Pravidla psaní písemných prací a citační a bibliografické normy Ústavu hudební vědy FFMU

Pravidla a zásady psaní písemných prací studenty Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU (studijní obory Hudební věda, Sdružená uměnovědná studia, Teorie interaktivních médií, Management v kultuře, Srovnávací uměnovědná studia, Učitelství estetické výchovy pro střední školy, Teorie a provozovací praxe staré hudby) s platností od 1. září 2014. 

Tato pravidla se týkají všech typů písemných prací, tj. seminárních, bakalářských diplomových a oborových prací, magisterských diplomových a oborových prací a prací dizertačních.

Struktura písemných prací:

1. Titulní strana.
2. Obsah.
3. Předmluva (není povinná).
4. Úvod.
5. Stať (jednotlivé kapitoly).
6. Závěr.
7. Resumé.
8. Seznam vyobrazení (není nutný).
9. Seznam zkratek (není nutný).
10. Seznam pramenů a literatury.
11. Přílohy (nejsou nutné).

Stránky jsou číslovány (ve spodní části stránky) počínaje Předmluvou.

1. Titulní strana musí obsahovat:

a. Název oboru, ústavu, fakulty a univerzity (v záhlaví, každý údaj na samostatném řádku), a sice v následujícím pořadí: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, Sdružená uměnovědná studia/ Hudební věda/ Teorie a provozovací praxe staré hudby/ Teorie interaktivních médií/ Management v kultuře)
b. Jméno studenta.
c. Označení práce (seminární práce, bakalářská diplomová práce, magisterská diplomová práce, dizertační práce).
d. Název práce (uprostřed stránky).
e. Jméno vedoucího práce.
f. Jména konzultantů (nemusí být).
g. Rok odevzdání práce.

Po titulní straně následuje povinné prohlášení autora práce, že pracoval samostatně a veškerou použitou literaturu citoval. Toto prohlášení musí být autorem v tištěné verzi práce podepsané.

2. Obsah

uvádí seznam jednotlivých částí práce, stránky jednotlivých kapitol a subkapitol. Doporučuje se Deweyův číselný systém.

3. Předmluva (pokud je uvedena) může obsahovat:

a. Podněty, které vedly ke zpracování tématu práce.
b. Poděkování institucím a jednotlivcům, kteří pomáhali při sběru a interpretaci použitých faktů.
c. Poděkování vedoucímu práce a konzultantům. Pokud nejsou konzultanti uvedeni na titulní straně, je potřeba uvést jejich jméno na tomto místě.

4. Úvod

má stručně uvádět do pojednávaného problému. Může také obsahovat zdůvodnění aktuálnosti tématu. Nutná je metodologická úvaha o řešení problematiky: jaký cíl si autor stanovuje a jaké metody k jeho dosažení volí, v jakém kontextu pozoruje své téma, na jaké teorie odkazuje. Zásadní je zmínka o dosavadním stavu bádání o dané problematice. Důležitá je kritika literatury a pramenů, která tvoří podklad pro autorovu argumentaci.

5. Stať

sestává z jednotlivých kapitol práce, kde student samostatně zpracovává zkoumanou problematiku. Prokazuje schopnost aplikovat poznatky získané studiem a formulovat vlastní stanovisko k řešeným problémům.

Jednotlivé kapitoly se zabývají charakteristikou materiálu, ozřejměním použitých metod a postupů, popisem dosavadního stavu bádání, souvislostmi, shodami a neshodami s literaturou, zdůrazněním nových pohledů, postupů, nových výkladů pramenů či literatury.

Citace a odkazy

a. Bibliografické citace jsou uváděny podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) (viz http://www.phil.muni.cz/music/studium/pravidla-citovani).
b. Obecně platí, že citace musí být přehledná a úplná. Je lépe uvádět více údajů pro identifikaci (např. u seriálových publikací nebo elektronických zdrojů)
c. Citace literatury, sdělení informátorů či dalších pramenů by měly být v textu uváděny výhradně v původním znění. U delších citací se doporučuje uvést překlad do poznámky pod čarou. Cituje se vždy z původního díla. Pokud si nelze opatřit původní pramen, musí být z odkazu zřejmé, že se jedná o citát z „druhé ruky“, a udat přesně pramen, z něhož byl vzat. Vypustí-li se něco v citátech, označí se to třemi tečkami v hranaté závorce. Podobně rozepisují-li se zkratky, musí být oproti originálu doplněné znaky umístěny do hranatých závorek. Citáty jsou vyznačeny uvozovkami.

Příklad:

„[...] theory [of information] – which is valuable for technological communications – has proved incapable of giving the characteristics of aesthetic value even for a simple melody of J. S. Bach. Identifications of music with message, with communication, and with language are schematizations whose tendency is towards absurdities and desiccations.”³²

Odkazy uvádíme formou poznámek pod čarou na téže straně.

Při prvním odkazu uvést plný bibliografický údaj, při druhé a další citaci je vhodné údaj zkrátit, např. „PEČMAN, op. cit., s. 142.“ nebo „PEČMAN 1982.“ Při následné citaci z téhož dokumentu stačí „Ibid., s. 142-143.“ nebo „Tamtéž.“

V případě delších citací je vhodné užít odlišné formátování citovaného odstavce, tzn. do samostatného odstavce v užším bloku textu a menším fontem písma.    

Obrazové přílohy:

Přílohy označujeme: Př. A., Obr. A., Tab. A....

Uvádíme zdroj obr. přílohy:

Př. A Titulní strana klavírního výtahu z Melusiny od Conradina Kreutzera, Wien 1833. Zdroj: Notendrucke aus der Musikabteilung der Bayerischen Staatsbibliothek, München, Bayerische Staatsbibliothek, 2 Mus. pr. 4424.

6. Závěr

obsahuje shrnutí hlavního obsahu celého pojednání a upozorňuje na nejdůležitější myšlenky práce. Autor zodpoví, do jaké míry se mu podařilo dosáhnout cíle vytčeného v úvodu a stanoví podmínky, za kterých závěry vyplývající z jeho výkladu platí. Myšlenky uvedené v této části musejí vyvěrat z práce samé. Zároveň právě zde může autor nastínit případný směr dalšího bádání, konstatovat desiderata apod.

7. Povinnou součástí prací je české a cizojazyčné resumé, u magisterských diplomových a dizertačních prací je vyžadováno ještě druhé cizojazyčné resumé.

8. Seznam vyobrazení

bývá obvykle zařazen před přílohami (ilustracemi). Jednotlivé ilustrace obsažené v práci jsou uvedeny popiskami. Pokud nejsou vyobrazení výsledkem vlastní práce, uvádí se jejich původ dle normy citace literatury a pramenů.  

9. Seznam použitých pramenů a literatury

Bibliografické záznamy jsou uváděny souhrnně dle abecedního pořadí, u titulů jednoho autora dále seřazené chronologicky od nejstarší položky. V rámci tohoto soupisu dále rozlišujeme:

Prameny:

Nepublikované: Archivní fondy a sbírky. Dodržujte toto pořadí údajů: název archivu a jeho umístění (při opakovaném odkazu jen jeho vžitá zkratka), značka a název fondu (sbírky), inventární číslo (inv. č.), signatura (sign.), číslo kartonu (kart.) nebo knihy, Název nebo popis dokumentu u novodobého materiálu.

Publikované: Při citování edic platí zásady platné pro citování literatury, dodržuje se znění údajů uvedené na titulu a uvádějí se také čísla dokumentu. Při opakovaném výskytu se užívá zavedených zkratek. Při citacích úvodních textů nebo odborných studií, které jsou publikovány v edici, se postupuje jako při citaci stati publikované ve sborníku.

Dále lze položky v opodstatněných případech dělit na elektronické zdroje, údaje z elektronických databází, audiovizuální díla apod.

Literatura:

sem patří všechny typy zdrojů bez ohledu na jejich povahu (monografie, sborníky, časopisy, lexika). Také u slovníkových hesel citujeme dle normy, tedy autor hesla – název hesla – zdrojový dokument.

10. Přílohy

(notové ukázky, obrázky, části rukopisů, inkunábulí atd.) je nutno označit písmeny velké nebo malé abecedy a podrobnou popiskou pod přílohou. Přílohy lze uvádět buď průběžně v textu práce, nebo v samostatné poslední kapitole.

Technické a formální požadavky:

1.      Závěrečné oborové práce se odevzdávají výhradně elektronicky do odevzdávárny předmětu „Bakalářská/Magisterská oborová práce“ v ISu.

2.      Bakalářské a magisterské diplomové práce jsou odevzdávány elektronicky do archivu závěrečné práce v ISu a zároveň vytištěné a svázané ve dvou exemplářích v kroužkové vazbě.

3.      Dizertační práce (doktorské) jsou odevzdávány ve třech exemplářích, knihařsky vázané.

4.      Doporučená velikost písma: Times New Roman 12 pt či Arial 11 pt pro základní text a 10 pt pro poznámkový aparát.

5.      Je vyžadována jazyková správnost předloženého textu. Hrubé pravopisné chyby mohou být důvodem pro nepřijetí práce.  

6.      Rozsah seminárních písemných prací je min. 25 000 znaků, povinnou součástí je české a cizojazyčné resumé.

7.      Rozsah bakalářských diplomových prací je min. 70 000 znaků, rozsah bakalářských oborových prací je min. 27 000 znaků, povinnou součástí obou typů prací je české a cizojazyčné resumé.

8.      Rozsah magisterských diplomových prací je min. 140 000 znaků, rozsah magisterských oborových prací je min. 55 000 znaků, povinnou součástí obou typů je české a 2 cizojazyčná resumé.

9.      Rozsah dizertačních prací je min. 200 000 znaků. Požadavky na resumé odpovídají magisterské diplomové práci.

Vybrané příklady citování a odkazování:

Monografie:

HELFERT, Vladimír. Česká moderní hudba: studie o české hudební tvořivosti. 1. vyd. Olomouc: Index, 1936, s. 28-29.

Příspěvek v konferenčním sborníku:

DAHLHAUS, Carl. Über die Idee des Nationalismus in der Musik des 19. Jahrhunderts. In Idea národnosti a novodobá hudba. Colloquia musicologica. Brno: Mezinárodní hudební festival, 1973, s. 426-435.

Kapitola v kolektivní monografii:

ŠTĚDROŇ, Miloš. Elektronika a konkrétní hudba: Marginálie o některých momentech vývoje elektronické a konkrétní hudby v Brně konce 60. a začátku 70. let. In Umění a nová média. Martin Flašar – Jana Horáková – Petr Macek (eds.). Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2011, s. 56-59.

Článek v časopise:

FUKAČ, Jiří. Kam směřuje dvořákovské vědění. Opus musicum, 1983, roč. 15, č. 3, s. 65-67.

Novinový článek:

JANÁČEK, Leoš. Moje Lašsko. Lidové noviny, roč. XXXVI, č. 269, 27. 5. 1928, s. 39.

Archivní pramen:

Je třeba pokud možno uvést: místo uložení (název archivu), název fondu, příp. jeho části, signaturu, karton, inventární číslo, typ dokumentu, dataci, případně adresáta a původce. Pro uložení hudebnin je vhodné používat RISM sigla.

Příklad:

Moravský zemský archiv (dále jen MZA), fond B 280 Zemský národní výbor Brno. Prezidium (dále jen B 280-P), inv. č. 6, sign. III/1, kart. 353, f. 83, Zpravodajské hlášení SNB z 29. 3. 1947.

Orální pramen:

zde se uvádí forma kontaktu (telefonický rozhovor, osobní sdělení, e-mail apod.).

Rozhovor s Golanem Levinem vedl Martin Flašar, 29. 2. 2009.

Rozhovor s Václavem Havlem vedl Miroslav Vaněk, 30. 10. 2003. ÚSD–COH, sbírka Rozhovory.

Audiovizuální dílo

Název díla (kurzívou) (kulatá závorka) Jméno Příjmení (autora) (čárka) rok vzniku (kulatá závorka)

Název díla (kurzívou) (kulatá závorka) Původní název (je-li odlišný od českého) (středník) Jméno Příjmení (autora) (čárka) rok výroby (kulatá závorka)

Příklady:

The Legible City (Jeffrey Shaw, 1988)

Karamazovi (Petr Zelenka, 2008)

Čaroděj ze země Oz (The Wirazd of Oz; Victor Fleming, 1939)

Elektronické zdroje:

WWW stránky:

BAKLA, Petr. Martin Smolka [online]. c2008, poslední revize 2011 [cit. 2. 9. 2014]. Dostupné z: < http://www.martinsmolka.com/cz/>.

MACEK, Petr – POLEDNAK, Ivan. Fukač, Jiří [heslo]. Český hudební slovník osob a institucí [online]. [Cit. 6. 8. 2014]. Dostupné z: < http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_detail&id=5234 >.

Časopisový článek v el. verzi:

BAUMAN, Zygmunt. Liquid Arts. Theory, Culture & Society [online]. 2007, 24, 117. [cit. 2010-10-15]. Dostupné z: < http://tcs.sagepub.com/cgi/content/abstract/24/1/117>.

Povinné údaje pro citace el. dokumentů:

Druh nosiče: [online] / [CD-ROM]

Datum citace: [cit. 22. 9. 2003] / [cit. 2003–09–22]

Přístup ke zdroji: Dostupné z: <...> / URL: <...>

Verze: poslední úpravy 12. 6. 2002

Údaje z elektronických databází čerpajících z tištěných předloh, citujeme přednostně dle původních tištěných zdrojů (typicky u elektronické verze Slovníku české hudební kultury, případně Grove ad.).

Další informace:

U místa vydání respektujte původní znění uvedené na titulu. Správně: Pragae, Prag, Paris, Wien. Chybně: Praha, Paříž, Vídeň. Pokud není uvedeno místo vydání, uvádějte: s. l. (sine loco), pokud není uvedeno datum vydání: s. d. (sine dato).

Zkratky: Používejte pouze u dostatečně vžitých výrazů (aj., apod., atd., RNDr., ...), zakončujte je tečkou. Nekraťte v textu slova jako: například - např., respektive - resp., mimo jiné - mj. a podobná. Neužívejte ani zkratku pozn., nejedná-li se o část bibliografického údaje - rozepisujte slovo poznámka. Slovo viz není zkratka (není proto ukončeno tečkou), ale imperativ slovesa vidět. Správný tvar není „viz poznámka“, nýbrž „viz poznámku“.

Iniciály křestních jmen: Mezi písmeny uvádějte mezery (například F. X. Šalda), v textu však pokud možno rozepisujte celé jméno.

Číselné údaje: Nižší údaje (do sta) vždy vyjadřujte slovně. Výjimku tvoří pouze letopočty, data a spojení čísel se zkratkami (40 mm). Číslice a pomlčka ve smyslu rozsahu nejsou odděleny mezerami (2–3 osoby). U tisícových a vyšších údajů je obvyklá forma 1 000, tedy s mezerou, nikoliv však s tečkou, jak je obvyklé u angloamerické sazby. Oddělení tisícových řádů neplatí pro zápis signatur a letopočtů.

Data: Pište vždy arabskou číslicí. Letopočet nezkracujte na poslední dvojčíslí (chybně: 1977–83), ale vždy jej vypisujte celý (1977–1983). Mezi letopočty a pomlčkou nedělejte mezery. V případě plně uvedených dat (i s uvedením dne a měsíce) máte k dispozici dvě varianty:

a) Číselné vyjádření s mezerami: 12. 1. 1918.

b) Kombinované vyjádření s mezerami: 12. ledna 1918.

Datum narození a úmrtí: Před datum narození pište hvězdičku *, před datum úmrtí křížek † (Alt+0134), například * 12. 1. 1918, † 23. 12. 1978. Mezi znakem a datem se píše mezera.

Peněžní hodnoty: Peněžní částka se vyjadřuje číselně s uvedením měny, pokud jde o moderní měnu, pak s čárkou a pomlčkou a uvedením zkratky měny (12 Kč nebo Kč 12,- nebo Kč 12,50).

Složené výrazy se spojovníkem (Alt+0173): V těsně spojených výrazech se užívá bez mezer (česko-anglický slovník, mám-li, Brno-Město), je třeba neplést si jej s pomlčkou. Spojovník se nachází na klávesnici úplně vpravo, nad znaménkem plus.

Pomlčka (Alt+0150): Nezaměňujte se spojovníkem, zapisujte patřičnou kombinací kláves. Pomlčka ve smyslu přestávky v řeči se odděluje z obou stran mezerou. Interpunkce se sází hned za pomlčku bez mezery: Dvě postele – osm osob – dál už nic –! Pomlčka ve smyslu rozsahu (od do) se mezerami neodděluje:

18.00–22.00.

Uvozovky: Uvozovky patří těsně k výrazu, k němuž se vztahují. V češtině užíváme dvojité spodní otevírací uvozovky „ (Alt+0132) a dvojité horní uzavírací uvozovky " (Alt+0147). U výrazů uvozovaných uvnitř textu, který už sám v uvozovkách je, užijte jednoduchou spodní otevírací uvozovku ‚ (Alt+0130) a jednoduchou horní uzavírací uvozovku ‘ (Alt+0145).

Apostrof: Apostrof se obvykle užívá při odsunutí některé hlásky (d’Elvert, pad'). Nezapisuje se znakem pro čárku nad písmenem, ale speciální kombinací kláves (Alt+0146).

Závorky: K výrazu se připojují bez mezer. Kulaté závorky se používají v textu, hranaté pro uvádění příloh v textu. Hranaté závorky samozřejmě užívejte v edici – při vkládání edičních poznámek do editovaného textu (Alt+Ctrl+F a Alt+Ctrl+G). Dáváte-li do závorky celou větu, je nutno ji uvnitř závorek ukončit tečkou. Je-li v závorce pouze část věty nebo poznámka, pak ne. Tečky, čárky a další interpunkční znaménka se v takovém případě nacházejí až za závorkou.

Ostatní interpunkční znaménka: Sází se zpravidla těsně za poslední písmeno slova, za nimi se píše mezera (výjimku tvoří časové údaje a funkce desetinné čárky).

Pokud je užito dvou nebo více zdrojů od jednoho autora se stejným vročením, lze je odlišit  malými písmeny.

Jsou-li dva nebo tři autoři, oddělují se jména pomlčkou, je-li více autorů, další se vynechají a za poslední jméno se připojí „et al.“ (et alii).