Sfragistika Název ´sfragís (řec.) = pečeť ´ ´sigilografie (z lat. sigillum = pečeť) ´ ´Sfragistik, resp. Siegelkunde (něm.) ´ ´V románských jazycích a angličtině - většinou odvozeno z latinského termínu sigillum (sigillographia, sigillographie apod.) Předmět a cíl ´Sfragistika – nauka o pečetích. ´ ´Věda zabývající se touto specifickou kategorií historických pramenů, zejména jejich zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem v nejširším slova smyslu. Pečeť - definice ´Otisk tvrdého razidla opatřeného vyrytým či vyraženým obrazem, znakem či nápisem, jednoznačně charakterizujícím svého majitele, ať již osobou fyzickou nebo právnickou, ve hmotě, která je schopna tento obraz, znak či nápis přijmout a uchovat (K. Maráz). ´ ´Znamení nebo text či oboje současně, otištěné do hmoty schopné je uchovávat, které jednoznačně určuje konkrétní fyzickou či právní osobu a slouží především k ověřování či zajišťování právní platnosti a správnosti písemného pořízení (I. Hlaváček). Funkce sfragistiky ´ ´Pomocná funkce pro ostatní vědy, kde je pečeť jedním z pramenů. ´ ´ ´Samostatná disciplína při bádání nad vlastní pečetí, typářem, odlitkem i razítkem jakožto historickými prameny (otázky vzniku a použití pečeti a jejich klasifikace). Vztah k jiným disciplínám ´ ´Sfragistika je uzavřenou disciplínou (na rozdíl od heraldiky). ´ ´ ´Souvislosti s dalšími PVH: ´heraldika (použití erbů v pečetním poli). ´genealogie (pramen pro genealogii). ´epigrafika. ´diplomatika (sfragistika byla její součástí až do 19. století). ´ Vztah k jiným disciplínám ´Dějiny umění: ´typář náleží mezi drobnou plastiku nebo užitné umění, ryli jej zlatníci nebo jiní rytci. ´ ´Symbolika – dějiny ideologie a myšlení (propaganda a ideologie). ´ ´Právo a právní dějiny – pečeť ověřuje právoplatnost listiny (falza). ´ ´Funkce pečeti – nejen v souvislosti s písemným pořízením. Symbolickou hodnotu měla v některých případech i sama pečetidla jako viditelné atributy určitého důstojenství. Dělení sfragistiky ´Sfragistika: ´panovnická (papežská a císařská) a státní ´církevní ´šlechtická ´komunální ´cechovní ´univerzitní ´občanská ´úřední Pojmy ´Autentická pečeť – sigillum authenticum – pečeť, jež se těšila všeobecné vážnosti a platnosti i ve vztahu k třetím osobám. Jedná se o pečeti největších autorit, mezi které náležejí zejména pečeti papežů, římských císařů a králů, panovníků, kardinálů, arcibiskupů, biskupů, kapitul a velké pečeti měst. ´ ´Bula (ve smyslu sfragistickém) – pečeť, jejíž pečetní látkou je kov. > Pojmy ´Contrasigillum (kontrasigillum, protipečeť, rubní pečeť) – pečeť otištěná do rubní části jednostranné pečeti. Pečeť ´Legenda – text nacházející se po obvodu pečeti, v němž je zpravidla uvedeno jméno majitele, jeho tituly, úřad, predikát či jiné určení totožnosti či právní působnosti (PECZET. DIEDINY. PACETLVK) Pojmy ´ ´Ikonografický rozbor – rozbor náplně pečetního pole, jenž má postihnout to, co pečeť vyjadřuje; častý zejména u církevních pečetí. ´ ´Koroborace – součást textu listiny, v níž je oznámeno, kým a jak byla listina zpečetěna či právně ověřena. Pojmy ´Litterae clausae – uzavřené písemnosti. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky ´Kryt papíru – ochranný prostředek před zničením pečeti. Na psací látku nanesený pečetní vosk se před otiskem typáře položí papírová clona, často ozdobně vykrajovaná a teprve přes ni se otiskne pečetidlo. Pojmy Čechy Martin z Wirdšperka odlitek pečeti ´Odlitek – zhotovený otiskem pečeti Pojmy ´Miska – jeden z ochranných prvků pečeti, vyrobený z vosku nejčastěji přírodní barvy. ´Otisk – pečeť, otisk typáře do pečetní látky. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Pojmy ´Pečetidlo – matrice, typář. ´ ´Pečetitel – osoba provádějící praktický úkon pečetění: ´Bullatores – pečetitelé či sigilátoři, osoby, které prováděly v kanceláři praktické pečetění. ´Plumbatores – lat. plumbum = olovo. ´Sigillatores – sigilátoři. ´ > Typář | LovecPokladu.cz > VIRTUÁLNÍ VÝSTAVA - Typáře ze sbírky muzea | muzeum-myto.cz Pojmy ´Pečetní pole – místo na pečeti, v němž je vyryt pečetní obraz nebo nápis. ´ ´Pečetní obraz – náplň pečetního pole, může být obrazový, portrétní, erbovní, nápisový nebo smíšený. ´ ´Pečetní vosk – jedna z nekovových pečetních látek, ve střední Evropě vůbec nejčastější. Až do novověku se používal přírodní včelí vosk, do něhož se přidávaly pro zpevnění a zbarvení různé přísady. Pojmy ´Pergamenový proužek – proužek, přes který dochází k přivěšení či zavěšení pečeti k písemnosti. ´ ´Plika – ohnutý spodní okraj písemnosti za účelem jeho zdvojení a přivěšení pečeti. Tento zdvojený okraj tak unese větší hmotnost, a tudíž i visutou větší pečeť. Plika se nepoužívá, když je pečeť k písemnosti zavěšená. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Přivěšení – jeden ze způsobů připevnění pečeti k písemnosti. Pečeť mohla být přivěšena nitěmi, šňůrami, stuhami či pergamenovým proužkem; ten však nebyl součástí psací látky. Zavěšení – připevnění pečeti k písemnosti pomocí pergamenového proužku, jež vznikne naříznutím a zohnutím kousku pergamenu, který – na rozdíl od přivěšení – je součástí psací látky zpečetěné písemnosti. Pojmy ´Slepá pečeť – pečeť, jež je otištěna přímo do psací látky, a ne do látky pečetní. ´ ´Razítko – vystřídalo pečeť v novověku; první razítka se objevila v 17. století, avšak jejich rozmach nastal od poloviny 19. st. Později zcela dominantní ověřovací prostředek vedle podpisu. ´ ´ > Obsah obrázku text, mince Popis byl vytvořen automaticky > Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Typy pečetí ´Velká pečeť – dostala název podle rozměrů. Míní se hlavní pečeť v kanceláří. Nejen rozměry, ale také nejhonosnější náplň a provedení pečetního obrazu. ´Menší pečeť – vzhledem i velikostí se odlišovala od velké čili hlavní pečeti v kanceláři. ´Sekretní pečeť (sekret) - sloužila původně jako osobní pečeť majitele kanceláře k zapečeťování listů. Později se rovněž používala ve funkci contrasigilla, tedy rubní pečeti, jejíž přítomnost na dorsu velké pečeti znamenala souhlas majitele velké pečeti se zněním (obsahem) textu zpečetěné písemnosti. ´Signet - pečeť drobných rozměrů, prosté výzdoby, jež nikdy nenabyla plné právní autenticity. Objevuje se obvykle poté, co se sekretu zmocnila kancelář majitele, neboť v rámci rostoucí byrokratizace a rozšiřující se škály písemností již nevystačila s velkou, eventuálně menší pečetí. ´Rubní pečeť - reverzní pečeť k jednostranné pečeti. Pokud je stejně velká nebo téměř stejně velká, jako averzní pečeť, pak s ní tvoří jeden celek (= mincovní pečeť). Typy pečetí ´Velká ´pečeť Großes siegel von charles, der kühne herzog von burgunder, jahrgangsgravur. Großes siegel von charles die kühne, burgundische | CanStock Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Malá pečeť (sekretní) Velká pečeť Typy pečetí ´Rubní pečeť Rücksiegel als eine Form der zusätzlichen Beglaubigung bei Urkunden | Siegelblog Typy pečetí ´Mincovní pečeť (sigillum duplex) ´dvoustranná pečeť, u které otisky na rubu i líci mají stejný rozměr. Obsah obrázku patro, interiér, dřevěné, dřevo Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku stůl, patro, interiér, dřevěné Popis byl vytvořen automaticky Vnější znaky pečetí ´Pečetní látka – látka, do níž je otiskován pečetní typář: ´Kov (zlato, stříbro nebo olovo) – buly. ´Nekovové pečetní látky (hlína, včelí vosk, těsto, lak, papír). ´ ´Tvar pečeti: ´Kulatý/okrouhlý. ´Oválný. ´Špičatě-oválný – často používané v církevním prostředí, tvar hodící se pro stojící postavu (např. ženy bez královského titulu). ´Štítovitý – zobrazení erbu/znaku, jenž byl umístěn na štítu. ´Víceboký. > Kirchen-Petschaft aus der Stadt Reims Typologie pečetního obrazu ´Pečeti nápisové – nejrozšířenější od 18. století u právnických osob (úřady, firmy, instituce, korporace). ´Pečeti obrazové: ´a) Typ topografický (budovy, hradby). ´b) Typ věcný (předměty, nářadí, řemesla, výrobky atd.). ´c) Typ fantastický (bazilišek, drak, fantastická zvířata …). ´d) Typ hagiografický (světci, jejich atributy, biblické výjevy …). ´Pečeti portrétní: ´a) Typ antický (jako gema portrét římského antického vládce). ´b) Typ majestátní (zpodobnění panovníka). ´c) Typ jezdecký (jezdec na koni). ´d) Typ pěší (stojící rytíř s mečem či kopím nebo žena ve dvorském oděvu). ´e) Typ pontifikální (církevní hodnostář s kněžskými odznaky). ´Pečeti erbovní (znakové) Typ nápisový a obrazový/hagiografický Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Kliment V., papež, pečeť mincovní, bula (1310) KPAMB, č. L/1a KPAMB, č. L/1r Typ obrazový/topografický Obsah obrázku mince Popis byl vytvořen automaticky Žatec (1295) Obsah obrázku interiér, keramické nádobí Popis byl vytvořen automaticky Brno (1328) CDB VII, č. 366 KPAMB, č. LXVI/1 Typ obrazový/věcný Obsah obrázku rostlina Popis byl vytvořen automaticky Jakub Ott, brněnský měšťan (1399) KPAMB, č. CXLIII/2: v pečetním poli blíže neurčený předmět Typ obrazový/hagiografický Jakub Donadei, biskup aquilejský a papežský auditor (1405) KPAMB, č. CLXIX/1: v gotické architektuře zobrazen sv. Jiří na koni, zabíjející draka. Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Typ portrétní/majestátní Obsah obrázku mince, kámen Popis byl vytvořen automaticky Václav II. (1297-1300) CDB VII, č. 3 Typ portrétní/jezdecký Obsah obrázku mince Popis byl vytvořen automaticky Václav II. (1293) KPAMB, č. XXXIII/1r: v pečetním poli se nachází heraldicky vpravo jedoucí plně ozbrojený jezdec na koni, s kbelíkovou přilbou na hlavě, kopím s banderiem, jež nese českého lva, v pravici a s gotickým štítem s moravskou orlicí v levé ruce. Kůň nese čabraku bez heraldické výzdoby. Typ portrétní/pěší Smil II. z Lichtenburka (1288), používal typář svého otce CDB VII, č. 233 Typ portrétní/pontifikální Dětřich z Hradce, olomoucký biskup (1298) KPAMB, č. XL/1 Konrád z Bavor, olomoucký biskup (1318) KPAMB, č. LVI/1 Typ erbovní (znakový) Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Štěpán Gülher, správce ve Freistadtu (1392) KPAMB, č. CXXXVII/1 Vojtěch z Otaslavic, kanovník olomoucké kapituly (1382) KPAMB, č. CXXIX/1 Jan Jindřich, moravský markrabě (1350) KPAMB, č. LXXXIX/1 Demetrius z Bukova (1285) KPAMB, č. XXX/2 Bádání české sfragistiky ´Václav Vojtíšek (1883-1974). Označuje se za zakladatele české sfragistiky. Jeho přínos zejména ve sfragistice a heraldice komunální a státní. Jeho teorie o tom, že městské znaky vznikly až za husitství (dnes neplatí). Jeho další témata: městské knihy, dějiny Prahy, diplomatika, heraldika, dějiny Archivu hl. města Prahy. ´František Beneš (1905-1971). Absolvent VII. kursu Státní archivní školy (1934-38). Začal vydávat Atlas českých pečetí, avšak vzhledem k okolnostem přestal po krátké době vycházet. Zajímal se rovněž o heraldiku (byl spoluzakladatelem Heraldického časopisu), genealogii a podílel se na řadě diplomatických edičních podniků. ´Jiří Čarek (1908-1985). Stál v čele Archivu hl. města Prahy 15 let. Ze sfragistiky věnoval pozornost cechovním pečetím, městským pečetím. Jeho práce: O pečetech českých knížat a králů z rodu Přemyslova; Poznámky k soupisu typářů; Městské znaky v českých zemích. ´Rostislav Nový (1932-1996). Od r. 1958 působil na katedře československých dějin a archivního studia. Ke sfragistice publikoval monografie o pečetích pražských a olomouckých biskupů přemyslovského a lucemburského období, pečeti Koruny české. V práci o počátcích znaků českých měst bohatě využíval pečeti jako pramen. ´Tomáš Krejčík (nar. 1951). Pečeť v kultuře středověku (1998) ´Karel Maráz (nar. 1971). Doporučená literatura ´ ´Tomáš Krejčík: Pečeť v kultuře středověku (1998). ´ ´Karel Maráz: Sfragistika. Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví (2014).