Adobe Systems Prof. PhDr. Martin Wihoda, PhD. Faculty of Arts Masaryk University Czech Republic Úvod do studia dějepisu Adobe Systems Smyslem předmětu je přiblížit studentům status historie jako vědního oboru a vztah historie k jiným vědám. V rámci předmětu si studenti osvojí základní terminologii, metodologická východiska historické práce, zásady práce s prameny a literaturou. Naučí se rozlišovat mezi prameny a literaturou, osvojí si dělení pramenů, seznámí se se soustavou archivů a vědeckých knihoven HIAb02 Úvod do historikovy práce (I. PS orientační týden) HIAb01 Úvod do studia dějepisu (I. PS) HIAb01I Proseminář I. HIAb01II Proseminář II. (I. PS) (I. JS) Zkouška (I. JS) HIAb06u Úvod do studia středověkých dějin HIAb07u Úvod do studia dějin raného novověku HIAb08u Úvod do moderních dějin (I. PS+ JS) (I. JS+ II. PS) (II. PS+JS) Úvod do studia dějepisu: Proč, co a jak? Adobe Systems Historie: Historický ústav náleží k zakládajícím pracovištím Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vznikl roku 1919 a v prvních dvou dekádách své existence přejímal a rozvíjel tradice historického semináře Filozofické fakulty University Karlovy v Praze, zejména pak vědecko-pedagogický odkaz Jaroslava Golla a jeho nástupců. Z předválečných profesorů si alespoň krátkou zmínku zaslouží Václav Hrubý, Rudolf Holinka nebo Rudolf Urbánek. Tragická protektorátní léta se promítla v přímé i nepřímé perzekuci profesorského sboru a především v nuceném přerušení výuky v roce 1939, kterou se podařilo zahájit až po obnově československé státnosti roku 1945. Vědeckou a pedagogickou kontinuitu se podařilo udržet i po komunistickém převratu v roce 1948 a v padesátých a šedesátých letech se Historický ústav profiloval jako obecně respektované pracoviště v oblasti pomocných věd historických (Jindřich Šebánek a Sáša Dušková), které se později přetvořily v samostatný ústav, a jako centrum studia dějin národů jihovýchodní a východní Evropy (Josef Macůrek). Uznání si pracoviště vydobylo výzkumem problematiky raného středověku, italské renesance, historiografie a filozofie dějin (Jaroslav Kudrna), v neposlední řadě ústav vynikal svým systematickým zájmem o hospodářské, kulturní a sociální problémy raného novověku (Josef Válka, František Mainuš). Po Listopadu 1989 se na ústav mohl vrátit Jaroslav Mezník, který se společně s Josefem Válkou zasloužil o renesancí výzkumu starších dějin. Pravidelně zde přednášel rovněž Jaroslav Marek. Historický ústav dnes: Středověk: Petra Melichar, Tomáš Borovský, Libor Jan/Lukáš Reitinger, Martin Wihoda Raný novověk: Pavel Boček, Bronislav Chocholáč, Tomáš Knoz, Tomáš Malý 19. a 20. století: Tomáš Dvořák, Lukáš Fasora, Jiří Hanuš, Ondřej Haváč, Václav Kaška, Martin Markel, Denisa Nečasová, Jiří Němec, Zdeňka Stoklásková Historický ústav FF MU https://historie.phil.muni.cz/ Adobe Systems 1. Kdo jsme (vědecko-pedagogický profil ústavu) 2. Historik a poznatelnost dějin (Jaký je rozdíl mezi minulostí, historií a dějinami, význam historických věd a společenská role historika v 21. století, problém „subjektivity“ poznání) 3. Předpoklady historického výzkumu (Jazykové a metodologické předpoklady historického výzkumu, možnosti a limity češtiny jako vědeckého jazyka 21. století) 4. Podstata historického výzkumu: Otázka (Způsoby tázání, směrodatnost otázky pro strukturu historické práce) 5. Podstata historického výzkumu: Prameny a literatura (Definice pramene, definice literatury, proč je nutno odlišovat jedno od druhého) 6. Podstata historického výzkumu: Terminologie (Jak moderní terminologie/slovník limituje výklad minulosti, proč ji historik potřebuje) 7. Podstata historického výzkumu: Výstupy historikovy práce (Různé typy historických výstupů, rozdíl mezi vědeckou a popularizační prací, příklady) 8. Historik a společnost: Místa paměti (Společenská objednávka, historik a ideologie. Jsou historické vědy „nezávislé“?) 9. Historik a instituce: Domácí a zahraniční (Instituce jako způsob společenské objednávky, akademie, univerzity, paměťové instituce domácí a zahraniční) 10. Historik a proměny historického poznání (Historie jako vědecká disciplína, počátky, historické školy) 11. Historik a moderní historiografie (Dějiny mentalit, kulturní dějiny, nové politické dějiny…) 12. Historik a dějinné koncepty (Mají velké dějinné koncepty smysl? Problém periodizace, existují „světové“ dějiny, existuje „Střední Evropa“?) 13. Závěrečné shrnutí Předběžný program přednášek Adobe Systems Požadavky: -Kredity budou uděleny na základě písemného testu, který bude obsahovat tři otázky: -Anotaci na dílo ze seznamu doporučené literatury, odpověď na otázku z programu přednášek a výklad historické terminologie. -Písemný test bude proveden formou písemné klauzurní práce, která bude zadána v pravidelné výuce 17. prosince 2024. Úvod do studia dějepisu Závěrečná klauzurní práce Masarykova univerzita v Brně PS 2023 Jméno: Obor: 1. Vysvětlete (10 bodů): Annales Dějiny každodennosti Ego historie Historická demografie Ideální typ Mikrohistorie Orální historie Paradigma Sociální dějiny Totální historie 2. Vysvětlete, jaká byla povaha historického výzkumu v 19. století, uveďte významné vědecké instituce a hlavní představitele (10 bodů): 3. Anotace, včetně přesné citace (10 bodů): Adobe Systems Povinná literatura Tomáš DVOŘÁK A KOL., Úvod do studia dějepisu 1. a 2. díl, Brno 2014. 1. díl: Tomáš Dvořák, Lukáš Fasora, Bronislav Chocholáč, Tomáš Malý, Denisa Nečasová, Zdeňka Stoklásková, Martin Wihoda. 2. díl: Tomáš Borovský, Lukáš Fasora, Bronislav Chocholáč, Tomáš Malý, Denisa Nečasová, Jiří Němec, Martin Wihoda. Skriptum si lze stáhnout na adresách http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130405 http://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/130406 Peter BURKE, Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929–1989), Praha 2004. Georg IGGERS, Dějepisectví ve 20. století. Od vědecké objektivity k postmoderní výzvě, Praha 2002. František KUTNAR/Jaroslav MAREK, Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví, Praha 2007 (více vydání). Doporučená literatura Joyce APLLEBYOVÁ – Lynn HUNTOVÁ – Margaret JACOBOVÁ, Jak říkat pravdu o dějinách. Historie, věda, historie jako věda a Spojené státy americké, Brno 2002. Marc BLOCH, Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo, Praha 2011. Kamil ČINÁTL, Dějiny a vyprávění. Palackého dějiny jako zdroj historické obraznosti národa, Praha 2011. Lukáš FASORA/Jiří HANUŠ, Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury, Brno 2019. Miloš HAVELKA, Ideje – dějiny – společnost. Studie k historické sociologii vědění, Brno 2006. Jan HORSKÝ, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy, Praha 2009. Jacques Le GOFF, Paměť a dějiny, Praha 2007. Milan ŘEPA, Poetika českého dějepisectví, Praha 2009. Jiří ŠTAIF, Historici, dějiny a společnost I.–II., Praha 1997. Zdeněk VAŠÍČEK, Archeologie, historie, minulost, Praha 2006 (česká doplněná verze francouzského vydání z roku 1994). Zdeněk VAŠÍČEK, Obrazy (minulosti). O bytí, poznání a podání minulého času, Praha 1996. Paul VEYNE, Jak se píšou dějiny, Červený Kostelec 2010.