Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Prozódie/ suprasegmentální jevy kombinace tří parametrů: • výška tónu ~ rychlost kmitání hlasivek • délka zvuku ~ délka artikulace • síla zvuku ~ větší aktivita respiračních svalů Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Tři typy suprasegmentálních prostředků • přízvuk • tóny • intonace Liší se podle: 1) jednotek, na které se vážou 1) způsobu, jak se zvukově realizují 3) funkce, které mají Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Přízvuk = Zvuková prominence jedné a právě jedné slabiky v rámci přízvukové jednotky. • Většina jazyků má přízvuk, ale existují i jazyky bez prízvuku. Zvukově prominentní slabiky = prízvučné slabiky Zvukově neprominentní slabiky = neprízvučné slabiky Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Zvuková prominence může být realizována: • větší intenzitou (silou) • větší výškou hlasu • větší délkou dynamický přízvuk (např. angličtina) melodický přízvuk (např. ruština, italština) např. ruština • neprízvučné slabiky mohou být redukovány (např. angličtina) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Přizvu ková jednotka (mluvní takt, přízvukový takt) • nejčastěji slovo Kočka běžela domů. • může být i složitější jednotka v češtině např. spojení tzv. pravé předložky a následujícího slova Kočka težela na_ gauči. nebo spojení slova a tzv. příklonek Koupil jsem si nové auto. • přízvuková jednotka se nevyznačuje jen přízvukem na určité slabice, ale též celkovou vnitřní kohezí (soudržností) = soubor slabik funguje jako jeden zvukový celek Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Umístění a funkce prízvuku 1) Pevný přízvuk • má pevně dané umístění • nerozlišuje význam, ale může signalizovat hranice slov (přízvukových jednotek) Poloha pevného prízvuku a) podle pozice slabiky v přízvukové jednotce např. - čeština (první slabika) koleno, na stole, koupil jsem si - polština (předposlední slabika) malina x malin x malinami Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. b) podle struktury slabiky (podle váhy slabiky) např. - latina (předposlední slabika, pokud je těžká; jinak předpředposlední) viděre „vidět" x volucris „pták" c) podle polohy a povahy tónů v tónových jazycích bývá slabika s nejvyšším tónem zároveň prízvučná Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 2) Volný přízvuk • umístění není pevně dáno • poloha prízvuku obvykle mění význam např. - ruština muka „muka" x muka „mouka" - angličtina (an) import „import" x (to) import „importovat" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Sekundární/vedlejší přízvuk • v některých jazycích se kromě primárního/hlavního prízvuku uplatňuje slabší stupeň prízvuku např. - angličtina t resp ľ ratio n - němčina 1Wörter buch Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Tóny = Změny výšky hlasu, popř. i síly hlavu vázané na slabiku mající schopnost změnit význam. Tónové jazyky • jazyky, které využívají tóny • pravděpodobně více než polovina světových jazyků • např. čínština, vietnamština, thajština, některé africké jazyky • v indoevropských jazycích vzácné (např. paňdžábština) Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Tóny mění význam slov: mandarínská čínština Číslo tónu Příklad Symbolická reprezentace Fonetická realizace Význam v relativních úrovních schematicky 1 mä [mal] H 5-5 „matka" 2 M má [mal] LH 3-5 „konopí" 3 Sjmä [ma vl] um 2-1-4 „kůň" 4 I| má [maN] HL 5-1 „nadávat" Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Druhy tónů: 1) Polohové tóny: mají určitou výšku (např. vysoký, střední, nízký tón) - typické pro africké jazyky 2) Pohybové tóny: jsou charakteristické průběhem a změnou výšky (např. stoupavý, klesavý, klesavo-stoupavý tón) - typické pro asijské jazyky Jazyky ale mohou mít jak polohové, tak pohybové tóny. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Intonace = Změna výšky, popř. i síly hlasu v rámci určitého výpovědního celku (nejčastěji věty). • Na rozdíl od tónů se pravděpodobně používá ve všech jazycích. Někdy se označuje i termínem (větná) melodie. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Tři základní funkce intonace: 1) Signál ukončenosti/neukončenosti výpovědi. 2) U ukončených výpovědí prostředek odlišující různé typy vět (oznamovací, tázací, rozkazovací, tj. tzv. větnou modalitu). 3) Odlišení neutrálních výpovědí od výpovědí citově zabarvených. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Melodie = Průběh a změny výšky základního (hlasivkového) tónu. Melodické schéma = Abstrahované schéma průběhu melodie, které tvoří určitý sled výškových změn, jejichž počet a směr je závazný. Melodém = Soubor melodických schémat, která se v jazyce uplatňují ve stejné funkci, tedy jako relevantní charakteristika ve stejném typu vět. Intonační centrum = Prízvučná slabika taktu, od něhož začíná melodický průběh. Melodémy v češtině Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Nový encyklopedický slovník češtiny https://www.czechency.org -> heslo Větná intonace Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 1) Melodém ukončující klesavý (kadence) • Založen na celkově klesavém průběhu výšky hlasu. • Nejrozšířenější; používá se u oznamovacích vět, rozkazovacích vět a doplňovacích otázek. Přišel pozdě. 1............................... ............................... 2.....Přišel............... ................*poz...... 3............*poz......... ........Přišel............ 4...................dě....... .........................dě Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 2) Melodém ukončující stoupavý (antikadence) • Charakteristický celkovým vzestupem výšky hlasu. • Používá se u otázek zjišťovacích. Přišel později? 1................................ ...................dě....... ...Přisel...............ji... ....Přisel..............ji. 3................................ ............................... 4...........*pozdě....... ............*poz......... Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. 3) Melodém neukončující (polokadence) • Typický pro neukončené výpovědi, např. první část souvětí. • Stoupavý, intonační centrum je prohloubeno. • Má mnoho variant a méně stabilní podobu. Zítra asi nepřijde, /protože... 1...Zítra........................... ...Zítra...............při......... 2.........a...................de.. .........a........*ne..........jde 3. v. . ............si........pnj....... ......................................... 4................*ne.............. ..........si............................ Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Promluvový úsek = Skupina přízvukových taktů, kterou uživatel jazyka pociťuje jako vnitřně vázaný intonační celek, jako ucelený krok v proudu řeči. -Charakterizován určitým intonačním průběhem. Z mohutného kopce//porostlého nízkými keři//je dobře vidět// i za špatného počasí// na blízké městečko. Informovali jsme o výsledcích pokusu // našeho spolupracovníka. Informovali jsme // o výsledcích pokusu našeho spolupracovníka. Poslechněte si pravidelnou // předpověď počasí // na dnešek pro Cechy, // Moravu a Slezsko. Bičan, Aleš. Úvod do obecné fonetiky. Ústav jazykovědy a baltistiky, FF MU, 2024. Zvukové členění Gramatické členění (ukončená)výpověď věta (souvětí) promluvový úsek věta/klauze 4, 4, mluvní/přízvukový takt větná fráze / syntagma 4, 4, slabika slovo 4, segment (hláska) morfém Mezi těmito dvěma druhy členění nemusí byt shoda!