CC Filosofické systémy jsou však zcela pravdivé jen pro jejich zakladatele: pro všechny následující filosofy jsou obyčejně velký omylem.. .Kdo má ale radost z velkých lidí, raduje se i z takových systémů, třebaže jsou zcela mylné: mají přesto v sobě nějaký bod, který je zcela nevývratný, určité osobní naladění, barvu, dají se použít, aby se získal obraz filosofa: podobně jako se dá z rostlin na určitém stanovišti usuzovat na složení půdy. Nietzsche, F.Filosofie v tragickém období Reků, Vyšehrad 2015, s. 5. Motto Literatura • http:/ / fysisx2/presol^atici/vstup/3DK.htm • Die Fragmente Der Vorsokratiker, Hermann Diels. • Zlomky předsokratovských myslitelů, Karel Svoboda Mýtus • Symbolika • Personifikace • Vysvětlení (za každou cenu) Věda • Nevíra • Rozum • Posuzování • Důvody Miléťané - Thalés Aristoteles, Metaphysica 1,3; 983b6: Většina těch, kdo se první zabývali filosofií, se domnívala, že počátky věcí jsou jen v podobě látky. Neboť to, z čeho všechny věci jsou a z čeho nejprve vznikají i do čeho nakonec zanikají — přičemž podstata trvá a mění se jen ve svých stavech — to nazývají prvkem a počátkem jsoucen. Proto se domnívají, že nic nevzniká, ani nehyne, jelikož se vždy uchovává takováto přirozenost (...) (983bl7) Musí totiž být nějaká přirozenost, ať už jedna nebo vícero, ze kterých vše jiné vzniká, jí udržováno. Počet a podobu takového počátku neuvádějí ovšem všichni stejně. Thalés, původce takovéto filosofie, říká, že je to voda; proto také hlásal, že Země leží na vodě. Tento předpoklad přijal také proto, že semena mají vlhkou přirozenost; voda je počátkem přirozenosti. B 1 = Simplikios, In Physica 24,13 (část A 9/1): Xsysi ô' amr\v [áp%ŕrv] jif|xs í)ô(Dp |if|TS áXXo xi x