prof. Antonín Svoboda
„Matematický stroj nesmí být sensacnim překvapením pro mladého člověka. Musí se s ním seznámit jako s obvyklým zařízením, které je jedním z běžných prostředků k dobývání obživy."
Studium a dovednosti
• narozen 1907 v Praze, zemřel 1980 v Portlandu, USA
• český vynálezce, počítačový vědec, konstruktér prvních čs. počítačů SAPO, EPOS 1 a EPOS 2
• od r. 1926 studium elektronického inženýrství na ČVUT
• od r. 1931 studium fyziky na Karlově univerzitě (seznámení s budoucí ženou astronomkou Miladou Joanelli)
• hudba: klavír, Pražský dechový orchestr, pěvecký sbor, bicí, tympany v České filharmonii (znal Bohuslava Martinů)
• hra bridž: vlastní strategie v knize Nová teorie bridže
• považován za zakladatele oboru výpočetní techniky v ČSSR
Práce před válkou
• 1936 v armádě - konstrukce a testování protiletadlových zaměřovačích přístrojů
• 1937 - návrh protiletadlového systému s Vladimírem Vandem (astronom)
• 1938 - odborný asistent pro matematiku na ČVUT
• 1939 - po obsazení ČSR nacisty vyslán se ženou a Vandem s plány systému do zahraničí (použití proti Německu)
• pracoval ve Francii na ministerstvu války
• útěk (i se synem Tomášem) do Marseille, 400 km na kolech, plány ukryté v rámu kola, skončilo na dně v přístavu
• do Ameriky (Vand - Británie, Svobodová - přes Lisabon do USA, Svoboda - do USA přes Casablancu až v r. 1941)
V Americe
• vedoucí inženýr u ABAX Corporation (nařčena ze spolupráce s Německem)
• 1943 - MIT - Radiation Laboratory - setkání s konstrukcí počítačů
• spolupráce s V. Bushem, H. Aikenem a N. Wienerem, J. v. Neumannem, C. Shannonem - návrhy prvních mechanických analogových počítačů
• 1948 - kniha Computing Mechanisms and Linkages
- o výzkumu v Radiation Laboratory
- první souhrnná práce o výpočetní technice na světě
- překlad do mnoha jazyků
• 1948 - uděleno vyznamenání Naval Ordance Development Award za zásluhy v oblasti výpočetní techniky
Po válce
národní podnik ARITMA - vývojová laboratoř
kalkulační děrovač T520 - základní aritmetické operace
studijní cesta po USA a VB
- 1947 s prof. Zdeňkem Trnkou
- vývoj počítačů
- setkání s A. Turingem, Mauricem Wilkesem a Ralphe Philipsem
později jmenován docentem
Konference a založení Ústavu
• nemožnost práce a habilitace na ČVUT
• 1950 Ústřední matematický ústav - Oddělení matematických strojů AV
• od 1951 začal vývoj počítače SAPO
• předmět Matematické stroje na ČVUT - řada stoupenců
• 1952 - první konference o samočinném počítání v ČSSR
- zavedení strojů urychlí výpočty, uspoří pracovní síly
- hospodářská důležitost výpočetní techniky
- jednomyslná podpora práce A. Svobody
• 1953 - Laboratoř matematických strojů -> 1958 Výzkumný ústav matematických strojů (Ministerstvo průmyslu)
- cíl: postavit první čs. počítač
- ředitel Svoboda, pouze krátce, věnoval se hlavně výzkumu
SAPO
SAmočinný POčítač-0. generace, od r. 1950 unikátní vlastnosti
- první odolný vůči poruchám
- 3 nezávislé výpočetní jednotky (procesory), výsledek na základě většinové shody-eliminace chyb
7 000 elektromagnetických relé, 400 elektronek -> pomalý, nespolehlivý
10 000 operací za hodinu - 3 operace za sekundu binární aritmetika, délka slova 32 bitů uveden do provozu 1958 po 2 letech vyhořel 1 panel - neopravil se 1962 - rozmontován a součástky rozdány SŠ
SAPO
„SAPO nebude možno využít příští rok, ale příštím rokem začneme už počítat. Uvažte jen, že dr Černý kreslil schéma celých 14 měsíců a při tom v ústavě i spal. Jsem přesvědčen, že tento stroj je dobrý a žádám o důvěru. Vystavím stroj a uvidíme, co to dělá, začneme s tím počítat a uvidíme, kolik odborných úloh za rok náš ústav udělá. Celkem jde o to, jestli tu vznikne škola matematických strojů. Je nesporné, že je tu skutečně několik lidí, kteří umí navrhovat matematické stroje. Máme tu dorost, který když jim dáte materiál Vám může opatřit všechno a ručím Vám za to, že s tímto kolektivem věc postavíme. Zaměřit kritiku celého stroje na počet operací za vteřinu - to nevím jestli je bezpečná metoda. Znovu prosím o rok důvěry../'
SAPO
SAPO a jeho nástupci
• řešení úloh z matematické lingvistiky
• výpočet praktických úloh pro 38 podniků
- ČSAV, AVIA
- Ocelářský ústav, Ústav tepelné techniky
• konfigurace logických obvodů pro EPOS 1 (Elektronkový POčítací Stroj)
- dokončen 1960 - A. Svoboda, Jan Oblonský, Zdeněk Korvas
- 35 tis. operací za vteřinu, 40 tis. slov v paměti
• EPOS 2 dokončen 1962 (tranzistorová verze)
- vyráběn pod názvem ZPA 600
- originální myšlenky sdílení času
- zbytkové třídy při násobení a sčítání
• MSP (malý samočinný počítač)
- prvním sériově vyráběný samočinný počítač v ČSSR v letech 1967-1968
EPOS 1
EPOS 2
Emigrace
Svoboda později upadl v podezření-zbaven funkce ředitele Ústavu
vyškolil nástupce, vedl vývoj EPOS 1 a 2 1964 přes Jugoslávii -> Řecko -> USA firma General Electric
1968 profesorem informatiky na University of California Los Angeles
do emigrace jej následovala řada jeho žáků a spolupracovníků - vlivná místa v Silicon Valley a po celých USA
při odchodu v r. 1977 jmenován emeritním profesorem
zemřel při pozorování výbuchu sopky Svatá Helena 18 5.1980
Další vyznamenání (in memoriam)
• 1997 - ocenění IEEE Computer Society za průkopnickou práci v IT a konstrukci PC
• 1997 - vědecké sympozium k výročí 90. narozenin -pamětní deska na Loretánském náměstí
• 1999 - Václavem Havlem udělena medaile Za zásluhy I. stupně in memoriam
• vzpomínkové akce k výročí 100. narozenin
Odkaz
• celosvětové uznání v oboru výpočetní techniky
• jeden z nejvlivnějších vědců 20. století - inspirace pro návrh počítačů vesmírného programu Apollo a další vývojáře
• vychoval generaci, která pokračovala v jeho práci
• syn Tomáš Svoboda je úspěšný skladatel v USA
Zdroje
Antonín Svoboda. PACNER, Karel. Český rozhlas [online]. 2008 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/ka eidoskop/antonin-svoboda
DURNOVÁ,vHelena. Antonín Svoboda (1907-1980) — průkopník výpočetní techniky v Československu. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie [online]. Praha: Jednota českých matematiků a fyziků, 2007, roč. 52, č. 4 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:
http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141372/PokrokyMFA 52-2007-4 7.pdf
VYSOKÝ, Petr. Počítače z Loretánského náměstí: život a dílo Antonína Svobody. Vesmír [online]. Praha: Euromedia Group, 1999, č. 11 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://www.vumscomp.cz/Svoboda.html
Antonín Svoboda - průkopník čs. výpočetní techniky. In: KOVÁŘ,
Petr. Historie výpočetní techniky v Československu [online]. 2005 [cit. 2015-
03-19]. Dostupné z: http://www.historiepocitacu.cz/prukopnik-pocitacu-
antonin-svoboda.html