Interaktivní osnova (název předmětu) Cíl předmětu: Kurs je zaměřen na poznání církevních, politických a kulturních dějin středovýchodní, východní Evropy od přelomu 15. a 16. století do konce 18. století. Úvod a organizační informace: Kurs má podobu 3 výukových bloků v rozsahu 6 klasických výukových hodin, v nichž se postupně budou probírat jednotlivá témata, která zahrnuje osnova kurzu. Výuka bude mít podobu přednášky kombinované s rozborem zadaného pramene s cílem prohloubit schopnost studentů pracovat s textem a připravit jeho rozbor. Ukázky pramenů budou v ISu s dostatečným předstihem, aby se posluchači mohli řádně připravit. Hodnocení příprav proběhne formou řízené diskuse. Podmínkou úspěšného absolvování kursu bude odevzdání rozboru textu a zvládnutí závěrečného testu. Komunikace s vyučujícím bude probíhat obvyklou elektronickou formou, podle možnosti posluchačů také formou osobních konzultací. Téma 1: Východní a středovýchodní Evropa ve druhé polovině 15. století Stručná charakteristika tématu: Ve druhé polovině 15. století došlo ve východní a středovýchodní Evropě k řadě podstatných změn. Třináctiletá válka oslabila pozici Řádu německých rytířů. V polském království se zformoval základ stavovského uspořádání společnosti. Svržení tatarského jha a ukončení procesu sbírání ruských zemí zcela proměnilo vnitřní poměry i mezinárodní postavení moskevského velkoknížectví. Novou podobu nabyly vztahy mezi polsko-litevským soustátím a moskevským velkoknížectvím. Ukázka textu ke studiu: Celý text bude v ISu. Otázky/úkoly k textu: Jak a proč hodnotí letopisec politické poměry ve východní Evropě? Jak a proč hodnotí jednání velkoknížete Ivana III.? Kdo byla kněžna Římanka a jaká byla její role v dějinách východní Evropy? Kdo byli Němci, kteří přitáhli ke Pskovu? Téma 2: Středovýchodní a východní Evropa na počátku 16. století Stručná charakteristika tématu: Od poloviny 90. let 15.století probíhala prakticky trvale válka mezi polsko-litevskou unií a moskevským velkoknížectvím, jež vyvolávala pozornost čelných evropských představitelů. Dění v Polsku a na Litvě podstatným způsobem ovlivnila reformace a také humanismus. Velkou změnou byl vznik pruského knížectví. Moskevské velkoknížectví procházelo vnitřními proměnami, jež se promítly i do nebývalého rozmachu společenského myšlení. Ukázka textu ke studiu: Celý text bude vložený v ISu. Otázky/úkoly k textu: Proč vůbec Filofej přišel s představou o Moskvě III. Římě? Proč podle autora textu padly obě římské říše, co z této skutečnosti plynulo pro moskevský stát a jeho panovníka? Čeho a proč se musí velkokníže varovat? Komu je velkokníže odpovědný a proč? Téma 3: Středovýchodní a východní Evropa ve druhé polovině 16. století V polsko-litevské unii vrcholí reformace, komplikované poměry směřují k uzavření církevní unie mezi katolickou a pravoslavnou církví.. Pokračuje budování stavovského systému, v němž se začínají projevovat náznaky budoucích vážných problémů. Velmi vážnou změnu přinese Lublinská unie, jež zcela promění vztah mezi Polskem a Litvou a položí základ vážným problémům trvajícím dodnes. Moskevské velkoknížectví se pomění v carství. Ivan IV. usiluje o nastolení samoděržavné vlády. Svými kroky svoji říši výrazně oslabí a způsobí problémy v následujících desetiletích. Vnějším odrazem se stala Ivanova prohra v Livonské válce. Otázky/úkoly k textu: Proč byla podepsána Lublinská unie? Jak vypadalo a fungovalo vnitřní uspořádání nově vzniklé šlechtické republiky? Jaké jsou důsledky podepsání Lublinské unie dodnes? Téma 4: Středovýchodní a východní Evropa v první polovině 17. století Polsko-litevská unie musí měnit postoj k Turecku v důsledku jeho radikálního pronikání do oblasti Podolí. Vážným problémem se stávají kozáci, kteří pod vedení Petra Konaševiče začínají brát do ochrany pravoslavnou církev. Začínají se projevovat úskalí šlechtické demokracie, především v podobě v prosazení zásady Liberum veto. Pokračuje mocenský vzestup pruského knížectví i v důsledku jeho personálního spojení s Braniborskem. Moskovia překoná na samém počátku století období smuty, během něhož hrozil její zánik. O stabilizaci poměrů a postupný vzestup se zaslouží nově zvolený car Michail Fjodorovič Romanov spolu se svým otcem patriarchou Filaretem. Otázky/úkoly k textu: Jaké byly příčiny vzniku smuty? Proč se v moskevském prostředí mohl prosadit podvodník, který se vydával za mrtvého careviče? Proč patriarcha označoval katolickou víru jako proklatou a za pravou křesťanskou považoval pouze víru pravoslavnou? Jaký byl postoj moskevské společnosti vůči polskému a litevskému sousedovi? Téma 5: Středovýchodní a východní Evropa ve druhé polovině 17. století Druhá polovina 17. století přinesla velmi podstatné proměny v celé středovýchodní a východní Evropě. Pod vedením Friedricha Viléma se pruské knížectví velmi rychle proměňovalo v mocnost schopnou výrazně zasahovat do dění v sousedních zemích. V polsko-litevské unii se začaly projevovat důsledky do absurdní podoby dováděné šlechtické demokracie. Turecký postup do nitra polských zemí se zastavil až po jejich porážce u Vídně a následné vlně dalších porážek. Povstání Bohdana Chmelnického nastolilo řadu vážných otázek včetně role pravoslavné víry jako činitele spojujícího kozáky s moskevským carem. Jeho výsledkem byl mocenský vzestup Moskovie a také její postupné zapojování do evropského dění. V Moskovii realizuje carská vláda reformy, které vyvolávají povstání jako „mědný bunt“ či povstání STěnky Razina. Poměry v Moskovii jedinečným způsobem reflektovala a také ovlivnila církevní reforma patriarchy Nikona. Celý text bude uložen v ISu. Otázky/úkoly k textu: Co vedlo k uzavření příměří? Jak ovlivnilo příměří dobové poměry nejen ve východní Evropě? Jak se v následujících letech projevovaly a projevují jeho důsledky? Téma 6: Středovýchodní a východní Evropa v první polovině 18. století První polovina 18. století zcela změní poměry ve východní Evropě. Z Pruska se stane království s jasnou představou i o územním spojení s Braniborskem. Rzeczpospolita se stane předmětem jednání sousedů, jak nejlépe dokazuje obsazování královského stolce na základě rozhodnutí některé ze sousedících zemí. Petr Veliký promění svými reformními počiny Moskvii v jednu z evropských velmocí, zároveň ovšem před svoje následnice a následníky na trůně postaví složité problémy. Zřízením Nejsvětějšího synodu učiní z církve státní instituci a ovlivní její postavení a působení ve společnosti na velmi dlouhé období. Celý text bude vložený v ISu. Otázky/úkoly k textu: Co Petr Veliký sledoval svými reformami? Jaké bylo postavení a úloha senátu v systému úřadů, které Petra zavedl? Jaké další podobné úřady Petr zřídil a proč? Jaká úskalí bránila řádnému fungování správního systéme, který Petr zaváděl? Téma 7: Středovýchodní a východní Evropa ve druhé polovině 18. století Ve druhé polovině 18. století se Středovýchodní a východní Evropa zcela proměnila. Polsko-litevská šlechtická republika se nedokázala zbavit dávno přežilých zlatých šlechtických svobod a definitivně se stala předmětem kořistních zájmů svých sousedů, jež vyvrcholily jejím rozdělením a zánikem. Sílící pruské království se stalo vlivným činitelem a neskrývalo svoje mocenské a také územní ambice. Ruské impérium přispělo k úpadku turecké moci a ovládlo rozsáhlá území včetně Krymu. Reformy uskutečňované v této době přispěly mimo jiné k upevnění nevolnictví, na němž spočívala celá ruská ekonomika. Otázky/úkoly k textu: Proč vydávala Kateřina II. ukazy, jimiž definovala postavení společenských vrstev? Jaké bylo postavení šlechtice na základě vydaného ukazu? Proč Kateřina II. nezrušila nevolnictví? Forma celkového vyhodnocení plnění úkolů: Zadávané úkoly budou hodnoceny průběžně na každé z výukových hodin formou řízené diskuse. Cílem této formy bude zvýšit úroveň schopnosti posluchačů pracovat s historickým textem, především s pramenem, jako nezbytné podmínky k úspěšnému zpracování diplomové práce. K úspěšnému zvládnutí semináře bude muset každý posluchač předložit kvalitně zpracovanou analýzu zadaného pramene a obstát v závěrečném testu. Povinné informační zdroje a materiály ke studiu: FRIEDL, Jiří, Tomasz JUREK, Miloš ŘEZNÍK a Martin WIHODA. Dějiny Polska. Translated by Martin Veselka. Vydání první. Praha: NLN Nakladatelství lidové noviny, 2017, 690 stran. ISBN 9788074223068. KOSMAN, Marceli. Dějiny Polska. Translated by Jan Vitoň. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2011, 451 s. ISBN 9788024618425. RYCHLÍK, Jan, Bohdan ZILYNSKYJ a Paul R. MAGOCSI. Dějiny Ukrajiny. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015, 524 stran. ISBN 9788071064091. ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. 4. rozšíř. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004, 574 s. ISBN 8071066583. Doporučené informační zdroje a materiály ke studiu: KAPPELER, Andreas. Rußland als Vielvölkerreich: Entstehung, Geschichte, Zerfall. München: C.H. Beck, 1992, 400 stran. ISBN 3406475736. MACŮREK, Josef. Dějiny polského národa. V Praze: Melantrich, 1948. MACŮREK, Josef. Dějiny východních Slovanů. První vydání. V Praze: Melantrich, 1947, 214 stran. MELICHAR, Václav. Dějiny Polska. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1975, 570 s. SERCZYK, Władysław Andrzej. Ivan IV. Hrozný: car vší Rusi a stvořitel samoděržaví. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, 223 s. ISBN 8071065773. STÖKL, Günther. Russische Geschichte: von den Anfängen bis zur Gegenwart. Edited by Manfred Alexander. 6., erw. Aufl. Stuttgart: Alfred Kröner, 1997, ix, 961. ISBN 3520244063. ŠVANKMAJER, Milan. Kateřina II. Lidové noviny, 2001, 268 s. ISBN 807106-299-5. ŠVANKMAJER, Milan. Petr I.: zrození impéria. Praha: Lidové noviny, 1999, 322 s. ISBN 80-7106-301-0.