OD DOBY KAMENNÉ PO VIKINGY První obyvatelé ◦Během poslední doby ledové bylo území Norska pokryto kilometr silným ledovcem ◦Po ústupu ledovce první přistěhovalci z Evropy (střední a východní Evropa) ◦9300 př. n.l. první sídliště podél celého pobřeží Norska – od Oslofjordu po Finnmarku, využívání lodí ◦První rytiny v kamení – helleristninger ◦Doba bronzová – bronzová kultura až po Trøndelag ◦Rozvoj lodí – veslic – nálezy severských lodí v Německu, Dánsku, atd. ◦Název Norge – Nordveien – severní cesta ◦Rybářská centra získávala větší a větší moc – Bergen ◦Používání lyží a sání ◦Sámové na severu ◦ Obsah obrázku text, staré Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tkanina Popis byl vytvořen automaticky Doba před naším letopočtem ◦Lovci, rybáři a sběrači, bez zemědělství ◦První zemědělské usedlosti kolem roku 2400 před Kristem ◦Bohaté obchodní styky s kontinentem – v Opplandu nález meče z Česka ◦První zpracování kovů kolem roku 2000 př.n.l. ◦Bydlení v dlouhých domech ◦Langhus – až do roku 1000 n.l. ◦Společnost bez soc. rozdílů ◦Práce se železem 300 př.n.l ◦Vznik prvních vesnic ◦ Doba předvikinská ◦Mnoho nálezů z bohatých hrobů - lodě ◦Kontakty s Římem – doba Římská ◦První písmo v Norsku – runy – Futhark ◦Runy používány jako záznamy majitelů, požehnání atd. ◦Vývoj jazyka – Urnordisk (praseverština) --Norrønt ◦Vhodné klimatické podmínky do konce 5. století n.l. ◦Pak krize a mor – stěhování národů ◦Období bez mnoha zdrojů a nálezů – tiché období ◦Narůstající sociální rozdíly – koncentrace moci – cesta ke státním útvarům ◦Ovlivňování cizinou – západ Franskou říší, východ Dánskem ◦První králové? ◦ ◦ ◦ Obsah obrázku strom, budova, exteriér, kámen Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, exteriér, vodní skútr, doprava Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky První vikingové ◦Centralizace moci v Dánsku – první města (Ribe) – rozvoj směrem na sever – Kaupang v Norsku ◦Propojení s celým světem prostřednictvím obchodních a později i loupeživých výprav ◦Výjezdy za bohatstvím – 793 Lindisfarne – seveřani z Dánska, během 9. století výpravy do Irska, Středozemního moře, Ruska ◦Rychlý pohyb po mořích a řekách – Langskip (Drakkar) ◦Harald Hårfarge (Krásnovlasý) – Zdědil malé království u Vestfoldu/Vestlandu?? – začal dobývat postupně okolní království (i ve Švédsku), Trøndelag ◦Problémové zdroje – ságy, písně, mýty ◦Sjednocování Norska Haraldem jeden z důvodů pro útěk z Norska Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Norsko před rokem 1000 ◦Postupné osidlování Norska směrem na sever ◦Sámové – původní obyvatelé na severu Skandinávie, Norové od nich kopírovali způsob obživy i přepravu ◦Během doby Vikingů osídlení takřka celého pobřeží dnešního Norska – až k hranicím s Ruskem ◦Osídlení Islandu a kolonizace Grónska, cesta do Ameriky – Vinland ◦Rozšiřování křesťanství ◦Vikingové ve Francii – Normandie, na Sicílii, v Byzantské říši Obsah obrázku hora, tráva, obloha, exteriér Popis byl vytvořen automaticky Dědictví Haralda Hårfagre ◦Komplikovaný systém dědictví trůnu – na trůn měli nárok synové původního krále, volit je mohli největší sedláci, časté rozpory ◦Harald měl cca 24 dětí, jako nástupce zvolil syna Eirika Blodøks ◦Další syn Håkon „den gode“ – vychováván v Anglii u krále Adelstana – boj s Eirikem o moc, Håkon měl podporu lokálních pánů, Håkon první křesťanský král, do roku cca 960 ◦Neustálé boje o moc – Eirikovi synové se spojili s dánským králem Haraldem Blåtannem – v bitvě zabili Håkona – Eirikův syn (Harald) králem ◦Upevňování moci – boje v celém Norsku, připojování jednotlivých pánů ◦Dánský král se spojil s opozicí a zabili Eirikova syna Haralda – pokračování bojů o moc ◦ Poslední vikinští králové I ◦V čele země Jarl Håkon – pod dánským králem (Blåtann a Svein Tjugeskjegg – Vidlí vous) ◦Asi potomek Haralda Krásnovlasého Olav Trygvasson – boj proti jarlům a Vidlímu vousu – podpora v Trøndelagu, snaha o kristianizaci země – opozice, zabit roku 1000 ◦Neustálé snahy o sjednocení země – neúspěch a boj o moc ◦Svatý Olav (Olav II.) – asi potomek Haralda Krásnovlasého ◦Dánský král a jarlové bojovali v Anglii – Norsko volné pro Olava – konsolidace země, sjednocení – za jeho vlády reformy, zákony, křesťanství oficiálním náboženstvím – cca 1025 – Dánský král se vrací – Olav prchá do Gardarike (Kiev – Novgorod) – 1029 se vrací a o rok později umírá v bitvě, prohlášen za svatého ◦ ◦ Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Poslední vikinští králové II ◦1035 – Syn Olava II. Magnus Dobrý – povstání proti Dánům vyhnání z Norska, podpora lokálních pánů ◦Drancování země, později změna a zákaz drancování – Magnus Dobrý ◦V Dánsku smrt krále i jeho následníka – boje s Norskem – král Dánska či Norska nejstarší z obou rodů – Magnus od 1042 král Dánska ◦Magnus v 1047 spadl z koně, nový král jeho strýc Harald Sigurdsson (Harald III.) ◦Harald III. Hardråde – zkušenosti z Byzance, zaměření na obchod, bez skrupulí, snaha získat Dánsko, problémy v Anglii – Harald chce Anglii pro sebe, smrt v bitvě u Stamford Bridge – konec Norů v Anglii Klid a mír po roce 1066 ◦Syn Haralda III. Olav „Klidný“ Kyrre – komplikované nástupnictví ◦Bez konfliktů – mír s Dánskem i Vilémem Dobyvatelem v Anglii ◦Posilování moci státu, církve, králů, asi první gramotný král ◦Magnus III. „Bosý“ Berrføtt – dobývání Irska, Manu, Hebrid, Orknejských ostrovů – Norsko získává větší pozornost v Evropě, boje s Dánskem a Švédskem, umírá na břehu Irského moře ◦Vláda tří Magnusových synů současně, rozvoj země, zakládání kostelů, obchodních měst, obchod s Evropou ◦Postupně umírají až zbývá jen jeden – král Sigurd – umírá 1130 Občanské války – Birkebeiner 1130-1240 Počátek občanských válek ◦Zdroje – Ságy Snorreho Sturlasona – Heimskringla, Fagrskinna, Morkinskinna ◦Synové posledních tří králů bojovali o trůn – domluva (králové Magnus a Harald Gille), válka, uvěznění Magnuse, oslepení, kastrace, useknutí nohy ◦Sigurd Slembe – prý syn Magnuse Bosého, prý prodělal zkoušku ohněm a měl by být král, chtěl se dělit s Haraldem o trůn, nevyšlo to, Harald zavražděn ◦Sigurd Magnuse osvobodil a společně vládli do 1139 – válka se syny Haralda – Magnus zabit v bitvě, Sigurd umučen ◦2 synové Haralda Gilleho (Sigurd Munn a Inge) vládli 3 roky – pak nový syn Haralda Øystein – rozdělení Norska na 3 části, mír do 1155, pak válka mezi bratry ◦Chaos a různí zájemci o trůn – často malé děti, jako loutky bohatých přívrženců jednotlivých stran ◦1152 – Arcibiskupství v Nidarosu – ze začátku podpora od králů, pak rivalita ◦ ◦ Birkebeinerne ◦Po mnohých bitvách mladý král (7 let - 1163) Magnus Erlingsson (vnuk krále Sigurda – přes matku) – dohoda s církví – nový následnický zákon – prvorozený manželský syn – pro jistotu vyvraždění několika teoretických rivalů ◦Nová frakce – Birkebeinerne – chudá skupina přívrženců „asi syna“ krále Øysteina – Øystein Møyla – brzy umřel v boji, jeho nástupce Sverre Sigurdsson, prý (sotva) syn Sigurda Munna – dcery Sigurda ho ale přijaly za bratra – legitimní nárok? – sdružuje opozici vůči Magnusovi Erlingssonovi – válka, Magnus 1184 zabit v boji ◦Sverre králem – problém s církví, vynořilo se několik dalších synů různých králů – mnohé bitvy, Papež proti Sverremu, Sverre umírá na nemoc 1202 ◦Sverreho syn Håkon brzy umírá, stejně jako další čtyřletý následník ◦ ◦ ◦ Finální fáze občanských válek ◦Birkebeinerne určili králem Sverreho synovce Ingeho, opozice našla syna Magnuse Erlingssona – pokračování bojů ◦Církev se posléze snažila domluvit smír – Birkebeinerne mohou mít krále Norska, opozice bude ale kontrolovat Viken – ok ◦Smrt Ingeho – kdo na trůn – objevil se vnuk Sverreho, který se narodil po smrti Sverreho syna Håkona = Håkon Håkonsson, mladý král, u moci regent Skule – nevlastní bratr Ingeho, později boj o moc ◦1240 – Håkon poráží Skuleho – konec občanských válek Norsko po občanských válkách ◦Jasné následovnictví ◦Rozmach – součástí Norska bylo Grónsko, Island, Faerské ostrovy, Orkneje, Shetlandy (Hebridy, Man) ◦1274 – První celonorský zákoník – král Magnus Lagabøte ◦Soudnictví, centralizace armády, rozvoj královského dvora ◦ Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky