Kromě brazilské portugalštiny si budete mocí poslechnout (již ve 22. lekci, ale zejména v lekci 29.) i výslovnost portugalštiny charakteristické pro Angolu (neprízvučné samohlásky jsou v ní méně redukované). I v dalších zemích, v nichž je portugalština oficiálním jazykem nebo jazykem komunikace, se totiž určitými rysy odlišuje od portugalštiny evropské.
30 základních lekcí je rozděleno na bloky po šesti, přičemž každá šestá lekce je doplněna sérií opakovacích cvičení. Předchází jim úvodní lekce, určená k osvojení si pevných základů výslovnosti a pravopisu jednotlivých samohlásek a souhlásek.
Struktura 1. - 30. lekce je přibližně stejná: jeden nebo dva úvodní texty (často dialogického charakteru), slovníček, mnohdy ještě kratší doplňkový text a/nebo doplňkový slovníček. Následuje výklad obtížných fonetických jevů a gramatická část. zakončená přehledem předložek a předložkových vazeb a vybranými frázemi, spojeními a idiomy, které jsou doporučeny k zapamatování. Každá lekce má nejméně deset cvičení a někdy ještě krátký překlad z portugalštiny do češtiny, vztahující se k historii Portugalska, k reáliím nebo doplňující některé konverzační téma. V malé antologii připojené k učebnici naleznete další doplňkové texty s užitečnými a zajímavými tématy, která již nebylo možno zařadit do lekcí (fotbal, počítač, ekonomie, politika), či jiné, které opět obohatí vaše znalosti reálií zemí portugalského jazyka nebo vám alespoň přinesou radost z četby. Součástí učebnice je sešit obsahující klíč k cvičením, portugalsko-český slovník, který shrnuje především slovní zásobu textů učebnice (s výjimkou doplňkových slovníčků), a též slovník česko-portugalský, v němž byla tato slovní zásoba zredukována o některá slova pasivní slovní zásoby. Ta byla naopak nahrazena řadou dalších užitečných slov každodenního použití, která již nenašla v textech učebnice uplatnění.
V nahrávce si můžete ještě dvakrát poslechnout typickou portugalskou melancholickou píseň zvanou fado, píseň v podání známé africké zpěvačky Cesárie Évory a ukázky brazilské samby. Věříme, že oceníte rovněž výtvarnou stránku, která je koncipována jako nedílná součást učebnice. Autorem ilustrací je mladý portugalský výtvarník.
Mluvnický rejstřík, podávající přehled všech probraných gramatických jevů, vám umožní vracet se k některým z nich podle potřeby. Za ním najdete ještě přehled konverzačních témat a témat reálií všech zemí portugalského jazyka, které se vám učebnice snaží přiblížit.
Věříme, že vám naše učebnice nejen poskytne potřebný studijní materiál, ale že vám bude přinášet uspokojení i sám proces učení.
Autorka
VÝSLOVNOST A PRAVOPIS
PORTUGALSKÝCH SAMOHLÁSEK
A SOUHLÁSEK ■ '■ 1
Portugalština patří do skupiny románských jazyků. Má tedy některé příbuzné rysy zejména se španělštinou, s francouzštinou a s dalšími jazyky této skupiny.
Obtížnější než osvojit si základní gramatická pravidla bude pro vás zpočátku osvojit si výslovnost a porozumět rodilým mluvčím. Nesnadnou výslovnost evropské portugalštiny způsobuje zejména silná redukce neprízvučných samohlásek (v rychlé mluvě pak netrénovaný sluch zachycuje jen těžko rozpoznatelné shluky souhlásek). Proto bude věnována mimořádná pozornost nácviku výslovnosti a poslechovým cvičením.
Doporučujeme vám, abyste se nejprve důkladně obeznámili s výslovností jednotlivých samohlásek a souhlásek a procvičili ji na samostatných slovech. Poté bude však důraz kladen na nácvik výslovnosti a poslechu větších mluvních celků, neboť v nich dochází ke změnám ve výslovnosti jednotlivých hlásek. Teoretické zvládnutí a poté nácvik poslechu má zásadní důležitost pro porozumění rodilým mluvčím. Proto budou první texty lekcí nahrány nejprve v pomalém a pak normálním mluvním tempu.
Výslovnost a pravopis budou dále postupně vykládány v pokročilejších lekcích. Pravidla výslovnosti budou vyložena ve zjednodušené podobě odpovídající osvojení si portugalského jazyka pro praktické potřeby.
DÉLKA A PŘÍZVUK PORTUGALSKÝCH SAMOHLÁSEK    . •. ....
V portugalštině se nerozlišují dlouhé a krátké samohlásky, ale prízvučné samohlásky jsou poněkud delší než neprízvučné.
Prízvuk v portugalštině nemá stálé postavení jako např. v češtině. Pravidla o jeho postavení viz Lila 12.
Prízvučné samohlásky jsou vytištěny tučné, včetně slov, u nichž je přízvuk graficky vyznačen.
PORTUGALSKÉ SAMOHLÁSKY
Portugalský samohláskový systém je bohatší než český. Zahrnuje .samohlásky ústní (orální) a nosové (nazální), dvojhlásky ústni a nosové a trojhlásky ústní i nosové. V této úvodní lekci se zaměříme pouze na ústní samohlásky.
| Při výslovnosti portugalských samohlásek je rozhodující, zda se nachá-• zejí ve slabice prízvučné, nebo neprízvučné. Výslovnost samohlásek a, e, o je v každém z těchto postavení výrazně odlišná.
Samohlásky ústní: A, E, I, O, U
A: • V postavení přízvučném se vyslovuje přibližné stejně jako české krátké a. • V postavení nepřízvučném fa slabice prízvučné před m, n) se vyslovuje redukovaně. Této výslovnosti docílíte nastavením mluvidel jako při vyslovení e, ale vyslovíte krátké a. Tato redukovaná výslovnost bude označována ve fonetickém přepisu [a]. Ana [ana], fava [fava], batata [batata]
E: • V postavení přízvučném rozlišujeme výslovnost otevřeného e (ve fonetickém přepisu [e]) a zavřeného e (ve fonetickém přepisu je]). Otevřené e se vyslovuje přibližné jako české e, ústa jsou však poněkud více otevřena směrem k výslovnosti a. pé [pe], ela [ela], vela f vela], fé ffe]
Při vyslovování zavřeného e jsou rty roztaženy (jako při úsměvu) a mluvidla nastavena blíže k výslovnosti /. pera [pera], ter [ter], ver [ver]
Otevřenost či zavřenost, tj. kvalita samohlásky, je dána tím, z jaké latinské hlásky vznikla. Kvalita je důležitou vlastností portugalských samohlásek a zcela přirozeným jevem ve výslovnosti rodilých mluvčích. V některých případech je jediným rozlišujícím prvkem jinak stejně znějících slov. Proto přesto, že jde o poměrně obtížně zvládnutelný jev, k němu bude důsledně přihlíženo.
Úvodní i e k ce
m V postavení nepřízvučném, zejména na konci slova, se e vyslovuje redukovaně (ve fonetickém přepisu bude označováno [a]). V pomalejším mluvním tempu a na konci slova se redukované e vyslovuje jako „neui -čitý" zvuk, označovaný ve fonetice anglickým slovem glide. Odpovídá též francouzskému tzv. němému e. Jeho výslovnosti dosáhnete, když předchozí souhlásku vyslovíte tak, jak byste ji vyslovili samostatně.
f Častou chybou českých mluvčích je, že redukované e na konci jednotli-• vých slov zcela anulují, čímž slovo krátí o jednu slabiku a mizí znělost předchozí znělé souhlásky.
ele [eta], de [do], vale [vata], te [to], me [ms], bate [bata], fale [lata] ■ Jj
Pozor tedy také zejména na výslovnost redukovaného [o] po znělé sou hlásce:
parede [pareda], pede [pecta], cabe [kabo|, sabe [saboj Ijjj
V rychlém mluvním tempu uprostřed slova nebo při navazování jednotlivých slov toto neprízvučné redukované |o] však zcela mizí (tento jev
bude procvičen později).
I: Vyslovuje se jako české   Na rozdíl od češtiny se slabiky di, ti, ni vyslovují v evropské portugalštině tvrdě: [dy], [ty], [ny|.
Pozn.i Y se vyskytuje pouze v cizích slovech.
O: • V přízvučném postavení musíme rozlišovat, podobně jako v případě e, o otevřené (ve fonetickém přepisu bude označováno [o] a o zavřené [o].
O otevřené vyslovíte větším otevřením úst (směrem k výslovnosti a) než při vyslovování o českého.
pó [po], boía [bota], só [so] LÍTi
Při vyslovování o zavřeného nastavíme mluvidla spíše jako u českého u, se silným zaokrouhlením rtů, ústa však zůstanou poněkud pootevřena, pôr [por], cor [kor] F5|]
• V neprízvučné slabice se vyslovuje redukovaně, nejčastěji, zejména na konci slova, jako u. Na výjimky upozorníme později.
ovo [ovu], lobo [íobu]. porto [portu] [Tľ]
U: Vyslovuje se jako české u.
u rubu [urubu], Nuno [nunu] i^j
SAMOHLÁSKOVÁ ZNAMÉNKA
• Znaménko totožné s českou čárkou ' se nazývá ostré (acento agudo). Označuje přízvučnost a v případě e, o rovněž otevřenost samohlásky.
• Tzv. znaménko složené (acento circunflexo)  A označuje přízvučnost a současně zavřenost samohlásky.
• Znaménko tupé (acento grave) " se používá u samohlásky a. Označuje její otevřenost.
Pozn.: Příslušným znaménkem se vždy označují také prízvučné samohlásky v jednoslabičných slovech (odlišují se tak od stejně se píšících slov neprízvučných). Např: předložka por [purj x sloveso pór [por]
PORTUGALSKÉ SOUHLÁSKY
Výslovnost souhlásek b, f, m, n, p, í, v je portugalštině vpodstatě stejná jako v češtině. Lze k nim přiřadit i souhlásku d, i když tu tvoří portugalský mluvčí poněkud odlišně, jak uslyšíte v nahrávce, pede [pedo], sede [sedoj
Ostatní souhlásky
C: • Nevyslovuje se nikdy jako české c. Před samohláskami e, i se vyslovuje jako [s]. v ostatních případech jako [k]:
cidade [sidada], céu [seu], cinema (sinemaj, cebola [sobola]
caro [karu |. vaca [vakaj, cor [kor], coca-cola [kokakola], café [kate],
cravo [kravu), cru [kru]
• V portugalštině existuje rovněž c vyslovované vždy jako [s]: caca [kasa], aco [asu], paco [pasu], bra^o [brasu]
Pozn.: Hláska [ch] v portugalské výslovnosti neexistuje. Spřežka C -f- H, zařazená v portugalském slovníku pod písmenem c, se vyslovuje vždy [š]: chůva [šiiva], chá [ša], chávena [savana], chocolate [šukulaía]
G: • Vyslovuje se [g] před a, o, u a před souhláskami:
gama [gama], goma [goma], grama [grama], gula [gula]
Úvodní lekce
Pozn.: Skupiny gue, gui se převážně vyslovují jako [ge], [gi]. Guiné [gine]
O jiné výslovnosti gue, gui a o výslovnosti gua, guo bude pojednáno u dvojhlásek.
• Před e, i se g vyslovuje [ž]:
(Jenebra [žanebra], gelo [želu], giro [žiru]
H: V portugalštině se nikdy nevyslovuje:
hora [ora], humano [umanu], há [a]
J: Vyslovuje se vždy [ž]:
jiíri [žuri]. já [ža], janela [žanela], Jorge [žorža], José [žuze], hoje l:*< [ožo], javali [žavali]
L: • Vyslovuje se často jako v češtině. Koncové a před jinou souhláskou se však vyslovuje jako tvrdé (přibližně jako valašské) [t]:
mel [mel], Portugal [purtugal], solí© [soltu] ĚfS
• Dále existuje v portugalštině spřežka LH, která se vyslovuje jako měkké (například ruské) [ľ]:
molho [moľu], alho [aľu], malha [maľa] [fíj
NH: Spřežka vyslovující se jako České [ň]:
vinho [viňu], sonho [soňu] PTľ1
Q: Vyskytuje se pouze ve spojení s u. Skupiny que, qui se nejčastěji vyslovují jako [ke], [ki]:
quebra [kebra], conhaque [koňáka], quilo [kilu], quilómetro [kilomatru] C*7j
Pozn.: O jiné možné výslovnosti que, qui a o výslovnosti qua, quo bude pojednáno u dvojhlásek.
R: • Má více výslovností. Uprostřed slova po souhláskách (i t% s), na začátku slova a rr se vyslovuje buď jako vícekníitové r, které se realizuje podobně jako české, ale s větším počtem kmitů jazyka, nebo jako více-kmitové r zadopatrové, jehož výslovnost se podobá až českému [ch]. Především v současné lisabonské výslovnosti a mezi mladší generací se upřednostňuje tato druhá realizace vícekmitového r (v našem fonetickém přepisu rovněž [rr]). Srovnejte obě výslovnosti podle nahrávky.
rato [rratu], serra [scrraj, guerra [gcrra], melro [mekni j, roda [rroda], carro [karru]
• V ostatních případech, tj. zejména na konci, se vyslovuje přibližně jako české r (naopak spíše se zmírněním kmitů). Na konci slov někdy zazní téměř jako slabě znějící [ř] (jde o novodobý jev).
Praga [praga]. caro [karu], dar [dar], ver [ver], fazer [ťazerj horror [orror]
S: • Jako české [s] se vyslovuje na začátku slova, uprostřed slova po jiné souhlásce a dále psané ss:
sala [sala], salsa [salsa], osso [osu], russo [rrusu], assar [asar]
• Mezi dvěma samohláskami se s vyslovuje vždy jako [z]:
vaso [vazu], asa [aza], mesa [meza], Teresa [toreza]
• Na konci slov a před neznělou souhláskou (tj./ [k], p, [s], i) se vyslovuje jako [š]:
Paris [pariš], més [meš], costa [košta], hosque [boškaj, Bósforo [bošfuru], vespa [vešpa], nascer [našsei] (nebo v méně korektní výslovnosti [našer])
• Před znělými souhláskami (b, d, g, l, m, n, r, v) se vyslovuje jako [ž]:
Lis boa [ližboa], lesma [ležmá], desde [deždo]
X: • V portugalštině má různé výslovnosti, většinou se však vyslovuje jako [š]: México [mešiku], puxar [pušar], coxa [koša], xarope [šarops]
• V odborných slovech latinského a řeckého původu často jako v češtině [ks]:
torax [toraks], fixar [fiksar], tóxico [toksikuj
• V některých slovech latinského původu jako [s]:
maximo [masimuj. próximo [prosimu]
Z: • Na počátku a uprostřed slova se vyslovuje jako české [z|: zero [žeru], azar [azar]
• Na konci slova se vyslovuje jako [š]:
noz [noš], luz [luš], paz [paš]
Úvodní lekce
Pozn.:
Kr V portugalské abecedě neexistuje. Vyskytuje se pouze v cizích slovech (viz dále) Jak bylo vyse uvedeno, jako fk] se vyslovuje c před a, o, u a pfed souhláskou a dále často spojem iju pred e, t.
W: Vyskytuje se pouze v cizích slovech.
PORTUGALSKÁ ABECEDA
Portugalská abeceda má 23 písmen: písmeno
portugalsky výslovnost   písmeno portugalsky výslovnost
a	á	[a]
b	bé	[be]
c	cé	[s?]
d	dé	[de]
e	é	[e]
f	efe	[efo]
g	gué	[g?]
h	agá	[aga]
i	i	[i]
j	jota	[žota]
1	ele	[ete]
m	eme	[ema]
[ens] N [P?J [ke] [errs] [esa]
M ["J
[™]
[šiš] [z?]
CVIČENÍ - EXERCÍCIOS
1. Rozlišujte mezi výslovností A v prízvučné slabice a redukovaným A. Každé slovo si nejprve poslechněte, pak opakujte.
lata, pata, sala, batata, banana, falar, Praga, mala, piráta, partida, vida, matar, Malangatana, Matalana, fava, gaía, capa, parar, mata
2. Současně s nácvikem výslovnosti samohlásky procvičujte výslovnost portugalských souhlásek.
malha, sal, sul, amar, amarrar, cara, chapa, cagar, Báltico, casaca, vale, castanha, girafa, gema, jurar, cachaca, largar, passar, raca, assar, asa, jarra, Africa, casa, caca, lulas, Xanana, fábrica, caravana, praga, ilha, chapa, batatas, bananas, gatas, China
20
3. Procvičujte výslovnost E a) zavřeného, b) otevřeného, c) redukovaného.
a) ser, pelo, fazer, ter, ver. mes, věs
b) pé, café, fé, ela, vela, janela, pedra, belo, rape, Elba £2 c) Algarve, bode, vale, menino, semana, sabe
4. Rozlišujte E zavřené [e], otevřené [e] a redukované [?].
l3 peso, beleza, sede - seda, ele, meses, nascer, ser, parecer, querer, pequeno. selo, zero, mel, careca, besta, vespa, desde, mesmo, America, ela, pés, meninas, alegre, parede
5. Procvičte výslovnost O a) otevřeného, b) zavřeného, c) redukovaného.
53 a) pó, sol, pólo, ló, mó, móvel, roda
«T] b) cor, cores, moca, mosca, professor, jogo
K?J c) pano, alvo, acho, ago, voar, jogar
6. Rozlišujte O zavřené [o], otevřené [o] a redukované [u].
•3 Porto, horta, bravo, bolo, Moscovo, rosa, caroco, solo, vôo, por - pór, pode - pôde, os, bolota, valor, sol, Lobito, obito, vulto, dolar, dor, volume, como, sopa, sorte, flor, fósforo, pássaro, só, frigorífico, gaío, osso - ossos
7. Soustřeďte se opět na správnou výslovnost souhlásek těchto slov a spojení.
ÍTj a) xadrez, voz, lápis, fuzil, asno, salto, saltar, vespa, javali, proximo, luxo, circo, química, desde, hotel, zero, peso, que, júri, bosque, azar, asa, brasa, puxar, sal, ago, cabega, jurar, arame, ritmo, fazer, serra, milho, farinha, gripe, hoje, máquina, triste, tristes, cesto, pasta, caco, cravo
!tj b) V pomalém a rychlém tempu: chá preto, verde pinho, cozinha portugue-íx sa, carro caro, cerveja checa, tosta mista, charutos cubanos, castelo alto, anel azul
8. Naučte se vyslovovat tato zeměpisná jména. 5 1. Aleinanha, 2. Marrocos, 3. Brasil, 4. Guiné, 5. Espanha, 6. Portugal, 7. Lisboa, 8. Madrid, 9. Bruxelas, 10. Praga, 11. Tejo, 12. Moscovo, 13. Africa, 14. America, 15. Maputo, 16. Amazonas, 17. Paris, 18. Agores, 19. Roma, 20. Nilo, 21. Elba
Jejich překlad si ověřte v klíči.
9. Zopakujte si všechna předchozí cvičení, ale nejprve se pokuste vždy vyslovit správně každé slovo sami (v případě otevřeného a zavřeného E, O se u cvičení 4 a 6 podívejte na fonetický přepis v klíči), a potom teprve si výslovnost zkontrolujte podle nahrávky.
10. Najděte si ve slovníku, jaký význam mají v češtině následující slova. Některá mají i více významů (viz klíč).
1. nota [nota], 2. cobra [kobra), 3. hora [ora], 4. café [kafe], 5. copa [kopa], 6. carta [karta], 7. vila [vila], 8. cigarro [sigarru], 9. pasta [pasta], 10. parďaí [pardal]
Pozor na tzv. zrádná slova, jejichž zvuková podoba odpovídá českému slovu, ale jejichž vyznám je jiný. Některá slova jsou „nebezpečná" (portugalské slovo bunda [bunda] znamená zadnice), jiná naopak „nevinná", ač „nebezpečně" znějí (např. curva [kurval znamená zatáčka).
11. a) Ověřte si podle klíče, zda jste správně odhadli, co znamenají násle-
dující slova.
1. tigre, 2. cinema, 3. qnilo, 4. bota, 5. castelo, 6. mar, 7. vinho, 8. negro, 9. chocolate, 10. museu, 11. cacau, 12. rosa, 13. cidade, 14. concerto, 15. opera, 16. sala, 17. floresta, 18. flor, 19. tenis, 20. carta, 21. sistema' 22. program a, 23. virus, 24. serra, 25. monte, 26. porto, 27. mapa, 28. tunel' 29. classe, 30. cavalo, 31. numero, 32. conhaque, 33. pólo, 34. pólo
b) Ověřte si význam následujících slov s drobnou pravopisnou odlišností od češtiny.
1. carnaval, 2, sai, 3. grama
12. Napište cvičení 1-5 podle nahrávky.
13. Přečtěte si následující slova (všimněte si označení prízvuku) a potom je napište podle nahrávky.
a) Prízvučná samohláska označená znaménkem ostrým: café, tenis, tunel, SI fábrica, válido, lápis, máquina, virus, Áťrica, opera, America, fósforo^ ""^ pássaro, frigorífico, árvore, rápido, pólo, Bélgica
b) Prízvučná samohláska označená zaménkem složeným: pór, més, pólo [5f1
c) Dosud neuvedená slova (viz klič): terra, avcnida, livro, casaco, futebol, disco, loja, carne, bilhete, jogo, partir, parque, torre, folha, papel, checo, viver, clima
14. Naučte se portugalskou abecedu (viz str. 21) a hláskujte své jméno a jména svých přátel.