19.12.2024
srovnávací morfologie
jihoslovanských jazyků
DOC. MGR. PAVEL KREJČÍ, PH.D.
I
OBECNÁ ČÁST
1
19.12.2024
GRAMATIKA (mluvnice)
Organizovaný úhrn pravidel jazykového systému chápaný jako principy tvorby a organizace vět, promluv, textů, a tedy komplexních jednotek jazyka a jejich skládání z jednotek elementárních (F. Čermák).
1. SYNCHRONNÍ (deskriptívni) -» gramatika jazyka v konkrétní etapě jeho vývoje;
2. DIACHRONNÍ (historická) -> vývoj gramatiky daného jazyka v čase;
3. SROVNÁVACÍ (kontrastivní, komparativní, konfrontativní) -» historicko-srovnávací metoda, používaná už od počátků moderní jazykovědy (němečtí jazykovědci v 2. a 3. dekádě 19. stol., u nás P. J. Šafařík, M. Hattala aj.]
HISTORICKOSROVNÁVACÍ METODA | Nový encyklopedický slovník češtiny (czechencv.org)
MORFOLOGIE je součástí gramatiky, a to ta její oblast, která studuje povahu a chování morfémů. Studuje druhy, tvary a tvoření slov.
- Morfologie v užším smyslu (flexe, tj. deklinace, konjugace, popř. komparace]
- Morfologie v širším smyslu (slovotvorba, tj. derivace, kompozice, kolokace, ale též konverze, abreviace, univerbizace aj.)
Tři základní typy:
MORFOLOGIE (tvarosloví)
Morfologie + syntax = gramatika v užším smyslu
2
19.12.2024
MORFÉM
Elementární bilaterální jednotka se stránkou výrazovou i významovou, s významem lexikálním nebo gramatickým. Nejmenší významonosná jednotka v jazyce, jejíž funkcí je tvořit vyšší významové jednotky, tj. slova a jejich tvary (M. Čechová).
Minimální jazykový znak, tj. minimální (abstraktní a systémová) významová a/nebo gramatická jednotka; třída alomorfů (pokud je má) (F. Čermák).
Nejmenší segment slova či jazyková jednotka, který má svůj vlastní význam nebo gramatickou funkci ve větě (S. Halilovič; J. Silic - I. Pranjkovič; HrvGram).
Morf = konkrétní realizace morfému
Alomorf = jedna z možných realizací jednoho morfému
Př: řekla, rečeš, reci, reči; ruka, ruce, ruční
Morfy rek-/reč-/rec-/re- jsou alomorfy, tj. různé realizace morfému rek-; morfy ruk-/ruc-/ruč- jsou alomorfy morfému ruk-.
Dubletní alomorfy: př. dobrog, dobroga (gramat. funkce táž)
MORFEM, MORF, ALOMORF
3
19.12.2024
TYPY MORFÉMU
gramatické
(tvarotvorné)
kořenové
(lexikální v užším smyslu)
odvozovací
(slovotvorné)
■
TYPY MORFÉMU
Př.: učitel - učitelům /učitelka - učitelkám
Lexikální morfémy:
kořenový [radix]: uč-
odvozovací [afixy]: infix -/-, sufixy -tel(0), -k-Gramatické morfémy:
-0, -ům, -a, -ám
4
19.12.2024
TYPY MORFÉMU
1. morfematická analýza -> morfémy a jejich typologie uč-i-tel-0 - uč-i-tel-ům / uč-i-tel-k-a - uč-i-tel-k-ám
2. morfologická analýza -> tvarotvorný základ + morfologická charakteristika (koncovka)
učitel-0 - učitel-ům / učitelk-a - učitelk-ám
3. slovotvorná analýza -> slovotvorný základ + odvozovací formanty (afixy)
uči-tel - uči-tel(ům) / učitel-k(a) - učitel-k(ám)
TYPY MORFÉMŮ
Nulový morfém (člověk-0, kost-0, sen-0,...) Volný morfém (chtěl bych, bomo čítali, zapjevat če, Hedeů da A-bDtcew,...) Supletivní morfém (čovjek - ljud-i, dobar - bolj-i,ja - mene,...) Afixy:
Prefix (předpona: pogledati, nadrealizam, pa32oeapsiM, ...) Sufix (přípona: učitel, Bosanac, ôft/isapcKU, ...)
Infix (kmenotvorná přípona: učitel, mostoví,...) Interfix (konekt, spojovací vokál: crnogorski, noeoó'bAzapcKU,...) Postfix (zápona: jakýsi, kojigod, Koiímo,...) Distantní formant (zhoršit se,...)
Afixoidy a radixoidy (auto-, aero-, hydro-, makro-, video-, euro-, jugo-, sex-, eko-,foto-, bio-, čdoak-, vele-, pra-, lži-; -bus, -log, -fil, -teka, ...)
5
slovní druhy
(besedně vršte; vršte riječi; nacTH Ha peHTa)
Dělení: 1. formálně-morfologické hledisko (ohebná x neohebná)
2. sémantické hledisko (plnovýznamová x neplnovýznamová)
Ohebná (flektivní):
- skloňování (deklinace): substantiva, adjektiva, pronomina, numeralia
- časování (konjugace): verba
- stupňování (komparace): některá adjektiva, některá adverbia Neohebná: adverbia, prepozice, konjunkce, partikule, interjekce Plnovýznamová (autosémantická): Subst, Adj, Pron, Num, Verb, Adv Neplnovýznamová (synsémantická): Prep, Konj, Part; Int*
Třídění dle funkčně štrukturalistického kritéria (M. Komárek): Základní slovní druhy:
podstatná jména (substance), přídavná jména (vlastnosti), slovesa (procesy), příslovce (okolnosti)
Nezákladní slovní druhy:
- a) nástavbové: zájmena (deixe, zástupnost), číslovky (kvantifikace)
- b) citoslovce (vyjádření zvuků /onomatopoie/, emocí)
- c) nesamostatné: předložky, spojky, částice
slovní druhy
19.12.2024
TVARY SLOV
Kupujem novu knjigu. Kupuješ nove knjige. Kupit černo novu knjigu,
Lexikálni význam zůstává zachovaný, mění se gramatický obsah podle toho, co chceme vyjádřit (já - ty - my jednu - více)
Kupujem/kupuješ/kupit černo, novu/nove, knjigu/knjige = vztah paradigmatický
Gramatická struktura je stejná, lexikální význam se mění (kupovat - číst, kniha - boty]
Kupujem (Čitam) knjigu; Kupujem knjigu (cipele) = vztah syntagmatický
(lineární charakter; kompatibilita = významová slučitelnost, podmiňuje kolokabilitu = individuální formální a významovou spojitelnost)
vzájemné vztahy mezi slovy ve větě:
pády adverbální (sloveso+jméno), adnominální (jméno+jméno), adverbiální (bez úzkého formálního vztahu k určitému slovnímu druhu)
NOMINATIV (imenovalnik; HMeHHTe/ieH n.)
adverbální pád, subjekt/agens, základní označení/pojmenování
AKUZATIV (tožilnik; BHHHTe/ieH n.)
adverbální pád, přímý objekt/patiens, manipulovaný předmět DATIV (dajalnik; ^arenen n.) adverbální pád, nepřímý objekt (adresát)
Kupujem novu knjigu. Čitam novu knjigu. Kupujem novu knjigu. Kupujem nove cipele.
gramatické kategorie jmenné
PÁD {casus - sklon: padež: na jene)
7
19.12.2024
GENITIV (rodilnik; po,a,HTe;ieH n.)
primárně adnominální pád neshod, atributu, kvantita, posesivita, vlastnost LOKÁL/LOKATIV (mestnik; MecreH n.)
pád adverbiální povahy, hlavně významy lokální a temporální INSTRUMENTÁL (orodnik; TBopHTe/ieH n.) adverbiální pád prostředku, nástroje apod. VOKATIV (zvalnik; 3BaTe^eH n.)
označení oslovované osoby, užití současně s proprii; obecně řídký výskyt
počet nebo pořadí substancí SINGULÁR (= počet jeden)
PLURÁL (= počet vyšší než jeden /sl. více než dva/)
DUÁL (= počet dva; pouze slovinština, jinde jen relikty duálu)
PAUKÁL (= málopočetná mnohost; př. chorv. 1 čovjek, 2,3,4 čovjeka, 5 ljudí)
gramatické kategorie jmenné
ČÍSLO {numerus - število: broj: hhc/io)
8
19.12.2024
gramatické kategorie jmenné
ROD (genus - spol: rod: poj)
příslušnost formy k jednomu ze tří gramatických rodů MASKULINUM (typicky -0) - životné vs. neživotné FEMININUM (typicky -A) NEUTRUM (typicky-0/-E)
přirozený vs. gramatický rod:
žena/die Frau/lafemme vs. kniha/das Buch/le livre
tzv GENERICKÉ MASKULINUM (nepříznakové mask. vs. příznakové fem.]
gramatické kategorie jmenné
přirozený vs. gramatický rod
A)
Mimojazyková skutečnost:
B)
Gram. kategorie (bezpřiznakový a příznakový člen):
Obr. 34: Kategorie rodu podstatných jmen
studentka
osoby ženské
student
osoby mužské
9
19.12.2024
gramatické kategorie jmenné
I
osoby	osoby
ženské	mužské
(studentka)	(student)
student
studentka
1. Mimojazyková skutečnost (přirozený rod)
2. Gramatická kategorie rodu (asymetrické uspořádání)
mluvím
mluvil jsem
člen bezpříznakový
člen příznakový
3. Gramatická kategorie času (asymetrické uspořádání)
4. Obecné schema gramatických kategorii
Obr. 37: Mimojazyková skutečnost a gramatické kategorie
gramatické kategorie jmenné
URČENOST (determinace - določnost: odredenost: onpeiiejieHOCT)
opakované pojmenování nějaké substance -> neurčitá platnost se mění v určitou gramatická kategorie určenosti/určitosti -> URČITÝ ČLEN
pouze BULHARŠTINA a MAKEDONŠTINA (postpozitivní určitý člen)
Bulh. př. Haco8HUK?>m, Mctcama, AezAomo, MueomHume
Mak př. HoeeKom/oe/oH, oKeHama/ea/ua, dememo/eo/HO, Miieommime/ee/He
10
19.12.2024
gramatické kategorie slovesné
koho nebo čeho se týká děj nebo stav vyjádřený slovesem PRVNÍ OSOBA (děj nebo stav se týká mluvčího) Př. Sedím(e) na nábřeží řeky Sávy a obědvám(e). DRUHÁ OSOBA (děj nebo stav se týká adresáta sdělení) Př. Sedíš/Sedíte na nábřeží řeky Sávy a obědváš/obědváte. TŘETÍ OSOBA (děj nebo stav se týká někoho/něčeho jiného) Př. Šedina nábřeží řeky Sávy a obědvá/obědvají.
gramatické kategorie slovesné
počet substancí, na něž se vztahuje obsah slovesa SINGULÁR (číslo jednotné = jedna)
PLURÁL (číslo množné = více než jedna /sl. více než dvě/) DUÁL (číslo dvojné = dvě; pouze slovinština)
OSOBA {persona - oseba: lice: JiHiie)
ČÍSLO {numerus - število: broj: hhc/io)
li
19.12.2024
gramatické kategorie slovesne
Kategorie čísla ve slovinštině
SLOVENSCINA JE ROMANTICNA,
SLOVENĚ IS ROMANTIC
□ni sedi|o
gramatické kategorie slovesne
ČAS (tempus - čas: vrijeme: speivie)
časový okamžik nebo úsek, v němž vzhledem k momentu promluvy probíhá to, co označuje sloveso
PŘÍTOMNOST (prézens; v okamžiku promluvy) MINULOST (préteritum; před okamžikem promluvy] BUDOUCNOST (futurum; /hypoteticky/ po okamžiku promluvy]
12
19.12.2024
gramatické kategorie slovesne
Čas reálný vs. čas gramatický
A) -,->
Mimojazyková minulost       P budoucnost
skutečnost:
B)
Gram. kategorie mluvím
(bezpříznakový___|
I      a příznakový člen): m/uv/y jsem
Obr. 35: Kategorie času
gramatické kategorie slovesne
Přítomný čas
Cis.: Příklad:	Místo děje na časové ose:
časová osa:	minulost      P budoucnost -1->
(1) Jana se dívá na televizi.	XXX
(2) Tento týden nemáme školu.	xxxxxxx
(3) Vstávám každý den v 7 hodin.	xxxxxxxxx
(4) V r. 1348 zakládá Karel PV.	x
v Praze univerzitu.	
(5) Příští měsíc jedu na hory.	X
(6) Země obíhá okolo Slunce.	xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Obr. 36: Funkce tvarů tzv. přítomného času
4 _ .__1___
13
19.12.2024
gramatické kategorie slovesne
ZPŮSOB {modus - nakloň: náčin: HaKJioHeHHe)
postoj mluvčího (nebo synt. subjektu) k obsahu (dosud nerealizovaného) děje/stavu
OZNAMOVACÍ (indikativ; obsah reálně proběhl/probíhá/proběhne) Př. Petr četl/čte/bude číst noviny.
ROZKAZOVACÍ (imperativ; obsah musí proběhnout, tj. je vůlí někoho přikazovaný) Př. Petře, přečti si už ty noviny!
PODMIŇOVACÍ (kondicionál; obsah může/mohl proběhnout, pokud..., tj. obsah je podmíněně závislý)
Př. Petr by si přečetl ty noviny. / Petr by si byl přečetl ty noviny už dávno.
gramatické kategorie slovesne
ZPŮSOB {modus - nakloň: náčin: HaKJioHeHHe)
postoj mluvčího (nebo synt. subjektu) k obsahu (dosud nerealizovaného) děje/stavu
PRACÍ (optativ; přání, aby obsah proběhl; pouze srbochorvatština)
Př. Dobro došli! Živjeli!
NEPŘÍMÁ VÝPOVĚĎ (dubitativ, referativ n. narrativ; obsah prý proběhl, tj. mluvčí jeho realizaci nemůže zaručit; pouze bulharština a makedonština)
Př. B KupuA u Memoduů 3qmuhqau 3ct Mopaeun. M/Jouioa ílempe.
14
19.12.2024
gramatické kategorie slovesne
VID {aspekt - vid: vid: bh r)
trvání, nebo naopak ukončení slovesného děje
DOKONAVÝ (perfektiva; děj ukončený, jednorázový) NEDOKONAVÝ (imperfektiva; děj neukončený, opakovaný)
gramatické kategorie slovesne
ROD SLOVESNÝ (aenus verbi. diateze - náčin: stanie. diiateza: 3a;ior)
vztah syntaktického subjektu a činitele děje (agentu)
ČINNÝ (aktivum; synt. subjekt = agens)
Př. Firma staví dům. Dělník kopá jámu. Dělník kopá bagrem.
TRPNÝ (pasivum; synt. subjekt = patiens)
Př. Dům je stavěn firmou, jáma je kopána dělníkem. *Bagrje kopán dělníkem.
Možné pouze u tranzitivních (přechodných) sloves; patiens může být synt. subjektem pasivního tvaru slovesa pouze tehdy, pokud je u aktivní formy jejím přímým objektem.
15