Obsah obrázku exteriér, tráva, obloha, strom Popis byl vytvořen automaticky Přírodní prostředí a paleolit v egejské oblasti Zdroje Formování egejské oblasti •V období druhohor (252-70 Ma) byla většina Řecka s ostrovy pod vodou a nahromaděnými mořskými sedimenty. •Tyto sedimenty byly nadzvednuty a zformovaly většinu z řecké, kykladské a krétské masy. Celý proces započal pravděpodobně na východě (před cca 70 Ma) a skončil na západě (před cca 25-10 Ma) – orogeneze, konvergence litosférických desek. •Před zhruba 5-2 Ma se zformovaly na S a SV Kréty tři hluboké příkopy a permanentně oddělily Krétu od pevniny. Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Formování egejské oblasti Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky •V období 600-5 ka nastává relativně klidné tektonické období. Jde o období velkého zalednění •V průběhu poslední d. ledové (cca 120-12 ka) nastalo několik chladných výkyvů (pleniglaciálů) a několik teplejších (interstadiálů) •Ledovce se nacházely na nejvyšších vrcholcích řeckých a tureckých hor a na pohořích Kréty •Nízká hladina vody způsobovala, že řečiště řek byla příkrá a docházelo zde k silné erozi – vytvoření širokých horských údolí. •Na konci poslední glaciální periody bylo oteplování doprovázeno rapidním zvýšením mořské hladiny. Voda zaplavila údolí, díky čemuž se vytvořily hluboké zátoky, které byly rychle zaplněny sedimenty z řek -> dnešní krajina. •Egejská oblast je však stále tektonicky aktivní (zemětřesení, vulkanismus). • Klima a srážky •Podzimní a jarní srážky přicházejí většinou od západu (Atlantik). Jsou méně intenzivní než na SZ Evropy. •Léta jsou suchá a teplá. •V zimě přichází ochlazení směrem ze S Balkánu. •Topografie má významný vliv na srážky, sněhovou pokrývku a teplotu – Horská pásma vybíhají od SZ na JV Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Vegetace •S vyšší nadmořskou výškou se mění teplota a vegetace. •V Řecku se nacházejí klimatické zóny, které jsou srovnatelné s vegetací ve zbytku jižní Evropy (nízká nadmořská výška) až severní Evropy (vysoká nadmořská výška) •V nižších nadmořských výškách (zóna E) se nacházejí stále zelené stromy (duby, olivy). Se stoupající NV se objevují opadavé stromy a křoviny (D) poté jehličnaté stromy (C, B) a nakonec v nejvyšších polohách se začínají objevovat alpské trávy a rostliny (A). Obsah obrázku obloha, hora, exteriér, příroda Popis byl vytvořen automaticky Paleolit •První doklad přítomnosti rodu Homo (Homo ergaster) v Eurasii pochází z Gruzie (staří 1,77 Ma). •O dalším šíření rodu Homo před cca 1,4 Ma svědčí důkazy z jihu Evropy (Španělsko, Turecko): •-fosilie lokality: Gran Dolina (Španělsko), Denizli (Turecko) •-štípaná industrie: Fuente Nueva (Španělsko) •Řecko zaujímá klíčovou polohu pro šíření rodu homo z Afriky do Eurasie. Důkazy (zejména fosilní pozůstatky rodu Homo) však chybí. • Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Starý paleolit v Řecku (cca 500/400-300/200 ka) •Začíná (?) zhruba před 500-400 tisíci lety •Extrémně málo dokladů pro oblast Řecka -> Nové doklady mohou změnit náš pohled na problematiku •dlouhodobý nezájem o toto období •„Špatná zachytitelnost“ paleolitických aktivit •Důvody: • - lovecko-sběračský způsob života • - dynamický vývoj krajiny (eroze, změny mořské hladiny) •V současnosti pouze 4 lokality: Marathousa (Peloponés); Rodafnidia (Lesbos); Kokkinopilos (Epirus) a oblast Plakias (Kréta) Lokality starý paleolit •1. Marathousa •2. Rodafnidia •3. Kokkinopilos •4. Plakias Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku stůl Popis byl vytvořen automaticky Marathousa (Peloponés) •Oblast uhelných dolů (nejedná se o jednu lokalitu, ale spíše o součást archeologické krajiny) •Nejstarší doposud známá lokalita/y v Řecku (0,5-0,4 Ma) •Nález horního moláru Homo sp. ze středního Pleistocénu (0,7-0,126 Ma) •Paleobotanika: klima v období lidské aktivity bylo teplé a předcházely mu chladnější klimatické podmínky •Fauna: z velkých savců nalezeny pozůstatky – lasicovítých; psovitých; hrochovitých; slonovitých, jelenovitých, kočkovitých, bobrovitých, turovitých. Dále nalezeny rovněž pozůstatky plazů, obojživelníků, ptáků a ryb. • Obsah obrázku text, tráva, příroda Popis byl vytvořen automaticky Marathousa •Důležité jsou nálezy pozůstatků slona (Palaeoloxodon antiquus), které nesou známky řeznického opracování. •Pozůstatky antropogenních zásahů jsou patrné i na pozůstatcích daňka (Dama sp.) a dalšího malého/středně velkého savce – tyto zásahy svědčí o porcování masa a extrakci morku z kostí. •Zásahy masožravců mohou naznačovat soupeření mezi nimi a hominidi a přístup k mršinám. •Nálezy štípané kamenné industrie: materiál = radiolarit, pazourek, vápenec, křemen) – hlavně úštěpy z malých radiolaritových oblázků. Chybí zde industrie typická pro starý paleolit tzv. acheuléenská (zejména pěstní klíny), která se však našla v jiných oblastech Řecka. •Rovněž nálezy kostěné industrie. • Obsah obrázku země, exteriér, kámen, cement Popis byl vytvořen automaticky Marathousa – štípaná industrie (starý paleolit) Obsah obrázku text, primát, savci Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku savci, kůň Popis byl vytvořen automaticky Jeskyně Petralona > Obsah obrázku primát, savci Popis byl vytvořen automaticky •Lebku objevil místní vesničan v roce 1960 •Poulanios lebku datoval na základě stratigrafie jeskyně do doby cca 700 ka •Na základě elektronové spinové rezonance byla lebka datována do doby 240-160 ka, dalším argumentem pro mladší datování jsou pozůstatky fauny, které se v jeskyni našly. Ty jsou známy z jiných lokalit až z období po 350 ka. •Podle Poulaniose se jedná o nový rod hominida, který pojmenoval Archantropus. Jiní badatelé lebku klasifikují jako: Homo erectus, Homo heidelbergensis nebo Homo neanderthalensis •V jeskyni byly objeveny pozůstatky: ryb, obojživelníků, plazů, hmyzožravců, ptáků, netopýrů a různých druhů savců (psovití, zajícovití, medvědovití, jezevcovití, kočkovití, lichokopytníci a sudokopytníci) • Plakias (Kréta) •Dříve se mělo za to, že velké řecké ostrovy, jako je Kréta, byly osídleny až v období neolitu (cca 7000 př. n. l.). •Výzkum z oblasti Plakias (2010) však přinesl doklady o přítomnosti hominidů na ostrově již během Paleolitu a Mezolitu. •Nejstarší nálezy štípané industrie jsou datovány do období cca 130-114 ka. • Není zcela zřejmé zda je možné zdejší nálezy přiřadit staršímu nebo až střednímu paleolitu. •K výrobě industrie sloužil materiál místního původu (křemen, kvarcit, rohovce) • • Plakias •Obrázek nahoře: pohled na oblast Plakias •Obrázek dole: Pěstní klín z kvarcitu (Paleolit) Obsah obrázku exteriér, hora, obloha, příroda Popis byl vytvořen automaticky Fauna ostrova Kréta v paleolitu •Zvířata osídlila ostrov ve dvou vlnách. • - První období 1,8 – 0,3 Ma (nejstarší – pozdní paleolit): na ostrově žijí trpasličí mamuti (Mammuthus creticus), trpasličí hroši (Hippopotamus creutzburgi) + různé endemické druhy myší a krétský rejsek (Crocidura zimmermanni). -Druhé období 0,3 – 0,01 Ma (střední – pozdní paleolit/mezolit): mamuti a hroši jsou nahrazeni trpasličími slony (Elephas antiquus creutzburgi) a endemickými jeleny (Candiacervus), dále na ostrově žije krétská vydra (Lutrogale cretensis), krétský rejsek a myši (Mus bateae, M. minotaurus). •Povaha fauny, která je typická pro oceánské ostrovy naznačuje, že ostrov byl v tomto období oddělen od pevniny. V tomto ohledu se fauna Kréty liší například od ostrova Lesbos (Rodafnidia), kde zdejší fauna odpovídá pevnině. •První hominidé tak zřejmě museli na ostrov doplout Obsah obrázku savci Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku exteriér, savci Popis byl vytvořen automaticky Střední paleolit (cca 300/200-40 ka) •Ze středního paleolitu je známo již zhruba 240 lokalit •Nejvíce lokalit se nachází v oblasti Epiru a na jónských ostrovech (zhruba 100 lokalit). •Více než 90 % jsou takzvané open-air lokality •Pouze malá část lokalit byla systematicky zkoumána. Tyto lokality mají většinou velký chronologický rozptyl. Jsou datovány na základě typo-technologického vývoje kamenné industrie. •Systematicky byly zkoumány především jeskyně: Asprochaliko (Epirus), Theopetra (Thesálie), Kalamakia, Lakonis, Klissoura a nedávno objevená Mavri Spilia (všechny - Peloponés). • Lokality střední paleolit •1: Theopetra •2: Asprochaliko •3: Kokkinopilos •4: Klissoura •5: Lakonis •6: Kalamakia, Mavri Spilia Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Střední paleolit •Okolo 300 ka se začíná šířit nový způsob výroby kamenné industrie označovaný jako levalloiská technika. •Tato technika se objevuje sporadicky v raném středním paleolitu v Řecku (např. Rodafnidia) – hodí se zejména pro výrobu nástrojů s rukojetí. •Okolo 150 ka se objevuje více rozvinutá technika (vyspělý Moustérien) známá z jeskyně Asprochaliko (100 ka) • • Obsah obrázku bílá, černá, zavřít Popis byl vytvořen automaticky Mavri Spilia – štípaná industrie (střední paleolit) Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Střední paleolit v Thesálii •V oblasti řeky Peneios se nachází materiál ze středního a mladého paleolitu společně se zvířecími kostmi – díky tektonické aktivitě v oblasti. •Místní lovci zřejmě lovili zvířata, která se přicházela k řece napít. •Tyto nálezy se bohužel většinou nenacházejí in situ Obsah obrázku exteriér, voda, jezero, příroda Popis byl vytvořen automaticky Mladý paleolit (cca 40-10 ka) •Nejvíce lokalit je známých z Peloponésu a Epiru. V Thesálii a Makedonii je známo pouze malé množství lokalit. •Ve druhé polovině glaciálu se začíná šířit kultura Aurignacien – její raná forma je charakteristická šířením Homo sapiens - neandrtálci postupně vymírají. •Z jeskyní Klissoura a Lakonis jsou známy nálezy „přechodové“ kamenné industrie z přelomu středního a pozdního paleolitu •V období 30-20 ka dochází k vrcholu doby ledové (suché a velice chladné klima a lidé se stahují na jih. •Okolo 18 ka se začíná postupně oteplovat a přibývá vlhkost. Lidé se začínají vydávat za lovem do vyšších poloh (Epirus) – zřejmě se jednalo o sezónní pohyb. • • Mladý paleolit •V Thesálii se již tolik nevyužívají lovecké tábořiště v oblasti řek. •Jeskyně se stále sezóně využívají. •Jako materiál k výrobě kamenné industrie se namísto místního kamene stále častěji začínají používat importy z velkých vzdáleností. To může naznačovat rozšiřování obchodu a nebo přesuny lovecko-sběračských skupin Lokality mladý paleolit •1: Klithi, Boila, Megalakkos •2: Kastritsa •3: Theopetra •4: Grava •5: Asprochaliko •6: Spilaion •7: Eleochori •8: Klissoura •9: Kephalari •10: Franchthi •11: Lakonis Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Jeskyně Asphendou (západní Kréta) •Jeskyně byla objevena již v 60. letech. Nálezy byly přezkoumány a publikovány v roce 2018. •Nejstarší doklad jeskynního umění v Řecku (petroglyfy). Spodní hranice 21,5 ka. •Vyobrazení endemických jelenů Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Jeskyně Franchthi •Jeskyně byla s přestávkami osídlena od pozdního paleolitu do raného holocénu. •V okolí se nacházela řeka, díky které byla jeskyně atraktivní. •Poprvé byla jeskyně osídlena v období 30-17 ka (poslední glaciální maximum) – v té době se okolí jeskyně vyznačovalo stepní vegetací a suchým a studeným klimatem. •Jeskyně je znovu osídlena v období okolo 13-10 ka Mezi lovenými zvířaty se začínají objevovat divoké kozy a pratuři. Sbírány jsou divoce rostoucí obilniny a zelenina. Ryby jsou rovněž oblíbeným zdrojem potravy o čemž svědčí i kamenná industrie. V této době žily zřejmě celé rodiny po celý rok v jeskyni (nikoliv pouze sezóně). Mohlo se jednat o reakci na změny v klimatu, díky nimž se v oblasti jeskyně nacházela jak lovná zvěř, tak i poživatelné rostliny. Mezi nástroji se rovněž začíná objevovat obsidián z ostrova Melos, jeho importy mohly souviset s rozšířením rybolovu. • Obsah obrázku exteriér, hora, příroda, skála Popis byl vytvořen automaticky Jeskyně Franchthi v období Mezolitu •Třetí období osídlení jeskyně cca 10 ka je charakterizováno přechodem k mezolitu. •V té době je klima srovnatelné s dnešním (snad jen sušší) •Ve „starším“ mezolitu je místní ekonomika zaměřena na získávání rostlinné stravy a sběru/lovu mušlí. Rybolov a lov jsou zastoupeny pouze v malém množství – sušší klima •Na počátku 9. tisíciletí („mladší“ mezolit) se začíná hojně provozovat hlavně rybolov a v menší míře pak lov a sběr plodin. Osídlení jeskyně bylo v této době zřejmě sezónní, protože některé druhy lovených ryb se v oblasti vyskytují pouze v určitých ročních obdobích Jeskyně Franchthi – „mladší“ mezolitické nástroje •Většina malých nástrojů vpravo se pojí s rybolovem a sběrem mušlí (nástroje pro přípravu sítí a pastí na ryby a pro zpracování ryb) •Šipky vpravo nahoře mohly být využívány k lovu zvěře (např. jeleni, kanci jejichž pozůstatky byly objeveny v jeskyni) •Nástroje nalevo zřejmě sloužily ke zpracování lovených zvířat. Obsah obrázku text, tkanina Popis byl vytvořen automaticky Vybraná literatura •Bintliff, J. 2012: The Complete Archaeology of Greece From Hunter-Gatherers to the 20th Century AD. Blackwell Publishing. •Van der Geer, A. A. et al. 2006: Crete before the Cretans: The reign of dwarfs. The Pharos 13, 121-132. •Tourloukis, V. – Harvati, K. 2017: The Palaeolithic record of Greece: A synthesis of the evidence and a research agenda for the future. Quaternary International 466, 1-18. •Harvati, K et al. 2009: The Paleoanthropology of Greece. Evolutionary Anthropology 18, 131-143. •Higgins, M. – Higgins, R. 1996: A Geological Companion to Greece and the Aegean. New York. •Koufos, G.D. - Kostopoulos, D.S. 2016: The Plio-Pleistocene large mammal record of Greece: Implications for early human dispersals into Europe. In Paleoanthropology of the Balkans and Anatolia; Harvati, K., Roksandic, M., Eds.; Springer: Dordrecht, The Netherlands, 269–280. •Strasser, T. F. et al. 2018: Palaeolithic cave art from Crete, Greece. JAS 18, 100-108. •https://www.penn.museum/sites/expedition/men-saints-or-dragons/