John Everett Millais (1829 – 1896): Bubbles (A Child's World) C:\Users\user\Documents\texty\Sloterdijk\Sféry 1 obrazy\Philosophers' Mosaic 1.jpg Soubor:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg Sphären I Blasen 1998 John Everett Millais (1829 – 1896): Bubbles (A Child's World) Struktura Sphären I 8 kapitol, 10 exkurzů, 644 s. •Prolog – Spojenci (partneři): vydechnuté komuny •Myslet vnitřní prostory •Operace srdce neboli O eucharistickém excesu •Mezi obličeji – K vynoření interfaciální sféry intimity •Lidé v začarovaném kruhu. K dějinám ideje fascinace blízkostí •Exkurs I: Přenos myšlenek •Klauzura v matce. Základy negativní gynekologie •Exkurs 2: No-objekty a neznámé vztahy. K revizi psychoanalytického učení o fázích •Exkurz 3: Princip vejce: zvnitřnění a obalení •Exkurz 4: V bytí spočívá bytostná tendence k blízkosti – Heideggerovo učení o existenciálním místě Struktura Sphären 1 8 kapitol, 10 exkurzů •Praprůvodce – requiem za zavržený orgán •Exkurz 5: černá plantáž. Noticka o stromech života a strojích na oživování •Sdílený prostor duše – andělé – dvojčata – dvojníci •Exkurz 6: Sférický smutek: o no-objektech a obtížích říci, co chybí •Exkurz 7: O rozdílu mezi idiotem a andělem •Stadium Sirén. O první sonosférické alianci •Exkurz 8: Analfabetické pravdy. Noticka o orálním fundamentalismu •Exkurz 9: Kde se Lacan mýlil •Mně bližší než já sám - teologická přípravka k teorii společného nitra •Exkurz 10: Matris in gremio Mariologický vrtoch •Přechod (proměna): O extatické imanenci Sphären I – Archeologie intimního •Blasen neboli mikrosféry: bublina, měchýř, puchýř - základní molekula silných vztahů (asociace: mýdlové či vzduchové bubliny: nicotné, instabilní, téměř nepředmětné, pomíjivé, nesubstanční) •záměr a důvod použití asociativního jazyka: •atak na dědictví substanční metafyziky a metafyziky jednotlivých věcí •revize substančního fetišismu a metafyzického individualismu •mikrosférologie: otázka po statusu intimního, zdůraznění relací, teorie sdíleného prostoru a subjektivního pole, zkoumání logiky symbiózy Sphären I – Archeologie intimního •jednotlivec jako pár, dividuum •filozofická gynekologie – zkoumání dyadických sestavení •individuum jako součást páru (manifestních i neviditelných nebo virtuálních párových struktur) •pár - primární sférická forma pozorovatelná v nejrůznějších konstelacích •sféra je vnitřek ochraňující, vnitřní, otevřený, sdílený kruh, který obývají lidé, jakmile se jim podaří být lidmi •žít ve sféře znamená vyrábět dimenzi, v níž mohou být lidé uchování •sféry jsou imunitně systémové účinné prostorové výtvory pro ekstatické bytosti, na nichž pracuje vnějšek • Sphären I – Archeologie intimního •Mikrosférologie - učení o malých vnitřních prostorech, zkoumání psychické bubliny, v níž se nacházejí minimálně dva lidé •Sféra má dyadickou formu; od počátku má strukturu dvojjedinosti •Člověk jako génius sousedství/blízkosti •Blasen – výprava za těmi, s kým sdílíme bytí, za druhými, zevnějškem; druh stoické cesty do první ekologické niky člověka – proto filozofická gynekologie V mikrosféře jsme vždy, když jsme •v interkordiálním prostoru •ve sféře interfaciality •v poli „magických“ vázajících sil a hypnoticky blízkého účinku/působení/vlivu •v imanenci, tedy ve vnitřním prostoru absolutní matky a její po-porodní metaforizace •ve spolu-dyádě nebo placentárním zdvojení a jeho dalšího utváření •v péči neoddělitelného průvodce a jeho metamorfóz •v rezonančním prostoru vítání naznačujícího mateřského hlasu a jeho mesijášsky-evangelijně-múzického následného utváření • Sphären II. Globen 1999 C:\Users\user\Documents\texty\Sloterdijk\Sféry 1 obrazy\Philosophers' Mosaic 1.jpg C:\Users\user\Documents\texty\Sloterdijk\Sféry 1 obrazy\Philosophers' Mosaic 2 Villa Albani 1 stol před.jpg Mozaika s filozofy, Villa Albani, Řím 1. stol před Sphären II. Globen - struktura •Prolog – Intenzivní idyla – meditace před branami města nad sfairou • •Úvod: geometrie v nesmírném/ neměřitelném; Projekt metafyzické globalizace (I Atlas; II Parmenidovský okamžik; III Nést boha; IV Morfologické evangelium a jeho osud •Příchod: antropické klima 1. 1.Počátek vzdálené blízkosti. Thanatologický prostor, paranoia, Reichsfrieden. 2.Vzpomínky na nádobu. O důvodech solidarity v inkluzivní formě 3.Archy, městské hradby, hranice světů, imunitní systémy. K ontologii obehnaného prostoru. • Exkurs I Odklad umírání v divadle. O odkladu na římský způsob. • Exkurs 2: Merdokracie. O imunitních paradoxech usedlých kultur (pučení velkých říší, kanalizace, skatologie, regulace a ventilace afektů jednotlivců, skupin i velkých říší) 4.Ontologický důkaz koule • Exkurs 3: Autokoprofagie. K platónské recyklaci • Exkurs 4: Pantheon. K teorii kupole Sphären II. Globen - struktura •5. Deus sive sphaera neboli: Explodující Vše-jedno • Exkurs 5: O smyslu nevyslovené věty: Koule je mrtvá •6. Anti sféry. Zkoumání pekelného prostoru • Vložená poznámka: O depresi jako krizi rozšiřování •7. Jak účinkuje střed sféry prostřednictvím čistého média na dálku. K metafyzice telekomunikace • Exkurs 6: Evropa přichází o korunu. Anekdota o tiaře •8. Poslední koule. K filozofickým dějinám terrestrické globalizace •Přechod: Air conditioning • Sphären II. Geometrie nesmírného – projekt metafyzické globalizace •téma části II: jak se základní fenomén mikrosférického světa – vzájemná evokace v silném vztahu sjednocené dvojice – opakuje i v makrosféře, v univerzu kulovité formy • Sphären III Schäume (2004) Soubor:Sandro Botticelli - La nascita di Venere - Google Art Project - edited.jpg Sandro Botticelli, Zrození Venuše, kolem 1485 Soubor:Ingres Venere Anadiomene.jpg pena Pěna – (fyz.) mnohokomorový systém uzavřených plynů v pevných a kapalných materiálech, jejichž buňky jsou vzájemně odděleny tenkými stěnami Jean-Auguste Dominique Ingres , Venuše Anadyoméné, 1848 Prolog: zrození z pěny (Vzduch na neočekávaných místech, Význam pěny, Plodné pěny – Mytologická mezihra; Přírodní pěny, Pěno-sféry; Lidské pěny; Pěny ve věku vědění; Revoluce, rotace, invaze; Když se implicitní stává explicitním: fenomenologie; Objevuje se neuvěřitelné; Nikdy jsme nebyli revolucionáři) https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQzwYEw5gPxrwAuEEwRiWqhsa1-l_TDzWH1JEUxX7VxWk8 3WJ4lVA http://vedajekrasna.cz/storage/images/950x/2641.jpg Úvod: chvění vzduchu (Plynová válka aneb Atmoteroristický vzor; Roustoucí explicita; Air Condition; Světová duše v agónii neboli Objevení se imunitních systémů. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Bundesarchiv_Bild_183-F0313-0208-007%2C_Gaskrieg _%28Luftbild%29.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/British_55th_Division_gas_casualties_10_April_19 18.jpg Přechod: žádná smlouva, žádný růst (Přiblížení se k mnohosti prostorů, které se s politováním nazývají společnosti) Leviathan by Thomas Hobbes.jpg http://dokbase.digicult-museen.net/eingabe/bilder/data/600/1001563/Pk434.jpg Kapitola 1 (Insulace- teorie kapslí, ostrovů a skleníků) A Absolutní ostrovy B Atmosférické ostrovy C Antropogenní ostrovy Chirotop – svět v dosahu Fonotop – bytí na doslech Uterotop – my-jeskyně (Wir-höhlen), inkubátory světa Thermotop – prostor hýčkání Erototop – pole žárlivosti, stupně touhy Ergotop - společenství snahy/námahy Alethotop – republiky vědění Thanatotop – provincie božského Nomotop – první učení o ústavě/kondici Resumé https://hagstromerlibrary.ki.se/uploads/images/1127/original.jpg Hieronymi Fabrichii von Aquapendente. Opera chirurgica Patavii 1647 Kapitola 2 Vnitřní prostor: architektury pěny A V čem žijeme, spřádáme a jsme. O moderní architektuře jako explicitě pobytu 1 Pozastavení bytí; zastávky a skladiště 2 Příjemce, zařízení pro návyk 3 Vsazení a imerze 4 Byty jako imunitní systémy 5 Stroje na bydlení neboli: mobilizovaný prostor sebe sama 6 Management adress, stanoviště poslední spotřeby, regulace klimatu B Buněčné stavby, egosféry, kontejnery na sebe sama. K explikaci ko-izolované existence prostřednictvím garsonky 1 Buňka a bublina světa 2 Sebepárování v habitu C Foam-City. Makro-interiéry a urbánní sběrné stavby explikují symbiotické situace množství/davu/zástupů 1 Sbírky národů 2 Kolektory: K dějinám renesance stadionů 3 Diskrétní synody: K teorii kongresů 4 Foam-City – O urbánní mnohosti prostorů Kapitola 3 Vyhnání a zhýčkanost. Ke kritice čisté nálady/vrtochu 1 Mimo bídu/zoufalství 2 Fikce o bytostech nedostatku 3 Lehkomyslnost a nuda 4 Your private sky – myšlení ulehčení 5 První levitace – K přirozeným dějinám vyhnání 6 Katastrofa neolitických matek 7 Rozmazlenost v symbolickém – Epocha nebeského pokladu 8 Imanentní touhy, román o Fgaustovi a demokratizace luxusu 9 Empír – neboli: komfortní skleník; vzhůru otevřená škála zhýčkanosti 10 Větrná růže luxusu: Bdělost/ostražitost, osvobozené vrtochy, lehká sexualita Pohled zpět. Z rozhovoru o oxymoronu Schäume •polysférologie (věda o sklenících: technologická teorie lidmi obývaných, symbolicky klimatizovaných prostorů •afrologie (od áfros – pěna) – teorie ko-fragilních (křehkých/lomivých) systémů, afrosféry •Na místě, kde se objeví jednobuněčný živočich, začínají dějiny organického, jako dějiny sférického zahuštění a zapouzdření. •První znak Jáství je schopnost zaujmout pozici prostřednictvím opozice vůči vnějšímu. Lidské pěny – antroposféra, antropogenní ostrovy •Pěna: výraz pro systémy nebo agregáty sférického sousedství, v němž každá „buňka“ vytváří sebezavršující kontext (svět, místo), intimní smyslový prostor napjatý dyadickými a pluripolárními rezonancemi nebo „domácnost“, která se chvěje ji rozechvívající nebo prožívající animací •vznikají symbiózy, aliance, skleníkové vztahy vlastního druhu - s vlastní klimatizací, mikrosféry •každá mikrosféra se utváří podle vlastní osy intimního Lidské pěny - antroposféra, antropogenní ostrovy •Společnost: agregát mikrosfér (párů, domácností, podniků, spolků) různého formátu, které spolu hraničí podobně jako bubliny v pěně, vzájemně se hromadí, aniž by byly pro sebe vzájemně dosažitelné a současně od sebe efektivně oddělitelné •Pěny: polotransparentní systémy asymetrického sousedství mezi skleníky intimity a vlastními světy střední velikosti Lidské pěny - antroposféra, antropogenní ostrovy •Společnosti/národy - tekuté, hybridní, netěsné a promiskuitní útvary a to mnohem více, než se nám snaží vsugerovat jejich homogenní jména. •Společnost je agregát mikrosfér (párů, domácností, závodů, spolků) různého formátu, které spolu hraničí podobně jako bubliny v pěně, vzájemně se hromadí, aniž by byly pro sebe vzájemně dosažitelné a současně od sebe efektivně oddělitelné. Lidské pěny - antroposféra, antropogenní ostrovy •Nikoli všezahrnující monáda jednoho světa, ale polykosmická aglomerace •shromažďování shromažďovatelů (sbírka sběratelů) ze svět utvářejících prostorových konstruktů •odzvonění centrického deliria (antropo-, etno-, ego-, logo-) pro lepší představu o bytí člověka v prostředí ontologické pěny •rozloučení se symbolem centrality klasické metafyziky, s všezahrnující monosférou, reprezentovanou prostorem požehnaným urbi-et-orbi, zpodobena v policejním panoptiku, vojensky v paranoidně pentagonální ontologii •