„DENTÓ BUNKA“ – TRADIČNÉ UMENIA Tradičné umenia: Pyramídová štruktúra učiteľov Štiepenie na rjúha (smery, školy): prípona –rjú (např. v ikebane: Ohara-rjú, Sógetsu-rjú) NĚKOLIK TRADIČNÍCH UMĚNÍ: 1, Čajový obrad (sadó, čanoju. očakai): příprava mletého čaje mačča (rozšlehává se v horké, nikoli vřící, vodě) zakladateľ Sen-no Rikjú, 3 hlavné smery 2, drama nó: 5 hlavných smerov 3, Kódó: cesta vôní, vôňový obrad Nejde o vonné tyčinky všeobecně, ale o obřad, u nějž se používá konkrétně dřeva ze stromu Aquillaria „aloové drevo“ (angl. aloeswood – odvozené z gréckeho „hé aloé“ a hebrejského „allóth“. angl. také agalloch – z indického názvu „agaru“.). macerát z aloového dřeva je známý pod arabským názvem „OUDH“ (výsl. [ ^cúð ] ) a je nejdražším parfémem na světě. Používá se jako přísada do mnohých parfémů. Oblíbený je hlavně na Blízkém východě. V Japonsku se aloové dřevo nazývá džinkó a ve sféře vůňového obřadu kódó se mu říká „kóboku“ – dosl. vonné dřevo (sk. voňavé drevo). Mimo kódó: používanie iných tradičných vykuřovadel: (kadidlo = špeciálna živica) senkó = tyčinky. o-kó = drahšie vôňodymné výrobky. Rozličné zmesi aloového dreva a iných prísad. Používa sa aj santal, ale menej. 4, Hrnčiarstvo (angl. ceramics): jakimono. Rozdíkl “porcelán – keramika”: angl. china/porcelain – pottery, jp. džiki - tóki. Porcelán je z kaolinu – střep je bílý. Ostatní keramika má střep různých barev od žluté, hnědě přes červenou po černou – záleží od typu hlíny. Mačča-džawan – miska na šlehaný čaj mačča, senča-džawan – miska na luhovaný čaj senča, ojunomi-džawan – užší hrnek (obvykle s pokličkou). mačča-džawan: čajníček kjúsu a misky senča-džawan ojunomi-džawan kompletní servisy senča-džawanů: vzor bílá ume vzor kaligrafická báseň keramické vázy 5, Laky (šikki). Lak – uruši. Makie – obrázky sypané zlatým a strieborným prachom do laku. laková dvojice nádob čazucu na sypaný zelený čaj senča lakové nádobky nacume na mletý čaj mačča 6, Ikebana neboli kadó. „hlavný konár“ šuši, dve ďalšie línie do nepravidelného trojuholníka. Konce línií majú vytvárať priestor – „prázdno“. slavnostní novoroční aranžmá – borovice a kamélie moderní odlehčené aranžmá nageire s kaméliemi tradiční jarní aranžmá s rozkvétající ume – výrazný nepravidelný trojúhelník tradiční bohaté aranžmá rikka představující celý vesmír moderní aranžmá 7, Stolovanie. paličky (hůlky) ohaši – správná výslovnost s melodickým přízvukem: „o-HA-ši" Japonská kuchyňa – link na môj blog http://orient.blog.sme.sk/c/275248/Susi-sa-moze-jest-rukou.html umeboši – v soli nakladané marhule ume https://www.google.cz/search?q=umeboshi&biw=1600&bih=789&tbm=isch&imgil=rxa7u1cg5WCn7M%253A%253BcIs 9s_tT7G9bBM%253Bhttp%25253A%25252F%25252Fwww.tokyoterrace.com%25252F2010%25252F09%25252Fumeboshi-av ocado-salad%25252F&source=iu&pf=m&fir=rxa7u1cg5WCn7M%253A%252CcIs9s_tT7G9bBM%252C_&ved=0ahUKEwjGoqP swN3JAhWF2hoKHfj7CbkQyjcIfg&ei=NNdvVsa4LoW1a_j3p8gL&usg=__YSkC9IgIB63fzhcF_ZXwGsxeDwE%3D#imgrc=rxa7 u1cg5WCn7M%3A&usg=__YSkC9IgIB63fzhcF_ZXwGsxeDwE%3D sezam – biely, čierny, sezamový olej sója – ako oriešky. sójová múčka na posýpanie. tófu. miso. okara (pomletá masa po vylisovaní sójového mlieka). sójové mlieko tóňjú. dva druhy ryže – bežná a „lepkavá“ močigome na koláčiky omoči. pohánka – na cestoviny soba, pšeničné cestoviny rámen, udon... čaj „Nihonča“ – gjokuro „nefritová rosa“, senča, banča (hrubý zelený čaj, veľké listy) alkohol: „sake“ sa povie „Nihonšu“ (o-sake = alkohol, pijatika všeobecne). umeový sladký likér umešu. 8, Japonská hudba STUPNICE z prevažnej miery založená na jednej z pentatonických čínskych stupníc. Pentatonika = 5 tónov v rámci stupnice. Európska hudba – heptatonika, sedem tónov v rámci stupnice (spolu s prvým tónom susednej vyššej vytvára „oktávu“). japonská najčastejšia pentatonická stupnica: C-D-F-G-A(-C) čínska najčastejšia pentatonická stupnica: C-D-E-G-A(-C) RÚČÚ: okinawská hudba je iná, založená na pentatonickej stupnici, nezapadajúcej do čínskeho hudobného systému a blízkej indonézskej hudbe: C-E-F-G-H(-C) HUDOBNÉ NÁSTROJE: některé specifické hudební nástroje tradiční japonské hudby: najstaršia jp orchestrálna (a tanečná) hudba GAGAKU – skladba Etenraku http://www.youtube.com/watch?v=bm8XpWidUac&feature=related ústny organík (č. varhánky) šó (používa sa v hudbe gagaku) drama nó - fue příční flétna zenová flétna šakuhači na pláži http://www.youtube.com/watch?v=8f-N56Sxlgk&feature=related šakuhači bambusová flauta (zenová hudba) tradiční trojice novověké tradiční hudby (od roku ca 1600): citera koto, drnkací nástroj šamisen a flétna šakuhači – domáce vystúpenie: ženy v kimone vo wašicu http://www.youtube.com/watch?v=1A66Ky6M1ys&feature=related koto veľký strunový nástroj typu citary šamisen strunový nástroj príbuzný bendžu. Pochází z okinawského nástroje sanšin , což je okinawská verze čínského názvu tohoto nástroje sansien (dosl. „třístruňák“) okinawská hudba – trojstruniak sanšin (z neho sa v Japonsku vyvinul šamisen) Oblíbená okinawská píseň Šimauta (skupina The Boom) zpívaná jenom za doprovodu sanšinu: https://www.youtube.com/watch?v=MfgVfU_0m4w The Boom zpívá tradiční okinawskou píseň Tinsagu-nu hana https://www.youtube.com/watch?v=BnO1IPxb-rk ŽÁNRE KLASICKEJ HUDBY: Gagaku z raného heianu, korene má v dobe nara tanečné vystúpenia gagaku sa nazývajú bugaku, čisto inštrumentálne skladby sú kangen Nó: flauta fue a tri druhy bubnov (obdobie muromači) zenová meditatívna hudba - šakuhači skladby na koto: Rokudan. (slávnostné vystúpenia – v kombinácii so šamisenom a šakuhači) min-jó (ľudové piesne) bon-odori tance ľudového pôvodu, veľmi obľúbené aj v súčasnosti a novo komponované. Tancujú sa za horúcich letných nocí okolo sviatku mŕtvych Obon. TANCE hlavné dva štýly: odori a mai odori = obsahuje aj skákanie, tj. zvislý rozmer (ľudovejší charakter, napr. bon-odori) mai = vznešený dôstojný tanec, prevažne len vodorovný rozmer pohybu (kráčanie, posúvanie sa, gestika – tance v nó, kjótske tance Kjó-no mai.) Kjó-no mai (tanec kjótskych maiko) http://www.youtube.com/watch?v=PrIES_h05aY&feature=related Súčasní autori nadväzujúci na tradíciu: Kitaró, Sódžiró SLAVNÉ PÍSNĚ A SKLADBY Japonské piesne tradičné: Sakura, sakura (19. století) (tradičně za doprovodu citery koto) http://www.youtube.com/watch?v=keF-KYKKYeI Taki Rentaró: Kódžó-no cuki (Mesiac nad zrúcaninou hradu) – inspirováno skladatelovou cestou do Němcka koncem 19. století a dojmem z tamějších starobylých hradů http://www.youtube.com/watch?v=77Nbtemm2qQ&feature=related Moderná pieseň v sinizujúcom (quasi-čínskom) štýle, tiež názov „Sakura-sakura“, ale s pôvodnou piesňou Sakura sakura nemá nič spoločné: http://www.youtube.com/watch?v=xPH_HTVwOoQ Klasická japonská hudba koto – slavná skladba Rokudan (ca 1700) http://www.youtube.com/watch?v=TE3whfNEvik&feature=related šakuhači – mnich na ulici http://www.youtube.com/watch?v=-4DV2wMXxKs&feature=fvst Okinawské piesne: Okinawská skupina Rinken Band: Čura-džura („Krása!Krása!“) z orig.CD: https://www.youtube.com/watch?v=ZWWifXwPLWg&list=OLAK5uy_mXuYUlqA0ATTq2wDyPf_UQ3Blec8VMOb0&index=12 z představení: https://www.youtube.com/watch?v=Mlc1GNmKYfg celé album na Youtube: https://www.youtube.com/watch?v=w9t2MAsFQF4&list=OLAK5uy_mXuYUlqA0ATTq2wDyPf_UQ3Blec8VMOb0&index=1 okinawská pieseň Hana – veľmi obľúbená aj v okolitých krajinách http://www.youtube.com/watch?v=kpjVJ0eV2Ws tchajwanská verze této písně (Chua(te) sin) v počínštěném stylu: https://www.youtube.com/watch?v=IZ8-K3YPVN0 The Boom: Šimauta píseň částečně v podmanivé okinawské tónině. Text obsahuje mnoho okinawismů (dégo = koralník indický, údži = cukrová třtina) original soundtrack: https://www.youtube.com/watch?v=5ytmo86RNaE&list=RD5ytmo86RNaE&start_radio=1&t=175 Nacukawa Rimi spieva Šimautu čistě v okinawštině http://www.youtube.com/watch?v=xsUKiMfNG4c&NR=1