2 Kvantitativní, kvalitativní a smíšený výzkum V této kapitole se naučíme rozlišovat mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem. Probereme základní vlastnosti obou typů výzkumů a vztahy mezi nimi. Poznání rozdílů mezi oběma přístupy přispívá k lepšímu pochopení povahy každého ĺ nich. Tématu této kapitoly se věnuje důkladně Petrusek (1993), ale také Bři-cháček (1981), Disman (1993), Ferjenčík (2000) nebo Miovský (2005) a mnoho zahraničních autorů (přístupným způsobem např. Bryman 1988). Výzkumníci stále častěji kombinují metody kvalitativního a kvaniilalivního výzkumu v jedné výzkumné akci. Snaží se lak využil výhody obou přístupů při řešení výzkumného problému. Mluvíme pak o používání smíšeného plánu výzkumu nebo o smíšené výzkumné strategii (Tashakkori.Teddlie 1998;Creswell 2003, Johnson, Onwuegbuzi 2004). V závěrečné části této kapitoly objasníme základy tohoto přístupu a v kapitole 9 se věnujeme podrobněji některým jeho postupům. 45 kvalitativní výzkum 2 kvantitativní. kvalitativní a smíšený výzkum 2.1 Kvantitativní výzkum Vzorem kvantitativního přístupu k výzkumu v sociálních vedách jsou metody přírodních věd. Předpokládá se, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum využívá náhodné výběry, experimenty a silně strukturovaný sběr dat pomocí tesťů, dotazníků nebo pozorování. Konstruované koncepty zjišťujeme pomocí měření, v dalším kroku získaná data analyzujeme statistickými metodami s cílem je explorovat, popisovat, případně ověřovat pravdivost našich představ o vztahu sledovaných proměnných. Kvantitativní výzkum bývá spojován s hypolelicko-deduklivním modelem vědy, který sestává z těchto základních komponent: 1. Formálně se vyjádří určité obecné tvrzení, které má potenciál vysvětlit vztahy v reálném světě - teorie. 2. Provede se dedukce. Za předpokladu, ze teorie platí, budeme očekávat, že nalezneme vztah mezi minimálně dvěma proměnnými X a Y - hypotéza. 3. Uvažujeme definici, co potřebujeme zjistit, abychom pozorovali X a Y operační (operaeionalizovaná) definice. 4. Provedeme pozorování - měření. 5. Provedeme závěry o platnosti hypotézy - testování hypotézy. 6. Vztáhneme výsledek testování zpět k teorii - verifikace. Metody založené na těchto principech jsou v rámci metodologie kvantitativního výzkumu podrobně zpracovány lak, aby odpovídaly co nejvíce předmětu zkoumání. Požaduje se, aby měření bylo validní, to znamená, Že se měří skutečně to, co se má měřit. Musí také být spolehlivé - ledy jestliže se bude měřit stejná věc, pak pokud se nezměnila, dostaneme stejný výsledek. Poslední krok, verifikace, se považuje vždy za provizorní v Lom smyslu, žc v empirických vědách můžeme sice získat podpůrné argumenty pro platnost teorie pomocí shromážděných empirických dat, ale nikdy nelze její platnost dokázat (blíže Tíendl 2004, s. 27). V tomto aspektu se lisí empirické vědy od formálních věd (logika, matematika). Tradiční kvantitativně zaměřený výzkum může mít jednu ze dvou hlavních podob: experimentální a neexperimentálni. Stručně obě podoby charakterizujeme. Základní vlastnosti' experimentuje to, že výzkumník aktivně a úmyslně přivodí určitou změnu situace, okolností nebo zkušenosti sledovaných jedinců a pak sleduje /.měnu jedinců. Vyjádřeno vjazyce kvantitativního výzkumu výzkumník manipuluje nezávisle proměnnými X a měří změnu zvolených závisle proměnných Y. Cxperiment musí být připraven do všech podrobností před započetím sběru dat. Cílem je zamezit tomu, aby závěry byly ovlivněny jinými (rušivými) proměnnými. Typické vlastnosti: ■ výběr jedinců ze známé populace; ■ přiřazení jedinců do jednotlivých skupin (např. kontrolní, s ošetřením); ■ vyvolání plánované změny podmínek; ■ měření malého počtu definovaných proměnných; ■ kontrola ostatních proměnných; ■ popis chování proměnných, obvykle se testuje nějaká hypotéza. Neexperimentálni výzkum vypadá podobně; rozdíl spočívá v tom, že výzkumník neuplatňuje změnu situace, podmínek nebo zkušenosti jedinců. Také v tomto případě je postup velmi podrobně naplánován. Obvykle se uskuteční pilotní studie, aby bylo možné některé parametry výzkumu lépe určit. Typické vlastnosti: ■ výběr vzorků jedinců z několika známých populací; ■ měření několika proměnných (můžeme rozlišit cílové, ovlivňující a kovari-anční); ■ popis chování proměnných a testování hypotéz: ■ hypotézy se týkají rozdílností statistických charakteristik rozdělení jednotlivých proměnných mezi skupinami nebo závislostí vybraných proměnných mezi sebou, Někdy rozlišujeme při konceptualizaci vztahů vmezeřenč (mediátorové, intervenující) proměnné 1 a moderující proměnné M. V případě vztahu X—>Y máme pouze nezávisle proměnnou X a závisle proměnnou Y. V případě vztahu X—>I—>Y máme intervenující proměnnou /. Příkladem může být narušení imunity / kouřením X. V důsledku tohoto narušení vzniká rakovina Y. Jiným typem proměnné je moderátorova proměnná M, která mění závislost A'—> Y. M může představovat komplex podmínek, který" určuje, jak se bude měnil povaha vztahu X^Y. Tabulka 2.1 v přehledu obsahuje popis rolí proměnných ve výzkumu. Tab, 2.1 Záktadní role proměnných při sledování vztahu a posuzovaní příčinnosti Typ proměnné Charakteristika Příklad nezávisle proměnná X příčina změny závisle proměnné V nebo prediklor V ; píle, inteligence závisle proměnná V mění se v důsledku změny X výsledky testu znalostí mediátorová proměnná / zprostředkuje působení X na V i objem zvládnuté látky moderující premenná M vymezuje a mění vztah mezi X a Y psychická odolnost 46 47 KVALITATIVNÍ VÝZKUM 2 KVANTITATIVNÍ, KVALITATIVNÍ A SMÍŠENÝ VÝZKUM Tab. 2.2.:: ^Vlastnosti základních metod kvantitativního přístupu Metoda Vlastnosti Výhody statislické šetření náhodný výběr měřeni proměnných reprezenialivila testování hypotéz experiment určení hodnot nezávisle proměnné kontrolní skupina bez expozice přesné měřeni testování hypotéz oficiální statistiky analýza dat získaných v minulosti velké datové soubory strukturované pozorování pozorování prováděné podle přesně určeného protokolu spolehlivost pozorování obsahová analýza podle předem určeného kódovacího schématu se zjišťují instance kalcqone a provádi se analýza četnosti spolehlivost mořeni povědi bude možne snadno kvantifikovat a přenést do počítačové databáze zvoleného statistického systému (SPSS, NCSS, STATISTICA, SAS atd.]. V průběhu analýzy dat se vypočítávají různé popisné statistické charakteristiky a sestrojují grafy, které vizuálně přibližují kvantitativní informace. Všechny tyto operace mají vést k získání statistického popisu dat a k verifikaci předem formulovaných hypotéz. Výzkumník testuje určité vztahy, jež modeluje např. pomocí regresních rovnic nebo zkoumá pomocí analýzy rozptylu. Pro analýzu katego-ríálních dat využije např. techniky korttingenčních tabulek. Výzkumník pomocí analýzy zjistí, které jeho představy se potvrdily a které ne. Explorační analýza navrhne nové hypotézy o sledovaných vztazích. Statistická analýza může např. indikovat silný vztah mezi pohybovou aktivitou a příjmem rodičů a naopak slabý vztah mezi pohybovou aktivitou a počtem sourozenců. V tabulce 2.3 uvádíme v přehledu přednosti a slabiny kvantitativního výzkumu. Některými kritickými aspekty kvantitativního přístupu se budeme zabýval v pasáži u dominanci kvantitativního přístupu ve společenských vědách ikap. 3.2). Latentní proměnné nemůžeme merit a odhadujeme je na základe měřitelných proměnných. Typy proměnných mají mnohdy relativní charakter, který závisí na konceptuI izaci výzkumu. Tabulka 2.2 charakterizuje základních metody kvantitativního přístupu. Ukážeme kvantitativní formu výzkumu pomocí statistického šetření a strukturovaného dotazníku. PŘIKLAD 2.1 Kvantitativní výzkum - modelový přiklad Přibližme si kvantitativní přístup na stručném popisu výzkumu zaměřeného na význam pohybových aktivit pro mladého člověka. Základní otázkou pro výzkumníka může být: „Jaké faktory ovlivňují vzorce pohybových aktivit mladého člověka?" Výzkumník bude např.postupovat tak, že navrhne dotazník, který by měl napomoci rozlišovat mezi mladými lidmi, kteří se intenzívně věnují pohybovým aktivitám, a těmi, kdo se jim věnuji méně. Současně se snaží do dotazníku zapracovat laktory a proměnné, jež pravděpodobně ovlivňují intenzitu sportování. Navržené otázky mají u dotazovaného vyvolat odpověď, která bude klasifikovatelná podle daného kategonzačního schématu, jež měl výzkumník na mysli při návrhu dotazníku V procesu sestavování dotazníku se výzkumník opíráosve zkušenosti, o dostupnou literaturu a teorie i ocelkový přehled, který mu umožňuje tormulovat laktory, jež budou pravděpodobné ovlivňovat vzorce pohybových aktivit (např. příjem rodičů, počet sourozenců, dostupnost sportovišť). Dotazník bude pravděpodobně velmi strukturovaný, aby ho bylo možné předložit v jednotné podobě velkému počtu respondentů (ideálně všem členům populace). Kvůli velkému počtu vyplněných dotazníků je žádoucí, aby formulář dotazníku byl navržen tak, že od- tát). 2,3 Pťednosti a nevýhody kvantitativního výzkumu Přednosti kvantitativního výzkumu Nevýhody kvantitativního výzkumu Testováni avalidizace teorií. Lze zobecnit na populaci. Výzkumník může konstruovat situace tak, že eliminuje působeni rušivých proměnných, a prokázat vztah přicma-účinek. Relativné rychlý a přímočarý sběr dal. Poskytuje přesná, numerická data. Relativně rychlá analýza dat (využití počítačů). Výsledkyjsou relativně nezávislé na výzkumníkovi. Je užitečný při zkoumáni velkých skupin. Kategorie a teorie použité výzkumníkem nemusejí odpovídat lokálním zvláštnostem. Výzkumník může opominout fenomény, protože se soustřeďuje pouze na určiiou teorii a její testovaní a ne na rozpoj leorie. Získaná znalost může být příliš abstraktní a obecná pro přímou aplikaci v místních pod-m ínkách. Výzkumník je omezen reduktivnírn způsobem získávání dat. 2.2 Kvalitativní výzkum Někteří metodologové chápou kvalitativní výzkum jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jiní zase jako protipól nebo vyhraněnou výzkumnou pozici ve vztahu k jednotné, na přírodovědných základech postavené vědě. Postupně získal kvalitativní výzkum v sociálních vědách rovnocenné postavení s ostatními formami výzkumu. Neexistuje jediný obecně uznávaný způsob jak vymezit nebo dělal kvalitativní výzkum. Negativní definici podali metodologové Glaser a Corbinová (I9R9), 49 KVALITATIVNÍ VÝZKUM 2 KVANTITATIVNÍ. KVALITATIVNÍ A SMÍŠENÝ VÝZKUM kteří za něj považují jakýkoli výzkum, jehož výsledků sc nedosahuje pomocí statistických metod nebo jiných způsobů kvantifikace. Mnoho autoru nesouhlasí s tímto vymezením, protože podle meh jedinečnost kvalitativního výzkumu nespočívá pouze v absenci čísel. Potíž je v tom. že kvalitativní výzkum je Široké označení pro rozdílné přístupy. Významný metodolog Creswell (1998, s. 12) definoval kvalitativní výzkum takto: „Kvalitativní výzkum jc proces hledání porozumění založený na nižných metodologických tradicích zkoumání daného sociálního neho lidského problému. Výzkumník vy t ván komplexní, holistický obraz, analyzuje rťí/né lypy IcaIlí. informuje o názorech účastník;3] výzkumu li provádí zkoumání v přirozených podmínkách." V typickém případe kvalitativní výzkumník vybírá na začátku výzkumu téma a určí základní výzkumné otázky. Otázky může modifikoval nebo doplňovat v průběhu výzkumu, během sběru a analýzy dal. Z tohoto důvodu se někdy kvalitativní výzkum považuje za emergcnlní nebo pružný typ výzkumu. V jeho průběhu nevznikají pouze výzkumné otázky, ale lakč hypotézy i nová rozhodnutí, jak modifikovat zvolený výzkumný plán a pokračovat při sběru dat i jejich analýze. Práce kvalitativního výzkumníka je přirovnávána k činnosti detektiva. Výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoliv informace, které přispívají k osvětlení výzkumných otázek, provádí deduktivní a induktivní závěry. Seznamuje sc s novými lidmi a pracuje přímo v terénu, kde se něco děje. Sběr dat a jejich analýza v kvalitativním výzkumu probíhají v delším časovém intervalu, výzkumný proces má longitudinální charakter. Výzkumník vybírá na základě svých úvah místa pozorování nebo jedince, které dále sleduje v různých časových okamžicích. Analýza dal a jejich sběr probíhají současně - výzkumník sbírá data, provede jejich analýzu a podle výsledků se rozhodne, která data potřebuje, a začne znovu se sběrem dat a jejich analýzou. Během léchlo cyklů výzkumník své domněnky a závěry přezkoumává. Ověřuje popisnou, interpretační nebo teoretickou validitu výsledků způsoby, které popíšeme v kapitole 12.1. Zpráva o kvalitativním tJBb, ZA Vlastnosti základních metod kvalitativního přístupu Metoda Vlastnost Výhoda pozorovaní texty a dokumenty interview audio- a videozáznamy delší období kontaktu rozbor významu organizace a použití relativně nestrukturované přesná transkripce přirozených interakci pochopení subkultury teoretické porozuměni porozumění zkušenosti porozumění průběhu interakcí výzkumu obsahuje podrobný popis mísla zkoumání, rozsáhlé citace z rozhovoru a poznámek, jež si výzkumník dělal při práci v terénu. Výzkumník muže navrhnout teorii o fenoménu, který pozoroval. Časlo se stává, že svoje závěry probírá se sledovanými jedinci (účastníky výzkumu) a jejich názory zohledňuje nebo přidává do výsledné zprávy. Tabulka 2.4 stručně charakterizuje hlavní kvalitativní metody. Modelový příklad přibližuje, jak se postupuje v kvalitativním výzkumu. Kvalitativní výzkum - modelový příklad Vracíme se k problému vztahu mladých lidi ke sportu. Kvalitativní vyzkumnik si klade otázku následujícím způsobem. „Co znamená pohybová aktivita pro mladého člověka a jak mladý človék dospívá ke svému názoru na sport, připadne jak tento názor modifikuje v konkrétních podmínkách?' Výzkumná olázka se zaměřuje na zájmy a záměry mladých lidí a intencionalitu jednáni. Výzkumník se snaží popsat svět z jejich hlediska a přitom se chce pokusil porozumět tomu, jak si vytvářejí a mění své představy o stylu života v závislosti na svých zájmech. Aby to dokázal, výzkumník bude musel jít do terénu a strávit delší čas v prostředí, kde žijí mladí lidé. Bude např. pozorovat malou skupinu mladých lidí v jejich přirozeném prostředí, které zahrnuje Školu, sportovní centrum, kluby, bary, domov atd. Bude si všímat všech míst, kde se mladí lidé shromažďují a tráví volný čas. V průběhu výzkumu se pokusí s některými z nich navázat přátelský vztah. Někdy se stane přímo členem skupiny a bude se podílet na všech jejích bežných aktivitách. Zajímavé informace ziská také tak, že s celou skupinou uspořádá diskusi na téma sport. Po celou dobu si vše zaznamenává a zpracovává. Vytváří si na počítači databázi textů. Ta může obsahovat i fotografie nebo videozáznamy ze života skupiny. Do terénu se vrací, aby si ověřil získané poznatky a závěry a pokračoval v pozorování, jehož zaměření na detaily se měni na základě provedené analýzy shromážděných dat. Také hovoř; se členy místní samosprávy, učiteli ve škole a se správcem hřiště, seznamuje se s opalřenírni na podporu sportu v místě pozorování. Dlouhodobé pozorování a poznatky z interakcí se členy skupiny mu umožní vidét život skupiny očima jejich členů, z hlediska jejich perspektiv a popsat ho pomocí jejich pojmu a výrazů. Tylo zkušenosti v následném hodnocení dává do souvislosti s sirsím socioekonomickým kontextem. Uvedeme přehledně základní charakteristiky kuilrtativnihu výzkumu a jeho výsledků (Miles a Creswell 2003, Huberman 1994, Bogdan, Biklen iyy2): ■ Kvalitativní výzkum se provádí pomocí delšího a intenzivního kontaktu s terénem nebo situacíjedinceČi skupiny jedinců. Tyto situace jsou ob\ykle banální nebo normální, reflektující každodennost jedinců, skupin, společností nebo organizací. 5D 51 KVALITATIVNÍ VÝZKUM 2 KVANTITATIVNÍ. KVALITATIVNÍ A SMÍŠENÝ VÝZKUM ■ Výzkumník sc snaží získat integrovaný pohled na předmět studie, na jeho kontextovou logiku, na explicitní a implicitní pravidla, klerá fungují v dané oblasti. • Používají se relativně málo standardizované metody získávání dat. Hlavním instrumentem je výzkumník sám. Typy dat v kvalitativním výzkumu zahrnují přepisy terénních poznámek z pozorování a rozhovorů, fotografie, audio-a videozáznamy, deníky, osobní komentáře, poznámky, úřední dokumenty, úryvky z knih a všechno to, co nám přibližuje všední život zkoumaných lidí. ■ Výzkumníci se snaží o izolování určitých témat, projevů a datových konfigurací. Obvykle je však ponechávají co nejdéle v kontextu ostatních dat. • Hlavním úkolem je objasnit, jak se lidé v daném prostředí a situaci dobírají pochopení toho, co se děje. proč jednají určitým způsobem a jak organizují své všednodenní aktivity a interakce. ■ Dala se induktivně analyzují a interpretují. Kvalitativní výzkumník nesesta-vuje ze získaných dat skládanku, jejíž konečný tvar zná, spíše konstruuje obraz, který získává kontury v průběhu sběru a poznávání jeho částí. Výzkumník ve svém hledání významů a snaze pochopit aktuální dění vytváří podrobný popis loho. co pozoroval a zaznamenal. Snaží se nevynechat nic, co by mohlo pomoci vyjasnit situaci. Některé z přednosu' a slabostí kvalitativního výzkumu zachycuje tabulka 2.5. Kvalitativnímu výzkumu sc vytýká, že jeho výsledky představují sbírku subjektivních dojmů. Pro jeho pružný a nestrukturovaný charakter ho lze - na rozdíl kvantitativního výzkumu - těžko replikovat. Protože pracuje s omezeným počtem jedinců a obvykle na jednom místě, vznikají také obtíže se zobecňováním výsledků. (Zobecnilelnost v kvantitativním výzkumu zajišťuje náhodný výběr. Tato procedura se však- v kvalitativním výzkumu vůbec nepoužívá.) Někdy se Tab.2.5 Přednosti a nevýhody kvalitativního výzkumu Přednosti kvalitativního výzkumu Nevýhody kvalitativního výzkumu Získává podrobný popis a vhled při zkoumáni jedince, skupiny, události, fenoménu. Zkoumá fenomén v přirozeném prostředí. Umožňuje studoval procesy. Umožňuje navrhovat teorie. Dobře reaguje na mistní situace a podmínky. Hledá lokální (idiogralické) příčinné souvislosti. Pomáhá pří počáteční exploraci fenoménu. Získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí. Je těžké provádět kvantitativní predikce. Je obtížnější testovat hypotézy a teorie. Analýza dat i jejich sběr jsou často časové náročné etapy. Výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi. také kvalitativnímu výzkumu vytýká jeho neprůhlednost, malá transparentnost. Například někdy z výzkumné zprávy není zřetelné, jak se vybírali jedinci pro rozhovor nebo pozorování. Také často nerozpoznáme, jak se provedla analýza. Podrobný popis jednotlivých kroků většinou přesahuje možnosti omezeného rozsahu časopiseckého článku. Ve srovnání se statistickou analýzou se kvalitativní analýza nedá formalizovat. Výhrady proti kvalitativnímu výzkumu jsou vyváženy jeho jinými vlastnostmi. Navíc lo, co kvantitativní výzkumníci kritizují, je vlastně v mnoha případech přednost. Výzkumný proces je vždy kompromisem a vyvažováním nedostatků a výhod. Výhodou kvalitativního přístupu je získání hloubkového popisu případů. Nezůstáváme na jejich povrchu, provádíme podrobnou komparaci případů, sledujeme jejich vývoj a zkoumáme příslušné procesy. Citlivě zohledňujeme působení kontextu, lokální situaci a podmínky. Kvalitativní výzkum poskytuje podrobné informace, proč sc daný fenomén objevil. Velkým přínosem kval ita-tivní metodologie jsou přístupy, pomocí nichž navrhujeme teorii nějakého sledovaného fenoménu. Kvalitativní výzkum používá celou škálu postupů, aby zajistil hodnověrnost svých výsledků. Seznámíme sc s nimi v dalších kapitolách knihy. leden ze způsobů, jak přiblížit povahu „kvalitativního výzkumu", spočívá v popisu určitých výzkumných tradic nebo škol spojovaných tradičně s kvalitativním výzkumem. Můžeme přitom uvažovat vlivy z. oblasti íilozoíic, antropologie, sociologie, psychologie, lingvistiky nebo pedagogiky. Vyvinutých přístupů je bezpočet: fenomenologie, etnomctodologie, konverzační analýza, analýza dis-kurzu, symbolický interakci onismus, zakotvená teorie, konstruktivismus, kritická teorie (včetně neomarxistického nebo feministického výzkumu). Stručné charakteristiky vybraných směrů kvalitativního výzkumu obsahuje tabulka 2.6. Rozsah škály kvalitativních přístupu odrážípůsobivě diskuse autorů Jacobové (1987) a Atkinsona a kol. (1988), která proběhla v době konstituování jednotlivých směrů kvalitativního výzkumu v pedagogice. Podle americké výzkumnice Jacobové každá z tradic kvalitativního výzkumu vychází z jiných předpokladů o podstatě člověka a společnosti, má jiné cíle zkoumání a používá jiných metod, a proto představuje vlastně odlišné výzkumné paradigma. Například pro oblast pedagogického výzkumu identifikovala Jacobová pět takových tradic: ekologickou psychologii, školní etnografii, kognitivní antropologii, etnografii komunikace a symbolický interakcionismus. Podle Jacobové je důležité si uvědomit, žc kvalitativní výzkum, otevřený novým problémům a teoriím, neznamená nerespektování příslušných výzkumných tradic. Ačkoli kvalitativní výzkumníci doporučují otevřený přístup k datům a výzkumnému plánu, drží se zároveň podle Jacobové základních předpokladů té či oné výzkumné tradice. Popsané tradice jsou důležité, prolože poskytují množinu orientujících předpokladů o tom, jak výzkum provést. Těchto tradic není nutné se držet, ale při práci v rámci dané tradice 53 KVALITATIVNÍ VÝZKUM 2 KVANTITATIVNÍ, KVALITATIVNÍ A SMÍŠENÝ VÝZKUM Výzkumné tradice kvalitativního výzkumu Výzkumná tradice Původ Cile Etnografie Antropoloyie. sociologie Porozumění sociálnímu světu dlouhodobým pobytem ve skupině, aby bylo možné podrobne popsat kulturu a významy, které používají její členové. Fenomenologíe/etnometodoloqie Vede k: Filozofie/sociologie Porozumění konstruktivním procesům, které lidé uplatňují v každodenním životě, aby dávali Konverzační analýza světu smysl. Sociologie/lingvistika Analýza způsobů, jak je jazykový projev strukturně organizován s ohledom na sekvenčnost a reakce, jimiž lidé demonstrují, Diskurzní analýza Sociologies ngvrslika jaké významy dávají dané situaci. Zkoumám způsobů, jak je l produkována znalost v rámci určitého diskurzu a jednání, Protokolární analýza Psychologie lingvistických stylů a rétorických prostředků používaných vdaném prostředí. Zkoumaní kognitivních procesů, které podmiňují vykonání určitých úkol ú Symbolický interakcionismus Vede k: Zakotvená teorie Sociální psychologie Zkoumání chování a sociálních rolí Sociologie pro poro7urnční, jak lidé interpretují své prostředí a reagují na ně. Návrh a vývoj teorii sociálního jednáni z dat pomocí analytických kategorií a vztahů mezi nimi. Konstruktivismus Sociologie .' Znázorňování mnohonásobných konstrukcí reality pomocí Ekologická psychologie Pedagogika | sdíleného zkoumání (výzkumníky í) parlicípantyi významu a vysvětlování. Identifikace zpúaohů, jak společenské podmínky I (ekonomické, politicko, genderové. etnické) ovlivňují názory, chování I a zkušenosti (s cílem iniciovat ■ kritiku a změny). Zkoumáni lidského chování v přirozeném prostředí. Ekologičtí psychologové uznávají objektivní i subjektivní aspekty prostředí. Metody jsou navrženy tak, aby bylý „teoreticky neutrální". Získají se tak data (vzorky chování], kteráje možné zkoumat ? různých perspektiv. je zapotřebí' uvažovat příslušné předpoklady, zaměření a metodologii. Jacobová zdůrazňuje, že lepší znalost různých směrů v kvalitativním výzkumu může vést k tomu, že výzkumník navrhne zeela novou a případnější metodologii. Na práei, jež zohlednila spise americké výzkumné tradice (paradigmata), zareagovali rozhorčené angličtí metodologové Atkinson a kol. (1988). kteří s jejími závěry ostře nesouhlasili. Zaprvé vyjádřili pochybnosti, zda si Jacobová všimla některých tradic britské školy kvalitativního výzkumu, zadruhé napadli její chápání pojmu tradice v kvalitativním výzkumu. Upozornili především na tyto aspekty: a) Rx i st ují různá stanoviska k tomu, jaké jsou hlavní rysy určité tradice. b) Pokud identifikujeme rysy určité tradice, tyto rysy nalezneme i u jiné tradice. Jen málo prací daného autora lze přiřadit k jedné specifické tradici. c) Vlastnosti tradic nebyly uvedeny všechny a ty, které byly uvedeny, mají vágní statut. d) Mnoho výzkumů kombinuje různé tradice, aniž by zakládaly „novou" tradici. Tito autoři upozornili na lo, že se Jacobová paradoxně dopustila chyby, jež je typická spíše pro začínající výzkumníky: přílišný důraz na určitý typ výzkumu (americký výzkum) a víra v jeho sílu vedly k tomu. že Jacobová zapomněla připomenout kvalitativní výzkum v jiných zemích, čímž ztratila možnost obohatit svoji srovnávací práci o další rysy. Podle těchto autorů se provinila etnocent-rismem. Tento termín označuje doslovně posuzování lidí z jiné kultury podle standardů vlastní kultury nebo skupiny. V této souvislosti uvedli myšlenku o jednom nebezpečí při výzkumné práci a vztáhli ji na práci Jacobové: ..Tím, co nám brání vidčt, co žáci ve třídě skinečně dělají, není používání určité metody statistického Setření pomocí testování nebo používání jiné metody. Myslíme ú, Že nám tento život především phpndá príliš známý, takže nejsme schopni identifikoval určité události, které se uskutečnily, i když se to sttilo přímo před nnííma očima." Autoři důrazně připomínají některé směry na britské scéně pedagogického kvalitativního výzkumu: symbolický interakcionismus, antropologii, socioliugvistiku, etnometodologii, demokratickou evaluaci, neomarxistickou etnografii a těmmis-tické výzkumy- ťro každý z nich identifikují nej důležitější autory a práce. Doložili, že tyto výzkumy přinesly teorie, závěry a metodologické příspěvky, jež nelze podcenit, pokud nechceme předem zúžit svůj pohled pouze na výzkum v jedné zemi. Diskuse ukázala, jak je těžké vymezil kvalitativní výzkum, a zároveň naznačila některé filozofické problémy, které se týkají užívání pojmu paradigma. 54 55