Chronologie Pojem uchrónos (řec.) – čas ulogos (řec.) – věda u u uZeitrechnung, Zeitrechnungslehre (něm.) u u uChronologie latinského křesťanství – chronologické systémy, které se vyvinuly pod vlivem západní křesťanské ideologie z tradic římské antické chronologie a jejích předchůdců a rozšířily se v Evropě. Definice uChronologie je nauka o měření času, jeho způsobech a prostředcích k tomu používaných. u uMatematická (astronomická) chronologie využívá poznatků astronomie a jiných příbuzných věd, sleduje pohyby nebeských těles, zkoumá, do jaké míry přicházejí v úvahu pro stanovení časových jednotek, a stanoví na jejich základě objektivní jednotky měření času. u uTechnická (historická) chronologie studuje způsoby měření času a jejich vývoj u různých národů, respektive v jednotlivých kulturních okruzích. Přitom se zaměřuje na konkrétní chronologické kategorie a jejich užívání v každodenním životě společnosti. Historická chronologie umožňuje historikovi umístit události v čase, a objektivně tak sledovat historický vývoj. Vývoj kalendáře v Evropě uKalendář (lat. calendarium → lat. calendae → první den měsíce): u uUcelená soustava dělení času do úseků (dnů, měsíců a roků) na základě pravidelnosti a periodicity přírodních jevů na Zemi i v kosmu (rotace země, oběh Země kolem Slunce, oběh Měsíce kolem Země). uSystém pravidel, pomocí nichž lze uvést do souladu občanský rok s astronomickými jednotkami času. uPomůcka znázorňující uspořádání soustavy dělení času a sloužící k orientaci v ní. > Obsah obrázku text, rukopis, menu, papír Popis byl vytvořen automaticky Vývoj kalendáře v Evropě Lunární kalendář uDvanáct synodických měsíců (29d 12h 44min 2,98s) – lunární rok. u uMěsíce o 29, resp. 30 dnech. u uZačátek o novoluní. u uLunární rok měl 354 nebo 355 dnů. u u11 dnů kratší než sluneční rok – za 32 sluneční roků uplyne 33 roků lunárních. > Lunární kalendář 2021 + dvě knihy zdarma | Bejvávalo Dobře Sluneční (solární) kalendář > Vývoj kalendářů uDo souladu jsou uvedeny pouze dny s tropickým slunečním rokem, na oběh Měsíce okolo Země není brán ohled. u uVznikl pravděpodobně v Egyptě – rok měl 365 dnů. Necelou čtvrtinu dne, o níž je tropický rok delší, nebrali v úvahu. Tři roční období (záplavy, setba, sklizeň). Lunisolární kalendář uZákladem je synodický měsíc, ale délka roku je upravena tak, aby jednotlivá období kalendářního roku nastávala vždy ve stejné roční době. u uMěsíce o 29, resp. 30 dnech. u uVkládáním přestupného (třináctého) měsíce je délka roku přizpůsobena délce roku slunečního. u uBabylónie, Židé, Řekové, Keltové, Římané. Juliánský kalednář > Juliánský kalendář uGaius Julius Caesar – 46 př.n.l. – reformoval starý lunisolární kalendář na solární kalendář: u u365 dnů, každé čtyři roky měl být vkládán jeden přestupný den – čtyřletý cyklus o 1461 dnu. Průměrná délka roku 365 ¼ dne. u u12 měsíců, začátek roku 1. ledna, přestupný den byl po 24. únoru. Křesťanský juliánský kalendář (pohanské svátky dostaly křesťanský obsah) > Obsah obrázku text, menu, rukopis, papír Popis byl vytvořen automaticky u25. prosince - Zrození Neporazitelného Slunce (Natalis Solis Invicti) - Vánoce (Narození Páně). u u1. leden – Saturnálie – Obřezání Páně. u u25. března – den jarní rovnodennosti – svátek Zvěstování Panně Marii. u u24. června - den letního slunovratu – svátek Narození Jana Křtitele. Křesťanský juliánský kalendář uKřesťanský kalendář byl jako pokračování kalendáře juliánského kalendářem slunečním, datum hlavního svátku (Velikonoc) se však vedle pohybu Země kolem Slunce řídilo také pohybem Měsíce okolo Země. Ten musel být koordinován se sedmidenním týdnem a novozákonní historií. u uNicejský koncil v r. 325 – (údajně) stanovení zásad pro výpočet data Velikonoc. uprosazení alexandrijského způsobu určování velikonočního data až skrze římského mnicha Dionysia Exigua a jeho velikonoční tabulky z roku 525. Velikonoce a pomůcky k určování data velikonoc uKomputistika - computus ecclesiasticus, computus paschalis. uAstronomické poznatky nestačily na to, aby jarní úplněk, jímž se datum Velikonoc mělo řídit, byl vypočten astronomicky přesně. Proto zásada, že Velikonoce mají připadnout na nejbližší neděli následující po prvním jarním úplňku, byla pouze teorií. Ve skutečnosti Velikonoce připadají na první neděli po cyklicky zjištěném úplňku připadajícím na 21. březen nebo nejblíže následující dny. uNejdřív 22. března a nejpozději 25. dubna. u uVelikonoční tabulky: urok 525 – římský mnich skythského původu Dionysius Exiguus („Diviš Malý“), zemř. před 556, složil velikonoční tabulky podle alexandrijského způsobu. uBeda Ctihodný (Venerabilis) – 8. st., rozšíření Divišových tabulek. Pomůcky k určování data velikonoc uTzv. sluneční kruh – průběžně číslovaná řada 28 let, v níž ve všech letech označených týmž číslem připadají stejné týdenní dny na stejná data kalendářních měsíců. uObyčejné roky – 52 týdnů + 1 den. Týdenní den o jeden dopředu (stačil by 7-letý cyklus). K tomu ještě přestupné roky, proto poměr týdenních a měsíčních dat až po 4 x 7 = 28. uNedělní písmena – písmena denní tvoří kruh prvních sedmi písmen abecedy, A až G, jimiž se označují jednotlivé dny roku tak, že se k 1. lednu připíše písmeno A, k 2. lednu písmeno B … až k 7. lednu písmeno G. To písmeno, které připadne na první neděli v roce, se nazývá nedělním písmenem příslušného roku. Kritika křesťanského kalendáře Gregoriánská reforma kalendáře uPapež Řehoř XIII. (lat. Gregorius) vydal bulu Inter gravissimas 24. února 1582. uReformovaný kalendář byl nazýván stilus novus. Juliánský – stilus antiquus. uDva cíle: uVelikonoce následovaly co nejblíže jarní rovnodennosti (ta astronomická nastala tehdy 11. března, tj. rozdíl 10 dnů) – po čtvrtku 4. říjnu následoval pátek 15. října 1582 – vypuštěno 10 dnů. uPřesnější výpočet měsíčních fází – přesto počítány cyklicky. uVynechávání přestupných let: uCentenární roky (dvě nuly na konci) nepřestupné: 1700, 1800, 1900, 2100, 2200 atd. uVýjimky: 1600, 2000 a 2400 jsou přestupné roky, tzn. číslo století bez nul je beze zbytku dělitelné čtyřmi. uJinak přestupné roky beze změn. Přijetí gregoriánské reformy Církevní liturgický rok u mezi 27.XI. a 3.XII. 1. neděle adventní (čtvrtá neděle před Vánocemi) 25.XII. Boží hod vánoční (Nativitas, Natalis Domini) 1.I. Obřezání (Circumcisio Domini) 6.I. Tří králů nebo Zjevení Páně (Epiphania Domini) po sv. Tří králů a před popeleční středou 1-6 neděl (podle data Velikonoc) před Velikonocemi devět neděl středa před 6. nedělí předvelikonoční popeleční středa (caput quadragesimae, ieiunii) 6. neděle před Velikonocemi 1. neděle postní (quadragesimale) 3. neděle před Velikonocemi 4. neděle postní (středopostní) Poslední (1.) neděle před Velikonocemi květná neděle (dominica Palmarum) týden před Velikonocemi svatý nebo pašijový týden (hebdomada sancta): Zelený čtvrtek (Coena Domini), Velký Pátek (Parasceve), Bílá sobota (Sabbatum sanctum magnum) Velikonoční neděle – Pascha, Resurrectio, Pascha resurrectionis – neděle následující po cyklicky vypočítaném jarním úplňku (po 21. března) Měsíc říjen z liturgického kalendáře (13. st., British Library, Cotton MS Cleopatar B IX, f. 59r) undefined Církevní liturgický rok u Měsíc říjen z liturgického kalendáře (13. st., British Library, Cotton MS Cleopatar B IX, f. 59r) undefined po Velikonocích šest neděl 5. neděle po Velikonocích Křížová neděle čtvrtek po Křížové neděli Nanebevstoupení Páně (Ascensio Domini) 7. neděle po Velikonocích Letnice, Boží hod svatodušní (Pentecoste) 1. neděle po Letnicích Sv. Trojice (festum sancte Trinitatis) čtvrtek po sv. Trojici Sv. Božího Těla (festum Corporis Christi) Mezidobí (do 1. adventní neděle): Neděl po sv. Trojici (dominicae aestivales) může být nejméně 23 a nejvíce 28. Nemají speciální názvy. Označují se podle introitů (= úvodní text mešního officia příslušné neděle) Církevní svátky uSvátky stále – festa immobilia: uUdálosti ze života Ježíše Krista, Marie (např. Početí, Narození, Zvěstování, Nanebevzetí, Obětování apod.) a svátky světců. u uSvátky pohyblivé – festa mobilia: uVázaly se k určitému dni v týdnu, nejčastěji k neděli. Týden uŘímský týden: uDies Solis uDies Lunae uDies Martis uDies Mercurii uDies Iovis uDies Veneris uDies Saturni uKřesťanský týden: uDies Dominicus, Dominica (feria prima) uferia secunda uferia tertia uferia quarta uferia quinta uferia sexta usabbatum, feria septima u Dělení dne (středověk) Kanonické nebo církevní hodinky (horae canonicae) matutinum třetí čtvrtina noci prima při východu slunce tercia třetí hodina, uprostřed dopoledne sexta šestá hodina, poledne nona devátá hodina, uprostřed odpoledne vespera hodina před západem slunce completorium po západu slunce Éra a epocha uÉra je nepřetržitá řada let počítaná od určité významné události, ať už legendární nebo historické. uPočátek éry, den, od něhož se řada let počítá, je epocha příslušné éry. Éra Epocha Olympiády 1. července roku 776 př.n.l. Léta od založení Říma (anni Urbis conditae) 21. dubna 753 př.n.l. Diokleciánová éra – císař Dioklecián (284-305) - éra mučedníků 29. srpna roku 284 n.l. Éra hidžry (Muhammad s muslimy odešel z Mekky do Mediny) večer 15. července 622 n.l. Éry (letopočty) od stvoření světa uSextus Julius Africanus (3. st.) – epocha 1. leden 5502 př.n.l. u uAlexandrijská éra – epocha 29. srpna 5493 př.n.l. nebo 25. březen 5492 př.n.l. u uByzantská éra – epocha 1. září 5509 př.n.l. uŽivot Konstantina „[…] čtrnáctého dne měsíce února ve druhé indikci roku 6377 od stvoření světa.“ u uŽidovský letopočet – epocha 7. říjen 3761 př.n.l. Křesťanský letopočet uVytvořen v roce 525. uŘímský mnich Dionysius Exiguus – sestavil velikonoční tabulky. Na rok 247 Diokleciánový éry navázal rokem 532 svého letopočtu: anni Domini nostri Jesu Christi. Není známá epocha - ? 25.XII. ? 25.III. ? 1.I. ? uV pramenech: uanni ab incarnatione Domini uanni dominice incarnationis uanni Domini uanni a nativitate Domini uanni verbi incarnati Začátky roku uZačátek roku 1. ledna. uZačátek roku 1. března. uZačátek roku 25. března. uZačátek roku o Velikonocích. uZačátek roku 1. září. uZačátek roku 25. prosince. u uIndikce – číslo udávající, kolikátý je určitý rok v patnáctiletým období, jež se neustále opakuje – jeden z indikčních cyklů se počítají od roku 3 př.n.l. Označovaní dní uDatování podle křesťanského kalendáře. u uŘímské datování. u uPrůběžné počítání dnů v měsíci. u uBononské datování (consuetudo Bononiensis): mense intrante (1.-15.), mense exeunte (15.-2.). u Datování podle křesťanského kalendáře uPři převádění dat podle křesťanského kalendáře je nutné znát data jednotlivých svátků a uspořádání týdenních svátků v jednotlivých letech. Tyto údaje jsou v tabulkách XVI. (Friedrich) nebo 9.25 (Bláhová) (rok podle velikonoční neděle), XVII. a XVIII. (Friedrich) nebo 9.26.1 a 9.26.2 (Bláhová) (číslo kalendáře podle roku). V kalendáři pak vyhledáme datum svátku a týdenní den uvedený v datování. Pokud datum připadá na den svátku, pak stačí je pouze vyhledat v abecedním seznamu. Předvečer (vigilia, feria proxima ante) je den před tímto datem, nazejtří (feria proxima post) den následující. Jde-li o oktáv, pak k datu svátku přičteme sedm dní. u uAbecední seznam svatých: uFriedrich, s. 282-339 uBláhová, s. 839-948 uGrotefend online u u Převádění dat uAnno Domini MoCCCCoXVIo feria sexta post Mauricii Převádění dat uL. P. 1420, v pátek před sv. Markétou Převádění dat uJenž dán jest v Praze, v úterý po středopostnie neděli, datum anno domini milesimo quadringentesimo secundo (CDM XV, č. 416). Převádění dat uJenž jest dán v Vodňanech léta božieho tisícieho čtyřistého dvacátého, dominica, qua canitur Reminiscere (Rynešová I, č. 23). Převádění dat uDán jest list tento v Brně tu sobotu mezi ochtaby svaté královny veliké, anno domini etc. [13]LXXXo sexto (CDM XI, č. 403). Převádění dat uDatum … die dominico proximo post festum beatae Dorotheae virginis et martyris anno Domini millesimo quadringentesimo vigesimo primo, regnorum nostrorum anno Hungariae etc. tricesimo quarto, Romanorum undecimo et Boemie primo. Převádění dat uGeben … an dinstag nach dem suntag Letare in der vasten, nach Kristy geburde virczehenhundert iar und darnach in dem einsunddriddigistem iare, unser rich des Hungrischen etc. im virundfirczigstem, des Romischen im einundczweinczigistem und des Behemischen in dem eylften iaren. Římské datování. uKalendae, Calendae, zkr. Kal., Cal. – od lat. calare (vyhlašovat), tj. vyhlašovat nový měsíc. u1. den v měsíci. uNonae – čís. novem, tj. 9. den před úplňkem. u5. den v měsíci. u7. den v měsíci: březen, květen, červenec, říjen. u Idus – nejistá etymologie; lat. iduare (dělit). u13. den v měsíci. u15. den v měsíci: březen, květen, červenec, říjen. uMnemotechnická pomůcka: mar-ma-iul-o. Římské datování – převádění datování. uU non a id přičteme k datu pevného dne jeden den a odečteme číslo uvedené v datování. Je-li datováno ke kalendám, je nutno k počtu dní předcházejícího měsíce přičíst dva dny a odečíst číslo uvedené v datu. U datování k březnovým kalendám počítáme únor vždy o 28 dnech, pouze u posledních pěti dnů přestupního roku, tedy po přestupném dni (24.II.), počítáme únor o 29 dnech. Převádění dat uAnno Domini MCCXI, VI nonas Iulii Převádění dat uDatum XV Kalendas Aprilis … Převádění dat uDatum apud Brunnam anno Domini MoCCoLXXXIo, IIIIo kalendas ianuarii (CDB VI/1, č. 114). Převádění dat u[1254] … Eodem anno obierunt canonici Pragenses Hermannus, praepositus Liutomiricensis V Nonas Martii, Johannes III Nonas Iulii, Georgius XII Kal. Septembris (Pokračovatelé Kosmovi, FRB II, s. 292). Převádění neúplných dat uBruno ze Schauenburku, uolom. bp. září 1245 - únor 1281 Datum in Olomuz quinta feria post Trinitatis, kalendis iunii. Užitečné odkazy uRukověť křesťanské chronologie (tabulky) u u uGrotefend online Doporučená literatura uBLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 948 s. ISBN 80-7277-024-1 uFRIEDRICH, Gustav. Rukověť křesťanské chronologie. Vyd. 2. Praha: Paseka, 1997. 338 s. ISBN 80-7185-118-3 u uRukověť křesťanské chronologie (tabulky) u uGrotefend