´⮚Mnoho lidí pocházejících z majoritní společnosti termín Rom neužívá ´⮚Příslušníci etnika jsou stále nazýváni exonymními výrazy, které vznikly už ve středověku. ´⮚Na území střední Evropy se převážně užívá k označení etnika exonymum Cikán. ´⮚V anglosasky mluvících zemích jsou Romové nazýváni Gypsy. ´ ´ ´ ´⮚Termín Cikán, v němčině Zigeuner, ve francouzštině Tsigane, ve slovenštině Cigan se v romském jazyce obvykle neužívá. ´ Tyto názvy se objevily v souvislosti s příchodem Romů do Evropy a staly se jedněmi z nejrozšířenějších oslovení Romů. ´⮚Označení Cikán bylo odvozeno od řeckého slova Athinganoi, což znamená „nedotknutelní“ – lidé, kteří nechtějí, aby se jich ostatní dotýkali. ´⮚Označení mělo od počátku negativní charakter, který se při postupném vývoji slova přenesl také do současné podoby Cikán. Označení vypovídalo a dodnes hovoří o vztahu majority k romské menšině. Romové se proto s oslovením beze zbytku nikdy neztotožnili. ´⮚Gypsy, francouzské Gitanes, španělské Gitanos je odvozeno od slova Aigyptos – Egypťan. Vznik oslovení souvisí se skutečností, že se Romové po delší dobu zdržovali v oblasti, která byla nazývána Malý Egypt. ´⮚Poté, co přišli do Evropy, šířili pověst o svém původu, obohacenou historkami o pokání všeho lidu. ´⮚Oslovení Rom dnes užívá většina Romů žijících v Evropě a na Balkáně. Bývá spojeno s výrazem Dom, označujícím početnou indickou kastu v severní Indii. ´⮚Podobnost s dnešními Romy není jen v názvu skupiny, ale také v sociálním systému a v profesích, kterými se obě komunity živily. ´⮚Z původního označení Dom pravděpodobně vzniklo slovo Rom. ´⮚„Amen sam Roma“ - „Jsme Romové“, říkají příslušníci etnika sami o sobě. ´ ´ ´ ØV současné době žije v České republice podle odhadů 250 až 300 tisíc Romů, kteří se dělí do pěti subetnických skupin: ´Slovenští Romové (nejpočetnější skupina na území ČR) ´Olašští Romové/ Vlachike Roma ´Maďarští Romové ´Čeští a moravští Romové ´Sinti/Sintové / Sinte Roma ´ ØTyto skupiny se dělí podle jazyka, způsobu života (usedlí/kočovní), řemesel /profesí, tradic zvyků. ´ Odlišuje je ale i vzhled. ´ ´⮚Slovenští Romové se v období vlády Marie Terezie usadili a svá řemesla přizpůsobili usedlému způsobu života. Protože si v průběhu let vytvořili úzké vztahy s majoritou, žili s ní v souladu a vzájemné symbióze až do druhé světové války. ´⮚Označení „slovenští“ dostali podle původní země, odkud po druhé světové válce přišli do Čech a na Moravu. ´⮚Důvody migrace souvisely s nízkou životní úrovní v romských osadách na Slovensku a s náborovou kampaní tehdejšího Československa. ´⮚Slovenští Romové se vnitřně rozlišují také podle místa, odkud pocházejí jejich velkorodiny. ´⮚Místo původu ovlivnilo i slovenskou romštinu a obě skupiny mají ve slovní zásobě mírné dialektové rozdíly. ´⮚V současnosti se vnitřní diferenciace prohlubuje, a to na základě: • sociální a vzdělanostní úrovně, • dodržování či nedodržování tradic, • ekonomické stránky rodin ØSkupina, která přestala jako celek existovat po 2. Světové válce z důvodu hromadné deportace do koncentračních táborů. ØPo 2. světové válce se jich vrátilo do vlasti pouze 583. Oni a jejich potomci dnes tvoří skupinu tzv. moravských Romů, která je do značné míry i jádrem současné romské inteligence ´ Romské ženy čekající na jídlo v táboře v Hodoníně u Kunštátu (za 2. sv. války) https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/rcz_lightbox_v2/public/images/hodonin_prestavka_n a_jidlo1.jpg?itok=ZD-VbXdP×tamp=1591323784 ´Romské děti v Letech u Písku https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/rcz_lightbox_v2/public/images/lety_deti.jpg?itok= p5YYIWMD×tamp=1601900678 Hodonín u Kunštátu https://cesky.radio.cz/sites/default/files/styles/rcz_lightbox_v2/public/images/vozy_u_plotu.jpg?it ok=ce43Lioj×tamp=1591323784 ´ ´⮚Maďarští Romové, stejně jako slovenská skupina Romů, žili usedlým způsobem života. ØSkupina, která do 2. světové války na území Maďarska a na území jižního Slovenska v oblasti obývané maďarskou národnostní menšinou. ´⮚Živili se hudbou a často v této profesi vynikali. Maďarská romská skupina Parno Graszt Maďarští Parno Graszt přibližují původní romskou hudbu - Novinky ØPotomci německých Romů, žijící rozptýleně v západní Evropě. Až do 2. světové války žili v pohraničních oblastech Čech a v Praze. Dnes jsou u nás početně malou, ale výraznou skupinou, která udržuje svůj jazyk, svou sociálně-společenskou hierarchii a hodnotový systém. ØPřevážný počet Sintů nyní ale žije v Německu. Ø Romština je výrazně ovlivněna němčinou. ØVlivem mísení mají dnešní Sinti světlou pleť a světlé vlasy. ØV minulosti, stejně jako olašští Romové, kočovali. ØŽivili se jako brusiči nožů, překupníci a provozovatelé zábavných atrakcí. ROM, SINTI E CAMINANTI IN ITALIA – 3 | TELEVIGNOLE ØEtnikum, které kočovalo ve střední Evropě až do roku 1959, kdy bylo násilně centralizováno. ØSpecifická skupina Romů, kteří vnímají svojí odlišnost od ostatních a jejich identita se opírá o dodnes živé tradice, jejich jazyk, zvyky a hodnoty, které uznávají všechny generace. Vzhledem k stále udržovaným zvykům můžeme považovat olašské Romy za jednu z nejtradičnějších subetnických skupin v České republice. ØPřívlastek olašský je odvozen od území Valachie, odkud olašští Romové přišli. ØVnitřní dělení skupiny je podle původní profese. Ti, kteří se v minulosti živili kotlářstvím, se nazývají Kalderáši. Obchodníci s koňmi se označovali Lováriové. ØPodskupina si dodnes zachovala v původní podobě romský jazyk, který je od jazyka slovenských Romů odlišný a stále se předává z generace na generaci. Ø Ø Ø Ø Ø Ø https://1gr.cz/imgs/domaci/A010907_DMK_KRL7_V.JPG https://1gr.cz/imgs/domaci/A010829_INC_OLACH1_V.JPG https://www.rommuz.cz/file/photo/20210211_132536_kor.jpg Olašští Romové po násilném usazení, 1959, Český Brod, FOTO: SOUKROMÝ ARCHIV EVY DAVIDOVÉ Výsledek obrázku pro olaššké ženy Pohřeb olašského krále Jana Lipy v Ostravě. Pohřeb olašského krále Jana Lipy v Ostravě. Výsledek obrázku pro olašští romové