie, roku 278 přepravují přes Helléspont a začínají plenit Malou Asii •- Antiochos jako z prvních králů organizuje rozsáhlý odpor vůči invazi, vybírá daň na válku proti Keltům (‚Galatikon‘) a poráží je v tzv. bitvě slonů roku 275/274 • - donutil je usadit se v části Frýgie, která je po nich nadále nazývána Galatie • - porážka Galatů Antiochem byla pro řecká města v Malé Asii zcela zásadní, získal díky nim jejich přízeň • - začal jimi být nazýván ‚Sótér‘ (zachránce, spasitel) • - Galatové následně najímáni do helénistických armád (včetně těch Seleukovských) jako žoldáci •- po válce s Galaty se Antiochovi daří konsolidovat Malou Asii, Kappadokie se dostává pod Seleukovskou správu, je uzavřen mír s Antigonem Gonatem (277), Pergamon nadále zůstává věrný Seleukovcům, jsou zakládána města; Pontos a Bithýnie jsou nicméně nadále nezávislé • A statue of a person Description automatically generated První syrská válka (276/274-271) •- propuká mezi Antiochem I. a Ptolemaiem II. •- na Antiochově straně stojí též Magás, panovník Kyrény (dynastický svazek s Antiochovou dcerou Apamé) – oba jsou pravděpodobní iniciátoři •- Ptolemaiova armáda se dostala až k Eufratu v Sýrii, odkud byla posléze zahnána seleukovskými vojsky, zatímco Antiochos operoval v Malé Asii ze Sard proti tamním ptolemaiovským državám, kde se odehrála zásadnější část bojů •- válka skončila prohrou pro Seleukovce a příznivě pro Ptolemaiovce, udrželi Foiníkii a Koilé Sýrii (krom Damašku) •- Antiochos se nadálé drží mimo boje mezi Antigonovci a Ptolemaiovci v Egejské oblasti a soustředí se dále na konsolidaci říše • - účastní se např. zakládání chrámu v Borsippě poblíž Babylonu (v nalezených nápisech používá babylonskou titulaturu •- roku 262 je Antiochos v bitvě u Sard poražen Eumenem I., který se stává králem Pergamu •- v 60tých letech třetího století je Antiochem popraven jeho nejstarší syn Seleukos, do té doby jeho spolukrál •- místo něj je následníkem učiněn mladší syn Antiochos (posléze Antiochos II. Theos) •- roku 261 Antiochos I. Sótér umírá • A close-up of a vase Description automatically generated Antiochos II. Theos (261-246) •- nástup na trůn poměrně hladký •- ALE – nepokoje v Babylóně • - muž jménem Seleukos, který zřejmě nepocházel z krá- lovského rodu, se pokusil o povstání • - lži-Seleukos? •- titul Thoes získal za záchranu Miléťanů od tyranidy vletech 259/8 A close up of a coin Description automatically generated Druhá syrská válka (260-253?) •- vypuká krátce po Antiochově nástupu na trůn •- začíná menším sporem týkajícím se měst v Malé Asii (Milétos a Efesos), agresorem je Ptolemaios II. •- o válce je známo jen málo •- pravděpodobně během ní došlo k výpadu Ptolemaia II. do Sýrie a také z Kilikie proti Antiochovi •- Antiochus během ní vynakládá veliké diplomatické úsilí na zajištění co nejlepšího mocenského postavení ve válce: • - kolem roku 255 se lokální velmož Ariarathés (III.) prohlašuje králem Kappadokie, je Antiochem uznán a uzavírá dynastický sňatek s jeho dcerou Stratoniké • - druhou Stratoniké (svojí sestru) provdává za makedonského následníka trůnu •- válka skončila mírovou dohodou, Antiochos získal od Ptolemaia území v Iónii, Kilikii a Pamfýlii •- ALE – součástí mírové dohody je sňatek Antiocha s Bereniké, dcerou Ptolemaia, a „rozvod“ s jeho předchozí manželkou Láodiké A landscape with trees and rocks Description automatically generated •- jako důsledek druhé syrské války je Antiochem věnována menší pozornost východním satrapiím • - za Antiocha je oravděpodobně během 50tých let třetího století jmenován satrapou Baktrie Diodotos (I.), kterÝ jím zůstává skrze celou vládu Antiocha • - celkově je věnována menší pozornost právě takovým krajům, jako je Parthie a Baktrie •- kolem roku 248 se Bereniké narodil syn Antiochos (Antiochos II. už přitom v té době má dospělé syny s Láodiké, Seleuka a Antiocha) • - z nich nejstarší, Seleukos, nebyl učiněn spolukrálem •- roku 246 Antiochos II. umírá při návštěvě své první manželky Láodiké v Efesu (údajně jí měl být otráven) • • Seleukos II. Kallinikos (246-225) •- přítomen při smrti Antiocha II., okamžitě (pod vlivem Láodiké) prohlášen králem •- Bereniké vzápětí prohlašuje králem svého syna Antiocha, který je syrskými městy a částí vojska uznán králem, daří se jí ovládnout Sýrii a Kilikii, volá na pomoc svého bratra Ptolemáia III. •- Láodiké a Seleukovi se však daří vyvolat v Sýrii převrat, Antiochos je zavražděn jejich příznivci v Antiochii a Bereniké je následně zabita svou Galatskou stráží •- Ptolemáios mezitím vpadá do Sýrie A close-up of a coin Description automatically generated Třetí syrská válka, „Láodikejská“ (246-241) •- Ptolemaiovi se daří ovládnout syrská města, ovládl severní Sýrii až k Eufratu (a za něj) a pohoří Taurus, rozšiřuje kontrolu nad Kilikií •- Babylón se nicméně po zprávě o smrti Bereniké a Antiocha přiklonil k Seleukovi •- Seleukos shromáždil veliké loďstvo pro protiůtok, ale to je zničeno při veliké bouři u pobřeží Malé Asie •- během zimy 246/245 Ptolemaios zůstává v Sýrii, poté se kvůli nepokojům v Egyptě vrací do svého království, zanechává za sebou své správce •- Seleukem je mezitím v Malé Asii ustanoven správcem jeho bratr Antiochos Hierax •- Seleukos se přesouvá roku 245 do Babylonu a upevňuje kontrolu nad Mezopotámií, Ptolemáiovští správci jsou vyhnáni •- kolem roku 244 se mu daří znovu ovládnout Sýrii, dobývá tehdy Antiochii, následně i Foiníkii •- roku 241 válka končí a dochází k míru; zatímco Seleukovci přicházejí o území kolem Heléspontu a Thrákii, přestože se jim daří získat zpět většinu Sýrie, Ptolemaiovcům zůstává Seleukeia Pierijská (Přímořská) a části Kilikie, taktéž získávají velkou část pobřeží Malé Asie včetně Efesu • - ztráta území znamená pro Seleukovce značnou ztrátu prestiže •- někdy v průběhu třetí syrské války nebo krátce po ní dochází k odpadnutí Antiocha Hierakta, který se prohlašuje králem v Malé Asii, shromažďuje vojsko Galatských žoldnéřů a navazuje spojenectví s Mithridatem, králem Pontu •- Seleukovi se zpočátku daří porazit síly Antiocha v Lydii, nedaří se mu však ovládnout Sardy a posléze je Antiochem poražen v bitvě u Ankyry kolem roku 239, načež nastává na nějakou dobu mezi bratry příměří •- Seleukos se obrací k problémům na východě • - !!! Od Antiocha I. žádný Seleukovský král nebyl dál na východě než v Babylóně!!! •- satrapa Diotos (I.), tou dobou už přes 20 let v úřadě, se někdy po smrti Antiocha II. osamostatnil a učinil se králem (kolem poloviny 3. století); následně musel odrazit nájezd nomádů pod vedením náčelníka jménem Arsakés •- poté je těmito nomády (Parnové/Parthové) přepadena Parthie, která se v té době též pomalu vymyká seleukovské nadvládě •- Seleukův protiútok je poražen a Parthie je kolem roku 239 dobyta Parny (vládnoucí rod Arsakovců pak počítá počátek svojí vlády od roku 247), Parthové následně po smrti Diodota I. uzavírají mír s jeho synem Neklidný východ A close-up of a coin Description automatically generated A close-up of a coin Description automatically generated A close-up of a coin Description automatically generated •- v roce 237 nepokoje v Babylónu – bojují zde proti sobě dvě frakce seleukovské armády (jeden z možných důvodů, proč Seleukos neuspěl proti Parthům – musel se věnovat těmto nepokojům) •- na západě dochází k porážce Antiocha Hieraxe pergamským králem Attalem; Antiochos prchá do Arménie a posléze se pokouší o výpad proti Seleukovy do Mezopotámie, je však poražen. Odtud prchá do Thrákie, na chvíli je zajat Ptolemaiovskými hlídkami, uniká však i jim a nakonec je zajat a zabit skupinou lokálních Galatů •- v Sýrii se Seleukova teta Stratoniké pokouší vyvolat proti němu povstání v Antiochii; to je neúspěšné, na úprku do Seleukeie je chycena a popravena •- Seleukos II. umírá roku 225 Konec vlády Seleukos III. Sótér Keraunos (225-222) •- původním jménem Alexandros •- rozpoutal válku s Attalem I. •- po neúspěchu v této válce je zavražděn (otráven) svými dvořany A close-up of a coin Description automatically generated Antiochos III. Veliký (222-187) •- druhý syn Seleuka II. Kallinika •- od začátku vlády mu hrozí uzurpace moci ze strany jeho satrapů • - proti Attalovi v Pergamu je vyslán vojevůdce Acháios, který má za úkol získat nazpět území ztracená předchozími Seleukovci; daří se mu získat území v Lýdii, Frýgii a Mýsii, poté se však s vojskem vzbouřil proti Antiochovi • - Acháios je následně roku 213 obležen Antiochem v Sardách, poražen, zajat a umučen • - dále se také bouří satrapa Molón v Médii, který se roku 222 prohlašuje králem • - za podpory jeho bratra (satrapy v Persii) vpadává do Babylonie • - jsou proti němu vyslány královské jednotky, jsou však odraženy (Antiochos III. je mezitím na tažení v Sýrii) • - teprve po králově osobním zapojení do bojů je Molón roku 220 poražen a páchá sebevraždu • A painting of elephants and soldiers Description automatically generated Čtvrtá syrská válka (221-217) •- roku 221 Antiochos vpadává do Koilé Sýrie (ještě před ukončením bojů s Acháiem a Molónem •- roku 219 se mu daří získat zpět město Seleukeia Pieria •- v roce 217 je však egyptským králem Ptolemaiem IV. poražen v bitvě u Rafie •- Ptolemaiovci mu ponechávají Seleukeiu, udržují si ale Koilé Sýrii • Tažení na východ •- po porážce u Rafie Antiochos III. obrací pozornost k zanedbávaným satrapiím na východě •- zpočátku roku 212 získává kontrolu nad Kommagene a podřizuje si část Arménie, jejímuž králi Xerxovi dává za ženu svojí sestru Antiochis, pomocí které ho později dává otrávit •- po uspořádání záležitostí v Arménii se přesunuje do Ecbatany v Médii, kde shromažďuje veliké vojsko (podle některých zdrojů 100 000 pěších 20 000 jízdních) •- následuje slavné tažení •(anabáze) od Íránu přes střední Asii • až k hranicím Indie •- prvně táhne roku 209 proti Parthům • - ti v té době ještě nemají tak silné postavení • - po počátečním dobytí Parthie a přilehlých územích se se Seleukovci střetávají v boji spíše při kořistnických nájezdech než při pokusech o další expanzi •- Antiochos Parthy vyhání ze SV Médie, Parthský vládce Arsakés II. se Antiochovi podřizuje •- z Parthie se Antiochos přesunuje do dosud věrné provincie Ariany, a odtud táhne proti Baktrii, kde v té době vládne král Euthydémos I.; následuje řada bitev a obléhání Baktry, nakonec je uzavřen mír, na základě kterého Euthydémos uznává Antiochovo právo udílet královský titul a jeho nadřazenost; Antiochus pak dává svoji dceru za ženu Euthydémovu synovi a následně zásobuje své vojsko (a doplňuje do něj slony) na Euthydémovy náklady •- poté táhne do Indie, kde navazuje spojenectví s lokálním králem jménem Sofagasenos a dostává od něj další slony •- roku 205 se vrací do Babylonu, kde se účastní tamních novoročních oslav •- mezi lety 205-204 ještě podniká námořní výpravu do Gerrhy na druhé straně Perského zálivu, její obyvatelé mu vyplácejí tribut a je s nimi uzavřen mír • - součást celkové politické snahy Seleukovců o kontrolu obchodních stezek středního Východu •- přinejmenším od roku 202 je pak Antiochos znám pod přízviskem Megás, Veliký A close-up of a coin Description automatically generated A close-up of a coin Description automatically generated Pátá syrská válka (202-194) •- od roku 202 pak Antiochos vede pátou syrskou válku •- v bitvě u Panionu roku 200 drtivě poráží vojsko ptolemaiovské vojsko • - zásadní prohra pro Egypt, který díky ní přichází o páteř své armády tvořenou makedonskou falangou •- Antiochos tak definitivně získává Koilé Sýrii, Foiníkii a pobřeží Palestiny, a následně i Ptolemaiovská území a města v Malé Asii Válka s Římany •- díky úspěchům v Malé Asii rozšiřuje Antiochos seleukovskou vládu znovu i do Thrákie, čímž se dostává do střetu s Římskou republikou, která v té době pomalu buduje svou říši a nadvládu v Řecku •- k těm se obracejí Antiochovi nepřátelská řecká města kolem Helléspontu a v Malé Asii s prosbou o pomoc •- zásadní je Antiochovo znovuzbudování města Lýsimacheia v Thrákii jakožto opěrného bodu pro jeho expanzi •- roku 192 Antiochos vpadává do Řecka, je však Římany poražen v bitvě u Thermopyl roku 191, stahuje se do Malé Asie, a je Římany definitivně poražen v bitvě u Magnézie roku 190 •- roku 188 následně uzavírá mír v Apameii, na základě kterého je nucen se vzdát většiny loďstva, území v Evropě a v Malé Asii na sever od pohoří Tauros, musí vybít své válečné slony a zaplatit reparace (až 5500 talentů) •- v roce 187 je pak zabit v Elymě při pokusu o vyloupení tamního chrámu domorodými obyvateli A black and white drawing of a wall Description automatically generated