Cíle kurzu: 

1) představit vybraná témata z dějin etiky v období od prehistorie po cca 13. století; 

2) uvést studenty do základních problémů etiky ve formativním období disciplíny; 

3) představit a vysvětlit základní problémy, argumenty, směry, proudy upozornit na klíčové představitele etiky v uvedeném období; 

4) důsledně vést studenty k systematické privátní četbě primárních textů a k doplňování si informací s pomocí sekundární literatury.

Program: co je etika, co jsou a kdy začínají dějiny etiky? Metodologie dějin etiky. Původ morálky, genealogie morálky, mravní fakty, hodnoty. Prehistorická, archaická společenství a starověké kultury: Egyptské knihy mrtvých, starověké zákoníky. Presokratici, Homér, Hésiodos, Hérakleitos, Démokritos, sofisté, Sókratés, Platón, Aristotelés: Etika Níkomachova, etika u skeptiků a stoiků, epikurejská etika a kynikové, srovnání antické a středověké etiky, církevní otcové, Augustinus, Petr Abelard, Tomáš Akvinský; při četbě a samostudiu bude kladen důraz na Aristotelův text Etika Níkomachova.

Primární literatura

PLATÓN. části dialogů budou upřesněny na přednáškách; např. Euthyfron, obrana Sokrata, Kriton : Obrana Sokrata. 2., přehlédnuté vyd. V Praze: Jan Laichter, 1942. 119 s.

ARISTOTELÉS. Etika Níkomachova. Translated by Antonín Kříž. 2. rozš. vyd. Praha: Rezek, 1996. 493 s. ISBN 80-901796-7-3. I.kniha; II. kniha; III.-X. kniha;

CICERO, Marcus Tullius. O povinnostech : rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi : De officiis (Orig.). Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970. 193 s.

SENECA. Další listy Luciliovi. Praha: Svoboda, 1984

EPIKTÉTOS. Rukověť rozpravy. Praha: Svoboda, 1972

LAERTIOS, Diogenés a Dušan MACHOVEC. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964. Filosofická knihovna.

MARCUS AURELIUS, Antoninus. Hovory k sobě. Praha: Svoboda, 1969

AUGUSTIN, O milosti a svobodném rozhodování ; Odpověď Simplicianovi. Vyd. 1. Praha: Krystal OP, 2000. 137 s. ISBN 80-85929-41-4. O milosti a svobodném rozhodování

AUGUSTIN, Václav VENTURA a Lenka KARFÍKOVÁ. Vyznání. V Kalichu 3. vyd. Praha: Kalich, 1997.

BOËTHIUS, Anitius Manlius Torquatus Severinus. Filosofie utěšitelka. V Olomouci: Votobia, 1995.

TOMÁŠ Akvinský: Summa theologiae - výňatky

ABÉLARD, Pierre a HÉLOISE. Dopisy utrpení a lásky. 1. vyd. Praha: Odeon, 1976. 127, [3] s.

Základní sekundární literatura (zaměřte pozornost vždy na pasáže, věnované příslušnému autorovi) 

KIRK, RAVEN, SCHOFIELD. Předsókratovští filosofové. Praha: Oikoymenh, 2004.

GRAESER, Andreas. Řecká filosofie klasického období : sofisté, Sókratés a sokratikové, Platón a Aristotelés : Die Philosophie der Antike. 2, Sophistik und Sokratik; Plato bis Aristoteles (Orig.). Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, 2000. 445 s. ISBN 80-7298-019-X.

LONG, A. A. Hellénistická filosofie. Praha: Oikoymenh, 2003.

ŠPINKA, Štěpán et a.: Přístupy k etice I. Praha: Filosofia 2014 (přehled základních postojů v etice - Aristotelés, stoikové, epikurejci, skeptikové, Augustinus a Tomáš Akvinský); doporučená sekundární literatura. 

REMIŠOVÁ, A. (ed.): Dejiny etického myslenia v Európe a USA. Bratislava: Kalligram, 2008.

Doplňující sekundární literatura

CRISP, Roger (ed.). The Oxford Handbook of the History of Ethics. Oxford Handbooks: Oxford  2013.  Homérská etika, Platónova etika, Aristotelova etika, Epikúros: svoboda, smrt a hedonismus, kynismus a stoicismus, starověký skepticismus, platónská etika v pozdní antice; tomismus, františkánství, pozdně křesťanská etika.   

HUSSEY, Edward. Presokratici. Praha: Rezek, 1997. 213 s. ISBN 80-86027-07-4.

JIRSA, Jakub, THEIN, Karel, JINEK, Jakub: Obec a duše - K Platónově praktické filosofii. Praha: Filosofia 2014. Doporučené kap. Jaký byl podle Sókrata dobrý život? (s. 34-44); Co to je zdatnost? (s.65-88); Etický problém v dialogu Gorgias (s. 103-111); Slušný člověk (s.138-151 - Ústava); Ctnost (s. 257- 278)    

JODL, Friedrich. Geschichte der Ethik als philosophischer Wissenschaft. 3., veb. Aufl. Stuttgart: J. G. Cotta'sche Buchhandlung Nachfolger, 1920 - pozitivistiky laděná podrobná práce, která nestárne.

NUSSBAUMOVÁ, Martha, C. Křehkost dobra. Náhoda a etika v řecké tragédii a filosofii. Praha: Oikoymenh 2003.

SAUVÉ  MEYER, Susan. Ancient Ethics. A critical introduction. London: Routledge  2008. (WHAT IS ANCIENT ETHICS? This study offers a critical introduction to the tradition of ethical thought first articulated in the writings of the Athenian philosopher Plato (c.430– 347 bce) and developed over the next several centuries by subsequent Greek philosophers – especially Aristotle (384–322), Epicurus (341–270), the Stoic philosophers Zeno (333–264) and Chrysippus (280–207) – and by their intellectual heirs in the Roman empire – most notably Seneca (4 bce–65 ce) and Epictetus (50–130 ce).

BRÁZDA, Radim. Ethicum, VeRBum, Zlín 2010.

Filozofické slovníky: Stanford Encyclopedia of Philosophy Internet Encyclopedia of Philosophy  (např. samostatná hesla: Ancient Ethical Theory;Socrates;Plato´s Ethics;Aristotle´s Ethics ;Aristotle and Virtue Ethics); 

Starověká etika; Antická etika

Classical Philosophy (cca 20 minutové podcasty k dějinám antické filozofie na King´s College London)

Ukončení: 

a) písemný test  (nejstarší podoby etiky, sofisté, Sókratovo tázání jako počátek etiky, znalost klíčových témat Etiky Níkomachovy a jejich souvislost, stoická etika, epikurejská etika, etika u skeptiků, etika kyniků, po Augustinus Aurelius - Vyznání, 8. kniha - tedy od od počátků etiky po Augustina, z uvedených pasáží sekundární a primární literatury. Test: otevřené otázky typu: a) chyrakterizujte s pomocí několika tezí etiku kyniků/stoiků/epikurejců/skeptiků b) jakou úvahou začíná EN, c) vysvětlete pojem mesotes, d) jak charakterizuje Aristotelés mravní ctnosti, e) co je cílem EN a pod. 

b) aktivní účast na seminářích  (v případě kombinovaných studentů to v nepřítomnosti na semináři znamená: aktivita v písemné podobě: doplňující poznámka, odkaz na zajímavou literaturu, formulovaná námitka, rozšíření, doplnění etc... v rozsahu do 1 NS) 

c) pravidelně zpracovávané a odevzdávané seminární přípravy z povinné četby; přípravy (v rozsahu nejméně 1 800 znaků) si přinesete ve vytištěné podobě na seminář a na konci semináře je odevzdáte.        

Jak mohou vypadat otázky v závěrečném testu: 

Uveďte nejméně 3 možnosti počátku dějin etiky a každou možnost zdůvodněte. Co podle vás patří mezi nejstarší doklady, z nichž je možné usuzovat na existenci morálky? Proč se v dějinách etiky zabýváme myšlenkovým odkazem sofistů? Jak pohlížejí sofisté na povinnosti? Jak je možné interpretovat spojení „homo mensura“? Která témata si v dějinách etiky spojujeme se Sókratem? Jaká témata uvádějí do dějin etiky dialogy Lachés/Menón a jakým způsobem? Jakou úvahou zahajuje Aristotelés EN? Jinak řečeno: jaké je východisko EN? Proč je  u Aristotela eudaimonia nejvyšším dobrem? Uveďte 3 důvody. Jak Aristotelés definuje mravní ctnosti? Zařaďte jeho vymezení do celkového kontextu  Etiky Níkomachovy. Existuje u Aristotela nějaký vztah mezi etikou a politikou? Pokud ano, zkuste jej objasnit. Jak charakterizuje Aristotelés mravní a rozumové ctnosti, s pomocí čeho je odlišuje a čím se liší? V jakém vztahu jsou u Aristotela stránky/části duše a ctnosti? Jaký je podle Aristotela specifický ergon (dílo, výkon, dovednost) člověka? Vysvětlete pojem střednosti (mesotes) a kontext a důvody jeho použití u Aristotela. Vysvětlete, proč Aristotelés věnuje značnou pozornost přátelství. Pokuste se formulovat základní teze  skeptické etiky (stoické etiky, epikurejské etiky). Co je to tetrafarmakon a co jej tvoří? S pomocí jakých tezí byste charakterizovali etický postoj a cíle kyniků? Vysvětlete pojetí svobodné vůle u Aurelia Augustina.