Semináře HIAb03 Dějiny pravěku Mgr. Markéta Havlíková Mgr. David Hons • 1. docházka – možnost jedné absence • 2. zkouška (otázky budou poskytnuty po skončení seminářů) Témata • Starší doba kamenná (paleolit) • Mladší doba kamenná (neolit/eneolit) • Doba bronzová • Doba římská • Metodika a hmotná kultura STARŠÍ DOBA KAMENNÁ Semináře k HIAb03 Dějiny pravěku ROZDĚLENÍ STARŠÍ DOBY KAMENNÉ • starší paleolit: 4-2 miliony let př.n.l. zhruba do 250 000 let př.n.l. • Homo Habilis, Homo Erectus • střední paleolit: 250 000-40 000 let př.n.l • Homo Sapiens Neandertalensis • mladší paleolit: 40 000-11 000 let př.n.l. • Homo Sapiens Sapiens • pozdní paleolit: 11 000-8000 let př. n. l. METODY VÝZKUMU • Prospekce • Povrchové sběry, vzorkování … • Destruktivní výzkum - Exkavace • terénní výzkum/odkryv • Využití mimo archeologických metod – analýza makrozbytků, archeozoologie atd. • Nedestruktivní výzkum • 3D scanner • Zpracování • Kresebná a fotografická dokumentace nálezů, traseologie a další analýzy http://www.iphes.cat/atapuerca • základní metoda paleolitické prospekce • metodologie – několik typů sběrů • chození v pravidelných rozestupech • využití GPS • zaznamenání trasy, zaznamenání místa nálezu • detekce nových lokalit POVRCHOVÉ SBĚRY EXKAVACE • Postupný odkryv škrabkou 50x50 cm • Otevřený výzkum • Výzkum jeskyň • Využití přírodovědných metod GEOLOGIE Kalendář věků – Dolní Věstonice ARCHEOBOTANIKA • Vyhledávání, separace a vyhodnocení rostlinných makrozbytků • Semena rostlin nebo části plodů, ale i jehličí, pupeny, plevy obilnin, zbytky slámy • Poznání místní tehdejší krajiny • Prostorová analýza makrozbytků • Odebírání vzorků do plastových pytlů • Plavení pro separaci makrozbytků „Lesostep během mírnějšího výkyvu ledové doby. Vyobrazená zrnka pylu, který se dochoval ve vrstvách z Dolních Věstonic, náležejí lísce, jalovci, olši, borovici, stolístku, pelyňku, travám a vodním řasám. Vrstvy ovšem poskytly i pyl a zuhelnatělé dřevo dalších stromů – smrku, modřínu a vzácně i klimaticky náročnějšího dubu, buku a tisu.“ Jiří Svoboda: DOLNÍ VĚSTONICE – PAVLOV. Místo: jižní Morava, Čas: 30 tisíc let ARCHEOZOOLOGIE • zvířecí pozůstatky v archeologických situací • kosti, zuby, rohovina, schránky měkkýšů apod. • cenné informace o výživě člověka • studium kosterního materiálu, DNA, stopových prvků nebo stabilních izotopů obsažených v kostech či zubech. Sarah Sermondadaz: Dans les coulisses d'un laboratoire d'archéozoologie et d'archéobotanique Dolní Věstonice II, výzkum 1987. Skládka mamutích kostí (Svoboda, J.) Milovice I, výzkum 1987. Skládka mamutích kostí se rozkládala na svahu pod sídlištěm. (Svoboda, J.) NEDESTRUKTIVNÍ VÝZKUM • Výzkum bez zásahu a bez zničení archeologické situace • Výzkum např. skalních rytin a maleb • 3D, dokumentace světlem, infračervené světlo, kresebná dokumentace … SKALNÍ UMĚNÍ Stejná fotografie zpracovaná programem DStretch ® s maticí YRD Neretušovaná fotografie, lokalita značená J08q53 v Mosambiku (Fotografie: Jean-Loïc Le Quellec) Stejná fotografie zobrazena černobíle s potlačenými všemi barvami kromě červené LASCAUX • JZ Francie • Objeveno roku 1940 ALTAMIRA • S Španělsko • Objeveno roku 1868 MORAVSKÝ KRAS PEKÁRNA KŮLNA MORAVSKÝ KRAS HMOTNÁ KULTURA • antropomorfní plastiky • Věstonická venuše, Willendorfská venuše … • Sošky z mamutoviny • Kamenné nástroje – tzv. štípaná industrie TRASEOLOGIE KAMENNÉ INDUSTRIE Lesk se zřetelným paralelním průběhem podél hrany, interpretován jako řezání tvrdého materiálu, parohu nebo tvrdého dřeva, zvětšení 1OOx (Šajnerová 2001) Užitková retuš - šupinové úštěpy u hrany, zvětšení 100x (Šajnerová 2004) Srpový lesk (světlé oblasti) je jeden z nejvýraznějších a nejlépe interpretovatelných pracovních lesků. Vzniká při řezání stonků obilnin. Zvětšení 200×, tmavé oblasti jsou původní povrch nástroje (Šajnerová 2004) EXPERIMENTÁLNÍ ARCHEOLOGIE Co je ? Zítka, A. – Tlustá, J. 2020: Pod pokličkou archeologie (8): Štípaná industrie (neboli pazourky) https://www.cestyarcheologie.cz/single-post/pod- poklickou-stipana-industrie http://journals.ed.ac.uk/lithicstudies/article/view/815/1561 SHRNUTÍ • Povrchové sběry – odhalení nových lokalit • Exkavace – 50x50 cm • Využití GPS, totální stanice • Využití přidružených metod – geologie, archeobotanika, archeozoologie, antropologie … • Zpracování nálezů – dokumentace, traseologická analýza s experimentální archeologií … • Skalní rytiny/umění – dokumentace kresebná, fotografická, 3D … Pohled na exkavaci z hloubi paleolitické jeskyně směrem ke vchodu. foto: Jonathan Haws