Norsko v 19. století Opakování z minula •Po občanských válkách Norsko na vrcholu – ovládá velká území, arcibiskupství atd. •Personální unie se Švédskem – krátce společný panovník, pak nepokoje ve Švédsku – nová personální unie s Dánskem – Královna Margreta - války se Švédskem – vítězství a vznik Kalmarské unie 1397 •Svartedauden – 1/3 obyvatel Norska podlehla nemoci •1520 Švédsko opouští Kalmarskou unii – neustálé boje – Gustav Vasa •Norsko provincií Dánska – ztráta moci nad vlastním územím •Ztráta norské kultury, jazyka, … Vše dovoz z Dánska, časem ztráta části území – získává Švédsko, které se brání znovuobnovení unie • Opakování z minula •Rok 1814 – výsledek napoleonských válek – Kielský mír – Dánsko přichází o Norsko ve prospěch Švédska •Norsko nesouhlasí – snaží se o samostatnost – Shromáždění v Eidsvollu •Norská Ústava – 17. květen 1814 – vlastní král, nezávislost, „liberální a demokratická“ ústava •Švédsko útočí na Norsko, to se podvoluje a stává se členem personální unie – Ústava zůstává •Vlastní parlament, velká míra nezávislosti, třenice se Švédskem •Problémy ekonomiky po válkách, nedostatek jídla – postupně vzrůstající vliv sedláků •Embetsmannstaten – úřednický stát – jen bohatí úředníci v parlamentu, postupně doplňováni bohatými sedláky •Posilující kultura a „národní“ cítění Norsko pod vládou úředníků > Obsah obrázku text, staré Popis byl vytvořen automaticky •Embetsmannsstaten – Norsko řídí vláda složená ze členů bohatých úřednických rodin, volební právo mají plátci daní •Konflikty s králem ve Švédsku – ten se snažil získat v Norsku větší moc, tu si ale i přes neshody drží Storting •Řešení silné poválečné ekonomické krize – inflace, Švédsko poukazuje na norskou neschopnost – propaganda a podpora Karla Johana mezi Nory •Během několika dekád úředníci ztrácí vliv na úkor bohatých sedláků – a to i ve Storitngu •Po smrti Karla Johana 1844 král jeho syn Oscar - nedominantní Norští sedláci > Obsah obrázku text, exteriér, lidé, hora Popis byl vytvořen automaticky •Pod Dánskem nebylo norské zemědělství soběstačné, po 1814 nutná změna •Zemědělství a sedláci získávají větší vliv, krom toho silná emigrace do Ameriky •Od roku 1833 sílí jejich postavení ve Stortingu – zřízení komunální politiky, snaha o větší moc pro sedláky – menší moc pro úředníky •Postavení domkářů a dělníků (a Sámů) stále velmi špatné •Liberalizace obchodu a domácího hospodářství – omezování cla atd. • Kultura a umění 1. poloviny 19. st. •Welhaven a Wergeland – romantismus •Ole Bull – houslista – 1850 zakládá Det Norske Teatret – 1. divadlo v Norsku •Jazyk stále dánština, pomalu se ale začíná vytvářet tlak na vlastní jazyk •Univerzita v Kristianii od 1811 •Oslavy Ústavy od „boje na trhu – Torgslaget“ 17. květen 1829 > Obsah obrázku budova, exteriér, obloha, vládní budova Popis byl vytvořen automaticky Embetsmannstaten > Obsah obrázku text, oblečení Popis byl vytvořen automaticky •Stále silný vliv úředníků – pokaždé součástí vlády, sedláci je podporovali proti Švédsku, jinak se snažili prosazovat vlastní zájmy •Král Oskar byl ochotný ustoupit tlakům Norska – větší rovnocennost – boj o vlajku a znak – Norsko nakonec získalo polovinu znaku unie •Zrušení „Židovského paragrafu“ 1851 •Spolu se sedláky silná podpora lokálního rozvoje Norska – výstavba nových silnic a první železnice – 1854 (Christiania-Eidsvoll) •Ke konci 60. let úředníci postupně ztrácí své výsadní postavení – vnitřní rozpory •Sílí tlaky na opuštění linie úředníci/sedláci a na zavedení systému politických stran – Johan Sverdrup – a rozšíření volebního práva • Vznik parlamentarismu v Norsku > Obsah obrázku muž, osoba, zeď, nošení Popis byl vytvořen automaticky •Stálá snaha získat větší politickou nezávislost na Švédsku – norská vláda stále přímo podřízena králi, parlament nezávislý •1869 získává Storting právo setkávat se každý rok, do té doby jednou za 4 roky •Johan Sverdrup vidí budoucnost v parlamentarismu v Norsku – nejde o moc úředníků, ale o zastávání určitého názoru, nezávisle na původu •Nesouhlas s vládou úředníků – volby 1882 – silná podpora Sverdrupa •První norská studentka na univerzitě v 1882 •V roce 1884 Sverdrup jmenován premiérem – vznik parlamentarismu, založení prvních politických stran – Venstre a Høyre •Volby do parlamentu – rozšiřování volebního práva – 1860 cca 8 % populace, roku 1884 se rozšiřuje volební právo pro větší množství plátců daní, právo volit pro všechny muže v 1898 • Dělnické hnutí •Marcus Thrane – první dělnické hnutí v Norsku po evropských událostech 1848 •Snaha o rozšíření volebního práva, zrovnoprávnění vzdělávání, zřízení spořících bank pro chudší – za účelem zvýšení finanční gramotnosti •Thrane od roku 1849 shání podporu pro své přesvědčení –v roce 1851 přes 30 000 členů •Hlavní centrum na východě Norska kolem Oslo, Drammen – proti vůli státu, 1855 zatčení za šíření revolučních myšlenek •Thranebevegelsen – hnutí rozpuštěno, přišlo příliš brzy? Pomalá industrializace v Norsku, málo dělníků, hlavně rolníci, nespokojení dělníci a chudí mohli velmi snadno emigrovat do USA, k čemuž docházelo ve velké míře •Až v roce 1887 vzniká dělnická socialistická Arbeiderpartiet > Industrializace •Po ekonomických krizích z první poloviny 19. století se země v polovině století vzpamatovává •Technologický rozvoj – železnice – zmenšení vzdáleností, větší množství informací pro všechny •Do 1850 Nárůst počtu obyvatelstva o 50 % - skoro na 1,5 milionu, v 1865 1,75 milionu, 75 % na venkově •Rozvoj měst – s příchodem obyvatelstva z venkova, kde ubývalo volné půdy •Rozvoj obchodu a dílen, rostoucí export – lodě a vybavení, ryby, dřevo •Rozvoj zemědělství – brambory – větší využívání koňů – pluhy, stroje, atd., opětovný nárůst produkce dřeva •Rozvoj obchodní a přepravní flotily – 1870 třetí největší nákladní flotila na světě – plachetnice, s příchodem parolodí problém pro norskou flotilu a ekonomické komplikace měst na jihu Norska, závislých na stavbě dřevěných lodí •Růst HDP – ke konci 19. století na úrovni Dánska, před Švédskem •V roce 1880 1000 km železnic, pravidelná lodní doprava podél pobřeží, poštovní lodě Obsah obrázku text, voda, exteriér, loďka Popis byl vytvořen automaticky Emigrace (do USA) •Mezi lety 1830 a 1920 více než 800 000 do Ameriky (a pár jiných zemí) •Část se vrátila zpět, ale Norsko bylo po Irsku zemí s největší emigrací v Evropě •Naprosté minimum političtí nebo náboženští emigranti •Americký středozápad • > Obsah obrázku oblečení, osoba, černobílý, Momentka Popis byl vytvořen automaticky Národní obrození > Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky •Po odklonu od Dánska snaha o znovuobjevení vlastní historie – pověsti, pohádky, ságy •V polovině století vychází sbírka pohádek Asbjørnsena a Moe Norske folkeeventyr – na základě ústní tradice •Ivar Aasen znovuobjevuje původní norštinu – sepisuje jednotlivé dialekty – vznik landsmålet (nynorsk) •Důležité postavení Telemarku – zdroj velké části pohádek, opravdový venkov, ale blízko civilizace •Národní romantismus • > > > Umění po 1850 •Silné ovlivnění národním obrozením •Malíři zachytávají „krásy norského venkova“ •Adolph Tidemand, Hans Gude – Düsseldorf, Mnichov, Kitty Kielland, na konci století Edvard Munch •Edvard Grieg – Peer Gynt •Vznik divadel v Christianii, Bergenu > Literatura > Obsah obrázku osoba, interiér, vaření, jídlo Popis byl vytvořen automaticky •Henrik Ibsen •Bjørnstjørne Bjørnson •Camilla Collett •Amalie Skram •Knut Hamsun •Sigbjørn Obstfelder Rozpory se Švédskem Obsah obrázku text, vizitka Popis byl vytvořen automaticky •Rostoucí národní uvědomění v Norsku, větší míra svobody a demokracie než ve Švédsku – Ústava z roku 1814 modernější než švédská •Během 19. století řada konfliktů mezi Norskem a Švédskem – vlajka, panovníkovo veto, vláda,… •Sílící moc Stortingu • • • Zastoupení v zahraničí •Norsko nemělo právo na vlastní zastoupení – konzuláty v zahraničí •Toto právo po roce 1814 drželo Švédsko za celou unii, Norsko nesouhlasilo •Vzhledem k velikosti norské flotily a počtu norských námořníků v zahraničí konzuláty vyhledávali hlavně Norové – snaha o modernizaci a ponorštění konzulátů •Na konci 80. let opět snaha o změnu – konzuláty nebyly v zemích, kde je potřebovala norská flotila, byly aktivní v zemích výhodných pro Švédsko – protekcionismus •Platba za konzuláty dle tonáže lodí – Norsko platilo výrazně víc •Konzul x Diplomat – konzul zastupuje i obchodní zájmy, diplomat hlavně politické Konsulatsaken > Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky •Vlastní komise ve Stortingu za účelem nápravy zastoupení v zahraničí •Komise a Storting přichází z požadavkem zřízení vlastní sítě konzulátů •Švédsko ochotné vyjednávat a upravovat podmínky (je nicméně proti samostatnosti norských konzulátů) – Storting je nejednotný – stačí to? •Venstre tlačí na Švédsko, dle krále je to ale záležitost celé unie, neměl by rozhodovat Storting – Venstre přesto prosazuje zřízení konzulátů – Švédsko vyhrožuje válkou – Venstre ustupuje •Na přelomu století snaha o nalezení kompromisu z obou stran - neúspěch Další konflikty Obsah obrázku loďka, obloha, exteriér, voda Popis byl vytvořen automaticky •Boj o vlajku – Storting požadoval vlastní vlajku pro Norsko, bez švédských znaků, král Oskar II vetoval v 1893 i 1896, pak už veto nemohl použít, 1898 vlastní vlajka – oslabení postavení Švédska v rámci interních konfliktů •Vojenská otázka – Storting požadoval modernizaci norské armády, staré vojenské „struktury“ považovaly plachetnice za dostatečné – rozkol mezi armádou a Stortingem, který omezil financování armády •Po vyhrožování válkou ze strany Švédska v 1895 změna – Storting ohromným způsobem navýšil výdaje na armádu (jen torpédoborce 20% státního rozpočtu), stavba pevností, zesílení stávajících, všeobecná modernizace • • Příště? 1905… Knihy