Umění současného světa: moderní umění v tématech Přednášky navazují na Epochy IV, zaměřují se na jednotlivá témata, jejich genezi a kontext. Úkoly: 1. četba a jedna vybraná esej z knihy Před obrazem: Clement Greenberg, Modernistická malba Michael Fried, Umění a objektovost Leo Steinberg, Jiná kritéria odevzdání do konce semestru, rozsah do 5 NS, detailní instrukce ještě rozešlu 2. Ústní prezentace jednoho díla, menšího okruhu děl podle témat, která budeme probírat, s promítáním, cca do 20 minut (odpovídá cca 7 stranám textu + seznam literatury). Prezentace budou ve zk .období (3 termíny). Téma 1: Zobrazivé a abstraktní Téma 2: Návraty k minulému umění, interpretace, citace a apropriace Téma 3. Prostor a plocha; jak ztvárnit prostor v obraze Téma 4: Čas, pohyb, akce Téma 5: Vysoké a nízké, umění a populární kultura Téma 6: Koláž a fragment, montáž, asambláž Téma 7: Intermedialita, střety a mísení druhů umění Téma 8: Možnosti využití fotografie Téma 9: Umění, veřejný prostor a sociální role umění Téma 1: Zobrazivé a abstraktní/ bezpředmětné • Otázka, jak chápat pojem abstrakce ve výtvarném umění • Tradičně bráno jako protiklady, ale tyto dva způsoby mohou vedle sebe koexistovat jako dva jazyky, které se navzájem nevylučují, prolínat se, překrývat se, vytvářet zvláštní napětí • Najdeme od prvního desetiletí 20.stol. dodnes František Kupka, Paní Kupková mezi vertikálami,1910-11 Pablo Picasso, Portrét D. H. Kahnweilera, 1911 Kazimir Malevič, Dáma u reklamního sloupu, 1914 Robert Rauschenberg, Rebus, 1955 Asger Jorn, Paříž v noci, 1959 Téma 2: návraty k minulému umění, citace a apropriace • Návraty k minulému umění se objevují nejen jako kopie a variace, ale hlavně jako nové interpretace tradičních témat (viz např. Manetova Olympie, Baconův Velázquez aj.), někdy i jako karikatury • V moderním umění byla preferována originalita, novost, ale vazby na minulou tvorbu se nepřerušily, vedle inovací se rozšířily i parafráze stávajících děl, citace, apropriace • Některá díla mají takových interpretací víc, je třeba hledat důvody a významy • Někdy u apropriací bývá i problém s autorskými právy, i na to se můžete zaměřit Marcel Duchamp, LH00Q, 1919 Andy Warhol, Mona Lisa, 1963 Jean-Michel Basquiat, Mona Lisa, 1983 Z Picassovy série děl podle Velásquezova obrazu Las Meninas, 50.léta Roy Lichtenstein, tzv. průmyslový impresionismus: Katedrály, 1968-9, litografie 123x83cm Russel Connor, Znalci a „ta věc“, 1992 Rembrandt, Anatomie dr. Tulpa, 1632 Andy Warhol, Brillo Box, 1964 Jiří Kovanda, Hádanka, 1987 Pokrok, 1987 Téma 3. Prostor a plocha; jak ztvárnit prostor v obraze • Perspektiva jako způsob ztvárnění prostoru na ploše, jak a co vidíme, subjektivní viděn proti statičnosti • Obraz jako plošné vizuální pole a skladba fragmentů • Manipulace s perspektivou, ireálné prostory a zrakové iluze, obrácená perspektiva • Prostor obrazu, prostor před a za obrazem Leon Battista Alberti, Della pittura, 1435, latinsky De pictura,1439-41 Ernst Mach, Analýza vnímání, 1886 Paul Cézanne, Zátiší s třešněmi a broskvemi, 1885-87 Georges Braque, Svícen a karty na stole, 1910 Giorgio de Chirico, Tajemství a melancholie jedné ulice, 1914 Paul Klee, Přízrak perspektiva, 1920 Balthus, Obchodní pasáž Saint André, 1954 Magdalena Jetelová, Translokace, Kunstverein Hannover, 1994 Téma 4: Čas, pohyb, akce • Umění prostorová a časová podle Lessinga, obrazové příběhy, které čteme • Jak probíhá pohyb? Chronofotografie a záznamy pohybu • Reálný pohyb: jak rozpohybovat sochu, objekt • Argument teatrality (M.Fried) • Umělec jako organizátor, zapojení diváka, akce, performance, happening Josef Váchal, Přepěkné čtenj o gasnowidném Wawřincowi,1910 František Kupka, Čtyři příběhy černé a bílé, 1926 Étiene Jules Marey, Chronofotografie chůze, 1883 Giacomo Balla, Let vlaštovek, 1913, ol.pl. 97x120cm Fortunato Depero, Plastický komplex, 1915, pohyb, zvuky, světla, barevné kouře, postřikovače László Moholy Nagy, Světelně kinetický modulátor, 1930 John Cage, Theater Piece No 1, 1952 Šmidrové: Šmidří dechovka, 1960 Téma 5: Vysoké a nízké • Průnik populární a masové kultury do umění; z pohledu modernismu jako cosi nepřípustného, antimodernistické tendence naopak tímto směrem uměleckou tvorbu obohacují, Zájem o reklamu, výkladní skříně, populární časopisy, brakovou literaturu aj. • Důležitá byla srozumitelnost, snadnější komunikace pomocí obrazů, na které byl divák zvyklý • Pochopitelně použití banálních témat neznamená, že je takové a výsledné dílo, to naopak může v sobě skrývat více významových vrstev • Je možné se věnovat i čistě inspiračním zdrojům Masová kultura: noviny a časopisy Pablo Picasso Francis Picabia, La poésie est comme lui. Voilà Haviland, 1915 reklama na stolní elektrickou lampu, 1915 reklamy 20. let Reklamy, 50. léta Eduardo Paolozzi, Byla jsem hračkou bohatého muže, 1947 Výstava Man, Machine and Motion, Independent Group 1955 futuristická vize a kosmické reklamy šedesátých let Andy Warhol, výkladní skříň, Bonwit Teller, New York 1961 Téma 6: Koláž a fragment, montáž, asambláž • Odkud se vzala, příklady • Fragmentární vidění a decentralizovaná kompozice obrazu • Kombinace fragmentů: koláž, fotomontáž, asambláž • Fragmentárnost, zlomkovitost, vršení, překrývání dílčích motivů v druhé polovině 20.st. a proměny významů, „adhocismus“ a improvizace Předstupně koláže: památníky, alba, deníky (19.st.), výstřižky (50.léta) Pablo Picasso, Au bon marché, 1913, koláž,ol.lep. 23,5x31cm Hannah Höch Dada Panorama, 1919, fotom.kol. 43,7x34,6cm Kurt Schwitters, Und, 1919, materiálová koláž, 35,5x28 cm Mezinárodní surrealistická výstava v Paříži, 1938 Charles Jencs, Adhocism Muzeum kutilství v Polné na Jihlavsku : mezi exponáty např. sekačka vyrobená z poloviny vysavače a tenisové struny, legendární dvojče sestavené z walkmana a překližky, nebo televizní ovladač vytvořený pomocí WC splachovadel Téma 7: Intermedialita • Čistota uměleckých druhů a žánrů, jak prosazoval Clement Greenberg, se ukázala jako iluze, vzájemná komunikace a sbližování se právě ve druhé polovině 20.století nebývale rozšířily, ale už Karel Teige např. prosazoval fúzi malířství a poezie • Termín M. Frieda „teatralita“ se z hanlivého označení stal žádaným aspektem umění • Mísení uměleckých druhů: výtvarné umění a divadlo, happening, performance, výtvarné umění a hudba, zvukové prvky v instalacích, výtvarné umění a poezie, vizuální poezie, „rozšířené pole sochařství“… Karel Teige, odjezd na Kytheru, publikováno v: Karel Teige, Film, 1925 Giacomo Balla, Návrh scény ke Straviského Ohňostroji, 1917 László Moholy-Nagy, Modulátor světla a prostoru, 1922-30 Zdeněk Pešánek Návrh na světelně kinetickou fontánu pro jez u ostrova Štvanice v Praze, 1928 Lucio Fontana, Ambiente spaziale, návrh, 1949 Světelná plastika na IX. Milánském Trienále, 1951 Otto Piene, Archaický světelný balet, 1958 Světelný balet, 1962 Wolf Vostell, Beatles, 1961 Cycle Black Room, 1958, 1963 Elektronická dekoláž:Happening Room, 1968 Téma 8: Možnosti využití fotografie • Fotografie schopná zaznamenat to, co nevidíme: chronofotografie, pohyb, čas a posun • Experimenty ve fotografii, fotomontáže, manipulované fotografie, fotogramy • Využití amatérských fotografií jako zdroj nové vizuality • Postmoderní fotografie a otázka zaměření pohledu Marcel Duchamp, Akt sestupující se schodů 2, 1912, ol.pl.146x89cm František Kupka, Čas plyne 1, 1920-21,ol.pl. 107x107 Man Ray, Rayograf, ze souboru Les champs délicieux, 1922 Gerhard Richter, album amatérských fotografií Party, 1962, komb.tech. 150 x 182cm Louise Lawler, Pollock a polévková mísa, 1984, 71x99cm Zátiší(Ubrousky) 2003, 50x36cm Téma 5: Veřejný prostor a sociální role umění • Jedním z impulsů byla krize galerijního a muzejního provozu, komerce a manipulace s hodnotami uměleckých děl. Umění opouští (na čas) galerie, přesouvá se do přírody a veřejného prostoru • Vzrůstají požadavky na větší zapojení umění do života, i když je stále v patrnosti neblahá politizace umění v totalitách • Rostoucí sociální rozměr tvorby, důraz na komunikaci, nikoliv na hotové dílo Robert Smithson, Spiral Jetty, film, 1970 Christo a Jean Claude, Zeď z barelů, Železná opona, 1962 Zabalený Reichstag v Berlíně, 1971-95 Rachel Whiteread, Dům, 1993 JosephBeuys, 7000 dubů,Documenta 7, Kassel 1982 Rirkrit Tiravanija, Bez názvu (Zadarmo), 1992 Artvall: Guma Guar, Všichni jsme v národním týmu, 2008 (Tomáš Pitr, Viktor Kožený, Radovan Krejčíř) Kateřina Šedá, Furt dokola, Brno Líšeň 2008