Historická metrologie Úkol a cíl metrologie §Shromažďovaní informací o délkových, hmotnostních a od nich odvozených mírách (např. plocha, objem) v minulosti §Shromážděné informace vždy z určitého, časově vymezeného prostoru uspořádat do soustavy, tu vyložit, metrologické údaje vzájemným srovnáním zhodnotit a posléze převést na moderní jednotky metrické soustavy §Do metrologie lze zahrnout početní jednotky § §ALE: §Měření času – chronologie §Mincovní a měnové hodnoty – numismatika Terminologie I.Míra 1)jednotka příslušné veličiny 2)její realizace (etalon) II.Váha 1)jednotka příslušné veličiny 2)její realizace (závaží) III.Objemové míry 1)míry suté - sypké látky (obilí) 2)míry duté – tekutiny („řídké věci“) 3)míry kubické (odvozené z měr délkových) - měřilo se dřevo (sáh), nebo i jiné suroviny (kámen, uhlí apod.) Terminologie 1)Početní jednotky – mandel (15), kopa (60) apod. a)Některé početní jednotky se transformovaly na míru: lahvice, sudy, vozy apod. 2)Stejné názvy pro míru dutou i míru plošnou. Původně se jednalo plochu, která byla oseta takovým množstvím osiva, které se vešlo do té které duté míry: a)Korec (objem, obilí) b)Měřice (objem, obilí) c)Strych (délka i plocha) d)Šefl (objem) e)Jitro (délka i plocha, pozemky) f) f) Nástin vývoje měr a vah 1)Vliv hospodářského a politického vývoje 2)Od poloviny 18. st. centralistické snahy – zavedení dolnorakouských (vídeňských) měr a vah 3)1795 – ve Francii zavedená metrická soustava. Trvale od r. 1840 4)Zavedení decimální metrické soustavy u nás (Rakousko-Uhersko): a)Zákon z r. 1871, s platností 1873; všeobecně zaveden od 1. ledna 1876 5)1960 – 11. zasedání Generální konference pro míry a váhy (1954) – Mezinárodní soustava jednotek (Systeme International d‘Unités – SI) Míry a váhy I.Délkové míry a)Prst b)Dlaň c)Loket d)Sáh e)Stadium II.Jednotky hmotnosti (váha) a)Libra b)Marka = hřivna III.Duté míry a)Měřice b)Korec IV.Plošné míry a)Pole (ager) b)Země (terra) c)Dědina (hereditas) d)Popluží (aratrum) e)Lán – plocha, pole různé velikosti, převod možný, známe-li počet jiter, korců aj. Antické míry Délkové míry Latinský termín Metrický převod palec digitus 0,01185m stopa pes 0,296m krok passus 1,48m míle mille 1480m Duté míry měřice modius 8,73l mediimnos 52,53l Váhy unce uncia 27,28g libra libra 327,45g talent talentum 26,2kg České zemské míry (poč. 17. st.) Délkové míry Metrický převod stopa 0,2957m loket 24 palců 0,5914m provazec 52 loktů 30,7528m míle 365 provazců 11224,772m Plošné míry jitro 3 provazce čtv. 2833,37m2 lán zemský 64 jitra 18,1ha Duté míry žejdlík 0,4844l věrtel 12 pint = 48 žejdlíků 23,25l korec 4 věrtele 93l Dějiny metrologie §Nejdříve v úzkém okruhu antických dějin a klasické archeologie §Přelom 18. a 19 st. metrologické příručky §Zikmund Winter (od 1890) – zaznamenával metrologické údaje (15. a 16. st.) §August Sedláček (1843-1926) – „Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách“ (1923). Rejstřík v r. 1933 (Adolf Ludvík Krejčík) §Gustav Hofmann (1925-2005) – „Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy“ (1984) > Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách - obálka knihy