Téma: skepticismus (antika a dnešek)

Teze k přednášce

→Co je cílem skeptiků

Cílem skeptika je klid (ataraxia) ve věcech mínění a uměřenost (metriopatheia) ve věcech nutných (PH I, 25, 26)

→ neklid je zdrojem všeho neštěstí, vzniká z intenzivního usilování a vyhýbání

Veškeré neštěstí totiž vzniká skrze nějaký neklid. Ale každý neklid postihuje lidi buďto kvůli intenzivnímu usilování o něco, nebo kvůli intenzivnímu vyhýbání se něčemu. Všichni lidé však intenzivně usilují o to, o čem soudí, že je to dobré, a vyhýbají se tomu, co považují za špatné. Pročež veškeré neštěstí vzniá z usilování o dobré věci jakožto dobré a z vyhýbání se zlým věcem jakžto zlým. (M XI, 112, 113)

→ veškeré lidské neštěstí lze vysvětlit skrze pojem neklidu→ neklid má svůj zdroj v intenzivním usilování a vyhýbání →intenzivní usilování a vyhýbání vzniká díky posuzování věcí jako dobrých a špatných

Neboť ten, kdo soudí, že je něco od přirozenosti dobré nebo špatné, je neustále neklidný. Když nemá ta domnělá dobra, soudí, že je trápen přirozenými zly, a podle své úvahy usiluje o dobra. Když je získá, upadne ještě do většího neklidu, protože se nerozumně a neuměřeně vzruší a protože se bojí, že se to změní, dělá všechno, aby neztratil věci, které se mu zdají dobrými. (PH I, 27, 28)

→Metriopatheia

Nemyslíme si, že se skeptik vůbec netrápí, nýbrž říkáme, že ho trápí věci nutné, neboť souhlasíme s tím, že se někdy třese zimou, že je někdy vyprahlý žízní a že zakouší podobné věci. Ale při takovýchto věcech dotírají na běžné lidi dvě okolnosti: jednak sám pocit a neméně pak to, že soudí, že tyto věci jsou od přirozenosti zlé. Ale skeptik se zříká tohoto přidaného souzení, že každá z těchto věcí je od přirozenosti zlá, a proto vyjde z těchto situací uměřeněji. Kvůli tomu tedy říkáme, že ve věcech mínění je cílem skeptika klid a ve věcech nutných uměřenost. (PH I, 29, 30)

→Ke štěstí lze dojít jen jakoby náhodou.

To, co se říká o malířovi Apellovi, platí i o skeptikovi. Neboť o onom se říká, že když maloval obraz koně, chtěl malbou vyobrazit i koňskou pěnu. Vůbec se mu to nedařilo, a tak to vzdal a hodil houbou, do které utíral barvy ze štětce, na obraz. Otisk houby však vytvořil obraz koňské pěny. A tak i skeptikové doufali, že nabudou klidu skrze rozhodnutí rozporů ve věcech a myšlenkách, ale jelikož to nebyli schopni udělat, vzdali se soudu. A klid pak následoval jakoby náhodou jejich vzdání se soudu, jako stín následuje tělo. (PH I, 28, 29)

Přečtěte si současnou interpretaci skepticismu a zvažte jeho moderně-konzervativní podobu s pomocí textu Odo Marquarda Sola divisione individuum (viz pdf soubor níže).  

Literatura:

Skeptické trópy

EMPIRICUS, Sextus. Základy pyrrhonskej skepsy. Bratislava: Pravda, 1984. (Přečtěte si: Kniha 1. kap. 4. Co je skepse, 5. O skeptikovi,  6. Principy skepse, 12. Co je cílem skepse, 14. O deseti tropech, 19. Formule "ne více", 22. O formuli "Zdržuji se úsudku", Kniha 3. kap. 21. O etické části filozofie, 22. O dobrech, zlech a indiferentních věcech, 23.-24. Kapitolky nejsou dlouhé, věnujte jim pozornost - celý text naleznete připojen níže - 

Čtěte si v Základech pyrrhónské skepse. Zadání pro seminární přípravu: Přečtěte si a zpracujte jednu z dílčích kapitol ze Základů pyrrhónské skepse (viz níže přiložený soubor).   

LONG, A. A. Hellénistická filosofie. Praha: Oikoymenh, 2003. Přečtěte si kapitolu: Kap. III. Skepticismus, 1. Pyrrhón a Timón (s.102-117)

HORYNA, Břetislav. Filosofie skepse. Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2008, I. Pojem skepse (s. 7-24), II. Dějiny: Řecká skepse, Základní principy (s.37-56); VI. Pyrrhónská skepse ver 20. století: Odo Marquard, Skepse, moderní pyrrhonismus (s- 174-185).

MARQUARD, Odo a Peter SLOTERDIJK. Pluralita, skepse, tonalita. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1998, 84 s. ISBN 8021019328. Odo Marquard - Sola divisione individuum. Poznámky o individuu a dělbě moci (s. 43-58).

Doporučuji vaší pozornosti kapitoly: První kniha:  4. Co je skepse, 5. O skeptikovi, 6. Principy skepse, 12. Co je cílem skepse, 19. Formule "ne více".  Třetí kniha: 21. O etické části filozofie až 26. Zda lze naučit umění žít.

Otázky k příslušným částem: Kniha 1. 4 - 6: Jak charakterizuje Sextos Empeirikos skepsi? Co je u skeptika zdrženlivost úsudku? Co je cílem skepse? Kniha 3, 21-26 Čím se zabývá etická část filozofie skeptiků? Co je pro skeptika dobrem? Existuje něco, co by bylo přirozeně dobré, zlé nebo indiferentní? K čemu slouží příklady protikladných zvyků a mravů? Proč se skeptik zdržuje úsudku o tom, co je přirozeně dobré a přirozeně zlé? Lze se naučit umění žít?