Giorgio Vasari (1511 -1574) scrittore fidele e verace Trecento/Humanismus/Problém postavení renesance: Vasari a evoluce maniera buona - 3 fáze: trecento - quattrocento - cinquecento Giotto Masaccio Nicola Pisano Brunelleschi Arnolfo di Cambio Donatello Bramante Leonardo Raphael Michelangelo % LE VITE S DE- PIV ECCEU.ENTI PITTORI, Erwin Panofsky Renesance překonává principle of disjunction11 - předtím: „temný středověk" (Renaissance and Renascences in Western Art, 1965) Trecento vs. Renesance - Vasari vs. Panofsky Vasariho biografie (Nicola Pisano, Arnolfo di Cambio, Taddeo Gaddi, Orcagna, Giotto) Florencie, Ponte Vecchio (dle Vasariho stavěl Taddeo Gaddi) Arnolfo di Cambio (c. 1240 - 1300/1310): Řím (Monument Honoria IV.; tabernákl v S. Giovanni in Laterano): Vasari: „V temnotách ukázal Arnolfo cestu k dokonalosti." Jak vyprávět Trecento...? „Objevení Vasariho navzdory Panofskému" Giorgio Vasari (1511-1574): Le Vite de' piu eccellenti pittori, scultori, e architettori (1550) Erwin Panofsky: hostility and distance: „...the Italian Renaissance toward the Middle Ages presupposes, in spite of its essential negative character, an awareness of distance." (E. Panofsky, The First Page of Giorgio Vasari's 'Libro': A Study on the Gothic Style in the Judgment of the Italian Renaissance, 1955) Erwin Panofsky Renaissance and Renascences in Western Art Erwin Panofsky Meaning in the Visual Arts Rethinking the myth of the medieval in Vasari: • Vasari and Panofsky did not have the same thing in mind when they spoke of maniera ted'esca/Gothic • Classical form is not an end it itself for Vasari • Vasari's respect to medieval architecture as solid, virile regarding its craftsmanship, function, decorum, materials, and design Anne-Marie Sankovitch, The Myth of the Myth of the medieval": Gothic Architecture in Vasari's rinascita and Panofsky's Renaissance, Res 40, 2001 Marvin Trachtenberg, When did the Renaissance in Architecture begin? From Panofskian Mythography to Vasarian History, in: Alina Payne (ed.), The Companion to the History of Architecture I: Renaissance and Barogue Architecture, 2017 OXFORD WORLD'S CLASSICS Le Vite de' piú eccellenti pittori, scultori, ed architettori (1550, 1568) 'fJL' Cosimo I de' Medici (1519 - 1574) Pavel Preiss (Jan Vladislav), 1976 r GIORGIO VASARI Životy nej význačnějších malířů, sochařů a architektů (O Arezzo, Casa Vasari, kolem 1541 Corridoio Vasariano Le Vite de'piů eccellentipittori, scultori, ed architettori (1550,1568) Paolo Giovio II Libro di Antonio Billi IL LIBRO DI ANTONIO BILLI ESISTENTE DUE COPIE KELLA BIBLIOTECA NAZIONALE DI FIRENZE. MVS AI IO VIANI, IMAGINES Artifice manu ad vjuum cx- prcffx. Xrc minore iiiJulfm Theobaldi mvlleri Marpurgtafu tAufis illnjhatx. B A S I L E AE Ex Officina Petri l'crnx ANNO CIQ 10 L X X V I I. HERAUSGEGEBEN CARL FREY. BERLIN. G. GROTESCHE VERLAGSBUCHHANDLUNG. 1892. Předchůdci a současníci Magliabecchiano, kol. 1530 Paolo Pino: Dialogo di pittura, 1548 Michalengelo Biondo, Dello nobilissimo pitturo, 1549 Dl^CLOGO Dl "PIT, TV K ADI MESCE* riOLO ri H o NVOVAMENTB Vincenzo Borghini Annibale Caro Vincenzo Borghini (1515-1580), florentský humanista a sběratel paralela mezi uměním a rétorikou Tři aspekty umění: jf\ aspekty rétoriky • Imparare (nauka) . Poučit (docere) • Varieta (rozmanitost) . Zaujmout (delectare) • Meraviglia (pozoruhodnost). Pohnout (movere) Vasariho idea vývoje umění je založená na „dobrých příkladech" - v duchu antických anekdot a biblické exegeze - v pozadí Ciceronův koncept história magistra vitae Struktura textu • Úvody ke třem částem definující „vývoj" Umění • Životopisy • Popisy umělecký děl = integrace LE VITE DE* PIV ECCELLENTI PITTORI, ScvLTORr, e Architettori Da m. Giorgio Vasari pittore et architetto aretino, Ví tiuiut J J MeJeJľmt &*ntétfjl*4ntfrt<, It átl Giorgio Vasari, Životy nejvýznamnějších malířů, sochařů a architektů (Vita), 1550, 1568: Michelangelo „V době, kdy se vynikající duchové, vedeni světlem přeslavného Giotta a jeho následovníků, pilně snažili osvědčit před světem schopnosti...obrátil nej milostivějšívládce nebes laskavě své zraky k zemi, a když viděl marnost toho nekonečného usilování...rozhodl se vyprostit nás ze všech těchto omylů a seslat na zem ducha, který by sám o sobě dokázal, co je to dokonalost výtvarného umění. To vše měla navíc provázet mravnost opravdové filozofie a ozdoba sladké poezie, aby si jej svět pln obdivu zvolil za jedinečný vzor života, práce, svatých způsobů a veškerého lidského konání, a pokládal jej tedy spíše za cosi božského než pozemského." Jak jsi šťastný náš věku, jak jste blažení umělci, kteří si tak smíte plným právem říkat, protože jste měli ještě za svého života možnost rozjasnit své oči, plné temnot, u pramene takového jasu a přihlížet, jak vám tento podivuhodný a jedinečný umělec odstraňuje z cesty všechny obtíže! Sláva jeho úsilí přinesla totiž čest a uznání i vám, neboť strhla pásku z vašeho duchovního zraku, tak plného tmy, a naučila vás rozlišovat pravdu od klamu, který zastíral vaši mysl. Děkujte za to nebesům a snažte se napodobovat Michelangela ve všem. Anekdotická topoi: Tizian a Karel V Jacques de Gheyn, Melancholie (Saturn) Leonardo da Vinci, Alegorie Radosti a Utrpení, před 1500 1595 E. Kris - O. Kurz, Künstler, 1934 (angl. překlad: Legend, Myth and Magic in the Image of the Artist, 1979 Julius von Schlosser (1866-1938) Kais. Akademie der Wissenschaften in Wien Philosopliisdi-iiistoriselie Klasse Sitzungsberichte, 189. Band, 2. Abhandlung, Materialien Quellenkunde der Kunstgeschichte V. Heft, Vasari Julius v. Schlosser, Mtl. llilglicdc im hall. Akmlcmio d*r \Vi»ianicbaft«i Vorgelegt in der Sitzung um 24. April 1918. Wien, 1918 In Kommission bei Alfred Hüldei l.n.V.Huf- und UnivcnitiU-Uaebhioai« HiirMiSndler der Uiscrlicben AVaiiemi* der Wisiemchafien in IVion ll.ub.uni-heidelberg.de idigMl/ichlosserl 918heft5y0O03 © Universitätsbibliothek Heidelberg Reading Vasari« Afire B. Bnrriaut Arijrew 1'. Luia 2005 Contents 7 Lk-t op Illustrations LU Foreword 11 Pbetaoi 1.3 ackn0whmmw15 1.5 braODUCiiON 21 Iist of Contributors 23 prologue 25 Every Painter PterntT Himself Hawks B.J. Maonnib 29 VASARI'S POLEMICS 31 fear o! fiction,; The Fun of Reading Vasari Paid, Baroi^kv 3K VASARTS FIRST LIGHTS. FLOWER OE TOCTH, AND GOLDEN AGE 39 3?ie So/wrer's "O" and tfte flzintfr Mflio Wasn't Tftere Andrew Lajiis 63 Wispri's Senatorso/ (he Second Period: Mino da Fiesole siih.i.htr, Hjraw 73 Vasari on StgmreSL Ihe Origins of the "Grand Manner of Painting" Sara Natr James 89 Francesco di Giorgio and Bntnelkschi Arthur F. man 101 Vasari's Bromtno: The Paradigmatic Academician Ehedrika H. Jacobs 117 VASARI'S ROME AND THE NOBLE ORIGINS OF ART 119 Sin di mano di santo o d'un angeh: Vasari'sfife of FraAngelko Diane col£ Ahl 133 Vasari's Eramante and the Renaissance of Architecture in Bnme Jack Freiberg 147 A Scene from the Life of Peruui Ralph LmBEEMAN 154 "If he, with his genius, had lived in Some": Vasari and the Transformative Myth of Home MAUKIiliN Pram 169 VASARTS WOMIiN: VIRTUE AND VICT, 171 Vasari's Mothers jEKILDENl! M. WOOD 179 Vasari's Women Kathihinh McIvkr 1H9 L91 203 211 222 233 233 VASARI AND THE POETIC IMAGINATION I'iero di Cosimo: The Egg-Eating ElegM. Anne B. Bar3iaiilt Michelangelo's Snowman and the Art of Snow in Vasari's Lives April Orttingrr TUian, Michelangelo, and Vasari Norman E, Land Imagining the Renaissance: Browning Reads Vasari RotEkiksen VASARI'S HUMOR Michelangelo Ha Ho William li Wallace 245 VASARI ON VASARI 247 twni Fantsstichi: The landscape Ornament of Giorgio Vasari Karen Goodchild 259 Gioruio Vasari's Studio: Viligema e Amorewle IWca Liana De Giroiami Chenky 277 The Delight of Art Keeding Vasari against Himself Davu> Cas'i' 287 294 Selbct Bibliography Index 1995 - autor - malíř (+ poradci) - integrace znalectví a teorie s biografickým žánrem - analýza zdrojů a literárních topoi sahající k antické rétorické tradici - rhetoric ofpraise - tradice antické ekfrasis - založeno na prostředkování uměleckého díla (charakter umělecké kritiky) EKPHRASIS AND AESTHETIC ATTITUDES IN VASARI'S LIVES S. Alpers (1960): Vasari - biografie založené na expresivní síle příběhů „Dějinný záměr": souhrn individuálních příspěvků, které se podílejí na celku utváření jednotné kvality Umění. Definuje prostřednictvím popisu uměleckých děl - v duchu ekphrasis: umělecké dílo je jedinečným příkladem aktivity umělce, ale současně i projevem „nadosobního" vývoje Umění. Je to v podstatě anti-individualistická koncepce. By Svetlana Leontief Alpers The major part of Vasari's Lives is made up of descriptions of paintings, but these have been largely ignored in the critical literature. Instead, writers have concentrated on the aesthetic theories and attitudes stated in the introductions to the three parts of the Lives and on the use of certain terms such as disegno, maniera and grazia in the work as a whole. The assumption seems to be that Vasari is a forerunner of classical theory, as Kallab suggests,1 or, as Schlosser says, a mannerist theorist.2 Schlosser, however, prefaces his presentation of Vasari as a man of ideas by admitting that Vasari works not from general principles as a theorist does, but rather from the observation of particulars. Kallab, who was the originator of this position, and incidentally of the whole study of Vasari as a viewer and thinker as well as a collector of information, felt that it was precisely in the variety and conflict of observations and judgments that the special value of Vasari's outlook lay. Unfortunately Kallab died before he himself could deal with this variety. It was Schlosser who reduced his more complex ideas to the simple and common notion of Vasari as an unsystematic thinker who can yet be systematically expounded if one sticks to the prefaces and the terminology.3 I am not suggesting that Vasari's descriptions of paintings hold the key to the Lives, nor that we can better our understanding of him simply by adding a study of the descriptions to the view just outlined. Rather, a certain concept of Vasari has determined the selective way in which the Lives have been read. i of the Hparrintions brings ud new Questions about JOURNAL OF THE WARBURG AND COURTAULD INSTITUTES VOLUME THIRTY-SEVEN w w ^v 1 im ■»••!•« ixiiTVTl IMVIIIIII ••> i.iki« Paul Barolsky (*1941) Paollo Ucello: konstrukce malířovy biografie („Ucello is part of of the menagerie of Vasari's imagination"^. Barolsky) Prameny podloženo jen velmi málo (např. žádost florentskému daňovému úřadu o odpuštění daní, 1469) G. Vasari: vytvoření řady legend melancholický, samotářský a podivínský malíř pohlcený svým uměním, objevující jeho nové hranice Ucello - it. pták/prostaček anekdoty - sýr v klášteře S. Miniato láska ke zvířatům (jako u da Vinciho, P. da Cosima, Sodomy ad.) Literární topoi: realita - fikce - imaginace/imaginárno Tvůrce meditující/bádající v ústraní LE CHEF-D'OEUVRE INCONNU Honoré de Balzac El Doctor Sax Beat & Books „Maitre Frenhofer" (1831) Céza n ne//. 'CEuvre, 1886 Imaginární/plastický život malíře-génia: donkichotská Vasariho literární zdroje: topika - za standardizovanými formulemi a zábavným vyprávěním se odehrává instruktivní historicko-teoretický výklad o povaze umění WHY MONA LISA SMILES AND OTHER TALES BY VASARI GIOTTO'S FATHER ANDTHE FAMILY OF VASARI'S LIVES Paul Barolsky Paul Barolsky „Vasari's poetic fabrication" -ta ale tvoří přirozenou součást jeho vidění historie (da Vinci, dětství a „sedlákův'' štít s Medusou: osa „umeleckohistorického'' a teoretického narativu, umění vychází z přirozeného prostředí, je založen na souhře pozorování a studia přírody s klasickou tradicí a nakonec se takové dílo vycházející „z lůna přírody" stává součástí „světa umění" (naturalitá -fantasia) ve sbírce milánského vévody; předjímá pozdější dvorskou kariéru malíře) Sociální distinkce - chudé, ale ušlechtilé (valente, gentile) poměry da Vinciho otce i samotný charakter da Vinciho (Analogické Giottově biografii -topoi ušlechtilého vychování - opět na příkladu štítu pro nevychovaného florentského prosťáčka) i THE LIFE OF MICHELANGELO ASCANIO c;ONDIVI „Fikce" - „realita" (apokryfní skutečnost) Giorgio Vasari, Životy nejvýznamnějších malířů, sochařů a architektů (Vita), 1550,1568 (Michelangel) Ascanio Condivi (1520-1574), Vita diMichelangelo, 1553 Obtížně definovat poměr skutečnosti od fikce. Silný aspekt literární imaginace (příběhy mají žánr novelle) prostupující jak biografiemi, tak např. i dopisy Michelangela - sebestylizace. Ve 2. vydání rozvíjí nová topoi na základě Condiviho -např. o umělci-samoukovi (Faun), resp. příběh odráží samu Michelangelovi poetickou imaginaci a vidění sebe sama - fiktivní příběhy dodávaly Vasarimu sami umělci - i v ni ale spočívá důležitá historická relevance. Specifická historicita příběhů Tondo Doni (c. 1507) a příběh vztahu umělce a patrona (50-70-100 dukátů) Relevance fakticity: skutečný nemusí být ani tak příběh jako spíše reálné pozadí debaty o vztahu mezi umělci a patrony (princip historické imaginace a její historicity - i vymyšleny příběh je „historicky fakt") Podobně v případě instrumentalizace Michelangelovy malířské invence (spojení Dantova Minoa a Ovidiova Midase) - osvětlení „faktu" kritiky Michelangelo, a toho, jak se s ní vyrovnával, prostřednictvím fiktivní imaginace - objevuje se až v 2. vydání (1568; absentuje i u Condiviho) Dopad na moderní recepci díla i umeleckohistorické interpretace: dílo žije svůj vlastní život skrze Vasariho -definice Posledního soudu jako „Michelangelovy autobiografie", kde se prostřednictvím množství kryptoportrétů vyrovnává se svou současností. Lodovico Dolce (1508-1568) Dialogo delia pittura di M. Lodovico Dolce, intitolato I'Aretino : nel quale si ragiona della dignita di essa pittura, e di tutte le parti necessarie, che a perfetto pittore si acconvengono : con esempi di pittori antichi, e moderní Giovanni Paolo Lomazzo (1538-1592): Trattato deWorte della pittura, scoltura et architettura (1584) Idea Del Tempio Deila Pintura - grazia divina TRATTATO DELLARTE DE LA PITTVRA. DI GIO. PAOLO LOMAZZO MILANESE PITTORE. Dittifo in fttte libri. Ne' cjuali fi conticne tuttala Theorica, & la practica ďcíľa piccura. CON PRIVILEGIO. IN MILAN O. Afprejfo Paolo-Gottardo Pontio, l'Anno ijS^ Conlicentia de Superioři. IDEA DFX TEMPIO DfcLLA PITTVRA DI '•■•» FAOLO LUMA/.7.0 r I TT Ol I. KILL* avAl.f »Oll PltCOKfct COS MlWIWIi) IL VCMMft ĽLLLA ľ! T TL II A KUW&L- AllľílCMT IL Tt::-ii-:i> ľľlla ľiTTUlA ume nivivo FCfniA. CACD. í í:.*.'.i;: IMNtCCIM [PFSMPETTJVA» CODtfOSkTMME «. 5 s 5 UEONAROO (LĽNJ| IDEA DEL TEMPIO DKLLA PITT VR A Dl (ilO r AO I O LOMA/7.0 r I T T O K I. KULA OVAtff (cli ..... «im li~ i "i m fiľi 11% i i.....I ii im jJHfiwMici, CON FHVILICK). iconrasmexviř) Karel van Mander (1548-1606), Schilder-boeck, 1604 Joachim von Sandrart (1606-1688) Teutsche Academie der Edlen Bau-, Bild- und Mahlerey-Künste, 1675 Giovanni Pietro Bellori (1613-1696), Vite de'pittori, scultori ed architti moderní, 1664 LE VITE D £ PITTORISCVLTORI ET ARCHITETTI moderní. SCKITTK DA GIOPIETRO BELLORI PARTE PRIMA. ALLlLLYíTRlSS. FT ICCliLf NTI5S. SGKORE GIO BATTISTA COLBERT ■ CAVAL1ERE MARCHESE Dl SEIGNELAY ilcjc £* ft* Ofdai LOuii>ii2Jilimj. Ducteotc Ccee* r»l«át!!<řuuft/e. Jcf ri-3«c.J*/- C O « I 4 N O T I I I A o t E ft A DI FIMPPO BALDINVCC! i- IOUKTINO MU AVrTMBI I HKW* MMr ACCADEMICI DILI* C R V S C A _iw miHit, MBCmtl UUMltl^.n.llia,,. N O T I Z I E DE PROFESSORI DEL DISEGNO DA CI.'.: A I! m; IN QUA Sccolo V. dal i (J io. al 1670. DiAintd in Dcccnnali or to r 0 s t v M A DI FILIPPO BALDINUCCI FIORENTINO accademico BULLA crusca. IN FIRENZE. MDCCXXVIII. Ntlll Starciwrla ill S. A.K. Per li Tattbli, c Frmclii. Antonio Palomino (1655-1726), Museo Pictorico, 1718 EL MUSEO PICTORICO, YESCALA OPTICA. PRACTICA DE LA PIKTURA, EN QUE SE TRATA DEL MODO DE PINTAR A EL OLIO, TEMPLE, Y FRESCO, CON LA RESOLUCION DE TODAS LAS DUDAS QUE EN SU MANIPULACION PUEDEK OCVRR1*. Y DE LA PER.SPECTIVA COMUN. LA DE TECHOS , AnGULOS , TEATROS, Y MONUM ENTOS Dl PLRsrtCTIVA , Y OTRAS COSAS UVY ESPECIALES , COS LA UIRECUON » DOCIMIXTOS PARA L»l IDEAS 6 ASIXTOS DC LAS OSRAS PL QUE SE rONEN ALGUKOS EXIWLARES. POR DON A N TO NIO PALOMINO DE CASTRO r VEI.ASCO. TO MO SEGUNDO. EN MADRID. EN LA lMl'RENTA DE SANCIIA. AÜO l>L MDCCXCVlt. St ktlhrd tu >* J- tn >■> talli M Arnold Houbracken (1660-1719) De groote schouburgľi der Nederlantsche konstschilders en schilderessen, 1719 GROOTESCHOUBURGH D B R NEDERLANTSCHE KONSTSCHILDERS E N SCHILDERESSEN. Wiir vín Vr vecle met hunne Bccltcnifllti ten Toooct'l verfchyrH-n, en wclker l-cvcnigedrag co Koníiwcrkcn bcičhrcrcn worden: ijrnk cca vtrvola op het Schikicrbock vaň K. v. M (Min. HET II. DEĽ L. Twdkivn laraaKnennt met het Jur en vetvt.(jt met obe KoaAkhiUrn , »dkcr Hcboottc in ctica tu&heiuyl lc4 het Jur vooijnrilkn is. DOOR ARNOLD. HOUBRAKEN. DEM TWKEDEN OKUK ľa tnlt Dndfmtm itumm n mu ,vim< tqijliti M»Wf. ©© Giambattista Passeri (1610-1679) Vite de' Pittori, Scultori edArchitetti che anno lavorato in Roma, morti dal 1641 fino al 1673, Řím 1772 VII I DEPn row sein roRi É l> ARCI III ľ I I I ( m: \\.\o iavokakii.vho.ua .Win Ii it.il in 11 linn .i I 1Ô7.I 1)1 f-l V3VILVT 11> IA BASS! EU PtTTQlU » ľoi i I • II I IIA I Ill/I <•> > IN l!i>,W.\ WIK l I Wll >o twxoótac • ► 11 \ n 11 m ha k i vi CMU Al.l. ix.1i i.MA i» OMHHO I ..N IIITSM ■ "ww"' ttflM pubert und Jotjanit uan e?prti Oř. rtuflrt #iir»i.fb ttl.l.!ffn. Scientismus (?) 19. století: „Moderní" monografie jako „příběhy'' RAFAEL VON URBINO UND SEIN VATBB GIOVANN1 SANTI TOU J. D. PASSAVANT. fta »««Uli ••• ><••• •<• itn. RAFF A 1:1. MICHELANGELO ANTOŠ HPK INGER. H« .....HiVi.MMIiľl U.. X "ľ' TL, 11 * «WBI INI li i \ !H1T rlBBUBM ABBILDL'XGES. erster t1ie1l. leipzig: a. b r o C k ii a i S. 18 3 9. MICHELANGELO neue beiträge zur erklärung seiner werke VON Carl Justi mit 41 tafeln berlin 1909 g. grote'sche verlagsbuchhandlung ALBERT Dürer Hlv l.ltl SM» \Vi)KK4 «•nur. tiiaimmj, EMTII» IT firii A ľ troje M.A.I-IO LO»Mi» „ Why cannot art historians learn to write in artful forms worthy of the art they interpret." Appeal to follow Jhe imaginative tradition of writing about art1. Paul Barolsky, Writing (and) the History of Art, The Art Bulletin 78, 1996), Nr. 3, pp. 398-400. WHY MONA LISA SMILES AND OTHER TALES BY VASARI IAMBS BUM OUR BEAUTIFUL, * DRY, and DISTANT TEXTS I ■ \ ART HlMORY AS James Elkins, Our Beautiful, Dry, and Distant Texts: Art History as Writing, New York 1997 Rhetorical dimensions of art writing as „an expressive medium, with the capacity for emotion and reflection11. Vast Poking Historical 5^ * Imagination Michael Ann Holly, Past Looking: Historical Imagination and the Rhetoric of the Image, Cornell University Press 1996 Historical Imagination and the Rhetoric of tin-Image MICHAEL ANN HOLLY Jas Eisner, Art History as Ekphrasis, Art History, 33 (February 2010), pp. 10-27. Ekphrasis, as it struggles to describe that which can no longer be seen in a variety of ways, can itself serve as an allegory for the larger project of history writings. The vanished past cannot be reclaimed, but the desire to speak images, tell pictures, about it, persist. M. Ann Holly: Promyšlení hranic umeleckohistorického sdělení: způsoby, jak slova oživují obrazy minulosti Loss is that which gets found through the act of writing. What the work of art does to us: how it sets us as spectator-historians to see things in certain rhetorically specific ways according to its own logic of figuration. Ekphrasis, as it struggles to describe that which can no longer be seen in a variety of ways, can itself serve as an allegory for the larger project of history writings. The vanished past cannot be reclaimed, but the desire to speak images, tell pictures, about it, persist.