Adobe Systems
Prof. PhDr. Martin Wihoda, PhD.
Faculty of Arts
Masaryk University
Czech Republic
Úvod do studia dějepisu
Terminologie

Adobe Systems
Naše „státní“ svátky:
1. leden
Den obnovy samostatného českého státu
28. září
Den české státnosti
28. říjen
Den vzniku samostatného československého státu
Dávají však smysl?

Adobe Systems
Otázky a pochybnosti
- Pokud  uctíváme 28. září jako „den české státnosti“, jak souvisí smrt knížete Václava a
společnost kolem roku 935 se státem, který o více než tisíc let později pokládáme za svůj?
- Víme, nebo přesněji tušíme, co se stalo 28. září 935 na Staré Boleslavi, ale můžeme prohlásit
bratrovraždu za vznik českého státu?
- Podle kalendáře měl být český stát obnoven, a to 1. ledna roku 1993, což znamená, že někdy
v minulosti musel zaniknout.
- Stát a státnost mají v české medievistice pevné místo. Jinými slovy, čeští historikové hledají
počátky českého státu v mocenském uspořádání, které měl po roce 935 nastolit kníže Boleslav I.
- Můžeme však pracovat s pojmy „stát“ nebo „státnost“ a mít na mysli první polovinu 10. století?
- Raně a vrcholně středověká společnost „stát“ v moderním smyslu neznala. O jakém „státě“ a jaké
„státnosti“ se tedy píše v české odborné literatuře?
Dušan Třeštík
(1933–2007)

Adobe Systems
Dva koncepty
Západoevropská medievistika pracuje se dvěma základními koncepty
Kontinuální:
- Království a knížectví raného středověku stojí na počátku vývoje, jenž si vynutil vznik
byrokracie, monopolu vlády a moci, státoprávní suverenity a občanství, čili moderně definovaného
státu.
(Reinhold KAISER, Das römische Erbe und das Merowingerreich, München 1997).
Diskontinuitní:
- Joseph Strayer nazval středověká germánská království protikladem moderního státu, jehož přímé
počátky spatřoval teprve v osvícenství.
(Joseph R. STRAYER, On the Medieval Origins of the Modern State, Princeton 1970).
- „Status“ a jeho odvozeniny obohatily veřejný slovník až v raném novověku.
(Alan HARDING, Medieval Law and the Foundation of the State, Oxford 2002).
- Obě kategorie (stát, státnost) představují „ideální typ“, který slouží jako pomůcka.
(Max WEBER, Die Objektivität sozialwissenschaftlicher Erkenntnis, in: Max Weber, Soziologie.
Universalgeschichtliche Analysen. Politik, ed. J. Winckelmann, Stuttgart 19926, s. 246).
Max Weber
(1864–1920)

Adobe Systems
Shrnutí:
- Diskuse nad vznikem moderního státu dokládá, že se jedná o velké téma kritického dějepisectví s
cenným vkladem evropské medievistiky.
- Stát a státnost se začaly studovat jako fenomén dlouhé vlny, která klade důraz na pochopení
dobové terminologie regnum – gens – ecclesia.
Zobecnění:
- Při výkladu dějin lze pracovat s pojmem „stát“ nebo „státnost“, vždy je ale nutno vysvětlit, jak
jsou chápány a jak, v jakých souvislostech budou používány.
- Platí to o všech termínech, které by mohly být pro výklad historických souvislostí zavádějící
(šlechta, město, hrad, občan…)
- Česká historiografie přistupuje k terminologickým otázkám lehkomyslně. Proto nejsou práce českých
historiků v zahraničí příliš ceněny (jsou nesrozumitelné, a to i po převodu do jiného jazyka).
K dalšímu čtení:
Otto BRUNNER, Werner CONZE, Reinhart KOSELLECK (Eds.): Geschichtliche Grundbegriffe: Historisches
Lexikon zur politisch-sozialen Sprache in Deutschland. Stuttgart 1972–1997.