Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. základní typy hlásek Konsonant (souhláska) Vokál (samohláska) Artikul a ční hledisko striktura (= přítomnost překážky) apertura (= relativní otevřenost art. orgánů) Akustické hledisko šumová povaha tónová povaha Slabičné hledisko obvykle netvoří jádro slabiky tvoří jádro slabiky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. základní kritéria pro klasifikaci konsonantů (existují ještě další) 1) Povaha/druh překážky -> Způsob artikulace (striktury) 2) Místo vzniku překážky -> Místo artikulace 3) Zapojení nosní dutiny -> Nazálnost x orálnost 4) Činnost hlasivek -> Neznělost x znělost 5) Proudění vzduchu přes jazyk -> Centrální x laterální Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Schéma patra horní ret (labium) zuby (dentes) dásně (alveolárni výběžek) tvrdé patro (palatum) měkké patro (velum) čípek (uvula) — Artikulační oblasti labiální dentální ■■ alveolárni - palatální velární uvulární Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Hlavní směry pohybu rtů nebo jazyka při artikulaci konsonantů 1 = bilabiální 2 = labiodentální 3 = dentální 4 = alveolárni 5 = retroflexní 6 = palatoalveolární (= post-alveolární) 7 = palatální 8 = velární 9 = uvulární 10 = faryngální Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Způsob artikulace = způsob, jakým vznikne překážka / druh překážky Druh překážky úplná částečná kombinovaná okluze konstrikce • úplný kontakt • přiblíženi • kombinace nebo aktivního a aktivního artikul. spojení těchto pasivního artikul. orgánu možností orgánu k pasivnímu • vznik závěru • vznik úžiny Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Typy konsonantů podle způsobu artikulace 1) Okluzivní konsonant / okluziva / závěrový konsonant • úplný kontakt artikulátorů, vznikne závěr (okluze) • proud vzduchu nemůže v místě závěru proudit • proudí teprve po uvolnění závěru ((ex)ploze) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Typy okluziv A) Orální okluziva • závěr v dutině ústní • nosní dutina uzavřena • někdy označována jen jako okluziva • po uvolnění překážky vzniká zvuk typu exploze (-> exploziva) Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [pb] [td] [cj] [kg] tělo dělo Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. ilveolární orální okluziva velární orální okluziva [t],[d] [k],[g] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. B) Nazální okluziva / nazála • závěr v dutině ústní (jako u orálních okluziv) • nosní dutina otevřena (vzduch tam volně uniká a rezonuje) • exploze v dutině ústní je „přehlušena" rezonancí v nosní dutiny • patří do třídy sonor Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [m] [ml [n] [Ji] [Q] tramvaj nic banka Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. bilabiální nazální okluziva [m] bilabiální orální okluziva [p],[b] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. C) Glotální/laryngální okluziva • hlasivky uzavřeny • ústní dutina otevřena (nevzniká tam závěr) • nosní dutina uzavřena •[?] • též tvrdý hlasový začátek / ráz • např. [?okno] okno, [na?utjit] naučit Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 2) Konstriktivní konsonant / konstriktiva / úžinový konsonant • přiblížení aktivního artikulačního orgánu k pasivnímu • vznikne úžina (konstrikce), kterou proudí vzduch Frikativa • velmi úzká úžina • dochází k turbulenci vzduchu, tj. nepravidelnému proudění vzduchu • vzniká silné tření, které se projevuje jako výrazný šum (tzv. frikce) Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [fv] [sz] [J3l [x] šít, žít chodba alveolárni frikativa [s],[z] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. velární frikativa [x] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Aproximanta • úžina je výrazně větší než u frikativ • někdy je jen naznačena • díky tomu vzduch proudí pravidelně • nedochází k výraznějšímu tření a nevzniká výraznější šum • velmi podobná vokálům v • napr. palatální: labiovelární: [ j ] č.Jana, angl. you [ w ] angl. wine [j] angl. red alveolárni: Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. palatální aproximanta [j] \ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Typy konstriktiv podle proudění vzduchu A) Centrální • vzduch proudí po středové části jazyka • např. [f], [s], [j] B) Laterální • vzduch proudí po bocích jazyka • [!](= alveolárni laterální aproximanta) • [ Á ] (= palatální laterální aproximanta, ital. figlio) • v některých jazycích (např. velština) i laterální frikativy, [ + ] • existují i konsonanty s tzv. laterální plozí (viz další přednášky) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 3) Semiokluzivní konsonant / semiokluziva / afrikáta • mají dvě fáze: okluzivní (závěr) a konstriktivní (úžina) • např. [ts], [tjj • práce x prát se, počít x podsít Bilabiální Labio-dentální Pre-alveolární Post-alveolární Palatální Velární [tsdz] [tfd3l cena, čas, dzinkat džungle Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 4) Vibrantní konsonant / vibranta • rychlé kmitání artikulačního orgánu • počet kmitů je variabilní (např. v češtině 1-3) • nejčastěji kmitá špička jazyka - [ r r ] [ruka, řepa) • kmitat může i čípek (uvula) -> [ r ] (franc. rouge) • nebo i rty • v podstatě hlásky úžinové, ale úžina se během artikulace zvětšuje a zmenšuje Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 5) Verberanta / švih (angl. tap,flap) • rychlý a velmi krátký kontakt artikulátorů • nejčastěji tvořeny špičkou jazyka, která se vymrští a rychle dotkne patra • na rozdíl od vibrant pouze jeden kmit • na rozdíl od okluziv kratší kontakt (závěr) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. španělština pero „ale" perro „pes" verberanta [ r ] vibranta [ r ] jeden kmit více kmitů americká angličtina t, tt, d, dd uprostřed slova vyslovováno s verberantou [ r ] místo [ t ] a [ d ] latter, ladder čeština české r je mnoha Čechy vyslovováno s jedním kmitem Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. prolongable stop fricative approximanl vowel / \ / \ momentary semi-vowel Figure 3.3 Manners of flap articulation: prolongable and momentary Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Činnost hlasivek: neznělost x znělost neznělé hlasivky jsou od sebe oddáleny a nekmitají (nevibrují) [ptstj] znělé hlasivky jsou k sobě přiblíženy a kmitají [ b d z d3 ] Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Napjatost • v některých jazycích je znělost méně stabilním rysem a rozdíl mezi konsonanty se projevuje napjatostí • typické pro germánské jazyky (angličtina, němčina) • napjatost je komplexní vlastnost, která se může realizovat několika paralelními způsoby nenapjaté (lenisové) nebývají aspirované bývají kratší předcházející vokály bývají delší [ bet ] bet [ bae g ] bag napjaté (fortisové) bývají aspirované bývají delší předcházející vokály bývají kratší („pre-fortis clipping") [ phet ] pet [ baek ] back Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Délka artikulace • konsonanty mohou být dlouhé, tj. mít delší dobu artikulace • u okluziv delší doba podržení závěru, u konstriktiv delší trvání úžiny, u vibrant více kmitů • dlouhé konsonanty jsou méně časté než dlouhé vokály • zapisují se obvykle dvojtečkou nebo zdvojením symbolu: např. [ t: ] nebo [ tt ] = dlouhé ŕ • někdy se proto mluví o geminaci (zdvojení) krátké/negeminované dlouhé/geminované italština [be:ve] „pije" [bevve]/[bev:e] „pil" [nono] „devátý" [n3nno]/[n3n:o] „děda" finština [taka] „zpět (předpona)" [takka]/[tak:a] „krb" [ta:kka]/[ta:k:a] „břímě"