MUNI ARTS Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. Ústav slavistiky FF MU, Brno 1 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? OSNOVA • Srbochorvatština: co to bylo a kde se vzala? - první výskyt, milníky procesu její standardizace -chorvatští „vukovci", Dogovor 1850, Dogovor 1954, Deklaracija 1967 Roky 1991-92- rozpad Jugoslávie, odraz politických událostí v jazykové politice nových států = distancování se od srbochorvatštiny • Nové ústavní články o jazycích (chorvatština 1972/1990, srbština 1991, bosenština 1993, černohorština 2007) a jejich neobvyklé podoby pod drobnohledem • Stěžejní proklamativní texty: Deklaracija 1994, Promemorija 1995, Slovo 1998, Povelja 2002, Deklaracija 2017 ill U NI 2 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I O Srbochorvatština - vývoj lingvonyma • Josef DOBROVSKÝ (1815): „ptica, der Vogel, ist den serbisch-kroatische Stämmen eigen, ptak hingegen derlechisch-čechischen" (Slovanka, sv. II, s. 82-83) • Jacob GRIMM (1824):* „morlakische (d.h. serbisch-kroatische) Lieder" • Jernej KOPITAR (1836): „dialecto lllyrica, rectius Serbochrovatica, sive Chrovatoserbica" • Pero BUDMANI (1867): Grammatica della lingua serbo-croata (illirica) 3 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? M U NI ARTS Srbochorvatština - fáze její existence Milorad RADOVANOVIČ (Srpskijezik, Opole 1996): - integracija (inaugurisanje novoštokavskog štandarda - pol. XIX veka) - varijacija (inaugurisanje urbano-regionalnih uzusa u rang prestižnih štandarda - 2. pol. XIX veka) - polarizacija (inaugurisanje teritorijalnih/nacionalnih varijanata štandarda - prvih 60 god. XX veka) - dezintegracija (inaugurisanje varijanata u rang prestižnih štandarda - 70. i 80. god. XX veka) - promocija (inaugurisanje odelitih standardnih jezika - 90. god. XX veka) M U N I 4 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I J 2 Srbochorvatština - proces standardizace • 30. a 40. léta 19. století - tzv. ilyrské hnutí (Ljudevit GAJ, Vjekoslav BABUKIČ, Antun MAŽURANIČ...) ilirskijezik • 1850 - vídeňská literární dohoda o společném jazyce jednotného národa (5 ilyristů, mj. Ivan MAŽURANIČ a Ivan KUKULJEVIČ SAKCINSKI, Slovinec Fran MIKLOŠIČ, za Srby Vuk S. KARADŽIČ a Dura DANIČIČ) -jazyk nepojmenován- („společný jazyk") • 1860 - císařské nařízení o dílčí oficializaci chorvatštiny v nižších stupních správy hrvatsko-slavonski jezik • 1866 - založení Jihoslovanské akademie věd a umění (JAZU); prosazování jihoslovanské myšlenky (Josip Juraj STROSSMAYER, Franjo RAČKI) hrvatski ili srpski jezik • 1868 - uhersko-chorvatské vyrovnání („nagodba"); hrvatski jezik MU 5 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? _ _ Vídeňská literární dohoda (3.1850) (Bečki književni dogovor) Ivan Mažuranič, Ivan Kukuljevič Sakcinski, Dimitrija Demeter, Stjepan Pejakovič, Vinko Pacel; Vuk Stefanovič Karadžič, Dura Daničič; Fran Miklošič Závěry: 1. Základem společného spisovného jazyka by se mělo stát jedno z existujících nářečí, to by mělo mít ijekavskou výslovnost, neboť ta byla nejrozšířenější, pravopis by měl co nejvíce odrážet skutečnou výslovnost; 2. De facto shrnutí Karadžičových reformních zásad (Lj. Gaj byl k dohodě skeptický). M U N I 5 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I J Dovršení standardizace jazyka u Chorvatů • 1880-82 - první díly Slovníku chorvatského neboli srbského jazyka (Rječnik hrvatskoga ili srpskog jezika, 1880-1976, 23 knih) Tzv. chorvatští vukovci • 1892 - Hrvatski pravopis (Ivan BROZ) • 1899 - Gramatika i stilistika hrvatskoga ili srpskog jezika (Tomo MARETIČ) • 1901 - Rječnik hrvatskoga jezika (Ivan BROZ - Franjo IVEKOVIČ) •Srbská spisovná norma byla v té době již standardizovaná (srpski jezik), došlo jen k odklonu od původní Karadžičem preferované ijekavské fonetické normy k ekavské, v Srbsku i mezi uherskými Srby převažující. • Ústava Srbského knížectví z 1869 - poprvé psaná reformovanou srbštinou. MUN 7 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? _ _ _ Pojmenování jazyka 1903-1954 Rijecká a Zadarská rezoluce (1905) - dohoda chorvatských a srbských polit, zástupců R-U mj. na ofic. užívání lingvonyma chorvatština neboli srbština (hrvatski ili srpski). Lingvonymum srbochorvatstina (srpsko-hrvatski, srpskohrvatski, hrvatskosrpski) se začíná šířit ve 20. století výrazně intenzivněji až po založení jugoslávského státu (Království SHS, 1918). V ústavách královské Jugoslávie 1918-41 - jezik srpsko-hrvatsko-slovenački. V době druhé světové války a v prvních letech po ní lingvonymum srbochorvatstina přechodně ustoupilo národním jménům (srpski, hrvatski) nebo jejich kombinaci (hrvatski ili srpski, srpski ili hrvatski) - srov. např. texty jednotlivých republikových ústav 1946-47. MUN 8 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? _ _ _ 4 Pojmenování jazyka - období protifašistického odboje a prvních poválečných ústav Na území tzv. centrálního jihoslovanského diasystému, tj. čtyř „srbochorvátskych" republik, jsou formálně uznávány dva oficiální jazyky -srbština a chorvatština (takto už v rozhodnutí AVNOJ č. 18 z ledna 1944): - srbská a černohorská ústava —> srpskijezik - chorvatská ústava —> hrvatski ili srpskijezik - bosenská ústava —> srpski ili hrvatski jezik Srbština se vyskytuje ve všech ústavách, chorvatština jen v Chorvatsku a BaH, v rámci Srbska pak jen ve Vojvodine, ovšem samostatně. Otázka fonetické varianty se explicitně neřeší. MUN 9 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? _ _ _ Novosadská dohoda (12.1954) (Novosadski dogovor) Závěry: 1. jazyk Chorvatů, Srbů a Černohorců je jeden jazyk, takže i spisovný jazyk, který se vyvinul okolo dvou center, Bělehradu a Záhřebu, je jednotný, ovšem s dvěma fonetickými variantami: ekavskou a ijekavskou; 2. v případě označování (pojmenováno tohoto jazyka při oficiálních příležitostech je vždy nutno vyjádřit obě složky (srbskou i chorvatskou), a používat tedy názvů „srpskohrvatski" nebo „hrvatskosrpski" či „srpski ili hrvatski" nebo „hrvatski ili srpski"; 3. obě fonetické varianty jsou rovnoprávné; 4. oba používané grafické systémy - latinka i cyrilice - jsou rovnoprávné. MUN 10 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? _ _ _ 5 Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka (3.1967) (Deklaracija o naživu i položaju hrvatskog književnog jezika) Závěry: 1. Ústavním zákonem zajistit jasnou a jednoznačnou rovnost a rovnoprávnost čtyř spisovných jazyků: slovinského, chorvatského, srbského, makedonského; 2. V souladu s výše uvedenými požadavky a vysvětleními je nutno zajistit důsledné uplatňování chorvatského spisovného jazyka ve školách, žurnalistice, veřejném i politickém životě, v rozhlase i televizi, kdykoliv se to týká chorvatského obyvatelstva. 11 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? M U NI ARTS Nové ústavní články o jazyce srbochorvatština srbština chorvatští na bosenština černohorština SR Jugoslavija/ Srbija i C. Gora : 4.1992^3.2002 : Srbija ► 7.1991 7.1991 ► - - - Cma Gora ► 10.1992 10.1992M0.2007 *10.2007>- *10.2007>- *10.2007>- 10.2007^ Hrvatska (►12.1990) - 2.1972/12.1990 ► - - Bosna i Hercegovina ► 8.1993 8.1993M2.1995 8.1993M2.1995 8.1993M2.1995 - Federacija Bosne i Herc. - 4.2002^ 3.1994^ 3.1994^ - Republika Srpska - 2/12.1992 ^4.2002 (4.2002 ►) (4.2002 ►) (4.2002 ►) - 12 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? Nové ústavní články o jazyce Nahrazení srbochorvatštiny názvem odrážejícím národnost mluvčích • Chorvatsko: -> 12.1990 chorvatština (de facto už od 2.1972) • Srbsko: -> 7.1991 srbština • SR Jugoslávie: -> 4.1992 srbština (do 3.2002) • Černá Hora: —> 10.1992 srbština —> 10.2007 černohorština + srb., ch., bos., alb. • Bosna a Hercegovina:—> 8.1993 bosenština, chorvatština, srbština (do 12.1995) o Federace BaH: —> 3.1994 bosenština, chorvatština, 4.2002 srbština o Republika srbská: -> 2.1992 srbština (do 4.2002) -> 4.2002 „jazyk srb., ch., bos. národa" MU NI 13 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? _ _ _ n K I o Neobvyklé ústavní články o jazyce Ústava Království Srbů, Chorvatů a Slovinců / Jugoslávie (1921,1931): ČI. 3: „srpsko-hrvatsko-slovenački" .. Jugoslávský jazykový idealismus... Ústava Socialistické republiky Chorvatsko (1972/74): ČI. 138: „hrvatski književni jezik - standardní oblik narodnog jezika Hrvata i Srba u Hrvatskoj, koji se naziva hrvatski ili srpski" ...chorvatský vlk nasycen a srbochorvátska koza celá... Ústava Republiky srbské (2002): ČI. 7: „jezik srpskog národa, jezik bošnjačkog národa i jezik hrvatskog národa" ...raději žádné, tedy ani naše pojmenování jazyka, než aby jedno z nich bylo „bosenský"... Ústava Černé Hory (2007): ČI. 13: „Službeni jezik ...je crnogorski jezik ... U službenoj upotrebí su i srpski, bosanski, albánski i hrvatski jezik." ...rovnější mezi rovnými... M U N I 14 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I O Jazyk jako vlast. Deklarace o ústavním statutu černohorského jazyka (1994) (Jezik kao domovina. Deklaracija Crnogorskog P.E.N. centra o ústavnom položaju crnogorskog jezika) • reakce na změnu lingvonyma v ústavním článku o jazyce z r. 1992 (srpskohrvatski —> srpski) • požadavek na změnu názvu srpski za crnogorski (současný stav = „lingvogenocida") • poukaz na to, že Černohorci zůstali jediným postsrbochorvatským národem, jehož jazyk je stále označován jménem jiného národa • v zásadě vnímání černohorštiny jako jednoho ze čtyř národních variant společného „štokavského systému" MU NI 15 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I o Memorandum Matice chorvatské o chorvatském jazyce (12.1995) (Promemorija o hrvatskome jeziku Matice hrvatske) • právo chorvatštiny na samostatnost • chorvatština, třebaže srbštině blízká, je jiný jazyk než srbština (analogie: nizozemština vůči němčině, norština vůči dánštině, slovenština vůči češtině) • odmítnutí lingvonyma srbochorvatstina jako „nástroje velkosrbské politiky" • zdůrazňování důležitosti nelingvistických faktorů pro percepci vlastního jazyka (kulturní, historické, společenské, politické atd. faktory, především však vůle mluvčích) M U N I 16 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I O 8 Slovo o srbském jazyce (8.1998) (Slovo o srpskom jeziku) • argumentace se opírá o filologické názory Vuka S. Karadžiče (1787-1864) —> neovukovci • srbochorvátsky jazykový prostor je chápán jako srbský • odmítnutí lingvonyma srbochorvatština („nástroj postupného prisvojení si srbštiny Chorvaty") • ztotožňování jazyka a etnika („štokavská nářečí jsou výhradně srbská, tj. jejich mluvčí jsou Srbové, ať už pravoslavného, katolického nebo muslimského vyznání") • neuznávání chorvatského, bosňáckého ani černohorského národa; Chorvaté jsou historicky pouze nositelé čakavských nářečí • Výbor pro standardizaci srbského jazyka Slovo v celém rozsahu vícekrát odmítl MU NI 17 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I o Prohlášení o bosenském jazyce (3.2002) (Povelja o bosanskom jeziku) >jfoÁ • právo Bosňáků na pojmenování svého jazyka jako bosenského (bosanski, z historických důvodů), nikoliv bosňáckého (bošnjački), jak preferují srbští a chorvatští lingvisté (srov. zcela neobvyklé, „šalamounské" znění článku o jazycích v Ústavě Republiky srbské) • termín bosenština nepředstavuje nárok na jazyk všech obyvatel Bosny a Hercegoviny • vnímání bosenštiny jako jedné ze čtyř realizací společného jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, tj. tzv centrálního jihoslovanského diasystému (D. Brozovič) M U N I 18 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I O Deklarace o společném jazyce (3.2017) (Deklaracija o zajedničkom jeziku) • rezultát cyklu přednášek Jazyky a nacionalismy (2016), které probíhaly ve všech čtyřech postsrbochorvatských zemích; inspirace knihou S. Kordičové Jezik inacionalizam (2010) • čtyři postjugoslávské národy dříve hovořící srbochorvátsky i v současnosti mluví jedním společným jazykem, který má ovšem čtyři rovnoprávné standardní varianty (nejedná se tedy o čtyři různé jazyky) • tyto varianty lze pojmenovat rozličnými lingvonymy (srbština, chorvatština, bosenština, černohorština) • každé národní společenství má právo kodifikovat svou variantu „svobodně a nezávisle" MU NI 19 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dal? n K I o Závěry 1. Změny v ústavních článcích: od 1963 srbochorvatstina 1972/1990: chorvatština 1991: srbština 1993: bosenština 2007: černohorština 20 Srbochorvatstina - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? M U NI ARTS Závěry 2. Symbolická funkce jazyka > komunikační funkce jazyka 3. Vypjatý nacionalismus - projevy: a) jazykový Separatismus • u Chorvatů ► purismus, neologismy, „novochorvatština" • u Bosňáků ► orient, purismus, fonetika (protěžování h) • u Černohorců ► substandardní prvky vydávány za standard, fonetika (nové „fonémy" /š/, lil, lůzl) b) jazykový expanzionismus • u Srbů ► srbizace celého štokavského nářečního prostoru, spis. chorv, bos. a čh. jsou jen varianty spis. srbštiny 21 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? Závěry 4. Antinacionalistický přístup - projev: jazykový revizionismus (revize přístupu ke společnému jazyku, redefinice srbochorvatštiny, jež zůstává jako polycentrický jazyk realizovaný nově čtyřmi národními variantami: srbskou, chorvatskou, bosňáckou a černohorskou) společný polycentrický jazyk (srbochorvatština) srbština (ekavská/ijekavská fonetická subvarianta) chorvatští na bosenština černohorština 22 Srbochorvatština - zrod, vývoj, rozpad a co bylo dál? Odborníci zabývající se tímto fenoménem (výběr) • R. Bugarski, M. Radovanovič, B. Brborič, M. Šipka, M. Okuka, S. Jovanovič Maldoran, M. Kovačevič... (srb.) • D. Brozovič, R. Katičič, S. Babic, J. Silic, D. Škiljan, M. Samardžija, K. Mičanovič, M. Alerič, M. Kapovič, S. Kordičová, J. Graničová... (chorv.) • S. Halilovič, Dž. Jahič, M. Ridanovič, B. Tošovič... (bos.) • V. Nikčevič, A. Čirgič, B. Ostojič, R. Glušicová, J. Stojanovičová... (čh.) • B. Oczkowa, W. Lubaš, H. Jaroszewicz, M. Czerwiňski... (pol.) • B. Groschel, L. Auburger (něm.), G. Neweklowsky (rak.) • P. Jacobsen (dán.), S. M0nnesland (nor.); K. Naylor, V. Friedman, R. Greenberg... (USA) a mnozí další MU NI 23 Srbochorvatstina po ro(» 1991: jazykový separát ismus vs. jazykový re vizion ismus n K I o