IV.1. Německá reformace: pluralita myšlení, diskuse jako metoda poznání
světa
Materiál 1.:
Martin Luther
Život: Martin Luther (10. 11. 1483 Eisleben – 18. 2. 1546 Eisleben). Církevní reformátor,
zakladatel německého protestantismu, reprezentant vysoké šlechty a bohatého měšťanstva.
Významný německý spisovatel 1. polovině 16. století.
Syn horníka, který využil rozvoje horního a hutního podnikání. Studoval v Erfurtu a roku 1505
tam vstoupil do augustiniánského řádu. Pokračoval v teologických studiích a stal se profesorem
filozofie a teologie ve Wittenbergu (1512). Studium se soustřeďovalo na biblistiku, především
na Pavlovy listy Římanům, na mystiky a na pozdně antické reformy církve. Z toho plynul
Lutherův nový pohled na křesťanství. Zabýval se učením o vykoupení hříchů a vztahem mezi
vírou a zbožností.
Kritizoval panství papeže a duchovních nad vírou. Dne 31. 10. 1517 formuloval 95 tezí proti
síle odpustků, tím začala reformace. jeho krok směřoval k odstranění dogmatických
předpokladů kontroly společnosti a lidského svědomí ze strany katolického kleru. Proti nároku
mna moc uplatňovaným církví a propojení církve s dobovým státem.
Na říšském sněmu ve Wormsu odmítl vzít zpět své učení. Jeho zeměpán kurfiřt Fridrich III. ho
pak před císařskými orgány ukryl na hradě Wartburgu. Roku 1525 odsoudil radikální
vystoupení Thomase Müntzera a německou selskou válku. Po roce 1525 vedl lutherskou církev
k podpoře teritoriálních knížat a bohatých měst. Postavil se i proti Zwinglimu, s kterým ho
rozdělovalo odlišné učení o Poslední večeři.
Dílo: Překlad Bible do němčiny, ve kterém navázal na činnost Erasma Rotterdamského (Nový
zákon z řečtiny 1522, Starý zákon z hebrejštiny 1534). Ještě během jeho života na 400 různých
vydání. Sestavení nového katechismu (1529). jeho jazyk se stal základem pro spisovnou
němčinu.
Vytvoření nového německého liturgického zpěvníku a liturgického pořádku. Založeno na
lidové písni. V písních mnohdy obsažen spor s katolickou církví, ale také myšlenky o jednotě
víry: Aus tiefer Not ich schrei zu Dir (1517-1524), Wir glauben all an einem Gott (1524), Ein
feste Burg ist unser Gott (1529), Vom Himmel hoch (1535).
Byl autorem nejrůznějších polemických spisů a traktátů. Odmítnutí papežství a humanismu
(proti papeži Lvu X.). Tato díla rozšiřována letáky. An der christlichen Adel deutscher Nation
(1520), Von Kaufhandel und Wucher (1524).
Překlády a přebásňování bajek: Etliche Fabeln aus Esopo (1530, 2. vyd. posmrtně 1550).
Literatura:
Lilje, Hanns: Martin Luther. 19. Aufl. Reinbek bei Hamburk: Rowohlt, 1996.
Herbert Greiner-Mai – Horst Hartmann: Luther, Martin. In: Günther Gurst – Siegfried Hoyer
– Ernst Ullmann – Christa Zimmermann (edd.): Lexikon der Renaissance. Leipzig 1989, s.
430-431.
Molnár, Amedeo: Na rozhraní věků. Praha 1985. (Luther, Zwingli, Kalvín)
Martin
Luthers Werke. Kritische Gesamtausgabe. Bd. 1-62. Weimar 1883-1983.
Materiál 2.:
Martin Luther a Konrad Wimpina: Teze a antiteze o odpustcích
Martin Luther Konrad Wimpina
Auf dass die Wahrheit offenbark, der Irrtum
unterdrückt und durch eine hinreichende
Beweisführung, was gegen die katolishe
Warheit vorgebracht wurde, aufgehoben werde,
will Bruder Johann Tetzel vom Predigerorden,
der heiligen Theologie Bakkalaureus und
Ketzermeister, die nachstehenden Thesen
verteidigen in der ausgezeichneten Hochschule
zu Franfurkt an der Oder, Gott zum Lobe, dem
katholischen Glauben zur Verteidigung und
dem Heiligen Apostolischen Stuhl zu Ehren.
Aby byla odhalena pravda, potlačen blud a
pomocí dostatečných důkazů zrušeno to, co
bylo proti katolické pravdě vzneseno, chce
bratr Johann Tetzel z řádu kazatelů, bakalář
posvátné teologie a mistr kacíř, na vynikající
univerzitě ve Franfurktu nad Odrou obhájit
následující teze ke chvále Boha, na obranu
katolické víry a ke cti Svatého apoštolského
stolce.
1. Da unser Herr und Meister Jesus Christus
spricht? Tut Busse. Hat er gewolt, dass das
ganze Leben der Gläubigen Busse sein soll.
Když náš Pán a mistr Ježíš Kristus řekl: „Čiňte
pokání,“ (Mt 4,17) chtěl, aby celý život
věřícího byl pokáním.
Unser Herr Jesus Christus wollte die Sakramente
des Neuen Gesetzes, zu denen er alle nach seiner
Passion durch seine öffentliche und
Auferstehung verpflichtet wissen wollte, auch
alle vor seiner Passion durch seine öffentlich
Predigt sagt: Dass Christus, wenn er sagte: Tut
Busse, nur die innere Busse und äussere
Abtötung des Fleisches gewollt habe, dass er
nicht auch alle habe lehren wollen das
Sakrament der Busse und seine Teile, die
Beichte und Genugtuung, als gleichsam
verpflichtend – der irrt.
„Svátosti Nového zákona, k nimž chtěl náš Pán
Ježíš Kristus po svém Umučení
a Zmrtvýchvstání všechny přivést, učil všechny
už před svým Umučením, a to skrze své veřejné
vystupování. Každý, kdo by prohlásil ve
veřejném kázání, že Kristus slovy ‚čiňte pokání‘
myslel pouze vnitřní pokání a vnější umrtvování
těla, a že tím nechtěl se stejnou závazností
naučit všechny svátost pokání se všemi jejími
částmi, tj. zpovědí a zadostiučiněním [myšleno
pokání v užším slova smyslu, např. odpustky;
pozn. redakce], se mýlí.“
2. Diese Wort kann nicht von der Busse als
Sakrament – d.h. von der Beichte und
Genugtuung –, die durch das priesterische Amt
verwaltet wird, verstanden werden
Těmto slovům nelze rozumět tak, že znamenala
pokání svátostné, tj. vyznání (zpověď) a
odpuštění udílených kněžími.
Ja es hilft nun nichts, wenn die innere Reue auch
die Abtötung des Fleischs bewirkt, sofern nicht
auch in der Tat oder im Wunsch die Beichte und
Genugtuung vorhanden ist.
„Není k ničemu, když vnitřní lítost podnítí
umrtvování těla, pokud skrze čin či přání
neproběhne zpověď a nedojde k odpuštění.“
3. Es bezieht sich auch nicht nur auf eine innere
Busse, ja eine solche ware gar keine, wenn sie
nicht nach aussen mancherlei Werke zur
Abtötumg des Fleisches bewirkte.
Avšak neznamenají pouze vnitřní pokání, neboť
není žádné vnitřní pokání bez různého vnějšího
umrtvení těla.
Diese Genugtuung – den Gott lässt keine
Missetat ungesühnt – erfolgt mir göttlicher
Billigung durch die Strafe oder etwas, das ihr
gleichwertig ist.
Toto rozhřešení – neboť Bůh nenechává žádný
zlý skutek nepotrestaný – je poskytováno se
souhlasem Boha prostřednictvím trestu nebo
něčeho, co je trestu rovnocenné.“
4. Daher bleibt die Strafe, solange der Haß gegen
sich selhat – das ist die Mahre Herzensbuße –
bestehen blebt, also bis zum Eingang ins
Himmelreich.
A tak trest za hřích trvá tak dlouho, jak dlouho
trvá nenávist k sobě (to je skutečné vnitřní
pokání), a pokračuje až do našeho vstupu do
nebeského království.
Sie wird entwerder durch die Priester – nach
eigener Entschedung oder nach den kirchlichen
Satzungen – oder bisweilen von der gőttlichen
Gerechtigkeit gefordert und ist hier oder im
Fegefeuer zu entrichten.
„Trest je buď požadován knězem – dle jeho
rozhodnutí nebo dle církevních zákonů –, nebo
někdy Boží spravedlností a je nutné si jej
odpykat zde nebo v očistci.“ (…)
5. Der Papst will und kann keine Strafen erlassen,
außer solchen, die er aufgrund Steiner eigenen
Entscheidung oder der der kirchlichen
Satzungen auferlegt hat.
Papež nemá v úmyslu odpustit a nemůže
odpustit žádné jiné tresty než ty, které udělil ze
své vlastní autority nebo na základě
kanonického práva.
6. Der Papst kann eine Schuld nur dadurch
erlassen, daß er sie als von Gott erlassen
erklärt und bezeugt, natůrlich kann er sie in
den ihm vorbehaltenen Fällen erlassen; wollte
man das geringachten, bliebe die Schuld ganz
und gar bestehen.
Papež nemůže odpustit žádnou vinu. Může jen
vysvětlovat a ukazovat, že bylo Bohem
odpuštěno. Může samozřejmě odpouštět vinu v
případech týkajících se jeho posouzení. Pokud
by někdo pohrdal odpuštěním v těchto
případech, zůstala by vina celá neodpuštěna.
7. Gott erläßt überhaupt keinem die Schuld,
ohne ihn zugleich demütig in allem dem
Priester, seinem Stellvertreter, zu unterwerfen.
Bůh neodpouští vinu nikomu, kdo se současně
ve všech věcech nepokoří před knězem, Jeho
zástupcem.
8. Die kirchlichen Bestimmungen über die Buße
sind nur für die Lebenden verbindlich, den
Sterbenden darf demgemäß nichts auferlegt
werden. Církevní ustanovení o pokání jsou
vložena jen na živé. Nic podle nich nelze
ukládat umírajícímu.
9. Daher handelt der Heilige Geist, der durch
den Papst wirkt, uns gegenüber gut, wenn er
in seinen Erlassen immer den Fall des Todes
und der höchsten Not ausnimmt. Duch svatý v
papeži je k nám vlídný, protože vždy dělá ve
svých dekretech výjimku v případě smrti a
nutnosti.
10. Unwissend und schlecht handeln diejenigen
Priester, die den Sterbenden kirchliche Bußen
für das Fegefeuer aufsparen.
Z nevědomosti a špatnosti jednají ti kněží,
kteří pro umírající ponechávají církevní tresty
v očistci.
11. Die Meinung, daß eine kirchliche Bußstrafe in
eine Fegefeuerstrafe umgewandelt werden
könne, ist ein Unkraut, das offenbar gesät
worden ist, während die Bischöfe schliefen.
Názor, že církevní tresty mohou být
přeměněny v tresty v očistci, je očividně
koukol, který byl zaset, když biskupové spali.
(Mt 13,25)
12. Früher wurden die kirchlichen Bußstrafen
nicht nach, sondern vor der Absolution
auferlegt, gleichsam als Prüfstein für die
Aufrichtigkeit der Reue.
V dřívějších dobách byly církevní tresty
udíleny před a ne po rozhřešení k prokázání
opravdovosti pokání.
13. Ist die Haltung eines Sterbenden und die
Liebe (Gott gegenüber) unvollkommen, so
bringt ihm das notwendig große Furcht, und
diese ist um so größer, je geringer jene ist.
Nedostatečné zdraví ducha, tj. nedostatek
lásky s sebou nutně přináší strach, který je tím
větší, čím menší je láska.
14. Die Sterbenden werden durch den Tod von
allem gelöst, und für die kirchlichen
Satzungen sind sie schon tot, weil sie von
Rechts wegen davon befreit sind.
Umírající jsou smrtí osvobozeni od všech
trestů, neboť již zemřeli církevním předpisům
a dosáhli zproštění z jejich pravomoci.
15. Diese Furcht und dieser Schrecken genügen
für sich allein - um von anderem zu
schweigen -, die Pein des Fegefeuers
auszumachen; denn sie kommen dem Grauen
der Verzweiflung ganz nahe.
Tento strach a hrůza jsou dostatečné samy o
sobě - nemluvě o jiných věcech - aby
reprezentovaly trest očistce, protože to je
velmi blízko hrůze zoufalství.
16. Es scheinen sich demnach Hölle, Fegefeuer
und Himmel in der gleichen Weise zu
unterscheiden wie Verzweiflung, annähernde
Verzweiflung und Sicherheit.
Peklo, očistec a nebe lze rozlišit podobně jako
zoufalství, téměř zoufalství a jistotu bezpečí.
17. Offenbar haben die Seelen im Fegefeuer die
Mehrung der Liebe genauso nötig wie eine
Minderung des Grauens.
Zdá se, že u duší v očistci se snižuje hrůza a
roste láska.
18. Offenbar ist es auch weder durch Vernunftnoch
Schriftgründe erwiesen, daß sie sich
außerhalb des Zustandes befinden, in dem sie
Verdienste erwerben können oder in dem die
Liebe zunehmen kann.
Zdá se, že nelze dokázat ani rozumem ani
Písmem, že duše v očistci nemají možnost
získat zásluhy, tj. růst v lásce.
19. Offenbar ist auch dieses nicht erwiesen, daß
sie - wenigstens nicht alle - ihrer Seligkeit
sicher und gewiß sind, wenngleich wir ihrer
völlig sicher sind.
Rovněž se zdá být neprokázané, že duše v
očistci, nebo všechny z nich, jsou si jisté
vlastní spásou, i když my si jisti jsme.
20. Daher meint der Papst mit dem
vollkommenen Erlaß aller Strafen nicht
einfach den Erlaß sämtlicher Strafen, sondern
nur derjenigen, die er selhat auferlegt hat.
Pokud tedy papež vyhlašuje „úplné odpuštění
trestů“, nemyslí odpuštění všech trestů ale jen
těch, které sám udělil.
21. Deshalb irren jene Ablaßprediger, die sagen,
daß durch die Ablässe des Papstes der Mensch
von jeder Strafe frei und los werde.
Hlasatelé odpustků tedy bloudí, pokud tvrdí,
že papežské odpustky osvobozují a zachraňují
člověka ode všech trestů.
22. Vielmehr erläßt er den Seelen im Fegefeuer
keine einzige Strafe, die sie nach den
kirchlichen Satzungen in diesem Leben hätten
abbüßen müssen.
Papež tedy neodpouští duším v očistci žádné
tresty, které si měly podle církevních
ustanovení odpykat v tomto životě.
23. Wenn überhaupt irgendwem irgendein Erlaß
aller Strafen gewährt werden kann, dann
gewiß allein den Vollkommensten, das heißt
aber, ganz wenigen.
Bylo-li by úplné odpuštění trestů vůbec možné
udělit, pak pouze těm nejdokonalejším lidem,
tj. velmi malému počtu.
24. Deswegen wird zwangsläufig ein Großteil des
Volkem durch jenes in Bausch und Bogen
großsprecherisch gegebene Versprechen des
Straferlasses getäuscht.
To nutně znamená, že většina lidí je klamána
úplným a vychloubačným slibem odpuštění
všech trestů.
25. Die gleiche Macht, die der Papst bezüglich
des Fegefeuers im allgemeinen hat, besitzt
jeder Bischof und jeder Seelsorger in seinem
Bistum bzw. seinem Pfarrbezirk im
besonderen.
Moc, kterou má obecně papež nad očistcem,
je stejná jako moc, kterou má biskup nebo
kněz ve své diecézi nebo farnosti.
26. Der Papst handelt sehr richtig, den Seelen (im
Fegefeuer) die Vergebung nicht auf Grund
seiner - ihm dafür nicht zur Verfügung
stehenden - Schlüsselgewalt, sondern auf dem
Wege der Fürbitte zuzuwenden.
Papež koná správně, pokud vyhlašuje
odpuštění duším v očistci, ne však mocí klíčů,
kterou ani nemá, ale na způsob přímluvy za
ně.
27. Menschenlehre verkůndigen die, die sagen,
daß die Seele [aus dem Fegefeuer]
emporfliege, Donald das Geld im Kasten
klinut.
Pouze lidské učení hlásají ti, kteří prohlašují,
že když cinkne peníz o dno truhlice, vyletí
duše z očistce.
Wer sagt, dass die Ablassprediger irren, wenn
sie predigen, dass durch den Ablass des Papstes
der Mensch von jeder Strafe frei und los werde,
ist im Irrtum.
Kdo říká, že se kazatelé odpustků mýlí, když
hlásají, že papežské odpustky osvobozují
člověka od všech trestů, ten se mýlí.
28. Gewiß, Donald das Geld im Kasten klinut,
können Gewinn und Habgier wachsen, aber
die Fůrbitte der Kirche steht allein auf dem
Willen Gottes.
Je jisté, že když cinkne peníz o dno
pokladnice, vzroste lakota a žádostivost, ale
výsledek přímluvné modlitby církve je jen v
rukou Božích.
29. Wer weiß denn, ob alle Seelen im Fegefeuer
losgekauft werden wollen, wie es
beispielsweise beim heiligen Severin und
Paschalis nicht der Fall gewesen sein soll.
Kdo ví, zda všechny duše v očistci chtějí být
vykoupeny tak, jak známe z vyprávění o
svatých Severinovi a Paschalovi.
30. Keiner ist der Echtheit seiner Reue gewiß, viel
weniger, ob er völligen Erlaß (der
Sündenstrafe) erlangt hat.
Nikdo si nemůže být jistý pravostí své lítosti,
natož pak odpuštěním všech trestů.
31. So selten einer in rechter Weise Buße tut, so
selten kauft einer in der rechten Weise Ablaß,
nämlich außerordentlich selten.
Tak vzácné jako opravdu kající se člověk jsou
případy těch, kdo si opravdu kupují odpustky,
tj. výjimečně vzácné.
32. Wer glaubt, durch einen Ablaßbrief seines
Heils gewiß sein zu können, wird auf ewig
mit seinen Lehrmeistern verdammt werden.
Ti, kteří si jsou jisti vlastní spásou na základě
odpustkových listů, budou spolu se svými
učiteli navěky zavrženi.
33. Nicht genug kann man sich vor denen hůten,
die den Ablaß des Papstes jene unschätzbare
Gabe Gottes nennen, durch die der Mensch
mit Gott versöhnt werde.
Je nutné mít se na pozoru před těmi, kteří
hlásají, že papežské odpustky jsou darem
Božím, který lidem umožňuje usmíření s Ním.
34. Jene Ablaßgnaden beziehen sich nämlich nur
auf die von Menschen festgesetzten Strafen
der sakramentalen Genugtuung.
Neboť tyto odpustkové listy se týkají výhradně
svátostného pokání ustanoveného lidmi.
Dass die gereinigte Seele (aus dem Fegefeuer)
emporfliegt, bedeutet, dass sie Gott ungehidert
zu schauen vermag. Wer also sagt, dass die
Seele nicht schneller emporfliegen kann, als der
Groschen auf den Boden der Kiste fällt -, der
irrt.
Skutečnost, že očištěná duše vzlétne (z očistce),
znamená, že je schopna vidět Boha neskrytého.
Takže každý, kdo tvrdí, že duše nemůže
vzlétnout rychleji, než peníz spadne na dno
krabice, se mýlí.
35. Nicht christlich predigen die, die lehren, daß
für die, die Seelen (aus dem Fegefeuer)
loskaufen oder Beichtbriefe erwerben, Reue
nicht nötig sei.
Ti, kteří hlásají, že lítost není nutná u těch,
kteří chtějí vykoupit duši z očistce či získat
zpovědní výhodu, kážou nekřesťanskou nauku.
Dass durch die őffentlichen Fürbitten Gewinn
und Habgier gesucht werden, daraus aber keine
Wirkung der Reinigung folge-, ist ein Irrtum.
Mylná je představa, že veřejné přímluvy usilují
o zisk a chamtivost, ale že to nemá očistný
účinek.
36. Jeder Christ, der wirklich bereut. Hat
Anspruch auf völlingen Erlaß von Strafe und
Schuld, auch ohne Ablaßbrief.
Každý opravdu kající se křesťan má nárok na
úplné odpuštění trestů, a to i bez
odpustkového listu.
37. Jeder Mahre Christ, sei er lebendig oder tot, hat
Anteil an allen Gůtern Christi und der Kirche,
von Gott ihm auch ohne Ablaßbrief gegeben.
Každý opravdový křesťan, živý i mrtvý, má
Bohem daný podíl na všech požehnáních a
milosti Krista a církve, a to i bez odpustkového
listu.
38. Doch důrfen der Erlaß und der Anteil [an den
genannten Gůtern], die der Papst vermittelt,
keineswegs geringgeachtet werden, weil sie –
wie ich schon sagte – die Erklärung der
göttlichen Vergenbung darstellen.
Nicméně odpuštění a požehnání papeže nemají
být v žádném případě přehlížena a v opovržení,
protože jsou, jak jsem již řekl, vyhlášením
Božího odpuštění.
39. Auch den gelehrtesten Theologen dürfte es
sehr schwerfallen, vor dem Volk zugleich die
Fülle der Ablässe und die Aufrichtigkeit der
Reue zu rühmen.
I pro nejvzdělanější teology je obtížné
vychvalovat lidem spousty odpustků a
současně kázat potřebu opravdové lítosti.
40. Aufrichtige Reue behehrt und liebt die Strafe.
Die Fůlle der Ablässe aber macht gleichgůltig
und lehrt sie hassen, wenigstens legt sie das
nahe.
Skutečná lítost vyhledává a miluje tresty za
hříchy, avšak množství odpustků tyto tresty
zvolňuje a vede lidi k nenávisti k nim - nebo
alespoň vytváří podmínky k tomu, aby je
nenáviděli.
41. Nur mit Vorsicht darf der apostolische Ablaß
gepredigt werden, damit das Volk nicht
fälschlicherweise meint, er sei anderen guten
Werken der Liebe vorzuziehen.
O papežských odpustcích je třeba kázat velmi
obezřetně, aby lid neměl nesprávně za to, že je
správné dávat jim přednost před ostatními
dobrými skutky lásky.
42. Man soll die Christen lehren: Die Meinung
des Papstes ist es nicht, daß der Erwerb von
Ablaß in irgendeiner Weise mit Werken der
Barmherzigkeit zu vergleichen sei.
Křesťany je třeba učit, že papež v žádném
případě nemá v úmyslu přirovnávat kupování
odpustků ke skutkům milosti.
43. Man soll die Christen lehren: Dem Armen zu
geben oder dem Bedůrftigen zu leihen ist
besser, als Ablaß zu kaufen.
Křesťany je třeba učit, že ten, kdo dává
chudému nebo půjčuje potřebnému, koná lepší
skutek než je kupování odpustků.
Dass jeder Christ, sei er lebendig oder tot,
Anteil habe an allen Gütern, ist hinsichtlich des
autoritativen Erlasses der Strafen – ein Irrtum.
To, že každý křesťan, ať už živý nebo mrtvý, má
podíl na všech statcích, je - s ohledem na
autoritativní nařízení trestu - omyl.
44. Denn durch ein Werk der Liebe wächst die
Liebe und wird der Mensch besser, aber durch
Ablaß wird er nicht besser, sondern nur
teilweise von der Strafe befreit.
Protože láska roste skutky lásky a člověk se
stává lepším, avšak kupováním odpustků se
člověk nestává lepším, ale pouze se částečně
osvobozuje od trestů.
45. Man soll die Christen lehren: Wer einen
Bedürftigen sieht, ihn übergeht und statt
dessen für den Ablaß gibt, kauft nicht den
Ablaß des Papstes, sondern handelt sich den
Zorn Gottes ein.
Křesťany je třeba učit, že když někdo bez
povšimnutí mine někoho v nouzi a pak věnuje
své peníze na nákup odpuštění, nekupuje si
odpustky od papeže ale rozhořčení od Boha.
46. Man soll die Christen lehren: Die, die nicht im
Ůberfluß leben, sollen das Lebensnotwendige
fůr ihr Hauswesen behalten und keinesfalls fůr
den Ablaß verschweden.
Křesťany je třeba učit, že pokud nemají více
peněz, než potřebují pro své rodiny, nemají
mrhat penězi na odpustky.
47. Man soll die Christen lehren: Der Kauf von
Ablaß ist eine freiwillige Angelegenheit, nicht
gebotten.
Křesťany je třeba učit, že kupování odpustků
je otázka svobodné vůle a ne přikázání.
48. Man soll die Christen lehren: Der Papst hat
bei der Erteilung von Ablaß ein für ihn
dargebrachtes Gebet nötiger und wünscht es
deshalb auch mehr als zur Verfügung
gestelltes Geld.
Křesťany je třeba učit, že papež potřebuje
mnohem více jejich modlitby než peníze.
Udílí-li tedy odpustky, žádá spíše o horlivé
modlitby než peníze.
49. Man soll die Christen lehren: Der Ablaß des
Papstes ist nůtzlich, wenn man nicht sein
Vetrauen darauf setzt, aber sehr schädlich,
falls man darůber die Furcht Gottes
fahrenläßt.
Křesťany je třeba učit, že odpustky jsou
užitečné pouze tehdy, když do nich nevkládají
svoji důvěru, ale velmi škodlivé, pokud jejich
vlivem ztrácejí bázeň z Boha.
50. Man soll die Christen lehren: Wenn der Papst
die Erpressungsmethoden der Ablaßprediger
wůßte, sähe er lieber die Peterskirche in
Asche sinken, als daß sie mit Haut, Fleisch
und Knochen seiner Schafe erbaut wůrde.
Křesťany je třeba učit, že kdyby papež věděl o
vyděračství kazatelů odpustků, radši by
připustil, aby se bazilika sv. Petra rozpadla v
prach, než aby byla vybudována z kůže, masa
a kostí jeho ovcí.
Die Werke der Liebe gelten mehr beim Erwerb
von Vediensten, aber die Plenarablässe meht zu
schneller Genugtuung und vőlligem Straferlass.
Wer das nicht weiss oder nicht glaubt und dem
Volk das eine lehrt und das andere verschweigt,
der irrt.
Die Werke der Liebe gelten mehr beim Erwerb
von Vediensten, aber die Plenarablässe meht zu
schneller Genugtuung und vőlligem Straferlass.
Wer das nicht weiss oder nicht glaubt und dem
Volk das eine lehrt und das andere
verschweigt-, der irrt.
51. Man soll die Christen lehren: Der Papst wäre,
wie es seine Pflicht ist, bereit - wenn nötig -,
die Peterskirche zu verkaufen, um von seinem
Gelde einem großen Teil jener zu geben,
denen gewisse Ablaßprediger das Geld aus
der Tasche holen.
Křesťany je třeba učit, že by bylo papežovo
přání a povinnost prodat baziliku sv. Petra,
aby dal peníze těm, ze kterých je pouliční
prodavači odpustků vymámili.
52. Auf Grund eines Ablaßbriefes das Heil zu
erwarten ist eitel, auch wenn der (Ablaß-)
Kommissar, ja der Papst selbst ihre Seelen
dafür verpfändeten.
Je marné stavět svoji spásu na odpustcích, i
kdyby jejich prodejci ba i papež sám ručili
svou duší.
53. Die anordnen, daß um der Ablaßpredigt
willen das Wort Gottes in den umliegenden
Kirchen völlig zum Schweigen komme, sind
Feinde Christi und des Papstes.
Existují nepřátelé Boha a papeže, kteří v
některých kostelech zakazují kázat slovo Boží,
aby se v jiných mohlo kázat o odpustcích.
Wer dem Armen gibt und leiht dem
Bedürfrigen, tut besser hinsichtlich der
Mehrung seiner Verdienste. Wer aber Ablässe
kauft, tut besser in bezug auf schnellere Busse.
Wer das Volk anders unterrichtet, der verführt
es, und wer glaubt, dass der Kauf von Ablässen
nicht auch ein Werk der Barmherzigkeit ist-,
der irrt.
Ten, kdo dává chudým a půjčuje potřebným, si
vede lépe, pokud jde o zvýšení jeho příjmů. Kdo
však kupuje odpustky, dělá lépe, pokud jde o
rychlejší pokání. Kdo učí lidi jinak, klame je, a
kdo se domnívá, že nákup odpustků není také
skutkem milosrdenství, mýlí se.
54. Dem Wort Gottes geschieht Unrecht, wenn in
ein und derselben Predigt auf den Ablaß die
gleiche oder längere Zeit verwendet wird als
für jenes.
Je páchána křivda Božímu slovu, pokud je v
kázání stejná nebo dokonce větší část než
jemu věnována odpustkům.
55. Die Meinung des Papstes ist unbedingt die:
Wenn der Ablaß - als das Geringste - mit
einer Glocke, einer Prozession und einem
Gottesdienst gefeiert wird, sollte das
Evangelium - als das Höchste - mit hundert
Glocken, hundert Prozessionen und hundert
Gottesdiensten gepredigt werden.
Je jistě záměrem papeže, že pokud jsou
odpustky, které jsou nedůležitou věcí,
oslavovány jedním zvonem, procesím či mší,
pak by Evangelium, které je jistě největší věcí,
bylo kázáno stovkami zvonů, stovkami procesí
a stovkami mší.
56. Der Schatz der Kirche, aus dem der Papst den
Ablaß austeilt, ist bei dem Volke Christi
weder genügend genannt noch bekannt.
„Poklady církve“, ze kterých papež uděluje
odpustky, nejsou mezi lidmi dostatečně známé
ani vysvětlené.
57. Offenbar besteht er nicht in zeitlichen Gütern,
denn die würden viele von den Predigern
nicht so leicht mit vollen Händen austeilen,
sondern bloß sammeln.
To, že odpustky nejsou pokladem časným, je
zřejmé, neboť mnoho jejich prodejců je dále
nedistribuuje, ale shromažďuje je.
58. Er besteht aber auch nicht aus den
Verdiensten Christi und der Heiligen, weil
diese dauernd ohne den Papst Gnade für den
inwendigen Menschen sowie Kreuz, Tod und
Hölle für den äußeren bewirken.
„Poklady církve“, ze kterých papež odpustky
udílí, nejsou ani zásluhy Krista a ani zásluhy
svatých, protože ty stále i bez papeže působí
vnitřnímu člověku milost a člověku vnějšímu
kříž, smrt a peklo.
59. Der heilige Laurentius hat gesagt, daß der
Schatz der Kirche ihre Armen seien, aber die
Verwendung dieses Begriffes entsprach der
Auffassung seiner Zeit.
Svatý Vavřinec říkal, že pokladem církve jsou
její chudí, ale mluvil v souladu s tím, jak bylo
Slovo používáno v jeho době.
60. Wohlbegründet sagen wir, daß die Schlüssel
der Kirche - die ihr durch das Verdienst
Christi geschenkt sind - jenen Schatz
darstellen.
Bez unáhlení říkáme, že klíče církve, dané
díky zásluhám Krista, jsou tím pokladem.
61. Selbstverständlich genügt die Gewalt des
Papstes allein zum Erlaß von Strafen und zur
Vergebung in besondern, ihm vorbehaltenen
Fällen.
Protože je jasné, že papežova moc je sama o
sobě dostatečná k odpuštění v jemu
vyhrazených případech.
62. Der wahre Schatz der Kirche ist das
allerheiligste Evangelium von der Herrlichkeit
und Gnade Gottes.
Skutečným pokladem církve je nejsvětější
Evangelium slávy a milosti Boží.
63. Deiser ist zu Recht allgemein verhaßt, weil er
aus Ersten Letzte macht.
Avšak tento poklad je přirozeně nejodpornější,
protože první dělá posledními. (Mt 20,16)
64. Der Schatz des Ablasses jedoch ist zu Recht
außerordentlich beliebt, weil er aus Letzten
Erste macht.
Poklad odpustků je na druhou stranu
maximálně přijatelný, protože poslední dělá
prvními.
65. Also ist der Schatz des Evangeliums das Netz,
mit dem man einst die Besitzer von Reichtum
fing.
Takže poklady evangelia jsou sítě, do kterých
se dříve lovili vlastníci bohatství.
66. Der Schatz des Ablasses ist das Netz, mit dem
man jetzt den Reichtum von Besitzenden
fängt.
Poklad odpustků jsou sítě, do kterých se nyní
loví bohatství vlastníků.
67. Der Ablaß, den die Ablaßprediger lautstark
als außerordentliche Gnaden anpreisen, kann
tatsächlich dafür gelten, was das gute
Geschäft anbelangt.
Odpustky, které jejich kazatelé označují za
největší milost, jsou jí opravdu, dokud
přinášejí zisk.
68. Doch sind sie, verglichen mit der Gnade
Gottes und der Verehrung des Kreuzes, in der
Tat ganz geringfügig.
Ve skutečnosti jsou však nejmenší milostí,
jsou-li porovnány s milostí Boží a zbožností
kříže.
69. Die Bischöfe und Pfarrer sind gehalten, die
Kommissare des apostolischen Ablasses mit
aller Ehrerbietung zuzulassen.
Biskupové a kněží jsou povinni přijímat s
veškerou úctou prodejce papežských
odpustků.
70. Aber noch mehr sind sie gehalten, Augen und
Ohren anzustrengen, daß jene nicht anstelle
des päpstlichen Auftrags ihre eigenen
Phantastereien predigen.
Ale jsou ještě více povinni napínat uši a oči,
aby tito muži nekázali své vlastní sny místo
toho, čím byli pověřeni papežem.
Das Evangelium,die gesundmachenden Gaben,
die Sakramente und die Ablässe werden
allesamt mit dem Namen der Gnade bezeichnet.
Das eine folglich zu erheben, das andere
zurückzusetzen - heisst, vőllig zu irren.
Evangelium, dary uzdravení, svátosti a
odpustky jsou označovány jménem milosti.
Vyvyšovat jedno a odsouvat druhé je tedy
naprostý omyl.
71. Wer gegen die Wahrheit des apostolischen
Ablasses spricht, der sei verworfen und
verflucht.
Nechť je proklet ten, kdo mluví proti pravdě o
papežských odpustcích.
72. Aber wer gegen Zůgellosigkeit und Frechheit
der Worte der Ablaßprediger auftritt, der sei
gesegnet.
Nechť je ale požehnán ten, kdo chrání před
chtivostí a zvůlí prodavačů odpustků.
73. Wie der Papst zu Recht seinen Bannstrahl
gegen diejenigen schleudert, die hinsichtlich
des Ablaßgeschäftes auf mannigfache Weise
Betrug ersinnen,
Stejně jako papež spravedlivě hřímá proti
každému, kdo škodí prodeji odpustků,
74. So will er viel mehr den Bannstrahl gegen
diejenigen schleudern, die unter dem
Vorwand des Ablasses auf Betrug hinsichtlich
der heiligen Liebe und Wahrheit sinnen.
Mnohem více bude hřímat proti každému, kdo
používá odpustky jako záminku, aby uškodil
svaté lásce a pravdě.
75. Es ist irrsinnig zu meinen, daß der päpstliche
Ablaß mächtig genug sei, einen Menschen
loszusprechen, auch wenn er - was ja
unmöglich ist - der Gottesgebärerin Gewalt
angetan hätte.
Domnívat se, že odpustky jsou natolik mocné,
že by přinesly odpuštění i tomu, kdo by
spáchal nemožné a poskvrnil matku Boží, je
bláznovství.
76. Wir behaupten dagegen, daß der päpstliche
Ablaß auch nicht die geringste läßliche Sünde
wegnehmen kann, was deren Schuld betrifft.
My naopak říkáme, že papežské odpustky
nejsou s to odstranit vinu ani za lehké hříchy.
77. Wenn es heißt, auch der heilige Petrus könnte,
wenn er jetzt Papst wäre, keine größeren
Gnaden austeilen, so ist das eine Lästerung
des heiligen Petrus und des Papstes.
Říkat, že i kdyby sám svatý Petr byl dnes
papežem, nemohl by udělit větší milosti, je
rouhání proti svatému Petru i papeži.
78. Wir behaupten dagegen, daß dieser wie jeder
beliebige Papst größere hat, nämlich das
Evangelium, "Geisteskräfte und Gaben,
gesund zu machen" usw., wie es 1. Kor. 12
heißt.
My naopak říkáme, že dnešní i jakýkoli jiný
papež má k dispozici mnohem větší milosti:
Evangelium, duchovní síly, dar uzdravování
atd., jak je psáno. (1Kor 12,28)
79. Es ist Gotteslästerung zu sagen, daß das (in
den Kirchen) an hervorragender Stelle
errichtete (Ablaß-) Kreuz, das mit dem
päpstlichen Wappen versehen ist, dem Kreuz
Christi gleichkäme.
Říkat, že kříž ozdobený papežským erbem,
který je používán prodejci odpustků, je co do
hodnoty stejný jako Kristův kříž, je rouhání.
80. Bischöfe, Pfarrer und Theologen, die dulden,
daß man dem Volk solche Predigt bietet,
werden dafür Rechenschaft ablegen müssen.
Biskupové, kněží a teologové, kteří dovolí, aby
se taková věc šířila mezi lidmi, budou se z
toho muset zodpovídat.
81. Diese freche Ablaßpredigt macht es auch
gelehrten Männern nicht leicht, das Ansehen
des Papstes vor böswilliger Kritik oder sogar
vor spitzfindigen Fragen der Laien zu
schůtzen.
Takové nespoutané kázání odpuštění dělá i
pro učené muže obtížným uchránit posvátnou
úctu, která náleží papeži, před pošpiněním a
oprávněnými dotazy laiků.
82. Zum Beispiel: Warum räumt der Papst nicht
das Fegefeuer aus um der heiligsten Liebe und
höchsten Not der Seelen willen – als aus
einem wirklich triftigen Grund -, da er doch
unzählige Seelen loskauft um des unheilvollen
Geldes zum Bau einer Kirche willen – als aus
einem sehr fadenscheigen Grund -?
Jako je: „Proč papež nevyprázdní pro svatou
lásku a zoufalou potřebu duší očistec, když
osvobozuje nekonečné množství duší kvůli
mizerným penězům, za které staví kostel?“
První důvod by byl nanejvýš spravedlivý,
druhý je pak nanejvýš banální.
83. Oder: Warum bleiben die Totenmessen sowie
Jahrfeiern für die Verstorbenen bestehen, und
warum gibt er (der Papst) nicht die Stiftungen,
die dafür gemacht worden sind, zurück oder
gestattet ihre Rückgabe,wenn es schon ein
Unrecht ist, für die Losgekauften zu beten?
A dále: „Proč se mají konat pohřební mše a
mše při výročí úmrtí kvůli mrtvým a proč
neuvolní peníze uložené na tento účel, pokud
je to špatné modlit se za vykoupené?“
84. Oder: Was ist das für eine neue Frömmigkeit
vor Gott und dem Papst, daß sie einem
Gottlosen und Feinde erlauben, für sein Geld
eine fromme und von Gott geliebte Seele
loszukaufen; doch um der eigenen Not dieser
frommen und geliebten Seele willen erlösen
sie diese nicht aus freigeschenkter Liebe?
Nebo: „A co je to za nový pohled na zbožnost
Boha a papeže, že za peníze umožní
bezbožným a svým nepřátelům vykoupit z
očistce zbožné duše a přátele Boží, a
neosvobodí radši tyto zbožné a milované na
základě čisté lásky?“
85. Oder: Warum werden die kirchlichen
Bußsatzungen, die "tatsächlich und durch
Nichtgebrauch" an sich längst abgeschafft und
tot sind, doch noch immer durch die
Gewährung von Ablaß mit Geld abgelöst, als
wären sie höchst lebendig?
Nebo: „Proč jsou již dávno anulované, dávno
mrtvé a nepoužívané předpisy o kajícnosti
nyní uspokojovány odpustky jako by nadále
byly živé a v platnosti?“
86. Oder: Warum baut der Papst, der heute reicher
ist als der reichste Crassus, nicht wenigstens
die eine Kirche St. Peter lieber von seinem
eigenen Geld als dem der armen Gläubigen?
Nebo: „Proč papež, který je dnes bohatší než
nejbohatší z rodiny Crassů, nefinancuje
výstavbu baziliky sv. Petra sám místo toho,
aby používal peníze nejchudších věřících?“
Dass der Papst die Peterskirche nicht von
seinem Gelde baut, ist für die, welche das recht
deuten, ein Liebedienst und kein Geiz, weil er
nämlich die Teilhaber an dem frommen Werk
mit Ablässen beschenken, von Strafen
entbinden und erretten kann. Auch ist es recht
und billig, dass die gemeinsame Kirche aller
Christen auf gemeinsame Kosten arneuert wird.
Pro ty, kdo si to vykládají správně, je
skutečnost, že papež nestaví kostel svatého
Petra za vlastní peníze, dílem lásky, a ne
lakomství, protože může těm, kdo se podílejí na
zbožném díle, udělit odpustky, osvobodit je od
trestů a zachránit je. Je také správné a
spravedlivé, aby se společný kostel všech
křesťanů obnovoval na společné náklady.
87. Oder: Was erläßt der Papst oder woran gibt er
denen Anteil, die durch vollkommene Reue
ein Anrecht haben auf völligen Erlaß und
völlige Teilhabe?
Nebo: „Co papež uděluje těm, kteří mají díky
své dokonalé lítosti právo na úplné odpuštění
a požehnání?“
88. Oder: Was könnte der Kirche Besseres
geschehen, als wenn der Papst, wie er es
(jetzt) einmal tut, hundertmal am Tage jedem
Gläubigen diesen Erlaß und diese Teilhabe
zukommen ließe?
Nebo: „O kolik větší požehnání by přišlo do
církve, kdyby papež dělal stokrát denně to, co
dělá jen jednou, a uděloval odpuštění všem
věřícím?“
89. Wieso sucht der Papst durch den Ablaß das
Heil der Seelen mehr als das Geld; warum
hebt er früher gewährte Briefe und Ablässe
jetzt auf, die doch ebenso wirksam sind?
„Vzhledem k tomu, že papež svými odpustky
sleduje spásu věřících spíš než peníze, proč
zrušil platnost již udělených odpustků a
odpuštění, když měly stejný efekt?“
90. Diese äußerst peinlichen Einwände der Laien
nur mit Gewalt zu unterdrůcken und nicht
durch vernůnftige Gegenargumente zu
beseitigen heißt, die Kirche und den Papst
dem Gelächter der Feinde auszusetzen und die
Christenheit unglůcklich zu machen.
Potlačit tyto velmi trefné otázky laiků silou
místo vysvětlování znamená vystavit církev i
papeže výsměchu jejich nepřátel a udělat
křesťany nešťastnými.
91. Wenn daher der Ablaß dem Geiste und der
Auffassung des Papstes gemäß gepredigt
wůrde, lösten sich diese [Einwände] alle ohne
weiteres auf, ja es gäbe sie ůberhaupt nicht.
Kdyby byly odpustky hlásány v souladu s
duchem a vůlí papeže, bylo by snadné všechny
uvedené námitky snadno vyvrátit, nebo by
vůbec neexistovaly.
92. Darum weg mit allen jenen Propheten, die den
Christen predigen: „Friede, Friede“, und ist
doch kein Friede.
Pryč tedy se všemi těmi proroky, kteří lidu
Krista říkají „mír, mír“ a přitom žádný mír
není! (Jer 6,14)
93. Wohl möge es gehen allen den Propheten, die
den Christen predigen: „Kreuz, Kreuz“, und
ist doch kein Kreuz.
Ať jsou požehnáni všichni ti proroci, kteří lidu
Krista řikají „kříž, kříž“ a přitom žádný kříž
není!
94. Man soll die Christen ermutigen, daß sie
ihrem Haupt Christus durch Strafen, Tod und
Hölle nachzufolgen trachten.
Křesťané mají být povzbuzováni, aby
následovali Krista, svoji hlavu, skrze tresty,
smrt a peklo.
95. Und daß sie lieber darauf trauen, durch viele
Trůbsale ins Himmelreich einzugehen, als
sich in falscher geistlicher Sicherheit zu
beruhigen.
A tak vcházeli do nebe prostřednictvím mnoha
trápení a nespoléhali na falešný mír.
Es hat also, wer rechtmässig Ablässe erlangre,
„Friede, Friede“ hinsichtlich der vergangenen
Genuntuungstrafen. Es bleibt aber noch das
„Kreuz, Kreuz“, um die künftigen zu verhüten.
Wer das leugnet, hat keinen Verstand-, sindern
irrt und ist toll.
Ende
Kdo tedy zákonně získá odpustky, má „pokoj,
mír“, pokud jde o minulé tresty odpuštění. Stále
však zůstává „kříž, kříž“, který má zabránit těm
budoucím. Kdo to popírá, nemá pochopení, ale
mýlí se a je pošetilý.
Konec
Vertrauend nun auf die Wahrheit, unterwirft der
Verfasser alles Vorhergehende dem Heiligen
Apostolichen Stuhl, dem hőchsten Richter in
Glaubenssache. Sowie den Odrinarien jeden
Orts und den Ketzermeistern. Und damit diese
Unterwefung nicht verdächtig scheine, so
überantworet er dies auch den vier vornehmsten
Universitäten in Italien, Hrankreich und
Deutschland, ja allen unverdächtigen
Universitäten der deutschen Nation, und ist
bereit, ihr Urteil. Wie es auch ausgehe, zu
ertragen und auf sich zu nehmen. Zum Lobe
Gottes.
S důvěrou v pravdu autor předkládá vše výše
uvedené Svatému apoštolskému stolci,
nejvyššímu soudci ve věcech víry. Stejně jako
ordinářům všech míst a mistrům hereze. A aby
se toto podání nezdálo podezřelé, svěřuje je
také čtyřem nejvýznamnějším univerzitám v
Itálii, Francii a Německu, ba všem
nepodezřelým univerzitám německého národa,
a je připraven přijmout jejich posudek. Ať už
bude výsledek jakýkoli, je připraven jejich
posudek snést a přijmout. Ke chvále Boží.
Zdroj:
Detlef Plöse – Günter Vogler (edd.): Buch der Reformation. Zeitgenössische Zeugnisse.
Berlin 1989, s. 153-158.