Říše Seleukovců Náboženství, společnost, duchovní kultury Art by foojer Hellénizace •- ‚helénizaci‘ si nelze představovat jako dlouhodobou centrální vládní politiku • - co se děje, je že: • - se šíří některé prvky materiální řecké kultury • - některé lokální elity přebírají řecké instituce a kulturu • - řecké instituce jsou někdy prosazovány i králi (např. agóny (hry) na Failace, v Sardách a Babylonu) •- některá města přejímají řecké politické instituce (Tarsos v Kilikii - búlé, sněmy, prytanie etc.), jiné zase spíše projevují povrchní zájem o řecké umění bez zájmu o převzetí jazyka či širší kulturu (Parthie); Řeko-Baktrové podporovali lokální náboženství a kulty a využívali domorodce v civilní správě, a zároveň importovali velké množství řeckých produktů a artefaktů, stejně jako vužívali lokální produkci a dováželi indickou • = škála •- vznik Parthie neznamenal kulturní či obchodní oddělení Hellénského světa od Baktrie a Indie •- místní domorodé neřecké obyvatelstvo nebylo oproti Řekům druhořadým •- není žádný důkaz, že by existovaly jakési etnické rozepře mezi Řeky a ne-Řeky, které by byly významným důvodem úpadku říše •- stejně tak není pravda, že by řecká města byla ve svých právech privilegována před neřeckými Řecké náboženství •- spojené především se řecko/makedonskými městy a koloniemi, nicméně přesahuje též do neřeckých oblastí • - řecký oltář z Takht-i Sangin •- stejně tak neřecká kultura ovlivňuje řeckou • - jsou uctívána též východní božstva jako např. Kybelé •- každé město má svůj hlavní chrám s hlavním bohem-ochráncem města (zpravidla z klasického řeckého panteonu), každý chrám má přiřazené své kněžstvo •- pro seleukovské krále jsou obzvláště důležité chrám a věštírna Apollóna v Didymě (Branchidai) • • Náboženství na východě •- staré náboženské tradice Mesopotamie • - např. chrám Esagila božstva Bel-Marduk v Babylónu • - vlastní kněžstvo: velekněz šatammu + kolegium nižších kněží •- taktéž íránské náboženské tradice • - nejvyšší bůh Ahura Mazda, někdy též dualistický (s ním nicméně uctíváni též další bohové) • - mágoi – kněží íránského náboženství • = počátky Zoroastriánství (prorok Zarathuštra) • - uctívána další polyteistická a místní božstva, jako např. bohyně Anahita, uctívaná např. v Ekbataně •- - pronikání východních náboženských praktik se projevuje např. v přejímání a synkretizování mezopotámsko-íránských modelů chrámů (viz výklenkový chrám v Ai Khanoum) • • Královské kulty •- spolu s makedonskými králi přichází instituce kultů zemřelých panovníků (spíše řecký původ než východní) • - precedenty ve starověkém Řecku – trend uctívání významných osobností (původně ne nutně vojevůdci nebo králové, např. atlet Theagenes z Thasu) božskými poctami a kulty • - bohové jsou ve starověkém řeckém myšlení uctíváni jako mocné bytosti, které mohou poskytovat benefakce či naopak trestat • = pokud je možné vidět božskou moc ve výjimečných osobnostech (atleti, vojevůdci apod. = tím spíše je možné brát jako boha krále, který má na tu dobu neuvěřitelnou moc (armáda, bohatství, zákonná moc etc.) • - v rámci Makedonie kultické posmrtné uctívání panovníků (Philip II.) •- pokračuje se též za Seleukovců – jako první ustanovuje Antiochos I. kult svého otce Seleuka I. Nikatora, od té doby jsou kulty mrtvých panovníků ustanovovány celkem pravidelně •- panovníci odvozují svůj původ od Apollóna a Hérakla (a tedy i od Dia) •- za Antiocha III. pak dokonce dochází k ustanovení kultu žijícího panovníka • Společnost •- řecká města •- od Malé Asie po Afghánistány založeny stovky řeckých kolonií • - města jako Antiochie na Orontu či Seleukeia na Tigridu mohli čítat až půl milionu obyvatel •- města budovaná podle modelu Athén • - všeobecná oblíbenost attických dramat • - města mají převážně demokratické systémy • - oblíbené je též athénské Isokratovské vzdělání a klasická řecká filozofie (fragmenty platonických textů nalezené v Ai Khanoum) •- znaky řeckého města (podle Pausania a Diona Chrysostoma): • - hradby • - agora • - zásobování vodou (studny, fontány) • - gymnasion • - divadlo • - stoa • - radnice (prytaneion) • •- politické instituce typického helénistického města: • - búlé (rada) • - občanský sněm • - volení či jmenovaní úředníci • - v dokumentech se v souvislosti s městy jakožto politickou entitou mluví často o „radě (búlé) a lidu (demos) •- města si cení svou samosprávu a autonomii •- úkoly samosprávy: • - obstarávání náboženských záležitostí a slavností • - jednání s králem a jeho zástupci • - jednání s okolními městy • - oceňování benefaktorů poctami • - zásobování potravinami • - udržování veřejných budov •- města mají často velkou neřeckou populaci, která se postupně asimiluje (v případě dominance domorodého obyvatelstva a vzdálenosti od řeckých kulturních středisek ale mohla asimilace fungovat i opačným směrem či mohlo docházet k synkretismu •- veliký význam příspěvku benefaktorů na veřejné účely – jak králů, tak též bohatých občanů města • = mechanismus pro udržení rovnováhy mezi vyššími vrstvami a chudší většinou obyvatel • •- východ •- některá města spravována kněžskou vrstvou (např. Babylon – nejvyšší kněz šatammu a chrámové kolegium, tzv. kiništu) •- jinde vládne původní íránská šlechta (např. frataraka v Persii) • - původní achaimenovští perští velmoži si uchovávají postavení a majetky i po Alexandrovi •- dochází k mnoha etnickým kontaktům a míšením, např. v Babylóně vedle sebe žijí Babyloňané, Řekové, Židé, Peršané, Arabové, Aramejci atd. Duchovní kultura: někteří filozofové a učenci •- Seleukos z Babylónu/Seleukie (c. 150) • - filozof, astronom • - věřil, že vesmír je nekonečný a že naše planetární soustava má jako svůj střed Slunce (podobně jako Aristarchos ze Samu), což údajné též dokázal •- Berossos z Babylónu (konec 4. stol.) • - kněz Bela Marduka v Babylónu • - dílo Babyloniaka, zachované ve fragmentech – dějiny Mezopotámie •- Apollofanés z Antiochie (c. 250) • - stoický filozof • - ve svém nedochovaném díle Fysika psal o nekonečném prázdnu, které obklopuje náš svět •- dokonce i v Ai Khanoum byly nalezeny zbytky platonických filozofických textů