UKOLÉBAVKA (z opery Hubička)
Letěla bělounká holubička, potkala božího andělíčka: „Duše z těla, kam jsi chtěla?" „Chtěla jsem doletět do nebíčka."
„Ddleť si dušinko, až do nebe, já půjdu k děťátku místo tebe, tam je zlíbám, ukolíbám, líbá tě nastokrát tvá matička."
Eliška Krásnohorská (1847—1926)
Soprán I. II.
Alt
ukolébavka
Andante
s   r r r r r r
1. Le - tě - la      bé - loun - ká
2. Do - leť    sí,      du - šin - ko,
—-—
r
ho - lu - bi - íka, až     do    ne - be,
l.po-tka ' la bo - ži - ho ä. já  pů - jdu k dě - ta - tku
an - dě - li - čka: ml - sto    te - be,
,Du   -   še z tě - la, tam      je  zlí - bám,
l.kam jsi chtě - la?" 8. u   -   ko - lí - bám,
-—m     p     |P p ^—
Chtě - la jsem do - le - tět lí - bá    tě    na - sto-krát
do ne - bi - čka, tvá   ma - ti - čka,
rail.
& j j
-rit.
r  u r~
do -   le  - tět
na - sto - krát
-é-     h* •      -J- "
V r r r
l.chtš - la
a. lí  - bá
jsem tě
do tvá
ne - bí - čka. ma -   ti   - čka.
ŕ J.       J-OžJ— J
291