LgV35 Esperanto I Mgr. Matyáš Foltýn Organizační informace •náplň předmětu + materiály •absence •zakončení •prezentace, krátký text, kolokvium •konzultace Orientační rozložení semestru 25.09. – úvod (do esperanta) 02.10. – téma 1 09.10. – téma 2 16.10. – teorie / téma 3 23.10. – téma 4 30.10. – téma 5 06.11. – teorie / téma 6 13.11. – téma 7 27.11. – teorie / téma 8 04.12. – × 11.12. – téma 9P 18.12. – téma 10 BUDEME RÁDI, KDYŽ STIHNEME ČÁST úvod - základní fráze, slovní druhy, číslovky téma 01 - já a moje rodina (rodina, studium, povolání, lidské tělo) téma 02 - moje koníčky (sporty, hudba, knihy, hry (kultura (fantasy/sci-fi světy))) téma 03 - kalendář & čas / můj den (studium, lidské tělo, oblečení, barvy) téma 04 - moje město a okolí; návštěva restaurace/kavárny a obchodu (město, jídlo) téma 05 - moje město a okolí; návštěva parku/zoo/túra (zvířata, rostliny) téma 06 - můj dům (nábytek, vybavení domu, zahrada) téma 07 - vaření / pečení (činnosti, náčiní, ingredience - psaní receptu?) téma 08 - téma 09 - cestování (letiště, bus, vlak, pasové kontrola; země světa, dopravní prostředky) - PREZENTACE téma 10 - svátky (zejména Vánoce) náhradní/minitémata - krádež, Knihy | Libroj Esperanto od A do Z Esperanto přímou metodou Základ esperanta Velký česko-esperantský slovník Velký česko-esperantský slovník Česko-esperantská frazeologie Česko-esperantský slovník - Kraft Karel - Heureka.cz kniha Esperantsko-český, česko-esperantský kapesní slovník, SPN 1964 Fundamento de Esperanto – Wikipedie https://zmsoft.cz/eo-slovnik-hron/ https://vortaro.net Abeceda | Alfabeto Základní vlastnosti esperanta La granda hundo postkuras la malgrandan katon. La knabino vidis du knabojn. La trajno estas flava. La busoj foriros baldaŭ. Kompreneble la valizoj estas sufiĉe grandaj. 1)Substantiva vždy* končí na -o-. 2)Adjektiva vždy končí na -a-. 3)Adverbia zpravidla končí na -e-. 4) Akuzativ je značen -n. 5) Plurál je značen -j. 6) Slovesa mají pouze jeden tvar pro každý čas. 7) Preference pro derivaci před přejímáním. Základní fráze | Bazaj frazoj Saluton. / Bonan tagon (matenon, posttagmezon, vesperon, nokton). Ĉu vi parolas Esperanton? - Jes, mi parolas iomete Esperanton. / Ne, sed mi komprenas ĝin. Kiel vi nomiĝas? - Mi nomiĝas _____. / Kio estas via nomo? - Mia nomo estas _____. Kiom vi aĝas? - Mi aĝas ___. / Kiom da jaroj vi havas? - Mi estas ___-jara. Kiel vi (fartas)? - Bone, dankon. Kaj vi? Ĝis poste / Ĝis la revido / Adiaŭ Kiel oni diras ___ en Esperanto? - Mi bedaŭras, mi ne scias. Bonvolu ripeti tion. / Bonvolu diri ĝin denove. / Pardonu? Číslovky | Numeraloj Dankegon kaj ĝis la venonta semajno! LgV35 Esperanto I Mgr. Matyáš Foltýn Online nástroje / Interretaj iloj Obraz zawierający tekst, zrzut ekranu, System operacyjny, oprogramowanie Opis wygenerowany automatycznie https://lernu.net/ https://zmsoft.cz/eo-slovnik-hron/ https://vortaro.net/ https://en.wiktionary.org/ Gramatika | Gramatiko PODSTATNÁ A PŘÍDAVNÁ JMÉNA | SUBSTANTIVOJ KAJ ADJEKTIVOJ Všechna* podstatná jména v esperantu končí na -o, všechna přídavná jména končí na -a. Přídavná jména se vždy shodují s podstatným jménem, které modifikují, v čísle a pádu. Koncovka pro množné číslo je -j, koncovka pro jediný esperantský pád – akuzativ či čtvrtý pád – je -n, např. flavaj floroj „žluté květiny“, mi vidas brunan hundon „vidím hnědého psa“, vintrajn tagojn estas malvarmajn „zimní dny jsou chladné“ atd. OSOBNÍ ZÁJMENA | PERSONAJ PRONOMOJ SG PL I. mi ni II. vi (ci) vi III. li, ŝi, ĝi ili Esperanto rozlišuje tři osoby a dvě čísla. Ve druhé osobě se nerozlišuje mezi singulárem a plurálem a různými úrovněmi zdvořilosti*. Přivlastňovací zájmena se tvoří adjektivizací, tj. přidáním -a, např. mia hundo „můj pes“. Gramatika | Gramatiko SLOVESA | VERBOJ infinitiv manĝi „jíst“ přít. čas manĝas min. čas manĝis bud. čas manĝos podm. zp. manĝus rozkaz. zp. manĝu akt. příč. manĝanta, -inta, -onta pas. příč manĝata, -ita, -ota Esperantská slovesa NErozlišují mezi osobami (ta musí proto být vždy* vyjádřena!) a časují se pouze do tří časů ve způsobu oznamovacím, dvou dalších způsobů v každém po jednom tvaru a dvou typů příčestí. Podobně jako moderní čeština zpravidla nerozlišuje mezi přítomným a minulým podmiňovacím způsobem, např. Se mi estus riĉa, mi aĉetus sportaŭton. „Kdybych (býval byl) bohatý, koupil bych si sporťák.“ Rozkaz. způsob se dá použít na všechny osoby, tj. Ni iru! „Pojďme!“, Li aĉetu ajlon! „Ať koupí česnek!“ aj. Gramatika | Gramatiko PŘÍSLOVCE | ADVERBOJ Příslovce se dělí do dvou typů – pravé a nepravé. Zatímco nepravé příslovce téměř vždy končí na -e, pravé mají koncovky různé, těmi jsou např. ĉi „zde“, for „pryč“, ankoraŭ „stále, ještě“, baldaŭ „brzy“, hodiaŭ „dnes“, hieraŭ „včera“, morgaŭ „zítra“, jam „už“, ĵus „právě“, nun „nyní“, plu „dále; více“, tuj „ihned“, almenaŭ „přinejmenším, aspoň“, ankaŭ „též“, apenaŭ „sotva“, kvazaŭ „jakoby“, nur „jen“, preskaŭ „téměř, circa“, tre „velmi“ a tro „příliš“. POZN. | NOTO Derivace umožňuje z v podstatě jakéhokoliv slova vytvořit jiný slovní druh. amiko „přítel“ > amika „přátelský“ > amiki „přátelit se“ > amike „přátelsky“ alto „výška“ > alta „výsoký“ > alti „být vysoký“ > alte „vysoce“ urbo „město“ > urba „městský“ > urbi „???“ > urbe „ve městě; městsky“ aĝo „věk“ > aĝa „[x let] starý“ > aĝi „být [x let] starý“ > aĝe „v [daném] věku“ Via-aĝe vi sciu pli bone. „You ought to know better at your age.“ Dnešní téma | Hodiaŭa temo JÁ A MOJE RODINA (rodina, povolání) MI KAJ MIA FAMILIO (familio, profesioj) Slovíčka (když nemůžu najít - hledám antonymum!) a text, zkusit bez koukání, pak kouknout. Rodinné vazby (paĉjo & panjo)+ hádej kdo (já proti studentům; lipharo, barbo, surhavi okulvitrojn, ĉapon; orelringojn; ruĝajn rubandojn). Dankon, ĝis la revido! LgV35 Esperanto I Mgr. Matyáš Foltýn Nejdřív cvičení na opáčko, pak gramatika, pak slovíčka a cvičení. Potom sestavování vět o sobě, můžeme společně (jméno, věk, popis, práce, rodina). Opakování | Ripetado The family tree names | PDF x plus y egalas (faras) z / x kaj y estas z x minus y egalas z / x sen y estas z x-foje y egalas z / x-oble y estas z / x obligite (multiplikite) per x estas z x dividite per y faras z Nejčastější afixy | La plej oftaj deriviloj Esperanto hojně využívá řadu afixů, převážně sufixů, k vytváření nových slov z kořene, který v esperantu již existuje, aby se tak obešla potřeba opisu nebo přejímání, např. belega × tre bela, malsanulejo × hospitalo atd. Část afixů může fungovat i sama o sobě (příp. se i vzájemně kombinovat), jakožto plnovýznamová slova. Na příklad: ek! „do toho, začneme“, eksa „bývalý“, fia „hanebný“, malo „opak“, mise „nesprávně“, ree „znovu, opětovně“, aĉa „ošklivý, hnusný“, aĵo „věc; záležitost“, ada „trvající“, ano „člen“, aro „stádo; skupina; set“, eble „možná, asi“, ege „velmi, převelice“, ejo „místo“, estraro „správní rada“, eta „drobný, titěrný“, ido „potomek, mládě, dítě“, igi „způsobit“, iĝi „stát se“, ilo „nástroj“, ino „samice“, inda „hoden“, ingo „pouzdro, obal“, ono „zlomek“, ujo „nádoba“, ulo „člověk, individuum“… Dnešní téma | Hodiaŭa temo MOJE KONÍČKY (sporty, hudba, knihy, hry) MIAJ ŜATOKUPOJ (sportoj, muziko, libroj, ludoj) Možno říct i hobioj. Podle slovníku i ĉevaletoj, ale těžko říct. Žánry hudby: ĵazo, (metal)roko, popo, klasika Dankegon pro via atento, ĝis la! LgV35 Esperanto I Mgr. Matyáš Foltýn Nejdřív dodělat minulou hodinu, pak kalendář, hodiny + na tabuli slovíčka. Harmonogram dne a sestavování vět o sobě, můžeme společně (jméno, věk, popis, práce, rodina). Dnešní téma | Hodiaŭa temo MŮJ DEN I-II (činnosti, kalendář a hodiny - oblečení, barvy) MIA TAGO I-II (agadoj, kalendaro kaj horloĝo - vestoj, koloroj) Dankon, ĝis la revido! LgV35 Esperanto I Mgr. Matyáš Foltýn Nejdřív dodělat minulou hodinu, pak kalendář, hodiny + na tabuli slovíčka. Harmonogram dne a sestavování vět o sobě, můžeme společně (jméno, věk, popis, práce, rodina). Dnešní téma | Hodiaŭa temo MĚSTO I-II (budovy, navigace - restaurace, obchod) URBO I-II (konstruajoj, navigado - restoracio, vendejo) Gramatika | Gramatiko ZÁJMENO ONI | PRONOMO ONI Zájmeno oni, které slovníky většinou uvádějí jako „neurčité os. Zájmeno 3. os.“ bez překladu, může být pro rodilého mluvčího češtiny mírně složité k aktivnímu užívání. Používá se v neosobních konstrukcích, kterým v češtině může odpovídat někdo, kdokoliv, člověk, jeden, nevyjádřený podmět nebo neosobní pasivum, např. Oni diras, ke… „Říká se, že…“ (cf. Kiel oni diras tion? „Jak se to řekne?“), Oni ordonas… „Nařizuje se / Je nařízeno…“, Oni arestis lin. „Byl zatčen. / Zatkli ho.“, Oni facile povas persvadi lin. „Je snadné ho přesvědčit. / Lze ho…“, Oni opinias lin honesta. „Je považovaný za čestného.“, Oni pendigu min, se mi mensogas. „Ať mě pověsí, jestli lžu.“, Oni ne bezonas nin. „Nejsme potřeba.“, Kiam oni estas riĉa… „Když se je bohatým… / Když je člověk bohatý…“, Tia aero malsanigas onin. „Z toho vzduchu se člověku / jednomu dělá zle.“, Ili kapablas ŝteli eĉ oniajn vestaĵojn. „Jsou schopni člověku ukrást dokonce i oblečení.“ aj. Gramatika | Gramatiko ZÁJMENO SI | PRONOMO SI Si je tzv. reflexivní či zvratné zájmeno, které neoznačuje rod ani číslo a v podstatě odpovídá českému se, přičemž jeho posesivní tvar sia odpovídá českému svůj. Jeho užívání se ovšem v esperantu od češtiny liší v tom, že se používá pouze u třetí osoby. Mi lavas min. „Myji se.“ Mi manĝas mian panon. „Jím svůj chléb.“ Vi lavas vin. „Myješ se.“ Vi manĝas vian panon. „Jíte svůj chleba.“ Li / Ŝi / Ĝi lavas sin. „Myje se.“ Li / Ŝi / Ĝi manĝas sian panon. „Jí svůj chleba.“ Ni lavas nin. „Myjeme se.“ Ni manĝas nian panon. „Jíme svůj chleba.“ Vi lavas vin. „Myjete se.“ Vi manĝas vian panon. „Jíte svůj chleba.“ Ili lavas sin. „Myjí se.“ Ili manĝas sian panon. „Jedí svůj chleba.“ Oni ne forgesas facile sian unuan amon. „První láska se těžce zapomíná.“ × Li lavas lin. „Myje ho.“ Li manĝas lian panon. „Jí jeho chleba.“ Ili lavas ilin. „Myjí je.“ Ili manĝas iliian panon. „Jedí jejich chleba.“ Si(a) se vždy pojí pouze s podmětem dané věty. Zatímco v aktivních větách to působí samozřejmě, je nutné si to ohlídat i u vět v pasivu, kde objekt není konatelem, a u souvětí. Ŝi estas amata de siaj instruistinoj. „Je milována svými učitely.“ Karlo estis akompanata de Petro al sia domo. „Karel byl doprovozen Petrem do svého domu.“ Elizabeto rigardis la viron, kiu kombis al si la harojn. „Běta viděla muže, který si česal vlasy.“ Gramatika | Gramatiko SOUVSTAŽNÁ SLOVA | KORELATIVAJ VORTOJ V esperantu máme tzv. tabulku souvstažných slov. Tato slova zahrnují různé typy zájmen a příslovcí a na rozdíl od většiny přirozených jazyků jsou v esperantu tvořena zcela pravidelně. Souvztažná slova (či korelativa) sestávají ze dvou částí – z prefixu označujícího typ souvstažnosti a sufixu označujícího typ referentu, přičemž korelativum vždy vzniká jejich kombinací. Z prefixů máme ki- s tázacím nebo vztažným, ti- s ukazovacím, i- s neurčitým, ĉi- s všeobecným a neni- se záporným významem. Mezi sufixy potom najdeme -o referující k věcem, -u k osobám nebo konkrétní instanci, -am k času, -a k vlastnosti, -e k místu, -el k způsobu, -om k množství, -al k důvodu, -es k vlastníkovi zmíněného. Gramatika | Gramatiko Gramatika | Gramatiko Referenty -o, -u, -a podléhají nominální flexi, např. Kiun libron vi volas legi? „Kterou knihu chcete číst?“, Kian libron…? „Jakou knihu…?“ či MI faras nun nenion. „Teď nic nedělám.“. Referent -e funguje jako adverbia, tj. akuzativem značíme směr – nenien „nikam“. Zbytek referentů flexi nepodléhá ani když to vyžaduje syntax. Určité typy se potom mohou pojit s částicemi. Konkrétně ki- (občasně i i-, ĉi-, neni-) s částicí ajn vyskytující se za korelativem k označení zdůrazněné neurčitosti, např. kie ajn „kdekoliv“, a ti- s ĉi stojící před nebo za korelativem k označení proximity, např. ĉi tie nebo tie ĉi „tady, zde“. Stran předložek se pojí s čímkoliv významově kompatibilním, např. al kiu „(ke) komu“, de kie „odkud“, en kiu „ve které(m)“, ĝis kiam „dokdy“, je kiu minuto „ve které minutě“, kiom da mono „kolik peněz“ atd. POZN. | NOTO Několik málo korelativ mírně vybočuje významem – korelativum ĉiu v singuláru znamená „každý, všechen“, ale v plurálu potom „všichni“, a iom znamená „trochu“. Dankon kaj ĝis la venonta merkredo! LgV35 Esperanto I Mgr. Matyáš Foltýn Ke konci pořešit prezentace and all. Dnešní téma | Hodiaŭa temo DŮM A BYT (místnosti a vybavení) DOMO KAJ LOĜEJO (ĉambroj kaj ekipado) Slovíčka navíc: - světlo všude lampo, jde i lumo - plafonlumo, lustro, lamparo - ŝtup(ar)o „schod(iště)“, etaĝo „patro“ - bideo „bidet“ - latrino „latrína, kadibudka“ - florpoto „květináč“ - fumforigilo, fumokesto, fumsorbilo „digestoř“ - panrastilo „toaster“ / toastaparato „toustovač“ - (te)kulero, forko, tranĉilo, manĝobastonetoj - kameno / fajrujo „krb, kamna / ohniště“ - krano „kohoutek“ - dentpasto / dentŝmiraĵo „zubní pasta“ - harsekigilo „fén na vlasy“ - surtabla komputilo „stolní počítač“ (kesto, ekrano, klavaro, komputilmuso) - malvarmigilo, ventolilo „větrák“ + klimatizado „klimatizace“, hejtilo „topení“ - tukpinĉilo / krokodileto „kolíček“ Kreslení domu dle mého popisu Child Drawing House Stock Illustrations – 18,656 Child Drawing House Stock Illustrations, Vectors & Clipart - Dreamstime Kiukolora ĝi estas? / Kiun koloron ĝi havas? / Kio estas la koloro de …? Kie estas …? Kiukolora ĝi estas? / Kiun koloron ĝi havas? / Kio estas la koloro de …? Kie estas …? Kioma horo estas? Kiukolora ĝi estas? / Kiun koloron ĝi havas? / Kio estas la koloro de …? Dankon, ĝis la revido!