Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
Slabika
• Základní jednotka organizace řeči.
• Segmentální aspekt: Je možné ji rozdělit na vnitřně strukturovaný
a sepjatý soubor segmentů.
• Suprasegmentální aspekt: Základní jednotka, na kterou se vážou
suprasegmentální jevy (přízvuk, tóny).
• Fonologický aspekt: Jednotka, kterou lze efektivně vyjádřit
pravidla výskytu a spojování segmentů a pravidla výskyt
suprasegmentální jevů.
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
slabika
prétura základ
(iniciála) (rým)
jádro koda
(nukleus)
les
l es
e s
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
Sonoritní uspořádání segmentů
a) Sonorita segmentů stoupá směrem k jádru.
b) Jádro je segment s největší sonoritou.
Stupeň Třída Akustické vlastnosti
5 vokály vyrýsovaná formantová struktura, silná tónová
složka, úzká formantová pásma
4 glajdy podobné jako vokály, ale absence stabilní
artikulační fáze, nižší amplituda
3 likvidy v důsledku slepé větve výraznější redukce
vyšších frekvencí, přítomnost antiformantu
2 nazály nazální brum, nazální formant, antiformanty,
vyšší frekvence výrazně utlumeny
1 obstruenty šum či ticho, minimální tónová složka, absence
formantové struktury
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
Sonoritní uspořádání segmentů
• Příklady: [ tremp ], [ tr̩n ]
• Silná tendence, ale nikoliv bezvýjimečné pravidlo!
• V jazycích existují různé výjimky
• V češtině např. [ rtɪ ], [ lvɪ ]
→ Pobočné slabiky: Segmenty s vyšší sonoritou než okolní
segmenty bet schopnosti tvořit samostatnou slabik.
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
Jazyky se od sebe liší v tom
1) kolik a jaké konsonanty mohou stát v prétuře a kodě
čeština angličtina
• prétura max. 5 konsonantů
[ fskvjɛt ] vzkvět
• prétura max. 3 konsonanty
[ strikt ] strict
• kombinace [ tl ], [ dl ] možné
(tlak, dluh), ale i [ pl ], [ kl ]
(plat, klas)
• kombinace [ tl ], [ dl ] nemožné
(ale např. [ pl ] a [ kl ] možné:
please, clip)
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
2) jaké hlásky mohou tvořit jádro slabiky
pouze vokály vokály a konsonanty pouze konsonanty
• polština
• francouzština
• čeština
[vl̩k] vlk, [pr̩st] prst
• angličtina
[bʌtn̩] button
??
jazyk tashlhiyt (berberský jazyk, Maroko)
[ tsskʃftstt ] „vysušil jsi to“
chorvatština (2 slabiky) čeština (1 slabiky
rđav „špatný“ [ r̩dɀav ] rty [ rtɪ ]
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
Druhy slabik
a) podle povahy slabičné kody
otevřené slabiky = slabiky bez kody ([to], [ja:])
zavřené slabiky = slabiky s kodou ([lɛs], [past])
Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024.
b) podle povahy slabičného rýmu
Váha slabiky / slabičná váha
Komplexnost slabičného rýmu
V̄C V̄ VS VO V
těžší lehčí
V̄ = dlouhý vokál nebo diftong
V = krátký vokál
S = sonora
O = obstruent
Váha slabiky může být relevantní pro popis
1) Umístění přízvuku 3) Metriky v poezii
2) Umístění tónu 4) Minimální struktury slova