PREDNÁŠKA 6
20.12. 2024
Analýza diskurzu
Interpretácia a prezentácia kvalitatívnych dát
© Mgr. Barbara Lášticová, PhD., ÚVSK SAV, Metodologie psychologie II, 2024/25,107522@mail.muni.cz
1. Analýza diskurzu
2. Interpretácia
3. Formulovanie záverov
4. Prezentácia
5. Kritéria hodnotenia kvalitatívnej výskumnej správy
6. Prezentácie skupín
Organizácia hodiny
•Prednáška 8.00-9.30
•Prestávka 9.30-9.40
•Seminár temat. štruktúra 9.40 -10.25
•Prestávka 10.25-10.30
•Seminár temat. štruktúra 10.30-11.40
Analýza diskurzu
Základné pojmy (1)
• Diskurz = soubor tvrzení, která konstruují objekt a
řadu subjektových pozic (Parker, 1994, s. 245)
• Discourse analysis is the study of how talk and texts
are used to perform actions.
• Discursive psychology is the application of ideas from
discourse analysis to issues in psychology.
• The primary focus of discursive psychology = analysis of
interaction considered in fine detail; however, its broader
ambition is to provide a novel perspective on almost the full
range of psychological phenomena.
• It is not a method as such; rather it is a perspective that
includes meta-theoretical, theoretical, and analytical
approaches (Potter, 2003).
Základné pojmy (2)
• Interpretační repertoáry: strukturované diskurzivní
zdroje, které „umožnují a udržují sociální interakci“
(Wiggins a Potter, 2009, s.74)
• Kulturně a historicky sdílené zdroje významů, ze kterých
príslušníci kultury čerpají v interakci a pomocí kterých dávají
význam světu kolem sebe (Zábrodská & Petrjánošová, 2013).
• „soubory pojmů, popisů a řečnických obratů, často
seskupených kolem metaphor či živých obrazů […], které
jsou v řeči používány ke konstrukci odlišných verzí jednání,
self a sociální struktury“ (Potter a Wetherell, 1995, s. 89).
• príklad: kultura-jako-dědictví a kultura-jako-terapie
(Wetherell a Potter, 1992).
Diskurzívna analýza
• Dva prístupy:
1. Wetherellová a Potter
(psychológia) = zameranie na
prax používania jazyka = čo
ľudia robia v interakcii
2. Foucaultovská DA
(postštruktualizmus)=
zameranie na lingvistické
zdroje, z akých ľudia pritom
vychádzajú – aké zdroje majú
prístupné vďaka svojej sociálnej
pozícii
• KDA: Zameriava sa na pôvod, obsah a
transformácie dominantných politických
diskurzov v spoločnosti. Na to, ako sa
prostredníctvom nich reprodukujú
mocenské vzťahy. Tieto diskurzy poskytujú
legitimitu politickým inštitúciám,
politikám a konaniu politických aktérov.
Diskurzívna psychológia
(Braun & Clarke, 2013)
Príklady: diskurzívne konštrukcie rakoviny prsníka (Zábrodská,
Petrjánošová, 2013)
1. Rakovina jako smrt
2. Rakovina jako biomedicinský problém
3. Rakovina jako príležitost
4. Rakovina jako bežná záležitost
Príklady: interpretačné repertoáre (Zábrodská, Petrjánošová, 2013)
1. Repertoár „rakovina jako smrt“: pozice bezmoci a potřeby péče
2. Repertoár „rakovina jako biomedicinský problém“: pozice objektu
3. Repertoár „rakovina jako príležitost“: pozice aktérství
4. Repertoár „rakovina jako bežná záležitost“: pozice normality
Kritická diskurzívna analýza na príklade analýzy tlače
Ako sa písalo v UK o vojne v Iraku?
Richardson, J. (2004)
kódovanie článkov, kde bol špecificky spomenutý:
• islam
• človek, ktorý je moslim
• organizácia, skupina, označená za moslimskú
• krajina obývaná moslimami (napr. Irak, Indonézia)
• krajina, na ktorú sa (historicky, kultúrne, politicky) možno pozerať ako na
moslimskú (napr. Libanon)
zmienky v:
• úvode článku (titulok, podtitulok, perex)
• jednom z prvých dvoch odsekov
• alebo mu bol venovaný celý odsek v neskoršej časti textu
(Kritická) diskurzívna analýza
(Richardson, 2007)
lingvistická analýza:
1. lexikálna analýza: výber a význam slov
- pomenovávania, stratégie označovania
- popisy (predications)
2. vetná konštrukcia: syntax, pasívne/aktívne slovesá, priamy/nepriamy predmet
3. vetná konštrukcia: modálne slovesá, určite, asi, možno
4. skryté predpoklady
5. trópy: hyperbola, metafora, metonymia, slovné hračky, neologizmy
6. naratív: výstavba textu
(Kritická) diskurzívna analýza
diskurzívne praktiky žurnalistiky:
• Prečo sa píše práve o tomto, na tejto strane, v takom rozsahu?
• Bude novinár odmenený/ potrestaný za takýto článok?
• Používajú noviny formálny alebo neformálny štýl? Ako?
• Ako je „značka“ novín komunikovaná cez výber článkov, layout, nadpisy,
fonty, atď?
sociálne praktiky:
• Akú moc a vplyv má citovaný zdroj?
• Potvrdzuje/ vyvracia správa určité stereotypy?
• Kto sú tí druhí?
• Kto získa a kto stratí vďaka tejto správe?
Príklad 1
KDA: Vojnové spravodajstvo
•Missiles hit Red Crescent maternity hospital. (Independent, 3. apríl 2003).
•13 Iraquis die as US troops fire into crowd
(Daily Telegraph, 30. apríl 2003)
Richardson, 2007
Príklad 2
Jak se (ne) píše o cizincích
„Nepije, nekouří, nepere se. Podniká a studuje.
Šestadvacetiletý Ukrajinec Michail Razumnjak se vymyká
všeobecným představám, které v Čechách většinou panují o
dělnících z Východu. Bydlí s rodinou v Husinci a v Prachaticích
má malou provozovnu na opravu obuvi, kde je sám sobě
odpovědným vedoucím.“ (Ukrajinec podniká a studuje, MF Dnes, 20.
3. 2002)
Klvačová, Bitrich, 2003
Analýza diskurzu
•Part 1:
https://www.youtube.com/watch
?v=F5rEy1lbvlw
•Part 2:
https://www.youtube.com/watch
?v=E_ffCsQx2Cg
Braun & Clarke, 2013
Interpretácia kvalitatívnych dát 1
- Intepretáciu je
niekedy ťažké
oddeliť od analýzy
dát…
Interpretácia kvalitatívnych dát 2
- … Ale vždy musí
byť jasné, ako boli
závery vyvodené z
dát…
Interpretácia kvalitatívnych dát 3
- … a proces
výskumu musí byť
transparentne
zdokumentovaný.
Interpretácia (Yin, 2016)
=/ opakovanie alebo prerozprávanie výrokov participantov vlastnými slovami
3 typy interpretácie:
• deskripcia
• napr. hustý etnografický popis (Geertz, 1973,
1983)
• deskripcia + výzva k akcii
• akčný výskum (Reason & Riley, 2009)
• autoetnografia (Jones, 2005)
• explanácia ako typ interpretácie
• je jej venovaná celá štúdia, nie len jej časť
• vysvetlenie ako a prečo sa veci udiali
• alebo prečo ľudia povedali to, čo povedali
• príklad: hrozba epidémie chrípky v USA v
1970s (Neustadt & Fineberg, 1983)
• zvažovať alternatívne explanácie !!!
Formulovanie záverov (Yin, 2016)
=/zopakovanie zistení
= So what???
• závery ako formulovanie zásadných
návrhov pre nový výskum (“What we still
don’t know”)
• závery ako spochybňovanie konvenčných
sociálnych stereotypov
• napr. ”kultúra chudoby” (Lewis, 1965)
• závery ako formulovanie nových
konceptov, teórií alebo objavov o
ľudskom správaní
• “code of the street” (Anderson, 1999)
• závery ako zovšeobecňovanie na širšiu
sadu situácií (Burawoy et al., 1991)
• závery ako inšpirácia pre konanie
• nestačia na to závery z jednej štúdie
• musí byť implementačný plán
Prezentácia kvalitatívnych dát (Yin, 2016)
• Problém: slová a nie čísla
• dlhšie výskumné správy
• Zásady:
• prekladať interpretácie citáciami (rozlišovať medzi citáciami a
parafrázami)
• dlhšie prezentácie
• venovať pozornosť popisu participantov (najmä pri prípadových
štúdiách)
• Špecifiká
• môžeme prezentovať aj informácie založené na skúsenosti
rôznych ľudí, bez toho že by sme sa zamerali na jeden konkrétny
životný príbeh (“cross-participant manner”, “composite but
imaginary person”)
• tabuľky, grafy, schémy, obrázky, fotografie, reprodukcie,
symboly…
• použitie umeleckých foriem prezentácie (autoetnografia)
Kritéria hodnocení kvalitativní výzkumné zprávy
Taylor, S. (2001). Evaluating and applying discourse analytic research.
1. Ukotvení v publikovaném výzkumu
2. Koherence
3. Rigoróznost
4. Reflexivita
5. Užitečnost
+ Zábrodská a Petrjánošová (2013)
6. Transparentnost
7. Kritická orientace (diskurzivní
analýza)
Kritéria hodnocení kvalitativní výzkumné zprávy
1. Ukotvení v publikovaném výzkumu:
• výzkum musí být ukotven v konkrétní
výzkumné tradici a explicitně
popisovat svůj vztah k předchozím
studiím (teoretickým i empirickým),
věnujícím se zkoumané problematice
• ve výzkumné zprávě musí být
vysvětleno, jak daný výzkum navazuje
na předchozí práce, případně jak se
vůči nim kriticky vymezuje
2. Koherence:
• kvalita analýzy závisí na koherenci
predložených argumentů
• všechny výzkumné závěry proto musí
být důveryhodně dokumentovány
ukázkami z dat
• a jejich interpretace musí směrovat k
ucelenému a přesvědčivému výkladu
zkoumaného jevu
Kritéria hodnocení kvalitativní výzkumné zprávy
3. Rigoróznost
• analýza má vždy mít podobu
transparentního, systematického a
detailního rozboru dat
• nikdy bychom nemeli predpokládat,
že data „mluví sama za sebe“
• žádný úsek dat, který ve výzkumné
zprávě prezentujeme, nesmí být
pouze prezentován, ale musí být
důkladně analyzován
4. Reflexivita:
výzkumník/ce by si měl/a uvědomovat:
1) svou roli ve výzkumném procesu a ve
výzkumné zprávě zohlednit, jakým
způsobem se jeho/její vlastní sociální a
teoretická pozice mohou promítat do
průbehu a výsledku výzkumu
2) že výsledky výzkumu nejsou neutrálním
popisem reality, ale jsou součástí utvárení
reality.
• výzkumná zpráva by proto měla zahrnovat
také reflexi toho, jaký dopad mohou mít
predložené výzkumné závěry na zkoumanou
oblast reality (identitu nemocných, kvalitu
péče, vztahy mezi lékaři a pacienty...)
Kritéria hodnocení kvalitativní výzkumné zprávy
5. Užitečnost
V rámci tohoto kritéria hodnotíme
výzkum z hlediska jeho:
• schopnosti generovat novou teorii,
nové interpretační rámce, koncepty
či hypotézy vztahující se ke
zkoumanému jevu nebo jevům
příbuzným
6. Transparentnost
• ve výzkumné zprávě musí být jasně
popsána všechna výzkumná
rozhodnutí a všechny jednotlivé
kroky výzkumu
• u žádného výzkumného rozhodnutí
bychom si neměli myslet, že je
„zjevné“ a že jej proto není treba
vysvětlovat
• čím je celý proces transparentněji
popsán, tím lépe
Kritéria hodnocení kvalitativní výzkumné zprávy
7. Kritická orientace
• pro DA obecně je typická kritičnost, a
to ve smyslu zájmu o mocenské vztahy
a nerovnosti ve společnosti
• výsledkem výzkumu by tak neměl být
pouze popis či výklad jevu, ale
odhalení nějakého problematického
aspektu sociální reality
• výzkum by pak v ideálním případe měl
napomoci změne tohoto
problematického aspektu, resp. měl by
poukázat na způsoby, kterými lze této
změny dosáhnout
ZDROJ:
https://politicalsciencereplication.wordpress.com/2018/07/14/replication-and-t
ransparency-in-political-science-did-we-make-any-progress/
Domáca úloha na 20.12. 2024
•Vytvoriť spoločnú tematickú štruktúru (témy/subtémy) za celú
skupinu s ilustráciami citátov
• Prípadne uviesť aj frekvenciu výskytu kódov v rámci danej témy (aby sme
vedeli, ako silno je daná téma nasýtená)
• ku každému citátu uviesť pseudonym participanta/tky (číslo interview) a čísla
riadkov
• nahrať dokument do vášho skupinového priečinku na drive do 19.12. 12.00
na obed (názov: Tematická štruktúra_SK1(-12))
• odprezentovať ju na poslednej hodine (cca 5 minút – budeme to pozerať na
drive)
•Prečítať kapitolu K. Zábrodskej a M. Petrjánošovej o diskurzívnej
analýze z knihy „...čtyři přístupy“
Termíny
• Odovzdanie písomnej práce:
• 15. 1. 2024 do polnoci mailom cez IS
• Štruktúra:
• problém, ciele, otázky (citujte aj literatúru - 3 zdroje)
• metódy a participanti (výber, anonymizácia, tvorba
scenára)
• celková tematická štruktúra = “osnova”
• tematická štruktúra s citátmi (2-3/kód) a
interpretáciami
• diskusia a závery
• Príloha: kompletný scenár rozhovoru
• Vedúci/e tímov:
• navrhnú známku podľa toho ako sa kto zapájal
• 100% z hodnotenia práce celej skupiny alebo
strhnutie bodov
• Test
• 10.1. 2022, 17.1., 24.1., 7.2. 2024 o 9.00
• online
• otvorené aj zatvorené otázky
• 40% z hodnotenia (ca 10 otázok)
• poznámky (čo ste nepochopili, nájdete v
Miovskom, najmä prednáška 1,2,3)
• Braun & Clarke, 2006 – kroky tematickej
analýzy (prednáška 4)
• Řiháček, Čermák, Hytych a kol. (najmä
prednáška 4-6)
• Masaryk – hutný prehľad väčšiny tém,
najmä východísk QA a metód
• Braun & Clarke, 2013 – najlepšia kniha