Lekce 3		
Gramatická látka		Odkaz na gramatiku
Deklinace:	a-kmeny, maskulina, stažené tvary, typ a	§§ 135-138,50
	impurum o-kmeny: maskulina, stažené tvary	§§ 124-125,50
	Dvoj východná adjektiva a- a o-kmenů, stažené tvary	§§ 142-146,50
Konjugace:	Deponentní slovesa mediální	§409
Syntax:	Akuzativ vztahový (zřetelový)	§ 365 (3)
1. Paridův soud. Na příkaz Diův přivádí Hermes bohyni Héru, Athénu a Afroditu k Paridovi:
'O 'Ep|_ir|c;-«"Hpocvôé,cblMpi^kou 'Aur|vávK0U ' A(ppoôŕcr|v ßAe:teic;-kôc|J,é2,zbv 'Ep-|j,ŕ|v, ó Zebe, áitoo-céAAei. äXXä zí zpé\ieiQ; /aAeiiov yäp oúôév. KeAeúco ôé oe ôiK0ca"cf)v eívou zf\q eú|j,op(píac;3 ocútgôv veocvíocc; yap eí ßocoiAiKOc;4, kccXóq ze kou ao(pô<; zä épamKcé5. épí(ouai ôé "Hpa kou 'Aur|váK0U 'A(ppoôÍTT],iiTi<;6aÚTÔ)VKaAAíaTr| éo-cív.» 'OIMpic;-«HÜQ oúv, ó ôéoiio-ca ' Ep|_iŕ|, éyCd zf\ é|_LTceipťa íkocvôc; oiKao-crjc;; zä yäp zoiavza1 Kpíveiv oú veavíou, äXX' é|_i:teípou ôikocotoÍ) \iaXXóv eo-civ8.» (Luc.Diai.deor.20,1,7,8)
2. Tf\Q r|7ieípou zf\q ' EAAr|viKŕ|c; - Kazä zäq vrjoouc; zäq KukAccoocc;9 - aKpoc10 Eoúvióv éo-zív TtpÓKeitou11 ôe yf\q zf\q ' Azzikt\q. kou vocóc;12 éativ é7ti Kopvxpfi zf\q &Kpaq. (Paus. 1,1,i)
3. ' OÔOlTTÓpOi; KOtl ' AAfjÖElOt (KOtT'AíaWTTOV)
' OôoiTtópoc; tie; év éprjiacp13 évtuv/cévei zf\ ' AAr|Oeío: kou Xéyei av>zf\- «Aiá Ttoíav oátíocv zobe, ävOpcÓTtouc; (pevyeiq kou év "tfi épr||j,ío: ßiov biayeiq;» A ô' ' AArjOeiá (pr|oiv «"Oti oi ávOpcoitoi oÚKéti zř\v äArjüeiav uepocTteúouaiv (zf\q äXr\\íeíac, (ppovTÍ(ouaiv), äXX' áei
i|jev3ôovT;ai .» (Aesopus Halm 314)
vok. sg. vlastního jm. ilápi^
2 kráze: Ka\ié < kcu £\ié
3 T| eú|iop(pía 'krása'
4 PaoiAiKÓ^ 'královský, z královského rodu'
5 xá époúTiKa 'to, co souvisí s láskou, věci lásky, láska, sex'
6 TÍTl^ nom. sg. f. nepř. táz. zájmena: 'která'
7 v í ?
xa TOiauxa nom./ak. pl. n. ukaz. zájmena: takové věci, toto, to EOTl (gen.) je něčí věcí; pro někoho je náležité, odpovídající
9 KvjKAáôa? ak. pl. k subst. KukAcčôb?
10 T) &Kpa 'výběžek, nejzazší bod'
11 TcpÓKElTai (gen.) 'vystupuje, vybíhá (z něčeho)'
12 ó vaóc, 'chrám'
T| £pr\\ioc„ syn. s nasl. T| eprmia pustina, poust
Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias@muni.cz
Lekce 3
4. Řečtí žoldnéři pod Xenofóntovým vedením na zpáteční cestě do Řecka přicházejí na dohled Černého moře:
Oi E,évoi :iAr|aicé(ouai14 zf\ ůaXáiTr\ bia txoAAov) /póvou. ávép/ovcou 6' eic, cŽKpov, óůev Kocca(3Aé"jiouaiv15 eic, zř\v ůáXazzav. év-cocúůoc Sf) Kpauyii16 TioXXř\ YÍYVETai' «0áAaTTa, ^sáXaxxa», kou 7iepi[3áAAouaiv17 áXXr\Xovc, kou o-cpoc-criYouc; kou XoxayoÚQ1^. (Xen.An.4,7,2 sqq.)
5. Pausániás ve svém popisu athénské Akropole:
Tcov Se IIpo-JiuAaícov év beE,ia Níkt|c; éotiv ' Aii-cépou19 vaóq. év-ceůůev r| ůáXazzá éoxi
OÚVOTI-COí;.20 (Paus. 1,22)
6. Mexpíoc |j,ěv r| ůecp bovXeía, á\iezpoQ Se r| zoiq ávůpcó-Jioic;. (Piat.Ep. 8,354 e 5)
Slovní zásoba
1.    ßAsTCCO, ßAEi)jop,ai, -£i|;a, -Ecpot, -£p,p,ou, -Écpf)"r|v
é\±é
ti (táz. zájm.)
XaXenÓQ, -Tj, -óv
KsAsÚCO, -EÚaw, -Euaa, -evjkoí, -£vjap,ai, -EUaÜTiv
ae
ó oiKaö-crjc;, -oí ó veävíäc;, -ov eí
Spí^CO, Épíaw, TJpiaa, TJpiKOt, —, —
KáXXlOZOQ, -ti, -ov
TlÔX;
OÚV
TrATioiá^w 'blížit se' KaxaPAéTTG) 'pohlížet dolů'
15
vidět, pozorovat mě
(0CTCo)OT8AA(O, qteAw, eqteiAoí, eo-toíAkoí, ĚaTOtA- odesílat
proč
třást se, chvět se, bát se těžký, obtížný přikazovat tě
soudce mladík jsi
hádat se, mít spor
nejkrásnější
jak
tedy, a tak
tueri me
(di)mittere quid
difficilis, molestus
iubere
te
iudex
pulcherrimus quomodo ergo, igitur
16 . -    í.    ... !
T| KpaDyri křik
17 TcepiPáAAa) (ak.) dosl. 'házet, klást okolo', spec. o rukách při objímání: 'objímat někoho'
18 ó Ao/ayó? velitel lochu, tj. oddílu asi o 150 lidech, přel. 'setník, velitel'
19 " í 5
arcTepo^, -ov bezkřídlý , přívl. bohyně Níké
20 ovjvotcto^, -ov 'viditelný, který se dá vidět'
Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias(
1n1.cz
61
Lekce 3
ó oeo7iói;r|<;, -ou	pán, majitel	dominus
r| é|iiieipia, -aq,	zkušenost	peritia
Ě|iTIEipO(;, -ov (gen.)	zkušený	peritus
ÍKCCVÓt;, -rj, -óv	připravený, hotový	promptus
r| fj-JiEipog, -ov	pevnina	continens
KOtlá (ak.)	(na)proti něčemu	contra, adversus
ř] yf\, Yfjg	země	terra
É7IÍ (dat.)	na, u, v	in, apud
r| KOpUiptj, -fjq	vrcholek	cacumen, vertex
ó óooiTiópoc;, -ov	pocestný	
T] äArjüeia, -eíaq	pravda	Veritas
tioíoí;, -a, -ov	jaký	qualis
r| ama, -aq	příčina	causa
ó ßiog, -ou	život	vita
	vést, provádět	(per)agere
OUKÉTl	už ne	non amplius
l|jSl50G0, ijjEÚocj, £i|j£uaa, —, si|jEuap.ai, Éi)jEiiof)"r|v	klamat	fallere
l|/Sl5ÖopOCl, i|j£Ú'aop,ai, Éi)jEuoáp,r|v, si|j£uap,ai, —	lhát	mentiri
ó E,évoq, -ov	cizinec, námezdní voják	peregrinus, mercenarius
T] ŮáAaTTOC, -r\Q	moře	mare
Olá (gen.)	míst.: přes, skrze; čas.: během, po	per
ó xpóvo<;,-ou	čas	tempus
Šp%o|j,0Cl, eíjii, rjAüov, ÉAfjAuůa, —, —	jít, přicházet	venire, ire
0CVSp5(o|j,0Cl, äveijii, ávfjAuov, ávsArjAuůct, —, —	vystoupit, vyjít	ascendere
to aKpov, -ou	vrchol	vertex
oůev	odkud	unde
éviauůcc	míst.: tu, tam čas.: tu, tehdy	hic, ibi; tum
yíyVO\JL(X.l, YEvfjoop,ai, éyevÓ|it|v, yéyova, —, —	stát se, narodit se	fieri, nasci
áAArjAcov	navzájem	inter se, invicem
be^iÓQ, -iá, -ióv	pravý	dexter
év OZ^lÓ.	napravo	ad dextram
ÉVT8UŮ8V	odtud	hinc, exinde
[LÉTpiOQ, -ía, -lov	přiměřený, náležitý	moderatus, non nimius
r| oouAeía, -eíaq	otroctví, služba	servitus
Lekce 3
Doplnění gramatiky
Morfologie jména Deklinace a-kmenů (maskulina)
Přehled jednotlivých typů a-kmenových substantiv byl podán v předchozí lekci. Pokud j de o maskulina, j e stavba jednotlivých tvarů zřejmá z §§ 135-136. Odfeminin se tyto tvary odlišují ve 3 pádech:
1. nom. sg. přebírá od o-kmenů příponu -<;;
2. gen. sg. přebírá od o-kmenů celou koncovku -ou;21
3. vok. sg. je zakončen na prostý kmen, resp. kmen zkrácený.22
Adjektivní deklinace a-/o-kmenů
Nejběžnějším typem řeckých adjektiv j e - stejně jako v češtině nebo latině - smíšený typ užívající pro maskulina a neutra o-kmenovýtvar, pro femininatvar a-kmenový. Deklinace tohoto typu adjektiv je zcela shodná s deklinací substantiv odpovídajícího typu, s jedinou výjimkou v prízvuku:
Adjektiva a-kmenové deklinace se nemění v gen. pl. na perispómena.
Na rozdíl od latiny a češtiny užívá část takto tvořených adj ektiv pro feminina o-kmenových tvarů, tj. tvarů shodných s maskuliny (adjektiva dvojvýchodná), např. ě|j,7i£ipoc;, -ov 'zkušený'.23 Z hlediska praktické orientace v textu bývají problematičtěj ší adj ektiva, která zvláštní a-kmenový tvar pro feminina tvořit mohou, ale nemusejí (adjektiva dvoj- i trojvýchodná), např. ěpr\[ioc„ (-t|), -ov 'opuštěný'.24
Kontrakce v a-kmenové a o-kmenové deklinaci
Substantiva, u nichž je samotný kořen zakončen na vokál a na něj navazuje dále vokál kmenový (např. vó-oc;, ouké-oc) podléhala v předklasickém období kontrakci, popsané v lekci C. Celkem v attičtině existují tyto typy a-/o-kmenů s kontrakcí:
Jde o koncovku charakteristickou pro attičtinu; neuplatňuje se proto u neattických vlastních jmen, viz § 136
(2).
22
Pravidla pro tvoření vok. sg. jsou popsána v § 136 (3).
23 § 142.
24 § 143.
63
Lekce 3
1. a-kmenová substantiva:
a) s kořenem na -e-, např. ouké-oc > ouKfj 'smokvoň';
b) s kořenem na -a-, např. |_ivcé-oc > |_ivá 'mina (váhová jednotka)';
2. 0-kmenová substantiva:
a) s kořenem na -e-, např. óoté-ov > óotoův 'kosť;
b) s kořenem na -o-, např. vó-oq > voúc; 'rozum, mysl';
3. a-/o-kmenová adjektiva
a) s kořenem na -e- (typ zakončený před kontrakcí na -éoc,, -éä, -eov25);
b) s kořenem na -o- (typy zakončené před kontrakcí buď trojvýchodně na-tíXóoq, -nXóä,
-tiAóov26 nebo dvojvýchodně na -vóoq, -vóov27 a -tzXóoq, -txAóov28)
Výsledný tvar koncovky včetně prízvuku lze odvodit podle obecných kontrakčních pravidel, platí však několik výjimek, nazývaných gramatická kontrakce (šlo o přizpůsobení kontrakčního výsledku tomu vokálu, který v dané gramatické koncovce u běžnějšího, tj. nekontrahováného typu převládal):
1. Koncovka nom. sg. f. je vždy -a (po e, i, p), resp. -fj (v ostatních případech) nezávisle na
typu kontrahovaných vokálů.
2. Koncovka nom. pl. f. je vždy -al nezávisle na typu kontrahovaných vokálů.
3. Koncovka nom. pl. n. je vždy -ä nezávisle na typu kontrahovaného vokálu (kromě
dvoj východných adjektiv, která v tomto pádu nekontrahují).
Z přízvukového hlediska jsou kontrahované a-kmeny i o-kmeny ve všech pádech perispómena, včetně nemnoha případů, kdy by z obecných pravidel pro přizvukování při kontrakci vyplýval jiných výsledek29.
Stavba kontrahovaných substantiv je zřejmá z §§ 124-126,137-138, stavba adjektiv z §§ 144-146.
Morfologie slovesa Deponentní slovesa
V řečtině existuj e, podobně jako v jiných indoevropských j azycích, řada sloves, u kterých se neužívá aktivních tvarů (v č. např. smát se, radovat se). Tato skupina sloves (v češtině nazývaná reflexiva tantum) se v řečtině označuje shodně s latinou jako slovesa deponentní {verba
25
Významově jde zpravidla o adjektiva označující materiál (podobně jako např. č. -ný, -itý).
26 Významově jde o adjektiva označující násobenost, podobně jako č. -násobný.
27 t ;
Jde o tentýž kořenjako ve slově vou^ mysl, rozum .
28 Základem je substantivum nXovc, 'plavba'; není tedy žádná významová souvislost s podobně zakončenými trojvýchodnými adjektivy.
29
Výjimku tvoří opět dvojvýchodná adjektiva, jež jsou naopak ve všech pádech paroxytona.
64
Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias@muni.cz
Lekce 3
deponentiä). Okruh sloves, která se takto chovaj í, j e v různých j azycích různý, a proto při překladu často odpovídají deponentním slovesům jednoho jazyka aktivní slovesné tvary vjazyce druhém (č. smát se — angl. smile, č. radovat se — angl. enjoy):
ávép/etou é7ti zř\v Kopu(pr)v 'vystupuje na vrchol'.
V řečtině j e zmíněný jev o to složitější, že kategorie slovesného rodu j e trojčlenná (aktivum - pasivum - medium), takže u deponentních sloves lze rozlišovat skupinu deponentií pasivních {deponens passivum, běžná zkratka dp.) a deponentií mediálních (deponens medium, běžná zkratka dm.). Toto rozlišení nepřichází v úvahu u tvarů tvořených z prézentního kmene (prézens, imperfektum), protože u nichž medium a pasivum formálně splývá, ale uplatňuje se u časů tvořených z jiných kmenů.
Kromě toho je poměrně častým jevem, že řecké sloveso se chová deponentně pouze v některých časech (např. ep/o|j,ai 'jít' pouze vpréz.; Paívco 'jít', TtÍTttco 'padať, áitoovrjoKGO 'umírat' pouze ve fut. apod.) nebo že významový rozdíl mezi akt. a medpas. tvary téhož slovesa je takový, že není vyloučeno je pokládat za dvojici samostatných sloves, znichž jedno je deponentní (např. aío/úvco 'zahanbovať — ocío/úvoi-icn 'stydět se').
Syntax
Vazba akuzativu vztahového (zřetelového)
Jde o konstrukci v řečtině poměrně častou, která se řeckým vlivem zvláště v poezii šířila i do latiny (accusativus respectus nebo Graecus). Tato akuzativní vazba stává po substantivu, adj ektivu nebo slovese a slouží k vymezení sémantické oblasti, pro kterou platí vlastnost neboj ev vyjádřený těmito řídícími výrazy:
a) se slovesem kÚ[ív(ů iř\v k£(paXr\v 'cítím bolest v hlavě', 'bolí mě hlava'
úyiocívco zř\v K£(paXr\v 'mám zdravou hlavu'
b) s adjektivem        oo(pô<; iá épcotiKá 'zkušený ve věcech lásky'
kúXXioioq ťř|v k£(paXr\v 's krásnou hlavou' ('krásný svou hlavou')
c) se substantivem     [3áp[3apoc; id yévoc, 'barbar (svým) původem'
Čeština nemá odpovídající syntaktický prostředek a musí využívat podle smyslu konstrukcí různých:
a) Jde-li o akuzativ vztahový u sloves, může připadat v úvahu i překlad akuzativním předmětem (mám bolavou hlavu, zdravou hlavu), častěji ovšem je nutno vytvořit příslovečné určení ve tvaru substantiva s předložkou (cítím bolest v hlavě).
b) Je-li akuzativu použito u adjektiva, je možno ho překládat opět předložkovou vazbou s příslovečnou funkcí (zkušený ve věcech lásky), obvyklej e však výhodnej ší převést na příslovečné určení celou vazbu i s řídícím adj ektivem a samotný akuzativ překládat přívlastkově (s milostnými zkušenostmi, s bolavou hlavou).
c) Akuzativ u substantiv lze často překládat č. instrumentálem (původem barbar).
Jen pro FF MU Brno. Kontakt: teiresias@muni.cz
Lekce 3
Cvičení
1. Doplňte chybějící koncovky:
vř\ apex- -cô) ôeo-Jió-c-
zř\v apex- Tľôv ôeoTió-c
2. Skloňujte paralelně:
oi ě|j,7ieipoi ôiKOca-ccu — oi oo(poi veocvíou ó beoTzózr\Q 'Ep\if\q — r| ôeá 'Aůr|vá r| ' A-ctikt) yp — r| ' EAAr|viKfi fj-Jieipoc;
3. Spojte každé substantivum s tvarově odpovídajícím adjektivem:
• -cfi NÍKfi • ůeaic, • -cfjc; ůaXáiTr\Q • PaoiAeía • veocvíocc; • ôiKOca-ccéc; • zf\Q ' Aůr\vaQ • uoú ' Ep|j,oů • vfjooc;
• KOcAfjC; • áŮaválOlQ • 00(pOŮ • äÔÍKCO • fiaOlXlKÓC, (královský) • OUVÓ7I-cou (viditelný) • |_UKpá •
áyocooúc; • áic-cépco (bezkřídlý)
4. Vytvořte ke každému substantivu odpovídající adjektivum (resp. naopak) podle vzoru ěpruioi; 'pustý'— spr^iia 'pustina':
• ě|j,7ieipoc; • áiieipoc; • ov\±\±axoc, • eú|j,op(pía
5. Odvoďte význam slov:
• ocíuioc; • zí\iioq • &zi\ioq • íôic5tt|c; • o-cpcmú-cric;
6. Vytvořte podle vzoru potoiA-iKÓi;, ÉpwT-iKÓi; relační adjektiva k substantivům:
• ó pápPap-og • ó TióXe\±-oc, • ó veocv-íocc;
7. Vyložte etymologii slov:
• erotika • empirie • Peloponnés • eremita • chronologie • geologie • idiot • despota
8. Přeložte:
1. Viděli jsme, že se nepřátelé blíží k moři. 2. Cos viděl naproti toho ostrova? 3. Moudří mužové vedou spor o tom, co je příčinou života. 4. Vojevůdci přikazovali vojákům, aby tam nezůstávali, ale aby stoupali na vrchol, odkud je vidět nepřátelské vojsko. 5. Přítel říká, že není tak vzdělaný ve vojenských otázkách (ak. vztahový) j ako jeho velitel. 6. Mysleli j sme si, že ti mladíci j sou zkušení v otázkách sexu (ak. vztahový). 7. Je jasné, že se hádali.
-cfi o-cpocc- -co) veocv-
-cfiv o-cpocc- -cov veocv-
66
Jen pro FF MU Brno. Konté
ini.cz