Na různých příkladech doloží, jaký vliv mělo náboženství na jednání lidí v různých dějinných epochách Očekávaný výsledek učení objasňuje žákům, jakou roli mělo náboženství v jednání lidí v minulosti, jak jim umožňovalo reagovat na zásadní otázky lidského života. Náboženství v tomto pojetí neznamená pouze doktrínu nebo náboženské instituce, je příkladem symbolického uchopení světa, které přesahuje běžnou rozumovou zkušenost. Očekávaný výsledek učení rozvíjí citlivost k duchovním hodnotám a tím přispívá k prevenci náboženské nesnášenlivosti. Stěžejní je porozumění křesťanství, respektive také židovství a islámu jako zásadním hybatelům dějinného vývoje Evropy a Blízkého východu. Na příkladech z dějin žák ilustruje, jakým způsobem na sebe různá náboženství působila a jak probíhalo setkávání jejich vyznavačů s dalšími kulturami, ať už se jednalo o příklady spolupráce, nebo vážných konfliktů a vzájemného podmanění. Seznamuje se nejen s procesy christianizace, ale také sekularizace, které jsou zásadním zdrojem jak kulturní, tak politické tradice Evropy.   Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník získá orientaci ve třech monoteistických náboženstvích (židovství, křesťanství, islám) a ve významných událostech jejich vzniku a historického vývoje na vybraných příkladech doloží, jak náboženství pomáhalo lidem symbolicky vysvětlovat svět a odpovídat na základní životní otázky (např. Jaký je smysl života a co je po smrti? Jak reagovali husité na krizové jevy své doby?) své porozumění náboženskému jednání a myšlení prohloubí na příkladu dalších kultur (např. antičtí Řekové, kultury předkolumbovské Ameriky) uvede příklady odrazu biblických i jiných textů náboženských myslitelů v kultuře, společenském uspořádání, ekonomickém a vědeckém vývoji v průběhu staletí (např. zákony, nepsané normy, rodina, vznik univerzit, souvislost protestanství a katolictví s kapitalismem) uvede konkrétní příklady setkávání různých náboženství, šíření víry a politické expanze ospravedlňované náboženstvím (např. christianizace Slovanů nebo obyvatel kolonií, možnosti a meze náboženské tolerance středověkého Al-Andalus, náboženské konflikty mezi křesťany v době reformace apod.)  vysvětlí pojem sekularizace, popíše její různé stránky; propojí islamizaci a vznik politického islamismu s procesem sekularizace islámských zemí podle západního vzoru Posoudí pozitivní a negativní vliv technologického vývoje a zejména industrializace na život různých společenských vrstev v minulosti Věda a technologie patří k důležitým hybatelů společenského vývoje. Očekávaný výsledek učení umožní žákovi vytvořit si komplexní představu o postupném technologickém vývoji lidstva. Seznamuje ho s příklady, kdy lidé objevovali a využívali nové příležitosti a výzvy, zatímco jiní se prosazování inovací bránili, což vedlo zpravidla k polarizaci společnosti. Žák zkoumá zásadní objevy, vynálezy a vědecké teorie a popisuje na základě práce s různými zdroji jejich pozitivní a negativní důsledky. Definuje dopady inovací na složení společnosti a na jednotlivé společenské vrstvy (např. prohloubení společenských nerovností), stávající instituce i životní prostředí. Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník zjistí informace o daném objevu, vynálezu či vědeckém přístupu a osobách, které iniciovaly, využívaly nebo odmítly nové příležitosti vytvoří si představu o tom, jak lidstvo žilo před objevem či používáním konkrétního vynálezu a jak po něm; oba způsoby života porovná s využitím vhodných zdrojů (texty, obrazy, statistické tabulky a grafy) posoudí, zda v dané době byl dopad vynálezu či objevu stejný na různé společenské vrstvy a regiony, nebo zda se lišil uvede příklady toho, jak zkoumané změny ovlivnily společenské nerovnosti a konflikty, jak různě na změny reagovali lidé i celé skupiny obyvatel získá informace o tom, jak se v historii měnily názory na objevy a vynálezy a jejich vliv na životní prostředí; uvědomí si, že v dané době nemusely být známé veškeré informace o dopadech na životní prostředí či společnost, že hodnocení vývoje jako pokroku může být problematizováno poté, co objevy (např. uhlí, atomová energie, umělé hmoty, internet) lidstvu přinesou nezamýšlené negativní dopady Vysvětlí proměny fungování hospodářství od pravěku po současnost Ekonomika, směna a cirkulace (nejen) zboží a s nimi související socioekonomické nerovnosti či konflikty provázejí lidské společnosti celé dějiny. Zatímco ekonomie analyzuje současné fungování ekonomik a obchodu, dějepis nabízí důležitou perspektivu jejich proměn a dopadů na společnost v minulosti. Například projevy velké hospodářské krize 30. let 20. století vedly k hledání alternativ k liberálnímu kapitalismu, tedy nacistické či stalinistické ekonomice na straně jedné a sociálnímu státu na straně druhé. Žák se tedy nezabývá dějinami ekonomických modelů ani celým vývojem ekonomických systémů a teorií od pravěku po současnost. Poznává příklady toho, jak společnosti reagovaly na nové výzvy a jak bylo v minulosti možné od základu měnit instituce a způsoby života spojené s výrobou a hospodařením. Díky tomu dokáže lépe promýšlet a posoudit možné alternativy budoucího vývoje naší společnosti. Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník popíše různé druhy hospodářství a směny (např. tržní, centrálně státem řízené, feudální, antické); rozumí pojmům jako ne-tržní směna, trh, (krypto)měna, banka, inflace, kapitalismus (liberální, regulovaný), státní socialismus odůvodní potřebu vzniku a používání platidel, na konkrétních příkladech vysvětlí zvyšování nároků na obchod, a tím i na konkrétní platidla (např. mušle, mince z drahých kovů, papírové bankovky kryté zlatem) popíše na vybraných příkladech socioekonomických konfliktů (např. stávky) i spolupráce mezi různými vrstvami obyvatel či státními útvary (např. evropská integrace) základní rysy a proměny fungování hospodářství a obchodu v minulosti; využije např. časovou osu, na které ukáže zlomové okamžiky ekonomického vývoje v různých oblastech světa vysvětlí příčiny a důsledky rozvoje a krizí hospodářství v konkrétní dějinné epoše (např. dopad válek, neúrody či nadvýroby) vysvětlí etické aspekty hospodaření a obchodu, např. bohatství a chudoba, vylučování některých skupin obyvatel z ekonomických systémů v minulosti (např. Židé, Romové), těžba přírodních zdrojů, konzumerismus Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti Porovná vybrané příklady konfliktů a spolupráce z různých časových období a popíše, jak se mění jejich příčiny, důsledky, podoba a role dobových aktérů. Konflikty a spolupráce jako neoddělitelné momenty lidské interakce byly a jsou základním hybatelem politického, sociálního i technologického vývoje. Jejich dlouhodobé dopady dodnes ovlivňují žákův život. Očekávaný výsledek učení se neomezuje pouze na dějiny válek. Umožní žákovi promýšlet v konkrétním kontextu příklady vyjednávání zájmů, hrozby, násilí, odvahy, pasivního postoje, solidarity, spolupráce a usmíření. Aktivní zkoumání fenoménu konfliktů, válek a revolucí umožní lépe se zasadit o splnění podmínek, které předchází destruktivním konfliktům, resp. jsou předpokladem jejich nenásilného či smírného řešení v demokratické společnosti. Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník prozkoumá jednotlivé příklady konfliktů a spolupráce a rozliší, jakou měly povahu, kdo se jich účastnil a co bylo příčinou a důsledkem jednání různých sociálních skupin a aktérů na příkladech revolucí a válek sleduje, jaká je dynamika neřešených konfliktů, jaké jsou předpoklady jejich ukončení a co obnáší proces smíru rozliší role různých sociálních a genderových skupin v konfliktu, popíše jejich charakteristické chování (např. způsob vyjednávání osobních či skupinových zájmů, pasivita, účast na násilném nebo smírném řešení konfliktu apod.) zvláštní pozornost věnuje povaze, příčinám a důsledkům pronásledování různých osob a způsobů chování v době konfliktu, včetně příkladů aktivní pomoci a solidarity s pronásledovanými a aktivními odpůrci bezpráví (příběhy Romů, Židů, jejich podporovatelů či zachránců v době nacistické genocidy apod.) s pomocí učitele vytvoří pomůcky (např. myšlenkové mapy, časové osy) pro utřídění nadčasových jevů – trvajících a měnících se příčin/důsledků, význam různých technologických objevů/invencí na proměnu zejm. válečných konfliktů v čase, vliv médií na vnímání konfliktů dříve a dnes apod. Posoudí dopady kolonialismu, imperialismu a dekolonizace na různé skupiny lidí Očekávaný výsledek učení se zaměřuje na jeden z klíčových fenoménů dějin – kolonialismus, tedy ovládání jiných území a jejich obyvatel. Jedná se o fenomén úzce spojený s imperialismem, tedy vytvářením a udržováním rozsáhlých říší. Každé vybrané téma je nahlíženo perspektivou rozmanitých zdrojů a různě závažných příčin a zejména důsledků. Vyžaduje analýzu příčin a důsledků vzniku, trvání a zániku kolonií a impérií od antiky po současnost, která je nezbytná pro posouzení dopadu kolonialismu, imperialismu a dekolonizace v různých oblastech života. Těžiště výstupu je věnováno přelomovému období evropské koloniální expanze 15.–19. století a jeho dopadům. Vede žáka k rozpoznání některých prvků kolonialismu (přesvědčení o kulturní nadřazenosti, přebírání kulturních vzorců, specifické zobrazování „druhých“ apod.) i v oblastech, které si s kolonialismem běžně nespojuje, v jeho každodenním životě a místě, kde žije. Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník popíše projevy kolonialismu a imperialismu, např. rozsah evropských impérií, soupeření supervelmocí během studené války analyzuje příčiny a důsledky kolonialismu, např. dopady antické řecké, středověké německé nebo novověké evropské zámořské kolonizace, výměna plodin mezi kontinenty, příčiny tzv. zápasu o Afriku v 19. století vysvětlí dopady dekolonizace 20. století, např. odchod Britů z Indie nebo Francouzů z Indočíny, apartheid v Jihoafrické republice či občanská válka ve Rwandě kolonialismus vysvětlí multiperspektivně, pohledem ovládajících i ovládaných i rozmanitých vztahů mezi nimi, tedy kdo a proč ho vnímal jako přínos (např. „břímě bílého muže“ šířit “vyspělejší” civilizace), naopak pro koho a proč byl negativem (zotročení, rozvrat tradičních struktur) rozpozná prvky kolonialismu i v dějinách českých zemí, např. zapojení českých zemí do koloniálního obchodu a výprav, válka ve Vietnamu a migrace Vietnamců, projevy nadřazenosti či paternalismu vůči skupinám obyvatel či územím (Afričané, Romové, Podkarpatská Rus) apod. projevy kulturní či rasové nadřazenosti rozpozná i v používaných zdrojích ve formě různých způsobů zobrazování druhého (např. necivilizovanost, divokost, méněcennost, etnické a rasové předsudky) posoudí dopady kolonialismu a imperialismu na současný svět, např. diskuse o oprávněnosti evropské kolonizace Afriky, rasismus a segregace, rozdělení bohatství na globální Sever a globální Jih, migrace, kulturní stereotypy Určí, jak se proměňovaly a v čem zůstávaly stejné genderové role v dějinách Žák zkoumá historické příklady společenských rolí mužů a žen a genderové nerovnosti v dějinách. Seznámí se s tím, že v každé společnosti v dějinách lze nalézt charakteristická pravidla chování a že mužské a ženské role a z nich vycházející možnosti životního uplatnění jsou ovlivněné kulturou. Poznává, že sociální, resp. genderový řád bývá utvářen a udržován skrze instituce a výchovu, což mohlo vést k diskriminaci (např. muži a ženy museli nosit odlišné oblečení, nemohli vykonávat určitá povolání a činnosti) nebo dokonce k pronásledování těch, kteří se dobovým představám vymykali, ať už se identifikovali jako muži, ženy nebo queer. I proto je vhodné, aby vyučující využíval také příklady lidí, kteří se odlišovali od dobových společenských norem, případně přispěli k emancipaci a zrovnoprávnění sledovaných skupin. Společenské role mužů a žen, genderová socializace, rovnoprávnost a podoba současné rodiny jsou aktuální společenská témata, která vzbuzují kontroverze. Politické spory často využívají historizující argumenty. Předpokladem pro informovaný občanský postoj žáků je rozvinutá sociální a genderová citlivost a schopnost rozlišovat, v čem se proměňují a v čem zůstávají stejné genderové role – ať už v dějinách, nebo v současnosti. Postupné/dílčí kroky dosahování očekávaného výsledku učení: 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník pracuje s příklady konformity i diskriminace související se sociálním postavením, resp. genderovou identitou v různých dějinných epochách (modelová historická osobnost nebo skupina, významná historická osobnost, která splňovala nebo naopak narušovala dobové normy apod.); informace získá ze zdrojů (např. odborně popularizační text o postavení žen ve středověku, politická karikatura z 19. století, různá zobrazení mužů a žen)  sám nebo s dopomocí rekonstruuje a popíše pojetí společenských rolí mužů, žen, případně queer osob ve vybraných situacích v minulosti (např. očekávání od ženy ve středověké společnosti – žena jako dcera, manželka, vdova, řeholnice); sledované ukazatele si stanovuje předem s učitelem (např. možnost vzdělání, kvalifikované práce, politické kariéry)  identifikuje příklady diskriminace a charakteristické rysy utváření a/nebo vynucování sociálních a genderových norem; stanoví, čím se současnost odlišuje a co zůstává stejné a utváří si tím hlubší porozumění současným sociálním a genderovým rozdílům (např. co společnost očekává od mužů a žen, jaké podoby může mít současná rodina, jaká je situace queer osob – přesah do Výchovy k občanství)  postup opakuje na příkladu dalších historických situací (např. 19. století, 60. léta 20. století); vytváří si hlubší porozumění tomu, co se v dějinách z hlediska genderových rolí mění a co zůstává stejné